Kdyby v Česku žila většina „normálních“ lidí, určitě by si v případě, když jim někdo řekne, že něco dělají špatně, nechala vysvětlit, co je třeba příště dělat líp. Ale bohužel. Protože žijeme v zemi, kde i vlivem volby politických reprezentantů je ukazovat na jiné a vykřikovat na potkání, že „tady je nejlíp“ a „my od nikoho nepotřebujeme rady“ (třeba u českých parlamentních fašistů jsou nejvíce na mušce rady z Bruselu) považováno za hrdinství, není divu, co jsme se o sobě dozvěděli. Od cizích. A nejsou to nic pěkného. Problém ale je, jak ukazuje nejeden výzkum veřejného mínění, že poučit se z toho moc pořád nedokážeme.
Podle německého listu Die Welt jsme jedinou zemí EU, která se ještě nevzpamatovala z ekonomického propadu, způsobeného globálními dopady pandemie Covid-19. Není prý divu, když má Česko zastaralý ekonomický model, který neskýtá žádné dobré vyhlídky. Může dokonce dojít k tomu, co ekonomové nazývají růstovou pastí. Uznejte sami, normální lidé by si řekli, že je něco špatně a začali by hledat řešení k nápravě. Čím dřív, tím líp. No, jo, ale to bychom nesměli být v Česku.
Místo toho tu máme bezcenné dohady politiků v přímém televizním přenosu, kvůli levným politickým bodům, blábolení z nejrůznějších stran a hnutí o neschopnosti snad všech, co se kdy ve veřejném prostoru objevili a místo návrhů na řešení, které by zemi opravdu pomohly vyjít z oné „ekonomické pasti“, jen populistické a fašistické žvásty o tom, že nám tu v zemi nic nepatří.
Ekonomové se shodují v tom, že Česká ekonomika byla v posledních letech vystavena řadě nepříjemných krizí. Jak už jsem uvedl, nejdříve proběhla pandemie Covid-19, která například podle Kryštofa Míška, hlavního ekonoma Argos Capital, byla hrubě nezvládnuta a ochromila českou ekonomiku. Jen na okraj, to bylo za vlád, kde působil Andrej Babiš a parta dalších nyní hlavních „nabízečů“ zaručeně správných řešení ekonomických potíží.
„Občané trpěli mimořádně dlouhými uzávěrami (tzv. lockdowny) a ty se následně podepsaly na dlouhodobém výpadku turismu. Očekává se, že návrat množství turistů na úroveň před pandemií Covid-19 nastane až v roce 2024,“ vypočetl pro EuroZprávy.cz ekonom třeba Kryštof Míšek.
Podle něj si poté ekonomika prošla energetickou krizí, a to po vpádu Ruské federace na Ukrajinu. „Zde se negativně projevuje orientace naší ekonomiky na průmysl, který stále tvoří 30 % HDP. Nabídkové šoky, které dopadají na světovou ekonomiku v éře de-globalizace, nás proto zasahují více než jiné země. V neposlední řadě bych rád uvedl pár faktů, které se podepisují na nepružném trhu práce. Ten přispívá k inflačním tlakům, snižuje produktivitu práce a neumožňuje zařadit ekonomice vyšší rychlost,“ vypočetl hlavní ekonom Argos Capital.
Řešení výše popsaných skutečností jistě najdeme řadu. Bohužel také platí, že kvůli sběru preferenčních bodů za oblíbenost není (a zřejmě ani nebude) možné nalézt nějakou shodu na principech, které by pomohly zemi z vážných potíží. Vždyť co, něco naslibujeme, abychom byli u moci a pak nějaký prachy (zase) vyhodíme z helikoptéry, dluh nedluh, lze vyčíst z chování většiny politické opozice.
Jenže třeba podle Míška by ČR prospěla radikální kúra v oblasti byrokracie, která by se zaměřila na redukci agend (ideálně by určité zákony výrazně „vykostila“) a vedla by k výraznému propouštění ve státní správě. „Na úřadech, ve školství a zdravotnictví, v armádě a u policie, ve státních firmách nebo na krajských a obecních úřadech pracuje téměř 950 tisíc lidí. To je 22,6 procenta všech českých zaměstnanců. V zemi, kde žije kolem 10 milionů lidí to nedává žádný smysl. Podobně je potřeba zrychlit za každou cenu stavební řízení. ČR se již dlouho nelichotivě umísťuje na 118. místě v rychlosti získání stavebních povolení,“ řekl serveru EuroZpravy.cz Kryštof Míšek.
Hlavní ekonom Argos Capital ale upozorňuje na to, že je třeba vzít v potaz i nárůst neevidovaných výkonů v hospodářství. „S tím úzce souvisí výpadek EET (elektronická evidence tržeb), které znamená nárůst „šedé“ ekonomiky a může výrazně zkreslovat čísla HDP. Podle odhadů Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) odpovídá velikost tzv. šedé nebo také stínové ekonomiky v ČR zhruba 10 % HDP. Domácí ekonomika na tom nemusí být tedy ve skutečnosti tak špatně, jak se píše v zahraničí,“ uvedl.
Dříve zmíněný německý list Die Welt uvedl, že dokladem toho, že se v Česku nedějí správně věci je i rozhodnutí automobilky VW pozastavit projekt výstavby tzv. Gigafactory v Česku. Prý tuzemské hospodářství už dlouho jen sotva roste a ekonomové varují, že bez zásadních změn ztratí Česko kontakt s ostatními evropskými zeměmi. Jsme tak prý skutečně nemocným mužem Evropy, což je pojem, který byl dlouho spojován s Německem.
Nepříznivé vyhlídky domácí ekonomice také předpovídá analýza ekonomů Mezinárodního měnového fondu, která říká, že na předpandemickou úroveň se Česko letos nedostane. Ale abychom nechodili tak říkajíc kolem horké kaše, je dobré vědět, proč. Podle Die Welt (nikoliv podle českých vládních úředníků) lze výše vyjmenovaná negativa připsat na vrub mimo jiné nedostatečně energeticky efektivní výrobě českých firem nebo příliš brzkému zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou, což zadusilo ekonomiku.
Možná, že jistou formou útěchy pro nás může být to, že recepty na řešení problémů s ekonomikou, máme podle Die Welt podobné jako v Německu. Listem oslovení ekonomové totiž říkají, že k udržení prosperity budeme, stejně jako Němci, potřebovat strukturální změny včetně ukončení podpory průmyslovým odvětvím, která nejsou v této zemi dlouhodobě životaschopná.
„Recepty jsou v Německu stejné jako v Česku. Více peněz do školství, do výzkumu a vývoje. Méně byrokracie. Investice do strojů, robotů a softwaru, který nahradí chybějící pracovní sílu," uvedl Die Welt. Bojím se ale, po všech zkušenostech s řešením krizí v domácím prostředí, že nakonec bude všechno jinak. „Páč, my máme tu svou, (zabejčenou) hlavu a my nějaký rady, nedej Bože od Němců, přece nepotřebujeme.“ Snad není potřeba dodávat, že je to špatně, že ne? Ti odpovědní by si proto jistě měli raději přečíst Naše furianty.
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Babišova vláda nezakáže sportovcům nastupovat proti Rusům
před 1 hodinou
Nefungují soudy, nemocnice i americký Kongres. Jak výpadek Microsoftu zasáhl svět?
před 1 hodinou
Pražanům se v příštím roce zdraží MHD, naznačil nový primátor
před 1 hodinou
Klíčové klimatické setkání? COP33 bude stěžejní, nikdo jej ale pořádat nechce
před 2 hodinami
Francie obvinila Írán z kybernetického útoku na chlaďáky v supermarketech. Teherán to popírá
před 3 hodinami
Rusko přijde za měsíc na Ukrajině o tolik vojáků, kolik USA ztratily za celou válku ve Vietnamu, prohlásil Rutte
před 4 hodinami
ČT opustí výrazná tvář. Peroutková odejde z Událostí i Nedělní debaty
před 4 hodinami
Vance označil válku s Íránem za důvod prohry ve volbách. Trump ho z odvolal z diplomatických jednání
před 5 hodinami
Putin chce o válce na Ukrajině mluvit s Trumpem. Ze svých požadavků ustoupit nehodlá
před 5 hodinami
Opustil boj s klimatickou krizí a prvenství nechal Číně. Kerry označil na COP31 Trumpa za "největšího lůzra"
před 6 hodinami
Evropští lídři řeší, kdo bude zastupovat EU na mírových jednáních. Ve hře jsou dvě jména
před 7 hodinami
COP31: Nevratné překročení teplotních limitů je na dosah, miliardám lidí hrozí katastrofické dopady klimatických změn
před 8 hodinami
Pevná nástupiště, posílení ostrahy na nádražích. Železnici čekají už od prosince zásadní změny
před 8 hodinami
Evropa se připojí k příštímu kolu mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem
před 9 hodinami
Servery Microsoftu zkolabovaly. Problémy zasáhly polovinu světa, nedaří se je opravit
před 10 hodinami
Počasí se příští týden lehce oteplí, mohou se objevit deště
včera
Kyiv Post: Česko plánuje předat Ukrajině šestnáct moderních cvičných a bojových letounů
včera
Ruské úřady vynakládají na utajování skutečných ztrát ve válce enormní úsilí
včera
Ve Washingtonu se střílelo, dva mrtví a čtyři zranění
včera
Žádná elektřina, voda ani topení. Po ruských útocích trpí na Ukrajině miliony civilistů
Ukrajinská města čelí v důsledku intenzivních ruských útoků na energetickou infrastrukturu masivním výpadkům dodávek proudu. Tyto plánované odstávky uvrhují obyvatele do tmy, chladu a nejistoty již s příchodem letošní zimy. Situace v zemi je mimořádně kritická a ohrožuje základní životní podmínky milionů lidí.
Zdroj: Libor Novák