Kdyby v Česku žila většina „normálních“ lidí, určitě by si v případě, když jim někdo řekne, že něco dělají špatně, nechala vysvětlit, co je třeba příště dělat líp. Ale bohužel. Protože žijeme v zemi, kde i vlivem volby politických reprezentantů je ukazovat na jiné a vykřikovat na potkání, že „tady je nejlíp“ a „my od nikoho nepotřebujeme rady“ (třeba u českých parlamentních fašistů jsou nejvíce na mušce rady z Bruselu) považováno za hrdinství, není divu, co jsme se o sobě dozvěděli. Od cizích. A nejsou to nic pěkného. Problém ale je, jak ukazuje nejeden výzkum veřejného mínění, že poučit se z toho moc pořád nedokážeme.
Podle německého listu Die Welt jsme jedinou zemí EU, která se ještě nevzpamatovala z ekonomického propadu, způsobeného globálními dopady pandemie Covid-19. Není prý divu, když má Česko zastaralý ekonomický model, který neskýtá žádné dobré vyhlídky. Může dokonce dojít k tomu, co ekonomové nazývají růstovou pastí. Uznejte sami, normální lidé by si řekli, že je něco špatně a začali by hledat řešení k nápravě. Čím dřív, tím líp. No, jo, ale to bychom nesměli být v Česku.
Místo toho tu máme bezcenné dohady politiků v přímém televizním přenosu, kvůli levným politickým bodům, blábolení z nejrůznějších stran a hnutí o neschopnosti snad všech, co se kdy ve veřejném prostoru objevili a místo návrhů na řešení, které by zemi opravdu pomohly vyjít z oné „ekonomické pasti“, jen populistické a fašistické žvásty o tom, že nám tu v zemi nic nepatří.
Ekonomové se shodují v tom, že Česká ekonomika byla v posledních letech vystavena řadě nepříjemných krizí. Jak už jsem uvedl, nejdříve proběhla pandemie Covid-19, která například podle Kryštofa Míška, hlavního ekonoma Argos Capital, byla hrubě nezvládnuta a ochromila českou ekonomiku. Jen na okraj, to bylo za vlád, kde působil Andrej Babiš a parta dalších nyní hlavních „nabízečů“ zaručeně správných řešení ekonomických potíží.
„Občané trpěli mimořádně dlouhými uzávěrami (tzv. lockdowny) a ty se následně podepsaly na dlouhodobém výpadku turismu. Očekává se, že návrat množství turistů na úroveň před pandemií Covid-19 nastane až v roce 2024,“ vypočetl pro EuroZprávy.cz ekonom třeba Kryštof Míšek.
Podle něj si poté ekonomika prošla energetickou krizí, a to po vpádu Ruské federace na Ukrajinu. „Zde se negativně projevuje orientace naší ekonomiky na průmysl, který stále tvoří 30 % HDP. Nabídkové šoky, které dopadají na světovou ekonomiku v éře de-globalizace, nás proto zasahují více než jiné země. V neposlední řadě bych rád uvedl pár faktů, které se podepisují na nepružném trhu práce. Ten přispívá k inflačním tlakům, snižuje produktivitu práce a neumožňuje zařadit ekonomice vyšší rychlost,“ vypočetl hlavní ekonom Argos Capital.
Řešení výše popsaných skutečností jistě najdeme řadu. Bohužel také platí, že kvůli sběru preferenčních bodů za oblíbenost není (a zřejmě ani nebude) možné nalézt nějakou shodu na principech, které by pomohly zemi z vážných potíží. Vždyť co, něco naslibujeme, abychom byli u moci a pak nějaký prachy (zase) vyhodíme z helikoptéry, dluh nedluh, lze vyčíst z chování většiny politické opozice.
Jenže třeba podle Míška by ČR prospěla radikální kúra v oblasti byrokracie, která by se zaměřila na redukci agend (ideálně by určité zákony výrazně „vykostila“) a vedla by k výraznému propouštění ve státní správě. „Na úřadech, ve školství a zdravotnictví, v armádě a u policie, ve státních firmách nebo na krajských a obecních úřadech pracuje téměř 950 tisíc lidí. To je 22,6 procenta všech českých zaměstnanců. V zemi, kde žije kolem 10 milionů lidí to nedává žádný smysl. Podobně je potřeba zrychlit za každou cenu stavební řízení. ČR se již dlouho nelichotivě umísťuje na 118. místě v rychlosti získání stavebních povolení,“ řekl serveru EuroZpravy.cz Kryštof Míšek.
Hlavní ekonom Argos Capital ale upozorňuje na to, že je třeba vzít v potaz i nárůst neevidovaných výkonů v hospodářství. „S tím úzce souvisí výpadek EET (elektronická evidence tržeb), které znamená nárůst „šedé“ ekonomiky a může výrazně zkreslovat čísla HDP. Podle odhadů Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) odpovídá velikost tzv. šedé nebo také stínové ekonomiky v ČR zhruba 10 % HDP. Domácí ekonomika na tom nemusí být tedy ve skutečnosti tak špatně, jak se píše v zahraničí,“ uvedl.
Dříve zmíněný německý list Die Welt uvedl, že dokladem toho, že se v Česku nedějí správně věci je i rozhodnutí automobilky VW pozastavit projekt výstavby tzv. Gigafactory v Česku. Prý tuzemské hospodářství už dlouho jen sotva roste a ekonomové varují, že bez zásadních změn ztratí Česko kontakt s ostatními evropskými zeměmi. Jsme tak prý skutečně nemocným mužem Evropy, což je pojem, který byl dlouho spojován s Německem.
Nepříznivé vyhlídky domácí ekonomice také předpovídá analýza ekonomů Mezinárodního měnového fondu, která říká, že na předpandemickou úroveň se Česko letos nedostane. Ale abychom nechodili tak říkajíc kolem horké kaše, je dobré vědět, proč. Podle Die Welt (nikoliv podle českých vládních úředníků) lze výše vyjmenovaná negativa připsat na vrub mimo jiné nedostatečně energeticky efektivní výrobě českých firem nebo příliš brzkému zvýšení úrokových sazeb Českou národní bankou, což zadusilo ekonomiku.
Možná, že jistou formou útěchy pro nás může být to, že recepty na řešení problémů s ekonomikou, máme podle Die Welt podobné jako v Německu. Listem oslovení ekonomové totiž říkají, že k udržení prosperity budeme, stejně jako Němci, potřebovat strukturální změny včetně ukončení podpory průmyslovým odvětvím, která nejsou v této zemi dlouhodobě životaschopná.
„Recepty jsou v Německu stejné jako v Česku. Více peněz do školství, do výzkumu a vývoje. Méně byrokracie. Investice do strojů, robotů a softwaru, který nahradí chybějící pracovní sílu," uvedl Die Welt. Bojím se ale, po všech zkušenostech s řešením krizí v domácím prostředí, že nakonec bude všechno jinak. „Páč, my máme tu svou, (zabejčenou) hlavu a my nějaký rady, nedej Bože od Němců, přece nepotřebujeme.“ Snad není potřeba dodávat, že je to špatně, že ne? Ti odpovědní by si proto jistě měli raději přečíst Naše furianty.
Související
Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO
Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Estonsko: Za žhářským útokem na obrannou společnost Milrem Robotics stojí ruské tajné služby
před 1 hodinou
Rutte: NATO čelí opakovaným sabotážím, hybridním útokům a dronům. Prozradil, o co se Rusko snaží
před 1 hodinou
Žák na Slovensku zaútočil ve škole, napadl spolužáky i učitelky. Jedna zemřela
před 2 hodinami
Zelenskyj varoval svět před prohlubující se spoluprací mezi Ruskem, Severní Koreou a Íránem
před 3 hodinami
OpenAI zrušila plánované vydání modelu umělé inteligence GPT-6.1 Astra
před 4 hodinami
Britská policie propustila muže zatčených kvůli chystanému útoku na základnu. Z USA přichází ostré reakce
před 5 hodinami
Počasí se i o víkendu ponese na vlně babího léta, v noci se ale citelně ochladí
včera
Irán opět popřel Trumpova tvrzení. Nemá v plánu žádná jednání s USA
včera
Přípravy na volby začaly. Nejsilnější evropská politická frakce se hádá kvůli AfD
včera
SpaceX poslal do vesmíru největší raketu v historii. Starship poprvé dosáhla oběžné dráhy Země
včera
Jižní Korea požaduje od Ukrajiny vysvětlení a omluvu
včera
Na Staroměstském náměstí lidé demonstrují proti vládě
včera
Politické zklamání ve Švédsku: Vítězka voleb Anderssonová nedokáže sestavit vládu
včera
Britská policie objevila v dodávkách u základny výbušniny. Z přípravy útoku podezírá Írán
včera
Chování AI vyvolává u výzkumníků vážné obavy. OpenAI pozastavila vývoj
včera
Švýcarsko odmítlo zpřísnění neutrality. Dál může zavádět sankce proti Rusku, rozhodli lidé
včera
Trumpova administrativa se může pokusit o zpochybnění a narušení výsledků voleb
včera
Matoucí prohlášení Lavrova: Přípravu Evropy na válku s Ruskem označil za proroctví, zároveňse jí vysmál
včera
Počasí bude i příští týden v duchu babího léta, naměříme až 24 stupňů
27. září 2026 21:28
Srbský prezident Vučić rezignoval
Srbský prezident Aleksandar Vučić v neděli odstoupil ze své funkce hlavy státu před nadcházejícími parlamentními volbami. Tento krok učinil proto, aby mohl kandidovat na post předsedy vlády za pravicově populistickou Srbskou pokrokovou stranu. V případě volebního vítězství svého uskupení se tak hodlá vrátit do čela kabinetu. Oznámení o rezignaci učinil s předstihem před konáním nadcházejícího hlasování.
Zdroj: Libor Novák