KOMENTÁŘ | Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?

I přesto, že snad všechna mainstreamová média přinášejí v poslední době zprávy o tom, že jedny z nejsledovanějších cenových položek každodenního života obyvatel této země, totiž ceny energií, neustále klesají níž a níž, je vidět o to snad intenzivnější kritika politiků z opozičních stran k současné vládě. Na tom by asi nebylo nic divného, vždyť je jasné, že je třeba zkritizovat cokoliv a kdykoliv. Jenže ta poselství jsou oproti všemu očekávání spíše hodně smutná. A smutnější je při nich jedno zjištění o nás samých.

Když si člověk trochu zavzpomíná, kdy se právě za vlád levicově-populistických specialistů na všechno pod „the best ever“ manažerským vedením odehrávaly takové věci, jako nulové posilování energetické nezávislosti a bezpečnosti na Rusku, či zastavení důležitých energetických staveb a projektů, je z toho opravdu smutno. Škoda jen, že rostoucímu počtu fanynek a fanoušků kvílení opozice na špatný výkon vlády, třeba i v energiích, v nejrůznějších příspěvcích na sociálních sítích a v televizních přenosech už jejich paměť zřejmě tak dobře neslouží. 

Nehledě na to, když se zeptáte lidí z energo oboru, kteří se v branži pohybují už nějaký ten den, co na to všechno říkají, dozajista uvidíte, jak se smutně usmějí. Možná totiž ví, že jen populisticko-levičácké žvásty o tom, kolik budou muset lidi za energie platit kvůli údajné neschopnosti současné vlády, nejsou tím hlavním a jediným problémem celé země. Ale mají pravdu i ti, že nějaká ta technická, legislativní či všemožně jiná tematika je většině populace úplně šumák. Každý chce jen platit za teplo, ať už je odkudkoliv, co nejmíň. Čert vezmi nějaké další argumenty. Na to tu máme politiky. A když se k tomu přidají správně namíchané slovní výpady, hysterické výlevy a opakování vybraných vět neustále dokola od milých opozičníků, výsledek se jistě brzy dostaví. No, ne?

Proč bychom měli chtít u moci někoho, kdo jen lacině nekritizuje, ale dokáže navázat na své předchůdce, aby celá země jen neustále nepřešlapovala na místě. Co na tom, že právě ani od extremisticko-populistických uskupení v parlamentu neslyší nikdo nic o tom, jak by se mohla nebo měla změnit cenotvorba za energie v rámci celé EU, aby byla jednodušší a přehlednější, to tu raději máme stále obskurnější požadavky na vystoupení Česka z energetických struktur Evropy. Nebo slyšel snad někdo od opozice v poslední době nějaké ucelené a smysluplné řešení, jak efektivně využít všech zdrojů peněz a začít dohánět ztrátu v budování všech možných i nemožných technologií u zdrojů výroby energií, a nejen pořád opakovat bláboly o nesmyslném green dealu. Či jinak, má příští ministr průmyslu připravenu podobu fungování energetického systému, který dokáže „ustát“ nejen posilování podílu výroby energií komunitními centry, ale i dalšími zdroji obnovitelných zdrojů tak, aby je dokázala přečkat bez „blackoutu“? 

Dalo by se jistě pokračovat dalšími větami o tom, co a proč je nutno v energetice měnit k lepšímu. Bez ohledu na záměry jakékoli partaje. Ale proč stahovat kalhoty, když volby jsou až za dva roky? Třeba by, nedejbože, návrhy někdo zkritizoval.

Jenže v Česku asi stále žijeme pořád na jiné planetě. Proč? Třeba jsem si všiml, že i lidé, o kterých byste neřekli, že by mohli fandit nějakým populistům, přicházejí po letech utahování opasků s tím, že třeba nápad dát jednorázově pět tisíc korun důchodcům nebyl špatný. Bohužel, ale i místo tlaku na odpovědné a nyní třeba i v opozici sedící lidí se nám stále více líbí jen to, když oni vypouštějí v médiích obehrané prázdné fráze o amatérech ve vládě a bušíc se všichni v prsa s „avengerovskou silou“, aby prý měli sílu na „defializaci“ země, neděláme nic pro to, aby to tak nebylo. Fanoušek těchto výstupů bude zřejmě určitě rád, že pod vedením nových „multiministrů“ se nejen nové „jaderky“ v Temelíně a Dukovanech postaví ne za čtyři roky, ale třeba za patnáct let, a příští oprava dálnice D1 se povleče ne 8 let, ale rovnou třeba dvacet. 

Co na tom, že téměř v souladu se všemi odhady se letos zdá, že nejen inflace se dostala k potřebnému „cíli“, ale i ty proklaté ceny energií od srpna 2022 klesají a klesají. Jasné je i to, že po dvou letech trvání ruské barbarské vojenské agrese na Ukrajině a tím vyvolané energetické krize ceny nejen elektřiny klesají na předválečnou úroveň. Možná si to málokdo uvědomí, ale i tím se „věci“ vracejí pomalu k normálu – například tím, že lze už nyní v řadě členských zemí Evropské unie zjistit, že ukončují řadu opatření na dotace k energiím. A možná, že se to ne všem politickým představitelům bude líbit, vždyť kupovat si hlasy za „erár“ je nelepší cesta k tomu sedět zadarmo léta u vládního vesla a nedělat nic, co by voliče naštvalo, ale: Stále více se v globálním měřítku objevují, na tuzemské poměry možná až příliš odvážná prohlášení o tom, že energetická krize je vlastně pomalu za námi a nyní je nutné se vrátit k tomu, aby především energetické společnosti mohly mít dostatečné zdroje na investice a kontrolu svých finančních toků. Tak uvidíme, kdo zvedne diskusi o všech těch problémech.

Související

Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.
Petr Macinka Komentář

Česká diplomacie zemřela. Macinkův mafiánský útok na prezidenta a novináře pohřbívá i demokracii

Postup ministra zahraničí Petra Macinky vůči hlavě státu vzbuzuje otázky o samotných základech demokratického vyjednávání, o to více v případě, kdy jedním z aktérů je právě šéf české diplomacie. Prezident Petr Pavel otevřeně označil ministrovy noční zprávy za nepřípustný pokus o vydírání a nátlakové metody, které jsou v ústavním systému neakceptovatelné. 

Více souvisejících

komentář Energetika Elektřina plyn jaderné elektrárny Jaderná elektrárna Temelín Jaderná elektrárna Dukovany inflace

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA

Dá se říct, že české hokejistky zakončily základní skupinu tak, jak ji začaly, tedy prohrou 1:5 se zámořským soupeřem. Zatímco v úvodu olympijského turnaje v Miláně svěřenkyně trenérky Carly MacLoedové prohrály s Američankami, na závěr skupiny jasně podlehly i Kanaďankám. Nadále se tak tedy ukazuje, že hokejistky USA i Kanady jsou pro Češky zatím jen těžko dosažitelným cílem.

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek

Málokdo z českých fanoušků čekal, že by snad mohl být na právě probíhajících zimních olympijských hrách v Miláně a Cortině d'Ampezzo k vidění nějaký úspěch v rámci mužského běžeckého lyžování. Čtvrtý soutěžní den 25. her zimní olympiády ale právě takový nečekaný úspěch přinesl, jakkoli to neskončilo cenným kovem. Senzačně na pátém místě totiž ve sprintu skončil Jiří Tuž, který už v kvalifikaci ukázal, že se s ním musí počítat až do samotného konce. Pro své již sedmé olympijské zlato si v závodě dojel Nor Johannes Klaebo. V ženském sprintu se naopak nepodařilo do finále postoupit sedmé závodnici z olympijského skiatlonu. Kateřina Janatová se do semifinále nedostala o pouhou jednu desetinu sekundy.

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO

Estonská zahraniční zpravodajská služba zveřejnila svou výroční zprávu o globální bezpečnosti, ve které varuje před pokračující hrozbou ze strany Ruska. Podle estonských zpravodajců je nepravděpodobné, že by Moskva v příštím roce zahájila proti státům NATO otevřený vojenský útok. Místo toho se očekává pokračování a stupňování různých forem hybridní války.

včera

Michal Krčmář

Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig

Ani v pořadí druhý biatlonový, byť první individuální závod v rámci olympijských her se nevyvedl z českého pohledu podle představ. Nejlepší z kvarteta reprezentantů byl totiž ve dvacetikilometrovém vytrvalostním závodu Vítězslav Hornig, který během celého jeho průběhu dvakrát chyboval na střelnici a nejen proto se tak umístil na konečném 26. místě. To velezkušenému Michalu Krčmářovi se střelba nepovedla ještě více, neboť v ní chyboval celkem čtyřikrát a obsadil až 38. pozici. Dalšími Čechy, kteří se závodu zúčastnili, byli Mikuláš Karlík (konečné 68. místo) a debutant Petr Hák (81. místo). Zlato z tohoto závodu poněkud nečekaně dosud málo známý Nor Johan-Olav Botn.

včera

včera

Jeffrey Epstein

Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy ​​spisy, aby zakryli jména významných osob

Členové amerického Kongresu, kteří v pondělí získali přístup k nezkráceným spisům ministerstva spravedlnosti týkajícím se Jeffreyho Epsteina, oznámili znepokojivá zjištění. Podle zákonodárců dokumenty obsahují důkazy o tom, že identita nejméně šesti mužů byla před veřejností utajena bez jasného právního opodstatnění. Tato zjištění obnovila obvinění, že Trumpova administrativa záměrně chrání vlivné osobnosti před veřejnou kontrolou.

včera

Donald Trump

MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“

Svět vstoupil do éry „politiky demoliční koule“, kterou vede americký prezident Donald Trump, a dlouhodobý mezinárodní řád postavený po roce 1945 se pod tímto tlakem začíná rozpadat. Vyplývá to z výroční zprávy Munich Security Report 2026, zveřejněné před nadcházející Mnichovskou bezpečnostní konferencí (MSC). Dokument označuje Trumpa za nejmocnější postavu, která vědomě útočí na stávající pravidla a instituce, čímž riskuje zánik desítky let budovaných spojenectví a norem.

včera

Ilustrační foto

Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti

Olympijská běžkyně na lyžích Jessie Digginsová je zvyklá na extrémní fyzické utrpení, kterému říká „jeskyně bolesti“. Zatímco fyzickou zátěž dokáže ovládat, jedna věc ji skutečně děsí: rychlost, s jakou se její sport mění kvůli klimatickým změnám. Podle jejích slov se stává nemožným pořádat zimní závody bez umělého sněhu, přičemž zažila i Světové poháry, které se odehrávaly v hustém dešti na úzkých zbytcích tající bílé pokrývky.

včera

Emmanuel Macron

Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc

Francouzský prezident Emmanuel Macron vyzval Evropu, aby začala na světové scéně vystupovat jako skutečná velmoc. V rozhovoru pro skupinu evropských deníků uvedl, že kontinent čelí naléhavému varování v podobě rostoucích hrozeb ze strany Číny, Ruska a nově i Spojených států. Podle Macrona nastal čas, aby Evropa v oblasti ekonomiky, obrany i bezpečnosti konečně „dospěla“.

včera

Fakultní nemocnice Olomouc

Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory

Kriminalisté z odboru hospodářské kriminality v Olomouci začali prověřovat mimořádně závažný případ, který se týká Fakultní nemocnice Olomouc. Existuje totiž důvodné podezření, že tamní lékaři z kardiologické kliniky implantovali stovkám pacientů srdeční defibrilátory (ICD), i když k tomu z odborného hlediska nebyl důvod. Podle policie nešlo o ojedinělé případy, ale o dlouhodobý a systematický postup, který trval celou dekádu – od roku 2015 až do února loňského roku.

včera

Evropská unie

Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě

Evropská komise plánuje v březnu představit nová bezpečnostní opatření, která mají omezit přístup čínských firem k lukrativním veřejným zakázkám v Evropské unii. Podle informací od unijních představitelů hodlá Brusel upravit rozpočtová pravidla tak, aby v budoucnu zvýhodňovala evropské podniky před zahraničními konkurenty. Tato strategie se má týkat nejen současného rozpočtu, ale především dlouhodobého finančního rámce pro období po roce 2028.

včera

Vladimír Putin

Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat

Probíhající mírový proces pod vedením Spojených států, který má ukončit ruskou invazi na Ukrajinu, se potýká s vážným nedostatkem důvěryhodnosti. Skeptici pochybují o skutečném zájmu Vladimira Putina na trvalém urovnání a kritizují logiku současných jednání. Varují, že pokud západní partneři přiznají Rusku právo veta nad bezpečnostními zárukami pro Kyjev, riskují tím nekonečné prodlužování válečného konfliktu.

včera

Chicago

Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené

V uplynulých dvanácti měsících prošly Spojené státy pod Trumpovou administrativou proměnou, která z nich v očích mnoha cestovatelů učinila nehostinné a nebezpečné místo. Průzkum deníku Independent ukazuje, že 80 % respondentů se hodlá cestám do USA vyhýbat, zatímco pouze 11 % by zemi stále navštívilo. Mezi těmi, kteří již mají dovolenou zarezervovanou, zvažuje každý sedmý její zrušení.

včera

Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá

Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy