KOMENTÁŘ | Česku zoufale chybí opravdová diskuse o energetice. Kdo za to může?

I přesto, že snad všechna mainstreamová média přinášejí v poslední době zprávy o tom, že jedny z nejsledovanějších cenových položek každodenního života obyvatel této země, totiž ceny energií, neustále klesají níž a níž, je vidět o to snad intenzivnější kritika politiků z opozičních stran k současné vládě. Na tom by asi nebylo nic divného, vždyť je jasné, že je třeba zkritizovat cokoliv a kdykoliv. Jenže ta poselství jsou oproti všemu očekávání spíše hodně smutná. A smutnější je při nich jedno zjištění o nás samých.

Když si člověk trochu zavzpomíná, kdy se právě za vlád levicově-populistických specialistů na všechno pod „the best ever“ manažerským vedením odehrávaly takové věci, jako nulové posilování energetické nezávislosti a bezpečnosti na Rusku, či zastavení důležitých energetických staveb a projektů, je z toho opravdu smutno. Škoda jen, že rostoucímu počtu fanynek a fanoušků kvílení opozice na špatný výkon vlády, třeba i v energiích, v nejrůznějších příspěvcích na sociálních sítích a v televizních přenosech už jejich paměť zřejmě tak dobře neslouží. 

Nehledě na to, když se zeptáte lidí z energo oboru, kteří se v branži pohybují už nějaký ten den, co na to všechno říkají, dozajista uvidíte, jak se smutně usmějí. Možná totiž ví, že jen populisticko-levičácké žvásty o tom, kolik budou muset lidi za energie platit kvůli údajné neschopnosti současné vlády, nejsou tím hlavním a jediným problémem celé země. Ale mají pravdu i ti, že nějaká ta technická, legislativní či všemožně jiná tematika je většině populace úplně šumák. Každý chce jen platit za teplo, ať už je odkudkoliv, co nejmíň. Čert vezmi nějaké další argumenty. Na to tu máme politiky. A když se k tomu přidají správně namíchané slovní výpady, hysterické výlevy a opakování vybraných vět neustále dokola od milých opozičníků, výsledek se jistě brzy dostaví. No, ne?

Proč bychom měli chtít u moci někoho, kdo jen lacině nekritizuje, ale dokáže navázat na své předchůdce, aby celá země jen neustále nepřešlapovala na místě. Co na tom, že právě ani od extremisticko-populistických uskupení v parlamentu neslyší nikdo nic o tom, jak by se mohla nebo měla změnit cenotvorba za energie v rámci celé EU, aby byla jednodušší a přehlednější, to tu raději máme stále obskurnější požadavky na vystoupení Česka z energetických struktur Evropy. Nebo slyšel snad někdo od opozice v poslední době nějaké ucelené a smysluplné řešení, jak efektivně využít všech zdrojů peněz a začít dohánět ztrátu v budování všech možných i nemožných technologií u zdrojů výroby energií, a nejen pořád opakovat bláboly o nesmyslném green dealu. Či jinak, má příští ministr průmyslu připravenu podobu fungování energetického systému, který dokáže „ustát“ nejen posilování podílu výroby energií komunitními centry, ale i dalšími zdroji obnovitelných zdrojů tak, aby je dokázala přečkat bez „blackoutu“? 

Dalo by se jistě pokračovat dalšími větami o tom, co a proč je nutno v energetice měnit k lepšímu. Bez ohledu na záměry jakékoli partaje. Ale proč stahovat kalhoty, když volby jsou až za dva roky? Třeba by, nedejbože, návrhy někdo zkritizoval.

Jenže v Česku asi stále žijeme pořád na jiné planetě. Proč? Třeba jsem si všiml, že i lidé, o kterých byste neřekli, že by mohli fandit nějakým populistům, přicházejí po letech utahování opasků s tím, že třeba nápad dát jednorázově pět tisíc korun důchodcům nebyl špatný. Bohužel, ale i místo tlaku na odpovědné a nyní třeba i v opozici sedící lidí se nám stále více líbí jen to, když oni vypouštějí v médiích obehrané prázdné fráze o amatérech ve vládě a bušíc se všichni v prsa s „avengerovskou silou“, aby prý měli sílu na „defializaci“ země, neděláme nic pro to, aby to tak nebylo. Fanoušek těchto výstupů bude zřejmě určitě rád, že pod vedením nových „multiministrů“ se nejen nové „jaderky“ v Temelíně a Dukovanech postaví ne za čtyři roky, ale třeba za patnáct let, a příští oprava dálnice D1 se povleče ne 8 let, ale rovnou třeba dvacet. 

Co na tom, že téměř v souladu se všemi odhady se letos zdá, že nejen inflace se dostala k potřebnému „cíli“, ale i ty proklaté ceny energií od srpna 2022 klesají a klesají. Jasné je i to, že po dvou letech trvání ruské barbarské vojenské agrese na Ukrajině a tím vyvolané energetické krize ceny nejen elektřiny klesají na předválečnou úroveň. Možná si to málokdo uvědomí, ale i tím se „věci“ vracejí pomalu k normálu – například tím, že lze už nyní v řadě členských zemí Evropské unie zjistit, že ukončují řadu opatření na dotace k energiím. A možná, že se to ne všem politickým představitelům bude líbit, vždyť kupovat si hlasy za „erár“ je nelepší cesta k tomu sedět zadarmo léta u vládního vesla a nedělat nic, co by voliče naštvalo, ale: Stále více se v globálním měřítku objevují, na tuzemské poměry možná až příliš odvážná prohlášení o tom, že energetická krize je vlastně pomalu za námi a nyní je nutné se vrátit k tomu, aby především energetické společnosti mohly mít dostatečné zdroje na investice a kontrolu svých finančních toků. Tak uvidíme, kdo zvedne diskusi o všech těch problémech.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář Energetika Elektřina plyn jaderné elektrárny Jaderná elektrárna Temelín Jaderná elektrárna Dukovany inflace

Aktuálně se děje

před 29 minutami

před 1 hodinou

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy