Kdyby v Česku žila většina „normálních“ lidí, určitě by si v případě, když jim někdo řekne, že něco dělají špatně, nechala vysvětlit, co je třeba příště dělat líp. Ale bohužel. Protože žijeme v zemi, kde i vlivem volby politických reprezentantů je ukazovat na jiné a vykřikovat na potkání, že „tady je nejlíp“ a „my od nikoho nepotřebujeme rady“ (třeba u českých parlamentních fašistů jsou nejvíce na mušce rady z Bruselu) považováno za hrdinství, není divu, co jsme se o sobě dozvěděli. Od cizích. A nejsou to nic pěkného. Problém ale je, jak ukazuje nejeden výzkum veřejného mínění, že poučit se z toho moc pořád nedokážeme.
Podle německého listu Die Welt jsme jedinou zemí EU, která se ještě nevzpamatovala z ekonomického propadu, způsobeného globálními dopady pandemie Covid-19. Není prý divu, když má Česko zastaralý ekonomický model, který neskýtá žádné dobré vyhlídky. Může dokonce dojít k tomu, co ekonomové nazývají růstovou pastí. Uznejte sami, normální lidé by si řekli, že je něco špatně a začali by hledat řešení k nápravě. Čím dřív, tím líp. No, jo, ale to bychom nesměli být v Česku.
Místo toho tu máme bezcenné dohady politiků v přímém televizním přenosu, kvůli levným politickým bodům, blábolení z nejrůznějších stran a hnutí o neschopnosti snad všech, co se kdy ve veřejném prostoru objevili a místo návrhů na řešení, které by zemi opravdu pomohly vyjít z oné „ekonomické pasti“, jen populistické a fašistické žvásty o tom, že nám tu v zemi nic nepatří.
Ekonomové se shodují v tom, že Česká ekonomika byla v posledních letech vystavena řadě nepříjemných krizí. Jak už jsem uvedl, nejdříve proběhla pandemie Covid-19, která například podle Kryštofa Míška, hlavního ekonoma Argos Capital, byla hrubě nezvládnuta a ochromila českou ekonomiku. Jen na okraj, to bylo za vlád, kde působil Andrej Babiš a parta dalších nyní hlavních „nabízečů“ zaručeně správných řešení ekonomických potíží.
„Občané trpěli mimořádně dlouhými uzávěrami (tzv. lockdowny) a ty se následně podepsaly na dlouhodobém výpadku turismu. Očekává se, že návrat množství turistů na úroveň před pandemií Covid-19 nastane až v roce 2024,“ vypočetl pro EuroZprávy.cz ekonom třeba Kryštof Míšek.
Podle něj si poté ekonomika prošla energetickou krizí, a to po vpádu Ruské federace na Ukrajinu. „Zde se negativně projevuje orientace naší ekonomiky na průmysl, který stále tvoří 30 % HDP. Nabídkové šoky, které dopadají na světovou ekonomiku v éře de-globalizace, nás proto zasahují více než jiné země. V neposlední řadě bych rád uvedl pár faktů, které se podepisují na nepružném trhu práce. Ten přispívá k inflačním tlakům, snižuje produktivitu práce a neumožňuje zařadit ekonomice vyšší rychlost,“ vypočetl hlavní ekonom Argos Capital.
Řešení výše popsaných skutečností jistě najdeme řadu. Bohužel také platí, že kvůli sběru preferenčních bodů za oblíbenost není (a zřejmě ani nebude) možné nalézt nějakou shodu na principech, které by pomohly zemi z vážných potíží. Vždyť co, něco naslibujeme, abychom byli u moci a pak nějaký prachy (zase) vyhodíme z helikoptéry, dluh nedluh, lze vyčíst z chování většiny politické opozice.
Jenže třeba podle Míška by ČR prospěla radikální kúra v oblasti byrokracie, která by se zaměřila na redukci agend (ideálně by určité zákony výrazně „vykostila“) a vedla by k výraznému propouštění ve státní správě. „Na úřadech, ve školství a zdravotnictví, v armádě a u policie, ve státních firmách nebo na krajských a obecních úřadech pracuje téměř 950 tisíc lidí. To je 22,6 procenta všech českých zaměstnanců. V zemi, kde žije kolem 10 milionů lidí to nedává žádný smysl. Podobně je potřeba zrychlit za každou cenu stavební řízení. ČR se již dlouho nelichotivě umísťuje na 118. místě v rychlosti získání stavebních povolení,“ řekl serveru EuroZpravy.cz Kryštof Míšek.
Hlavní ekonom Argos Capital ale upozorňuje na to, že je třeba vzít v potaz i nárůst neevidovaných výkonů v hospodářství. „S tím úzce souvisí výpadek EET (elektronická evidence tržeb), které znamená nárůst „šedé“ ekonomiky a může výrazně zkreslovat čísla HDP. Podle odhadů Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) odpovídá velikost tzv. šedé nebo také stínové ekonomiky v ČR zhruba 10 % HDP. Domácí ekonomika na tom nemusí být tedy ve skutečnosti tak špatně, jak se píše v zahraničí,“ uvedl.
Dříve zmíněný německý list Die Welt uvedl, že dokladem toho, že se v Česku nedějí správně věci je i rozhodnutí automobilky VW pozastavit projekt výstavby tzv. Gigafactory v Česku. Prý tuzemské hospodářství už dlouho jen sotva roste a ekonomové varují, že bez zásadních změn ztratí Česko kontakt s ostatními evropskými zeměmi. Jsme tak prý skutečně nemocným mužem Evropy, což je pojem, který byl dlouho spojován s Německem.
Nepříznivé vyhlídky domácí ekonomice také předpovídá analýza ekonomů Mezinárodního měnového fondu, která říká, že na předpandemickou úroveň se Česko letos nedostane. Ale abychom nechodili tak říkajíc kolem horké kaše, je dobré vědět, proč. Podle Die Welt (nikoliv podle českých vládních úředníků) lze výše vyjmenovaná negativa připsat na vrub mimo jiné nedostatečně energeticky efektivní výrobě českých firem nebo příliš brzkému zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou, což zadusilo ekonomiku.
Možná, že jistou formou útěchy pro nás může být to, že recepty na řešení problémů s ekonomikou, máme podle Die Welt podobné jako v Německu. Listem oslovení ekonomové totiž říkají, že k udržení prosperity budeme, stejně jako Němci, potřebovat strukturální změny včetně ukončení podpory průmyslovým odvětvím, která nejsou v této zemi dlouhodobě životaschopná.
„Recepty jsou v Německu stejné jako v Česku. Více peněz do školství, do výzkumu a vývoje. Méně byrokracie. Investice do strojů, robotů a softwaru, který nahradí chybějící pracovní sílu," uvedl Die Welt. Bojím se ale, po všech zkušenostech s řešením krizí v domácím prostředí, že nakonec bude všechno jinak. „Páč, my máme tu svou, (zabejčenou) hlavu a my nějaký rady, nedej Bože od Němců, přece nepotřebujeme.“ Snad není potřeba dodávat, že je to špatně, že ne? Ti odpovědní by si proto jistě měli raději přečíst Naše furianty.
Související
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
komentář , Ekonomika , Česká republika
Aktuálně se děje
před 38 minutami
TOP 09 má čtyři kandidáty, kteří mohou nahradit Langšádlovou, potvrdil Válek
před 1 hodinou
"Největší katastrofa v historii Palestiny." Invazi do Rafahu mohou zastavit jen USA, varuje Abbás
před 2 hodinami
Zelenskyj odsoudil ruské útoky na plynárenskou infrastrukturu země. Moskva hlásí další sestřelené drony
před 3 hodinami
Francie chce zabránit válce. Má návrh na vyřešení situace mezi Izraelem a Hizballáhem
před 4 hodinami
Evropa by se podle Macrona měla začít bránit jadernými zbraněmi
před 5 hodinami
Indonésii zasáhlo silné zemětřesení, bylo cítit i v Jakartě
před 6 hodinami
20 let od kauzy Abú Ghrajb. Mučení vězňů pomáhalo rekrutovat dobrovolníky do teroristických skupin, říká odborník
před 6 hodinami
Počasí v Česku dnes znovu ovlivní saharský písek. Může být chladněji, než se čekalo
před 7 hodinami
Letní počasí je zpět. Teploty příští týden vyrostou k 27 stupňům
včera
Do čela Sokola byl zvolen Martin Chlumský
včera
Vědce znepokojuje další nemoc. Ptačí chřipka se šíří u krav, přenesla se i na člověka
včera
Finský poslanec střílel opilý před nočním klubem. Policie ho zadržela
včera
VIDEO: Ukrajinci zaútočili na mezinárodní letiště v Moskvě
včera
Šéf ukrajinské armády přiznal, že situace na frontě se neustále zhoršuje
včera
Dopady změn počasí jsou stále ničivější. Prohlubují konflikty, ničí lidem životy, varuje UNHCR
včera
Kreml o mírových jednáních s Ukrajinou: Jednu věc je třeba vzít v úvahu
včera
WSJ: Putin pravděpodobně nenařídil vraždu Alexeje Navalného
včera
Dohoda, nebo útok na Rafah. Izrael dal Hamásu poslední šanci
včera
Misky vah se naklání. Rutte si získává podporu Turecka, v cestě do křesla šéfa NATO mu ale stojí další země
včera
Babišovo ANO opět prachsprostě lže. Tentokrát o důchodech
Zástupci hnutí ANO a kabinetu Petra Fialy (ODS) se shodli na nutnosti změn v prvním důchodovém pilíři, opoziční subjekt zároveň nezpochybnil nutnost zvyšování věkové hranice pro odchod do důchodu. To vyplývá z dokumentů zveřejněných prezidentskou kanceláří k březnové schůzce nad tématech důchodové reformy. Stojí za to připomenout, že onoho 28. Března se schůzky na pozvání prezidenta zůčastnili Karel Havlíček, Alena Schillerová a Aleš Juchelka. Celý zápis přidávám na konec tohoto článku. Závěr si z něj udělejte sami.
Zdroj: Petr Nutil