KOMENTÁŘ | Česko je prý nemocný muž Evropy. Léčba pod taktovkou některých politiků ale nebude jednoduchá

Kdyby v Česku žila většina „normálních“ lidí, určitě by si v případě, když jim někdo řekne, že něco dělají špatně, nechala vysvětlit, co je třeba příště dělat líp. Ale bohužel. Protože žijeme v zemi, kde i vlivem volby politických reprezentantů je ukazovat na jiné a vykřikovat na potkání, že „tady je nejlíp“ a „my od nikoho nepotřebujeme rady“ (třeba u českých parlamentních fašistů jsou nejvíce na mušce rady z Bruselu) považováno za hrdinství, není divu, co jsme se o sobě dozvěděli. Od cizích. A nejsou to nic pěkného. Problém ale je, jak ukazuje nejeden výzkum veřejného mínění, že poučit se z toho moc pořád nedokážeme. 

Podle německého listu Die Welt jsme jedinou zemí EU, která se ještě nevzpamatovala z ekonomického propadu, způsobeného globálními dopady pandemie Covid-19. Není prý divu, když má Česko zastaralý ekonomický model, který neskýtá žádné dobré vyhlídky. Může dokonce dojít k tomu, co ekonomové nazývají růstovou pastí. Uznejte sami, normální lidé by si řekli, že je něco špatně a začali by hledat řešení k nápravě. Čím dřív, tím líp. No, jo, ale to bychom nesměli být v Česku.

Místo toho tu máme bezcenné dohady politiků v přímém televizním přenosu, kvůli levným politickým bodům, blábolení z nejrůznějších stran a hnutí o neschopnosti snad všech, co se kdy ve veřejném prostoru objevili a místo návrhů na řešení, které by zemi opravdu pomohly vyjít z oné „ekonomické pasti“, jen populistické a fašistické žvásty o tom, že nám tu v zemi nic nepatří.

Ekonomové se shodují v tom, že Česká ekonomika byla v posledních letech vystavena řadě nepříjemných krizí. Jak už jsem uvedl, nejdříve proběhla pandemie Covid-19, která například podle Kryštofa Míška, hlavního ekonoma Argos Capital, byla hrubě nezvládnuta a ochromila českou ekonomiku. Jen na okraj, to bylo za vlád, kde působil Andrej Babiš a parta dalších nyní hlavních „nabízečů“ zaručeně správných řešení ekonomických potíží.

„Občané trpěli mimořádně dlouhými uzávěrami (tzv. lockdowny) a ty se následně podepsaly na dlouhodobém výpadku turismu. Očekává se, že návrat množství turistů na úroveň před pandemií Covid-19 nastane až v roce 2024,“ vypočetl pro EuroZprávy.cz ekonom třeba Kryštof Míšek.  

Podle něj si poté ekonomika prošla energetickou krizí, a to po vpádu Ruské federace na Ukrajinu. „Zde se negativně projevuje orientace naší ekonomiky na průmysl, který stále tvoří 30 % HDP. Nabídkové šoky, které dopadají na světovou ekonomiku v éře de-globalizace, nás proto zasahují více než jiné země. V neposlední řadě bych rád uvedl pár faktů, které se podepisují na nepružném trhu práce. Ten přispívá k inflačním tlakům, snižuje produktivitu práce a neumožňuje zařadit ekonomice vyšší rychlost,“ vypočetl hlavní ekonom Argos Capital.

Řešení výše popsaných skutečností jistě najdeme řadu. Bohužel také platí, že kvůli sběru preferenčních bodů za oblíbenost není (a zřejmě ani nebude) možné nalézt nějakou shodu na principech, které by pomohly zemi z vážných potíží. Vždyť co, něco naslibujeme, abychom byli u moci a pak nějaký prachy (zase) vyhodíme z helikoptéry, dluh nedluh, lze vyčíst z chování většiny politické opozice.

Doporučené články

Jenže třeba podle Míška by ČR prospěla radikální kúra v oblasti byrokracie, která by se zaměřila na redukci agend (ideálně by určité zákony výrazně „vykostila“) a vedla by k výraznému propouštění ve státní správě. „Na úřadech, ve školství a zdravotnictví, v armádě a u policie, ve státních firmách nebo na krajských a obecních úřadech pracuje téměř 950 tisíc lidí. To je 22,6 procenta všech českých zaměstnanců. V zemi, kde žije kolem 10 milionů lidí to nedává žádný smysl. Podobně je potřeba zrychlit za každou cenu stavební řízení. ČR se již dlouho nelichotivě umísťuje na 118. místě v rychlosti získání stavebních povolení,“ řekl serveru EuroZpravy.cz Kryštof Míšek.

Hlavní ekonom Argos Capital ale upozorňuje na to, že je třeba vzít v potaz i nárůst neevidovaných výkonů v hospodářství. „S tím úzce souvisí výpadek EET (elektronická evidence tržeb), které znamená nárůst „šedé“ ekonomiky a může výrazně zkreslovat čísla HDP. Podle odhadů Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) odpovídá velikost tzv. šedé nebo také stínové ekonomiky v ČR zhruba 10 % HDP. Domácí ekonomika na tom nemusí být tedy ve skutečnosti tak špatně, jak se píše v zahraničí,“ uvedl.  

Dříve zmíněný německý list Die Welt uvedl, že dokladem toho, že se v Česku nedějí správně věci je i rozhodnutí automobilky VW pozastavit projekt výstavby tzv. Gigafactory v Česku. Prý tuzemské hospodářství už dlouho jen sotva roste a ekonomové varují, že bez zásadních změn ztratí Česko kontakt s ostatními evropskými zeměmi. Jsme tak prý skutečně nemocným mužem Evropy, což je pojem, který byl dlouho spojován s Německem.

Nepříznivé vyhlídky domácí ekonomice také předpovídá analýza ekonomů Mezinárodního měnového fondu, která říká, že na předpandemickou úroveň se Česko letos nedostane. Ale abychom nechodili tak říkajíc kolem horké kaše, je dobré vědět, proč. Podle Die Welt (nikoliv podle českých vládních úředníků) lze výše vyjmenovaná negativa připsat na vrub mimo jiné nedostatečně energeticky efektivní výrobě českých firem nebo příliš brzkému zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou, což zadusilo ekonomiku.

Možná, že jistou formou útěchy pro nás může být to, že recepty na řešení problémů s ekonomikou, máme podle Die Welt podobné jako v Německu. Listem oslovení ekonomové totiž říkají, že k udržení prosperity budeme, stejně jako Němci, potřebovat strukturální změny včetně ukončení podpory průmyslovým odvětvím, která nejsou v této zemi dlouhodobě životaschopná.

„Recepty jsou v Německu stejné jako v Česku. Více peněz do školství, do výzkumu a vývoje. Méně byrokracie. Investice do strojů, robotů a softwaru, který nahradí chybějící pracovní sílu," uvedl Die Welt. Bojím se ale, po všech zkušenostech s řešením krizí v domácím prostředí, že nakonec bude všechno jinak. „Páč, my máme tu svou, (zabejčenou) hlavu a my nějaký rady, nedej Bože od Němců, přece nepotřebujeme.“ Snad není potřeba dodávat, že je to špatně, že ne? Ti odpovědní by si proto jistě měli raději přečíst Naše furianty. 

Související

Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.
Petr Macinka Komentář

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

Více souvisejících

komentář Ekonomika Česká republika

Aktuálně se děje

před 6 hodinami

Aktualizováno před 6 hodinami

Péter Magyar

Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku

Maďarská opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála parlamentní volby. Vyplývá to jak z průběžného sčítání hlasů, tak i z přiznání porážky, které na tiskové konferenci zaznělo z úst lídra vládní strany Fidesz a maďarského premiéra Viktora Orbána. Magyar na sociálních sítích oznámil, že už mu Orbán zavolal a poblahopřál mu k vítězství ve volbách.

včera

Viktor Orbán

Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?

Volební porážka Viktora Orbána ukázala, že ani patnáct let budování systému „státního zajetí“, překreslování volebních obvodů či ovládnutí mediální krajiny nedokáže ochránit silného lídra, pokud ztratí kontakt se svou voličskou základnou. Orbánův pád nezvrátila ani masivní podpora jeho ideologických spojenců z hnutí MAGA, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa a viceprezidenta JD Vance, kteří neváhali porušit diplomatické tabu a aktivně se zapojili do maďarské kampaně.

včera

Povolební proslov Pétera Magyara

První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody

Maďarsko prožilo historický zvrat, který definitivně ukončil dlouholetou éru Viktora Orbána. Podle aktuálních výsledků zvítězila opoziční strana Tisza s tak drtivým náskokem, že v parlamentu získá ústavní dvoutřetinovou většinu. Lídr vítězné strany Péter Magyar vystoupil se zásadním projevem na budapešťském náměstí Batthyány, kde ho vítaly tisíce nadšených příznivců.

včera

Petr Macinka

Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO

Volební zemětřesení v Maďarsku, které po šestnácti letech odstavilo od moci Viktora Orbána, vyvolalo okamžitou odezvu i na české politické scéně. Tuzemští představitelé napříč politickým spektrem sledují nástup opoziční strany Tisza k ústavní většině s velkým zájmem. Podle mnoha z nich se jedná o historický zlom, který ovlivní dynamiku v celém středoevropském regionu.

včera

Ursula von der Leyenová

„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána

Vítězství opoziční strany Tisza v maďarských parlamentních volbách vyvolalo okamžitou vlnu reakcí napříč celou Evropou. Přední představitelé Evropské unie i jednotlivých států vnímají výsledek jako zásadní obrat v dosavadním směřování země. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová v této souvislosti uvedla, že maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji, a zdůraznila, že si země vybrala společnou evropskou budoucnost.

včera

Maďaři zaplavili ulice Budapešti

Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána

Budapešť zažívá noc, na kterou se bude vzpomínat desítky let. Poté, co premiér Viktor Orbán přiznal porážku ve volbách, vypukly v centrále opoziční strany Tisza na břehu Dunaje nepopsatelné oslavy. Dav fanoušků Pétera Magyara zaplnil nábřeží maďarskými vlajkami a vzduchem létají zátky od šampaňského, doprovázené slzami štěstí a nekonečným objímáním.

včera

Volby v Maďarsku

Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině

Parlamentní volby nezpůsobily rekordní zájem voličů pouze na území Maďarska, ale také na zahraničních zastupitelských úřadech. Výjimkou podle webu index.hu nebylo ani hlavní město České republiky, kde se před maďarskou ambasádou v Praze tvořily dlouhé, několikasetmetrové fronty. Přestože v Praze panovalo citelně horší počasí než v Budapešti, odhodlání voličů to neoslabilo a zástupy lidí byly k vidění po celou neděli až do odpoledních hodin.

včera

Péter Magyar

Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?

Péter Magyar, pětačtyřicetiletý muž, který stojí v čele své strany Tisza, urazil neuvěřitelnou cestu. Jako dítě měl nad postelí plakát Viktora Orbána v době, kdy byl nynější premiér symbolem demokratizačních změn po pádu komunismu. Dnes je to právě Magyar, kdo se stal hlavní silou hnutí usilujícího o Orbánovo svržení a ukončení jeho šestnáctileté éry.

včera

Volby v Maďarsku

Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice

Sčítání hlasů v maďarských parlamentních volbách pokračuje a dosavadní výsledky naznačují, že opoziční strana Tisza směřuje k drtivému vítězství. Podle aktuálních dat Národního volebního úřadu, která vycházejí z 22,05 % zpracovaných lístků pro stranické kandidátky, získala Tisza 51,22 % hlasů. Vládní koalice Fidesz-KDNP zatím zaostává se ziskem 40,11 %.

Aktualizováno včera

Péter Magyar

Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza

Maďarsko má za sebou historický nedělní večer, který pravděpodobně přepíše politickou mapu země. V 19 hodin se po celém státě definitivně uzavřely volební místnosti, čímž skončilo hlasování v parlamentních volbách roku 2026. Od tohoto okamžiku začal v sídlech volebních komisí mravenčí proces sčítání hlasů, který vzhledem k obrovskému zájmu občanů potrvá celou noc.

včera

včera

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

včera

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

včera

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

včera

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

včera

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

včera

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

včera

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

včera

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy