Zveřejníme tajemství o izraelských jaderných zbraních, vyhrožuje Írán EU

Íránský ministr zpravodajských služeb Esmail Chatíb v neděli tvrdil, že Teherán získal „rozsáhlou sbírku strategických a citlivých dokumentů“ týkajících se izraelských jaderných zařízení. Naznačil také, že některé z těchto údajů mohou souviset s nedávným zatčením dvou izraelských občanů, podezřelých ze špionáže pro Írán. Zprávy zatím nebyly nezávisle ověřeny a i v samotném Íránu panuje o jejich věrohodnosti skepse.

Podle expertů může jít spíše o psychologickou válku než o skutečný únik dat. Írán tímto krokem možná reaguje na stále reálnější hrozbu izraelského útoku na jeho jaderná zařízení. Pokud by totiž Teherán disponoval detailními informacemi o izraelském jaderném programu, mohl by případný izraelský úder tvrdě oplatit.

Na pondělním zasedání 35členné rady guvernérů MAAE ve Vídni hodlají Francie, Německo a Spojené království prosadit hlasování, které by vedlo k formálnímu obvinění Íránu z porušování závazků vyplývajících z jaderné dohody z roku 2015. K tomuto kroku je vede čerstvá 20stránková zpráva agentury, podle níž Írán obohatil 400 kilogramů uranu na 60 %, což je těsně pod hranicí pro výrobu jaderné zbraně. Zásoby Íránu se od března navíc zvýšily o 50 %.

Podle šéfa MAAE Rafaela Grossiho Írán nadále odmítá odpovědět na otázky ohledně svého historického jaderného programu a existují důkazy, že tři důležitá místa byla záměrně vyčištěna, aby inspektoři nemohli provést účinnou kontrolu.

Evropské mocnosti tak chtějí poprvé od roku 2005 přijmout rezoluci, která by Írán oficiálně označila za porušovatele dohodnutých jaderných závazků. Tento krok by mohl vést k obnovení sankcí OSN letos v říjnu, kdy dohoda z roku 2015 formálně vyprší. Díky konstrukci této dohody nemohou Rusko ani Čína případné sankce vetovat.

Írán se ostře staví proti výtkám a vzkazuje, že jakýkoli pokus o opětovné uvalení sankcí vyvolá tvrdou reakci. Mluvčí íránské Organizace pro atomovou energii Behrúz Kamálvandí uvedl, že po posledním napomenutí od MAAE Írán sedminásobně zvýšil produkci 60% obohaceného uranu a spustil 20 kaskád pokročilých centrifug.

Íránský ministr zahraničí Abbás Aragčí obvinil Evropu z politizace agenturní zprávy a varoval: „Falešné obviňování Íránu z porušování dohod – založené na pochybných a účelových zprávách – má jediný cíl: vyvolat krizi. Jestli Evropa udělá další strategickou chybu, Írán odpoví tvrdě.“

Jednání mezi Spojenými státy a Íránem o budoucnosti jaderného programu zatím stagnují. Prezident Donald Trump, který v roce 2018 od dohody odstoupil, se tentokrát jeví otevřenější dohodě. Podle zdrojů stanovil Íránu 60denní lhůtu pro uzavření kompromisu, která vyprší 11. června.

Zatímco USA požadují úplné zastavení obohacování uranu, Írán trvá na tom, že jde o zásadní otázku jeho suverenity. Obě strany tvrdí, že mají o dohodu zájem. Rusko mezitím nabídlo zprostředkování a podle jedné z možností by mohly být íránské zásoby uranu dočasně přesunuty právě na ruské území.

Grossi z MAAE vyjádřil opatrný optimismus: „Věřím, že Spojené státy i Írán upřímně usilují o dohodu.“ Pokud se však situace dále vyhrotí, hrozí nejen diplomatický kolaps, ale i nová jaderná krize na Blízkém východě.