KOMENTÁŘ | Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?

I přesto, že snad všechna mainstreamová média přinášejí v poslední době zprávy o tom, že jedny z nejsledovanějších cenových položek každodenního života obyvatel této země, totiž ceny energií, neustále klesají níž a níž, je vidět o to snad intenzivnější kritika politiků z opozičních stran k současné vládě. Na tom by asi nebylo nic divného, vždyť je jasné, že je třeba zkritizovat cokoliv a kdykoliv. Jenže ta poselství jsou oproti všemu očekávání spíše hodně smutná. A smutnější je při nich jedno zjištění o nás samých.

Když si člověk trochu zavzpomíná, kdy se právě za vlád levicově-populistických specialistů na všechno pod „the best ever“ manažerským vedením odehrávaly takové věci, jako nulové posilování energetické nezávislosti a bezpečnosti na Rusku, či zastavení důležitých energetických staveb a projektů, je z toho opravdu smutno. Škoda jen, že rostoucímu počtu fanynek a fanoušků kvílení opozice na špatný výkon vlády, třeba i v energiích, v nejrůznějších příspěvcích na sociálních sítích a v televizních přenosech už jejich paměť zřejmě tak dobře neslouží. 

Nehledě na to, když se zeptáte lidí z energo oboru, kteří se v branži pohybují už nějaký ten den, co na to všechno říkají, dozajista uvidíte, jak se smutně usmějí. Možná totiž ví, že jen populisticko-levičácké žvásty o tom, kolik budou muset lidi za energie platit kvůli údajné neschopnosti současné vlády, nejsou tím hlavním a jediným problémem celé země. Ale mají pravdu i ti, že nějaká ta technická, legislativní či všemožně jiná tematika je většině populace úplně šumák. Každý chce jen platit za teplo, ať už je odkudkoliv, co nejmíň. Čert vezmi nějaké další argumenty. Na to tu máme politiky. A když se k tomu přidají správně namíchané slovní výpady, hysterické výlevy a opakování vybraných vět neustále dokola od milých opozičníků, výsledek se jistě brzy dostaví. No, ne?

Proč bychom měli chtít u moci někoho, kdo jen lacině nekritizuje, ale dokáže navázat na své předchůdce, aby celá země jen neustále nepřešlapovala na místě. Co na tom, že právě ani od extremisticko-populistických uskupení v parlamentu neslyší nikdo nic o tom, jak by se mohla nebo měla změnit cenotvorba za energie v rámci celé EU, aby byla jednodušší a přehlednější, to tu raději máme stále obskurnější požadavky na vystoupení Česka z energetických struktur Evropy. Nebo slyšel snad někdo od opozice v poslední době nějaké ucelené a smysluplné řešení, jak efektivně využít všech zdrojů peněz a začít dohánět ztrátu v budování všech možných i nemožných technologií u zdrojů výroby energií, a nejen pořád opakovat bláboly o nesmyslném green dealu. Či jinak, má příští ministr průmyslu připravenu podobu fungování energetického systému, který dokáže „ustát“ nejen posilování podílu výroby energií komunitními centry, ale i dalšími zdroji obnovitelných zdrojů tak, aby je dokázala přečkat bez „blackoutu“? 

Dalo by se jistě pokračovat dalšími větami o tom, co a proč je nutno v energetice měnit k lepšímu. Bez ohledu na záměry jakékoli partaje. Ale proč stahovat kalhoty, když volby jsou až za dva roky? Třeba by, nedejbože, návrhy někdo zkritizoval.

Jenže v Česku asi stále žijeme pořád na jiné planetě. Proč? Třeba jsem si všiml, že i lidé, o kterých byste neřekli, že by mohli fandit nějakým populistům, přicházejí po letech utahování opasků s tím, že třeba nápad dát jednorázově pět tisíc korun důchodcům nebyl špatný. Bohužel, ale i místo tlaku na odpovědné a nyní třeba i v opozici sedící lidí se nám stále více líbí jen to, když oni vypouštějí v médiích obehrané prázdné fráze o amatérech ve vládě a bušíc se všichni v prsa s „avengerovskou silou“, aby prý měli sílu na „defializaci“ země, neděláme nic pro to, aby to tak nebylo. Fanoušek těchto výstupů bude zřejmě určitě rád, že pod vedením nových „multiministrů“ se nejen nové „jaderky“ v Temelíně a Dukovanech postaví ne za čtyři roky, ale třeba za patnáct let, a příští oprava dálnice D1 se povleče ne 8 let, ale rovnou třeba dvacet. 

Co na tom, že téměř v souladu se všemi odhady se letos zdá, že nejen inflace se dostala k potřebnému „cíli“, ale i ty proklaté ceny energií od srpna 2022 klesají a klesají. Jasné je i to, že po dvou letech trvání ruské barbarské vojenské agrese na Ukrajině a tím vyvolané energetické krize ceny nejen elektřiny klesají na předválečnou úroveň. Možná si to málokdo uvědomí, ale i tím se „věci“ vracejí pomalu k normálu – například tím, že lze už nyní v řadě členských zemí Evropské unie zjistit, že ukončují řadu opatření na dotace k energiím. A možná, že se to ne všem politickým představitelům bude líbit, vždyť kupovat si hlasy za „erár“ je nelepší cesta k tomu sedět zadarmo léta u vládního vesla a nedělat nic, co by voliče naštvalo, ale: Stále více se v globálním měřítku objevují, na tuzemské poměry možná až příliš odvážná prohlášení o tom, že energetická krize je vlastně pomalu za námi a nyní je nutné se vrátit k tomu, aby především energetické společnosti mohly mít dostatečné zdroje na investice a kontrolu svých finančních toků. Tak uvidíme, kdo zvedne diskusi o všech těch problémech.

Související

Prezident Trump  Komentář

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.
Donald Trump Komentář

Evropa může prosadit svou sílu a postavit se Trumpovi. Místo toho zatím čeká na jeho milosrdenství

Evropská unie čelí hrozbě nových amerických cel, která by mohla zásadně narušit obchodní vztahy s USA. Místo aby Brusel reagoval rozhodně, spoléhá na vyjednávání, jež se šibeničním termínem Donalda Trumpa sotva stihne. EU přitom nemusí hrát roli slabšího, má dostatečnou sílu i spojence po celém světě, kteří čekají na jasné evropské rozhodnutí. Je čas přestat vyčkávat a začít jednat.

Více souvisejících

komentář Energetika Elektřina plyn jaderné elektrárny Jaderná elektrárna Temelín Jaderná elektrárna Dukovany inflace

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 5 hodinami

včera

Prezident Trump se setkal s německým kancléřem Friedrichem Merzem.

Jak Evropa přiměla Trumpa pomoci Ukrajině? Kyjev může poděkovat Německu

Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednu zásadní lekci: pracovat s prezidentem Donaldem Trumpem takovým, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se naplno projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou nepřímo dodávat zbraně Ukrajině – Evropané je koupí sami a NATO bude koordinovat jejich doručení.

včera

Keir Starmer, předseda Labouristické strany

Británie čelí jednomu z největších skandálů v historii. Kauza úniku dat afghánských spojenců bobtná

Počátkem tohoto týdne vyvolal velký rozruch únik citlivých údajů o tisících Afgháncích, kteří spolupracovali s britskými jednotkami a byli v ohrožení života po návratu Tálibánu k moci. Zjištění, že jejich osobní data byla omylem zveřejněna zaměstnancem britského velitelství speciálních sil, otřásla důvěrou v bezpečnostní aparát. Jak se však dnes ukázalo, celý incident byl ještě vážnější, než se původně předpokládalo.

včera

včera

Barack Obama, prezident USA

Obama tajně plánoval útok na jaderný arzenál KLDR

Zatímco současný prezident Donald Trump opět rozvířil debatu o možnosti zničit severokorejský jaderný arzenál, málokdo ví, že první seriózní plány na takový útok vznikly už během vlády Baracka Obamy. Dlouho před Trumpovou „ohnivou a zuřivou“ rétorikou se Obama obával, že Severní Korea brzy získá schopnost zaútočit na americká města mezikontinentálními raketami – a pověřil Pentagon, aby připravil plán útoku. Ten však nikdy nesplnil očekávání.

včera

Prezident Trump

Trump už konečně pochopil to, co všichni ostatní věděli roky

Šéf Bílého domu Donald Trump si po měsících váhání začíná uvědomovat to, co jiní poznali dávno: že s Moskvou nelze jednat jako s důvěryhodným partnerem. Ruský prezident Vladimir Putin pokračuje v ničení Ukrajiny a zároveň zrazuje i vlastní spojence, jak ukázal nedávný případ Íránu. Tento vzorec se opakuje již desítky let – využití pro vlastní prospěch a následné opuštění. Od Afghánistánu přes Sýrii až po Arménii platí, že důvěra v Kreml vede nevyhnutelně ke katastrofě.

včera

Dovoz a vývoz zboží

EU připravuje třetí odvetný úder proti Trumpovým clům

Evropská komise zvažuje novou vlnu odvetných opatření vůči rozsáhlým clům, která americký prezident Donald Trump zavedl proti evropskému exportu. Poté, co Brusel téměř vyčerpal možnosti odvetných tarifů na zboží, se nyní zaměřuje na oblast služeb a veřejných zakázek, uvedli diplomaté po pondělním jednání ministrů obchodu EU.

Aktualizováno včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační fotografie

Rusko využívá Trumpův odklad sankcí, zvyšuje tlak na ukrajinském bojišti

Ruské jednotky v posledních týdnech zaznamenaly menší, ale strategicky významné úspěchy na východě Ukrajiny, přičemž podle analytiků se tím zvyšuje riziko pro důležité ukrajinské opěrné body. Tento vývoj přichází v době, kdy americký prezident Donald Trump oznámil 50denní lhůtu před možným uvalením sekundárních sankcí na Rusko – krok, který podle expertů Kremlu poskytuje čas k dalšímu posílení pozic i diplomacie. 

včera

Tapisérie z Bayeux

Jedna z největších záhad druhé světové války rozluštěna: Proč nacisté ukradli fragment tapisérie z Bayeux?

Tapisérie z Bayeux, výšivka z 11. století zachycující dobytí Anglie Vilémem Dobyvatelem v roce 1066, se příští rok poprvé objeví v Britském muzeu. Už letos na jaře se však dostala do médií kvůli nečekanému objevu: v německých zemských archivech ve Šlesvicku-Holštýnsku byl nalezen její ztracený fragment. Abychom pochopili, jak se tam dostal, musíme se vrátit k málo známé a znepokojivé kapitole z období druhé světové války.

včera

F-16 Israel Defense Forces

Proč Izrael bombarduje Sýrii? Nejde jen o sebeobranu

V posledních dnech došlo v Sýrii k výraznému nárůstu napětí, když izraelské letectvo provedlo několik náletů na severního souseda. Cílem byly syrské vládní základny, tanky a těžká technika – a oficiálním důvodem je ochrana drúzské menšiny na jihu země, která se dostala do otevřeného konfliktu s novou vládou v Damašku.

včera

včera

Prezident Trump

Trump oznámil plošná cla. 150 zemí dostane stejnou sazbu

Prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy uvalí jednotná cla na více než 150 menších zemí po celém světě. Podle jeho slov půjde o hromadné rozhodnutí oznámené jedním dopisem, který bude rozeslán všem dotčeným státům najednou.

včera

Julija Svyrydenková

Ukrajina má novou premiérku. Julija Svyrydenková chystá zásadní změny

Ukrajinská Nejvyšší rada dnes rozhodla o jmenování nové premiérky. Poslanci schválili do čela vlády Juliji Svyrydenkovou, čímž odstartovali výraznou rekonstrukci kabinetu, kterou inicioval prezident Volodymyr Zelenskyj. Tento krok přichází v době, kdy země čelí nejen pokračující ruské invazi, ale i měnícím se vztahům s hlavními zahraničními partnery, zejména Spojenými státy. 

včera

včera

včera

včera

Dmytro Zolotukhin

Když Putin vidí ústup, považuje to za známku slabosti. Myslím, že NATO ve skutečnosti již neexistuje, varuje Zolotukhin

Americký prezident Donald Trump mění podobu vojenské pomoci Ukrajině – místo přímých darů zbraní plánuje prodej techniky evropským zemím, které by ji mohly Kyjevu dále předat. Nový model má podle Bílého domu zmírnit domácí kritiku a přinést ekonomické výhody. Tento přístup však podle ukrajinského odborníka na informační bezpečnost Dmytra Zolotukhina, bývalého náměstka ministra informační politiky a specialisty na národní bezpečnost, vysílá nebezpečný signál Kremlu. Pro EuroZprávy.cz upozornil, že váhání Západu může Rusko vnímat jako slabost, což zvyšuje riziko další eskalace konfliktu.

včera

Evropská zbrojařská skupina pod palbou kritiky. Dodává součásti bomb, které v Gaze zabíjely děti

Evropský zbrojní gigant MBDA, který vyrábí rakety a leteckou výzbroj, čelí vážné kritice poté, co vyšlo najevo, že dodává klíčové součástky bomb GBU-39, které Izrael ve velkém používá při náletech na Pásmo Gazy – včetně útoků, při nichž podle vyšetřování zahynuly desítky dětí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy