KOMENTÁŘ | Spory o emisní normy a Česko proti Euro 7. Jaká auta budeme řídit?

Na začátek by se hodilo říct, že v celé „hře“ jde o přijetí nové evropské emisní normy. Země Evropské unie v ní mají schválit nová pravidla o tom, jaké zplodiny budou smět vypouštět do ovzduší auta se spalovacími motory po roce 2025. A už teď je jasné, že s největší pravděpodobností neuspěl prý přísný návrh, se kterým vloni přišla Evropská komise a Česko proti němu zformovalo koalici několika zemí. Ve zkrácené verzi se tak dá říct, že maximální emise z aut by měly zůstat na úrovni stávajících pravidel – tedy Eura 6.

„Norma Euro 7 zatím ještě není finalizována a uvidíme, zda se podaří její finální dohoda. Nicméně výrazná shoda na úrovni ministrů (členských zemí EU, pozn. red.) zohlednila některé technické argumenty, v daném čase nereálné,“ řekl serveru EuroZpravy.cz Petr Knap, expert pro automobilový sektor poradenské společnosti EY Česká republika. Podle něj silné argumenty zaznívaly z pohledu znevýhodnění evropských výrobců požadovanými vývojovými náklady a koncovým zvýšením cen aut – zejména menších a dostupnějších. „Za mě byl zásadní argument také fakt, že zdražením menších vozů bychom mohli zásadně zhoršit celkové emise tím, že bychom zpomalili náhradu starých vozů, kdy i náhrada za Euro 6 za posledních několik let je významný pozitivní posun,“ doplnil Petr Knap.

Velkým problémem je, zda - zjednodušeně řečeno - je na místě přijímat normy, které jsou v některých aspektech, nyní pro život stále důležitých, „měkčí“ jen kvůli tomu, aby si evropský autosegment udržel konkurenceschopnost, zachoval zaměstnanost a tím i třeba růst dalších významných ekonomických veličin, jakou je například HDP. „Celkový přínos původně zamýšlené normy Euro 7 by vzhledem ke zpomalení náhrady starých vozů nemusel být ani z pohledu emisí pozitivní. Máme jednoznačně přímočařejší nástroje s menšími ekonomickými i sociálními náklady, jak zajistit čistší vzduch ve městech, kde emise škodí nejvíce. Konkrétní výpočty snížení emisí zastánci přísné verze normy neukazovali, naopak některé modely ukazovaly zcela marginální přínos,“ konstatoval pro server EuroZpravy.cz Petr Knap z poradenské společnosti EY Česká republika.

Faktem také je, že hodně intenzivní debata o podobě nové emisní normy probíhá v EU od letošního jara. Jenže se objevují právě i názory, které tvrdí, že spor o podobu nové emisní normy EU není v číslech, neboť zas tak o zásadní změnu přípustných limitů jednotlivých škodlivin nejde, ale spíše o dokazování plnění norem v reálném provozu. A to je hodně velká novinka, neboť dosud musely producenti aut dokazovat plnění norem tak nějak „jen“ v laboratorních podmínkách. Zastánci měkčích emisních norem pak proti tomu uvádějí, že přísnější pravidla mohou zdražit prodávaná auta, v některých případech až o deseti tisíce korun. 

„Evropské úřady stále ještě nezveřejnily konečné znění normy Euro7 což představuje problém pro automobilky, které nebudou mít dostatek času se na ni technicky připravit,“ řekla serveru EuroZpravy.cz Olíivia Lacenová, hlavní analytička společnosti Wonderinterest Trading. Podle ní je tak předčasné mluvit o tom, zda jsou přísné normy pro autosegment dobrou zprávou. „Na jednu stranu zde máme potřebné snižování CO₂ s ohledem na znečištění klimatu, které vypouštějí do ovzduší zejména starší automobily, na druhou nové technické parametry, které budou znamenat výrazné zvýšení nákladů výrobců na vývoj testování a výrobu komponentů, které se nepochybně odrazí i na zvýšení cen výsledných vozidel, nemluvě o tom, že přizpůsobit se bude muset i dodavatelský sektor,“ konstatovala Olívia Lacenová. Podle ní odhady říkají, že by mohlo jít o rozdíl 2000 eur a zvyšování ceny by mohlo vést potencionálně ke snížení prodeje, což by pro ekonomiku EU v konečném důsledku nebyla dobrá zpráva, protože automotive segment je základem zdejší ekonomiky.

Člověka tak napadne: Co by se stalo, kdyby k přijetí normy EU nepřistoupila? „Rizika by spočívala ve faktické nemožnosti splnit požadavky normy v daném čase za rozumné náklady. To by znamenalo také to, že evropské automobilky místo zaměření se na investice v oblasti elektromobility, softwarizace a autonomních technologií budou investovat do vývoje pohonů, které budou uplatňovat na mizejícím trhu. Ve zkratce Euro 7 v původním návrhu v kombinaci s limitem pro vozy se spalovacím motorem v roce 2035 nedávala smysl,“ vysvětlil pro server EuroZpravy.cz Petr Knap, expert pro automobilový sektor v EY Česká republika.