KOMENTÁŘ | Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?

I přesto, že snad všechna mainstreamová média přinášejí v poslední době zprávy o tom, že jedny z nejsledovanějších cenových položek každodenního života obyvatel této země, totiž ceny energií, neustále klesají níž a níž, je vidět o to snad intenzivnější kritika politiků z opozičních stran k současné vládě. Na tom by asi nebylo nic divného, vždyť je jasné, že je třeba zkritizovat cokoliv a kdykoliv. Jenže ta poselství jsou oproti všemu očekávání spíše hodně smutná. A smutnější je při nich jedno zjištění o nás samých.

Když si člověk trochu zavzpomíná, kdy se právě za vlád levicově-populistických specialistů na všechno pod „the best ever“ manažerským vedením odehrávaly takové věci, jako nulové posilování energetické nezávislosti a bezpečnosti na Rusku, či zastavení důležitých energetických staveb a projektů, je z toho opravdu smutno. Škoda jen, že rostoucímu počtu fanynek a fanoušků kvílení opozice na špatný výkon vlády, třeba i v energiích, v nejrůznějších příspěvcích na sociálních sítích a v televizních přenosech už jejich paměť zřejmě tak dobře neslouží. 

Nehledě na to, když se zeptáte lidí z energo oboru, kteří se v branži pohybují už nějaký ten den, co na to všechno říkají, dozajista uvidíte, jak se smutně usmějí. Možná totiž ví, že jen populisticko-levičácké žvásty o tom, kolik budou muset lidi za energie platit kvůli údajné neschopnosti současné vlády, nejsou tím hlavním a jediným problémem celé země. Ale mají pravdu i ti, že nějaká ta technická, legislativní či všemožně jiná tematika je většině populace úplně šumák. Každý chce jen platit za teplo, ať už je odkudkoliv, co nejmíň. Čert vezmi nějaké další argumenty. Na to tu máme politiky. A když se k tomu přidají správně namíchané slovní výpady, hysterické výlevy a opakování vybraných vět neustále dokola od milých opozičníků, výsledek se jistě brzy dostaví. No, ne?

Proč bychom měli chtít u moci někoho, kdo jen lacině nekritizuje, ale dokáže navázat na své předchůdce, aby celá země jen neustále nepřešlapovala na místě. Co na tom, že právě ani od extremisticko-populistických uskupení v parlamentu neslyší nikdo nic o tom, jak by se mohla nebo měla změnit cenotvorba za energie v rámci celé EU, aby byla jednodušší a přehlednější, to tu raději máme stále obskurnější požadavky na vystoupení Česka z energetických struktur Evropy. Nebo slyšel snad někdo od opozice v poslední době nějaké ucelené a smysluplné řešení, jak efektivně využít všech zdrojů peněz a začít dohánět ztrátu v budování všech možných i nemožných technologií u zdrojů výroby energií, a nejen pořád opakovat bláboly o nesmyslném green dealu. Či jinak, má příští ministr průmyslu připravenu podobu fungování energetického systému, který dokáže „ustát“ nejen posilování podílu výroby energií komunitními centry, ale i dalšími zdroji obnovitelných zdrojů tak, aby je dokázala přečkat bez „blackoutu“? 

Dalo by se jistě pokračovat dalšími větami o tom, co a proč je nutno v energetice měnit k lepšímu. Bez ohledu na záměry jakékoli partaje. Ale proč stahovat kalhoty, když volby jsou až za dva roky? Třeba by, nedejbože, návrhy někdo zkritizoval.

Jenže v Česku asi stále žijeme pořád na jiné planetě. Proč? Třeba jsem si všiml, že i lidé, o kterých byste neřekli, že by mohli fandit nějakým populistům, přicházejí po letech utahování opasků s tím, že třeba nápad dát jednorázově pět tisíc korun důchodcům nebyl špatný. Bohužel, ale i místo tlaku na odpovědné a nyní třeba i v opozici sedící lidí se nám stále více líbí jen to, když oni vypouštějí v médiích obehrané prázdné fráze o amatérech ve vládě a bušíc se všichni v prsa s „avengerovskou silou“, aby prý měli sílu na „defializaci“ země, neděláme nic pro to, aby to tak nebylo. Fanoušek těchto výstupů bude zřejmě určitě rád, že pod vedením nových „multiministrů“ se nejen nové „jaderky“ v Temelíně a Dukovanech postaví ne za čtyři roky, ale třeba za patnáct let, a příští oprava dálnice D1 se povleče ne 8 let, ale rovnou třeba dvacet. 

Co na tom, že téměř v souladu se všemi odhady se letos zdá, že nejen inflace se dostala k potřebnému „cíli“, ale i ty proklaté ceny energií od srpna 2022 klesají a klesají. Jasné je i to, že po dvou letech trvání ruské barbarské vojenské agrese na Ukrajině a tím vyvolané energetické krize ceny nejen elektřiny klesají na předválečnou úroveň. Možná si to málokdo uvědomí, ale i tím se „věci“ vracejí pomalu k normálu – například tím, že lze už nyní v řadě členských zemí Evropské unie zjistit, že ukončují řadu opatření na dotace k energiím. A možná, že se to ne všem politickým představitelům bude líbit, vždyť kupovat si hlasy za „erár“ je nelepší cesta k tomu sedět zadarmo léta u vládního vesla a nedělat nic, co by voliče naštvalo, ale: Stále více se v globálním měřítku objevují, na tuzemské poměry možná až příliš odvážná prohlášení o tom, že energetická krize je vlastně pomalu za námi a nyní je nutné se vrátit k tomu, aby především energetické společnosti mohly mít dostatečné zdroje na investice a kontrolu svých finančních toků. Tak uvidíme, kdo zvedne diskusi o všech těch problémech.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář Energetika Elektřina plyn jaderné elektrárny Jaderná elektrárna Temelín Jaderná elektrárna Dukovany inflace

Aktuálně se děje

před 52 minutami

Ruská armáda, ilustrační foto

Neskončí na Ukrajině. Evropa i USA se obávají šíření ruských jednotek

Evropské země i Spojené státy čelí podle CNN rostoucím obavám, že by Ruská federace mohla rozšířit svůj vojenský konflikt mimo území Ukrajiny. Nedávné události na východní hranici Severoatlantické aliance vyvolaly sérii mimořádných bezpečnostních opatření napříč celým kontinentem. Bělorusko jako nejbližší vojenský spojenec Moskvy uskutečnilo rozsáhlé vojenské cvičení v blízkosti Suvalského koridoru. Tento úzký úsek území představuje strategicky nejzranitelnější místo Severoatlantické aliance, neboť spojuje pobaltské státy s ostatními členy paktu.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump oznámil vznik "AI Force", jednotky zaměřené na umělou inteligenci

Americký prezident Donald Trump oznámil záměr vytvořit novou složku zaměřenou na umělou inteligenci a jmenovat speciálního zmocněnce pro tuto oblast. Ve svém příspěvku na sociálních sítích zdůraznil, že jeho administrativa nebude růst tohoto odvětví žádným způsobem brzdit ani omezovat. Šéf Bílého domu se tím jednoznačně vymezil proti výzvám ke zpomalení vývoje výpočetních systémů a zavádění přísnějších bezpečnostních pojistek. Podrobnější detaily ani časový harmonogram realizace svého plánu však nepředstavil.

před 2 hodinami

Rusko, Kreml

Volby v Rusku skončily nepřekvapivým výsledkem

Ruské parlamentní volby přinesly předvídatelný výsledek a vládní strana Jednotné Rusko v nich obhájila svou výraznou převahu. Strana podporovaná prezidentem Vladimirem Putinem směřuje k udržení ústavní většiny ve Státní dumě s ještě vyšším ziskem než při předchozím hlasování.

před 3 hodinami

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky

Ukrajina podnikla v poslední den voleb dosud největší dronový útok na Moskvu

Ukrajina podnikla svůj dosud největší dronový útok na ruské hlavní město Moskvu a její okolí. K masivní události došlo během závěrečného dne ruských parlamentních voleb. Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že během noci bylo sestřeleno více než 1 900 dronů, osm řízených leteckých bomb, osm střel s plochou dráhou letu a čtyři rakety. Kyjev přesný počet vystřelených bezpilotních prostředků a projektilů oficiálně nepotvrdil.

před 4 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump zatáhl USA do války, ze které se mu nedaří vystoupit. A možnosti docházejí

Americký prezident Donald Trump zatáhl Spojené státy do vojenského konfliktu s Íránem, ze kterého se nedaří snadno vystoupit. Operace měla podle šéfa Bílého domu představovat pouze krátkou epizodu a trvat několik týdnů. Střet však pokračuje již sedmý měsíc a jeho konec zůstává v nedohlednu. Washington trvá na pokračování bojů do doby, než Teherán znovu otevře Hormuzský průliv a přistoupí na dohodu o svém jaderném programu.

před 4 hodinami

Robert Fico

Pavel by rád bojoval, reagoval Fico na kritiku z Česka

Slovenský premiér Robert Fico (Smer-SD) reagoval na kritiku z Česka, která konkrétně přišla ze strany prezidenta Petra Pavla. Fico zdůraznil, že upřednostňuje mír. Trvá zároveň na tom, že panují snahy vyprovokovat konflikt mezi NATO a Ruskem. 

před 4 hodinami

Ilustrační foto

OSN: Svět už není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia

Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Bývalý fotbalový sudí šokoval veřejnost. Během zápasů Premier League si vymýšlel výzvy

I v zemi, kde fotbal přišel na svět, se můžou dít jen těžko uvěřitelné věci a to dokonce na té nejvrcholnější úrovni – na scéně slovutné Premier League. V nedávném rozhovoru pro podcast bývalého fotbalisty Jamieho Vardyho „Jamie Vardy Having´s a Party“ totiž bývalý rozhodčí Mike Dean přiznal, že si během pískání zápasů anglické nejvyšší fotbalové soutěže vytvářel své vlastní výzvy, prostřednictvím kterých tak svým způsobem ovlivňoval zápasy. Nebylo tak proto divu, že jeho slova v kolébce fotbalu vyvolala takovou kritiku.

včera

včera

Andrej Babiš

Česká protivzdušná obrana vstupuje do 21. století, oznámil Babiš na Dnech NATO

Premiér Andrej Babiš (ANO) navštívil v sobotu Dny NATO, kde se zúčastnil představení čtveřice baterií protiletadlového systému Spyder a navštívil stánky bezpečnostních složek a společností obranného průmyslu. Akce se zúčastnili také místopředseda vlády a ministr obrany Jaromír Zůna, 1. místopředseda vlády a ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček, ministr vnitra Lubomír Metnar a ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka. 

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Sparta vstoupila do Evropské ligy úspěšně. V Arménii nad Araratem vyhrála 4:1

Fotbalisté pražské Sparty se pomalu ale jistě rozehrávají. Po Žižkovu (5:0) a Jablonci (2:0) si letenští připsali třetí soutěžní výhru v řadě a tu nejdůležitější. Jednalo se totiž o úvodní zápas ligové fáze Evropské ligy 2026/27, který odehráli na hřišti Araratu Armenie. Tam se představili svěřenci kouče Briana Priskeho téměř po roce, neboť v létě 2025 tam odehráli odvetu závěrečného předkola Konferenční ligy. Zatímco tehdy sparťané uhráli výhru 2:1, tentokrát si s arménským soupeřem poradili výsledkem 4:1, přičemž se o výhru postaral dvěma góly především norský obránce Tobias Guddal. Další dvě branky přidali Mercado a Vydra.

včera

Hormuzský průliv

Írán dal najevo, že se nevzdá Hormuzského průlivu

Írán se nadále odmítá vzdát kontroly nad klíčovým Hormuzským průlivem. Teherán podle předsedy parlamentu Mohammada Bághera Ghálíbáfa neotevře klíčovou námořní cestu dříve, než Washington přistoupí na jeho podmínky. 

včera

včera

Karel Havlíček

Babišova vláda oznámí nová opatření kvůli vysokým cenám paliv

Babišova vláda se chystá obnovit opatření za účelem zastropování vysokých cen pohonných hmot. Potvrdil to ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO) v nedělním vydání Partie na stanici CNN Prima News. Lidem budou vládní kroky představeny po pondělním jednání kabinetu. 

včera

včera

Lobbista Janoušek opět chce od státu milionové odškodnění

Kontroverzní podnikatel Roman Janoušek se opět obrací na českou justici. Po státu požaduje mnohamilionové odškodnění, spravedlnost bude hledat u Nejvyššího soudu, který v září obdržel jeho dovolání. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy