Profil editora

Související články:

Česko je prý nemocný muž Evropy. Léčba pod taktovkou některých politiků ale nebude jednoduchá

Kdyby v Česku žila většina „normálních“ lidí, určitě by si v případě, když jim někdo řekne, že něco dělají špatně, nechala vysvětlit, co je třeba příště dělat líp. Ale bohužel. Protože žijeme v zemi, kde i vlivem volby politických reprezentantů je ukazovat na jiné a vykřikovat na potkání, že „tady je nejlíp“ a „my od nikoho nepotřebujeme rady“ (třeba u českých parlamentních fašistů jsou nejvíce na mušce rady z Bruselu) považováno za hrdinství, není divu, co jsme se o sobě dozvěděli. Od cizích. A nejsou to nic pěkného. Problém ale je, jak ukazuje nejeden výzkum veřejného mínění, že poučit se z toho moc pořád nedokážeme. 

Státní rozpočet jako metla politiků. Dejte ho raději sestavit umělé inteligenci

Státní rozpočet. Dvě doslova magická slova, která dokážou ve společnosti lidí pořádně zvednout hladiny adrenalinových návalů. Člověka tak při každoročních politických půtkách napadne, proč je vlastně okolo číselných hodnot takové dusno. Vždyť přece všichni vědí, že jde v podstatě o základní finanční plán státu, podle kterého budou v dalším roce fungovat nejrůznější funkce státu. Ten na příští rok má mít plánovaný schodek ve výši 2,2 % v poměru vůči HDP. Po několika letech se tak Česko opět dostane pod 3 %.  

Vánoční nákupní horečka se blíží. A není to jedno, když Česko boduje ve světové konkurenci?

Možná, že máte také a svém „smártfounu“ či pracovním počítači nastavený automatický odpočet dnů, které zbývají do letošních Vánoc. A pokud jste si ještě nevšimly, letos tak nějak možná „pomaleji“ se rozjíždějící reklamní kampaně na vánoční nákupy, pak vězte, že ani ne za padesát dní je to tu. Dozajista je tu tak doba, kdy se začne objevovat řada tradičních přehledů, rozvah a analýz o tom, kolik lidé nejen v Česku utratí za dárky. Tak jaké to letos bude?

Čekat jen na penzi od státu není dobrá cesta k příjemnému důchodu

Snad i ten největší popírač zjevných skutečností, jakou je třeba to, že jsme Češi a žijeme v zemi, která se nazývá Česká republika a ne jinak, jistě dobře ví, že z roku na rok mají stále větší objem ve státních výdajích ty mandatorní. Tedy ty, které zkrátka musí kdokoliv u politické moci zaplatit. A není už snad ani žádným tajemstvím také to, že stále objemnější částkou v této výdajové položce státu jsou nejrůznější penze a důchody. Mají ale pravdu ti, kteří poukazují na to, jak moc si tuzemští penzisté úpravami důchodového systému, které prošly schválením tzv. „úsporného balíčku“ pohorší? 

Bude kvůli drahému plynu drahá zima? Počasí si to nemyslí

Když začátkem letních prázdnin vyšla zpráva o tom, že členské země Evropské unie (EU) společně snížily o 19 % množství spotřebovaného zemního plynu mezi srpnem 2022 a lednem 2023, což činilo 41,5 miliardy metrů krychlových této komodity, příliš pozornosti nevyvolala. Počasí bylo více než tropické a málokoho by napadlo, že se nějak může propsat i do vývoje cen energetických komodit. Nyní jsme ale na začátku topné sezóny a každého z nás může napadnout, i kvůli tomu, co se aktuálně ve světě děje, zda kvůli tomu nehrozí drahá zima.

Lhaní o inflaci se opozici v Česku vyplácí. Národ ji pak má raději

Účastníci nynější opoziční partičky se snaží za každou cenu dostat zpět do vlády. Dávají přitom dostatečně najevo, jaký by byl jejich styl vládnutí. Důkazem je inflace, téma, které lze přetřásat v jakékoliv době, a na které vždy někdo uslyší. Je ale realita taková, jakou ji opozice předkládá?

Vládne v Česku opravdu chudoba, nebo jen skáčeme na lep některým politikům?

V posledních týdnech se na nás valí snad ze všech možných i nemožných stran vlna prohlášení, že prý jsme kvůli inflaci zchudli a ještě zchudneme… Strašné, jistě si řeknete. Jenže, málokdo z nás si dá tu práci podobná tvrzení nějak zasadit do kontextu. Co na tom, že statistiky v mnoha ohledech surové vyznění o „zchudnutí“ české populace nepotvrzují. A i samotná vyjádření některých postav veřejného života o chudobě spíše matou. Tak, jak je to tedy? 

Spory o emisní normy a Česko proti Euro 7. Jaká auta budeme řídit?

To, že náš život ovlivňují často maličkosti, není jistě třeba připomínat. Právě probíhající vášnivé diskuse o nových emisních normách Evropské unie jsou toho dobrým příkladem. Škoda jen, že kvůli maličkostem nám mezi prsty zbytečně protékají ty „velké“ a „důležité“ skutečnosti. Připomíná to totiž jeden velmi známý „kus“: Mnoho povyku (možná) pro nic. Hodně důležitá otázka, která může člověka napadnout je, zda je skutečně nějaké to množství určitých látek z výfukových plynů motorů ve všech možných souvislostech důležitější než (nadneseně) čistší a zdravější ovzduší na planetě Zemi?

Proč ceny bytů neklesají? Podle analytiků je příčin více

Zdá se, že v České republice se dny, kdy se v mediálním prostoru neustále objevovaly jen titulky o vysokých cenách a zdražovaní, začínají obracet. Pořád je ale jedna výrazná věc, z jistě mnoha dalších položek, u které se i přes nějaké pohyby dolů výrazněji zlevňovat nedaří. A tou jsou ceny bytů. Otázka stojí tak, zda v Česku mohou ceny bytů klesat ještě víc? A pokud ano, proč neklesají?  

Chtít levná paliva a potraviny se nemusí vždy vyplatit. Příkladů je dost

Vzpomínáte si ještě na plamenná prohlášení členů hnutí Ano, když v Maďarsku zastropovali před řadou měsíců ceny benzínu a potravin a pánové a dámy z tohoto hnutí nemohli udělat to samé? A pak na jejich nicotné blábolení, když se ukázalo, že násilné omezování tržních mechanismů vede k nedostatku, a nakonec k ještě větší drahotě, než jsme zažili v tuzemských podmínkách? Ale práce opozičníků, jistě namítne každý politolog, je právě neúnavná kritika. No jo. A teď to tu máme znovu. Tentokrát jsou ale kvůli kritice zdražování českých paliv úderným kladivem kritiky levné polské benzínky. 

Predikce vývoje elektřiny a zemního plynu: Máme naději na snižování cen?

Cena jedné „megawatt hodiny“ elektřiny na komoditní burze Power Exchange Central Europe, v Praze dle jejích vlastních burzovních dat během jednoho roku doslova „slétla“ o 75 %. A zatímco burzovní vývoj ceny elektřiny ukázal, že v roce 2022 byl její nárůst výrazně plusový a „cenová křivka“, přes celý rok prokazatelně jen stoupala, a zvláště ke konci dvanáctiměsíční éry skočila výrazně výš, letos je trend zcela opačný. A i vývoj ceny zemního plynu má podobnou charakteristiku. I když je fakt, že křivka u této energetické komodity vykazuje, právě v posledním roce, větší obousměrné výkyvy. Znamená to, že budou už ceny energií klidnější a že míří natrvalo zpět k předválečným hodnotám?  

Sáhneme si kvůli éře elektromobilů hlouběji do peněženek? Studie odhalují, jak se změní ceny aut

Nedávno ukončený Mnichovský autosalon, který ukázal stále se zvětšující náskok zejména čínských výrobců, a i další studie o auto segmentu, otevírají stále naléhavěji řadu otázek. Kolik vlastně budou stát auta? A obstojí evropský automobilový segment v rychle rostoucí konkurenci? Nebo může automobilový prodej potkat stejný trend jako třeba v potravinářství, kdy si lidé budou jen ve větší míře kupovat nové vozy v nějakých cenových akcích? A kdy se třeba srovnají ceny elektromobilů s cenami aut se spalovacím motorem? 

Kolik budeme platit za plyn? Ptejme se spíš sami sebe, zda jsme schopni s energiemi šetřit

Když ne válka, tak stávky za vyšší mzdy. Tak by mohl vypadat titulek textu o tom, jaká bude v nejbližší době cena plynu, který slouží nejen k výrobě elektřiny, ale i k vytápění. A že nejde o nic veselého, naznačují poslední zprávy společnosti Chevron Australia, která tvrdí, že neočekává, že by se v nynějším sporu o mzdy a pracovní podmínky dohodla s odbory. Zastavit stávky v pobočkách firmy na zkapalněný zemní plyn (LNG) Gorgon a Wheatstone se tak nepodařilo. Může tohle výrazně zvýšit cenu energetické komodity? 

Úsporný balíček není populární, potřebujeme jej ale víc, než "žvanění" opozice ve Sněmovně

V Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky se poslanci dohadují o schválení podoby tzv. úsporného balíčku. Ten má, slovy vládních představitelů, prostřednictvím desítek opatření a úprav platných zákonů, ozdravit státní finance tak, aby se schodek rozpočtu v příštím roce snížil o 98 miliard korun a v roce 2025 o dalších více než 150 miliard korun. Že to nebude nic jednoduchého věděli nejen koaliční poslanci, ale i ti opoziční. Přesto se ale znovu a znovu, bez ohledu na to, zda zrovna vládne ten či onen, objevují podobné otázky. 

Kdo nepatří do moderního světa? Obchodník, který odmítá platby kartou

Jedno ‒ jak se rádo říká ‒ z nesmrtelných přísloví praví: Vše, co v životě potřebujeme, lze koupit za nepatrný peníz, jen zbytečnosti jsou drahé. A tohle platí víc než dost i v tom, proč se znovu a znovu objevuje pro některé „neskutečný“ problém, totiž, proč se nedá všude zaplatit kartou a zda by takové „technické“ problémy měla řešit ústava, nebo by se podobné záležitosti podrobily nějakému zákonu. A to si někdo neustále stěžuje, jaká je v téhle zemi často až šílená regulace.

Zamrzlý trh práce není problémem jen v Česku. A bez rázného zásahu jen tak neroztaje

Českým firmám chybí k obsazení pracovních míst stále desítky tisíc lidí. Není to nová zpráva. Jenže, ač si firmy v tuzemsku naříkají na nedostatek potřebných zaměstnanců, seč mohou, tak nějak se stále nedaří ten „zamrzlý“ či chcete-li „přehřátý“ trh práce rozmrazit. A je asi jedno, zda je trh zmrzlý nebo přehřáty. A nyní, jak si třeba všimla i agentura Bloomberg, čelí téměř shodnému problému i pracovní trhy v Polsku a Maďarsku. I ty totiž vykazují nízkou nezaměstnanost, a opakující se volání po nových pracovních silách a nedostatku zaměstnanců. Jedno je tak jisté, lidi prostě nejsou nikde a „přetahovaná“ o ně má v každé zemi své nepřekročitelné mantinely. 

Češi kvůli přemrštěným cenám kritizují vládu. Jak to s tou drahotou ale vlastně je?

Srpen přinesl do tuzemských informačních vod zajímavé novinky. Tak předně, podle analýzy Hospodářské komory to nebude mít Česko, pokud se nezačnou v ekonomice dít potřebné změny, s dalším ekonomických růstem snadné a může se stát, že ať po příštích parlamentních volbách bude ČR vládnout kdokoliv, může na tom být ještě hůře než současná vláda. Té totiž, a to právě kvůli ekonomickým nesnázím „rozhodně důvěřují“ jen dvě procenta respondentů. Naopak, nedůvěra v kabinet je rekordní. Pro lidi, zaměstnance a živnostníky by to totiž znamenalo jediné: Platy a výdělky by dále nemusely růst a jejich přibližování se k „západním“ standardům by mohlo na léta ustat.

Vysoké ceny, nulová výstavba... Český stát upřednostnil byrokracii nad potřebami lidí, odhání i investory

Různé tuzemské zpravodajské zdroje rády v poslední době uvádějí, jak Češi jezdí nakupovat do některých okolních států neb je tam levněji, a to nemluvě o inflaci, která sice v červenci dosáhla v ČR hodnoty 8,8 procenta, ale i tak je fakt, že mnoho států okolo Česka je na tom dlouhodobě výrazně lépe. A už vůbec třeba nemluvím o tom, jak rychle se u nás dokáží postavit potřebné silnice, dálnice, železnice nebo jiné důležité infrastrukturní stavby. Jednoho tak napadne, proč český stát nedokáže být pro lidi, ale spíše připomíná byrokratické a komplikované bludiště v němž si doslova všichni zbytečně běhají sem a tam a nikoho to vlastně nebaví. Jenže změna pořád nikde. 

Zpochybňování sankcí není namístě. Rusko se potýká s inflací či oslabením rublu

Nedávno překročil počet dní, kdy Rusko začalo na Ukrajině bezdůvodnou válečnou agresi, číslo 500. A bez ohledu na to, že demokratický svět se snaží napadené zemi pomáhat, co to jde, třeba v podobě omezení či zákazů spolupráce s Ruskem, stále více se ozývají hlasy, že systém sankcí nemá dostatečný efekt a že ekonomické ztráty Ruska nejsou tak velké, jak by bylo potřeba. Změnil se kvůli válce výrazně třeba směnný kurz eura nebo koruny vůči rublu? A mají finanční a ekonomické tresty vůči Rusku nějaký efekt, nebo spíše pomohly tamní ekonomice? 

V Česku jsou zastánci práva na platbu hotovostí. Co (ne)patří do Ústavy?

Možná, že patříte také k tzv. „tvrdým“ zastáncům toho, aby v základní listině České republiky, tedy Ústavě, byla zakotvena třeba nejen ochrana vody, ale i povinnost obchodníků přijímat hotovost. Ani jedno, dle mého názoru, do Ústavy nepatří. Tahle témata totiž přece vůbec nesouvisejí s pravidly výkonu stání moci, ani se zaručením základních lidských práv. Požadavek prosazovat podobné záležitosti do Ústavy spíše připomíná honbu za levnými politickými body a čirý populismus.