KOMENTÁŘ | Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?

I přesto, že snad všechna mainstreamová média přinášejí v poslední době zprávy o tom, že jedny z nejsledovanějších cenových položek každodenního života obyvatel této země, totiž ceny energií, neustále klesají níž a níž, je vidět o to snad intenzivnější kritika politiků z opozičních stran k současné vládě. Na tom by asi nebylo nic divného, vždyť je jasné, že je třeba zkritizovat cokoliv a kdykoliv. Jenže ta poselství jsou oproti všemu očekávání spíše hodně smutná. A smutnější je při nich jedno zjištění o nás samých.

Když si člověk trochu zavzpomíná, kdy se právě za vlád levicově-populistických specialistů na všechno pod „the best ever“ manažerským vedením odehrávaly takové věci, jako nulové posilování energetické nezávislosti a bezpečnosti na Rusku, či zastavení důležitých energetických staveb a projektů, je z toho opravdu smutno. Škoda jen, že rostoucímu počtu fanynek a fanoušků kvílení opozice na špatný výkon vlády, třeba i v energiích, v nejrůznějších příspěvcích na sociálních sítích a v televizních přenosech už jejich paměť zřejmě tak dobře neslouží. 

Nehledě na to, když se zeptáte lidí z energo oboru, kteří se v branži pohybují už nějaký ten den, co na to všechno říkají, dozajista uvidíte, jak se smutně usmějí. Možná totiž ví, že jen populisticko-levičácké žvásty o tom, kolik budou muset lidi za energie platit kvůli údajné neschopnosti současné vlády, nejsou tím hlavním a jediným problémem celé země. Ale mají pravdu i ti, že nějaká ta technická, legislativní či všemožně jiná tematika je většině populace úplně šumák. Každý chce jen platit za teplo, ať už je odkudkoliv, co nejmíň. Čert vezmi nějaké další argumenty. Na to tu máme politiky. A když se k tomu přidají správně namíchané slovní výpady, hysterické výlevy a opakování vybraných vět neustále dokola od milých opozičníků, výsledek se jistě brzy dostaví. No, ne?

Proč bychom měli chtít u moci někoho, kdo jen lacině nekritizuje, ale dokáže navázat na své předchůdce, aby celá země jen neustále nepřešlapovala na místě. Co na tom, že právě ani od extremisticko-populistických uskupení v parlamentu neslyší nikdo nic o tom, jak by se mohla nebo měla změnit cenotvorba za energie v rámci celé EU, aby byla jednodušší a přehlednější, to tu raději máme stále obskurnější požadavky na vystoupení Česka z energetických struktur Evropy. Nebo slyšel snad někdo od opozice v poslední době nějaké ucelené a smysluplné řešení, jak efektivně využít všech zdrojů peněz a začít dohánět ztrátu v budování všech možných i nemožných technologií u zdrojů výroby energií, a nejen pořád opakovat bláboly o nesmyslném green dealu. Či jinak, má příští ministr průmyslu připravenu podobu fungování energetického systému, který dokáže „ustát“ nejen posilování podílu výroby energií komunitními centry, ale i dalšími zdroji obnovitelných zdrojů tak, aby je dokázala přečkat bez „blackoutu“? 

Dalo by se jistě pokračovat dalšími větami o tom, co a proč je nutno v energetice měnit k lepšímu. Bez ohledu na záměry jakékoli partaje. Ale proč stahovat kalhoty, když volby jsou až za dva roky? Třeba by, nedejbože, návrhy někdo zkritizoval.

Jenže v Česku asi stále žijeme pořád na jiné planetě. Proč? Třeba jsem si všiml, že i lidé, o kterých byste neřekli, že by mohli fandit nějakým populistům, přicházejí po letech utahování opasků s tím, že třeba nápad dát jednorázově pět tisíc korun důchodcům nebyl špatný. Bohužel, ale i místo tlaku na odpovědné a nyní třeba i v opozici sedící lidí se nám stále více líbí jen to, když oni vypouštějí v médiích obehrané prázdné fráze o amatérech ve vládě a bušíc se všichni v prsa s „avengerovskou silou“, aby prý měli sílu na „defializaci“ země, neděláme nic pro to, aby to tak nebylo. Fanoušek těchto výstupů bude zřejmě určitě rád, že pod vedením nových „multiministrů“ se nejen nové „jaderky“ v Temelíně a Dukovanech postaví ne za čtyři roky, ale třeba za patnáct let, a příští oprava dálnice D1 se povleče ne 8 let, ale rovnou třeba dvacet. 

Co na tom, že téměř v souladu se všemi odhady se letos zdá, že nejen inflace se dostala k potřebnému „cíli“, ale i ty proklaté ceny energií od srpna 2022 klesají a klesají. Jasné je i to, že po dvou letech trvání ruské barbarské vojenské agrese na Ukrajině a tím vyvolané energetické krize ceny nejen elektřiny klesají na předválečnou úroveň. Možná si to málokdo uvědomí, ale i tím se „věci“ vracejí pomalu k normálu – například tím, že lze už nyní v řadě členských zemí Evropské unie zjistit, že ukončují řadu opatření na dotace k energiím. A možná, že se to ne všem politickým představitelům bude líbit, vždyť kupovat si hlasy za „erár“ je nelepší cesta k tomu sedět zadarmo léta u vládního vesla a nedělat nic, co by voliče naštvalo, ale: Stále více se v globálním měřítku objevují, na tuzemské poměry možná až příliš odvážná prohlášení o tom, že energetická krize je vlastně pomalu za námi a nyní je nutné se vrátit k tomu, aby především energetické společnosti mohly mít dostatečné zdroje na investice a kontrolu svých finančních toků. Tak uvidíme, kdo zvedne diskusi o všech těch problémech.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář Energetika Elektřina plyn jaderné elektrárny Jaderná elektrárna Temelín Jaderná elektrárna Dukovany inflace

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

včera

Ilustrační foto

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

včera

Alexandr Lukašenko

Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce

Běloruský lídr Alexandr Lukašenko čelí narůstajícímu tlaku ze strany ruského prezidenta Vladimira Putina, který usiluje o hlubší zapojení jeho země do konfliktu na Ukrajině. Podle Institutu pro studium války se Kreml snaží získat běloruské území pro rozsáhlejší vojenské operace. Moskva chce z Běloruska masivně vypouštět útočné drony a vytvořit novou nátlakovou frontu na západě. Tímto krokem by přinutila ukrajinské velení k přesunu jednotek z donbaské fronty k Bělorusku.

včera

včera

včera

Požár

Kanada hasí požáry i nový skandál. Domorodé kmeny údajně nikdo nevaroval, evakuovat se musely samy

Rychle se šířící lesní požáry v Kanadě zcela zničily dvě komunity Prvních národů v provincii Ontario. Členové těchto komunit uvádějí, že byli nuceni evakuovat se vlastními silami bez jakékoli pomoci ze strany vlády a bez oficiálních krizových výstrah. Celkově už úřady nařídily evakuaci pro třináct osad v Ontariu, přičemž většinu z nich tvoří právě domorodé komunity.

včera

včera

Ed Miliband

Novým britským ministrem zahraničí je zastánce ochrany klimatu. Bílý dům se bouří, Londýnu poslal varování

Jmenování Eda Milibanda novým britským ministrem zahraničí vyvolalo ostrou reakci ve Bílém domě. Nově nastoupený ministerský předseda Andy Burnham provedl při svém příchodu do úřadu změny ve vládě, v rámci nichž nahradil spojence svého předchůdce Keira Starmera a do jedné z nejvýznamnějších funkcí posadil právě bývalého lídra Labouristické strany a zastánce ochrany klimatu a čistých nulových emisí.

včera

včera

Dovoz a vývoz zboží

Trump uvalil na Kanadu padesátiprocentní cla

Americký prezident Donald Trump zavedl padesátiprocentní cla na širokou škálu zboží dováženého z Kanady. Tímto krokem reaguje na podle něj nerovné zacházení, kterému ze strany sousední země čelí americké automobily, mléčné výrobky a alkohol.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

USA provedly desátou vlnu útoků na Írán v řadě

Americká armáda zahájila další sérii úderů proti Íránu, jejichž cílem je výrazně oslabit jeho schopnosti útočit na plavidla v Hormuzském průlivu. Jedná se již o desátou noc útoků v řadě, které přicházejí poté, co americký prezident Donald Trump přísahal, že Írán potrestá za smrt amerických vojáků. Trump již dříve prohlásil, že Írán byl předchozí noc zasažen velmi tvrdě na počest tří nedávno zabitých amerických vojáků, z nichž dva padli v Jordánsku a jeden v Íráku.

včera

20. července 2026 21:57

Houby, ilustrační foto

Češi jako sběrači. Ministerstvo odhalilo, kolik hub či borůvek si lidé vzali domů

Každá česká domácnost, jejíž členové vyrážejí na sběr, si loni v průměru odnesla z lesa 6,2 kilogramu hub, 2,6 kilogramu borůvek a něco přes 1 kilogram malin. Houbařsky byl rok 2025 spíše podprůměrný. Vyplývá to z šetření Ministerstva zemědělství (MZe), který vyhodnotila Fakulta lesnická a dřevařská České zemědělské univerzity (ČZU).

20. července 2026 21:01

Princ Harry prozradil, jak si připomíná zesnulou maminku

Nikomu asi není třeba vysvětlovat, čím synem je princ Harry. Je to už téměř třicet let, co ještě jako nezletilý přišel o jednoho z rodičů. Princeznu Dianu si její mladší syn uchovává ve vzpomínkách. A také v receptech, jak vyšlo najevo. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy