Zdá se, že v České republice se dny, kdy se v mediálním prostoru neustále objevovaly jen titulky o vysokých cenách a zdražovaní, začínají obracet. Pořád je ale jedna výrazná věc, z jistě mnoha dalších položek, u které se i přes nějaké pohyby dolů výrazněji zlevňovat nedaří. A tou jsou ceny bytů. Otázka stojí tak, zda v Česku mohou ceny bytů klesat ještě víc? A pokud ano, proč neklesají?
Podle veřejně dostupných informací ze zprávy vydané letos v srpnu poradenskou společností Deloitte a nazvanou Property index je Česko je v Evropě druhou nejméně dostupnou zemí pro koupi vlastního bydlení. Na pořízení nemovitosti o 70 metrech čtverečních je totiž třeba průměrně 13 hrubých ročních platů, zhruba stejně jako v minulém roce.
Praha je pro pořízení bydlení třetí nejdražší metropolí v Evropě po Amsterdamu a Bratislavě. Na nemovitost v hlavním městě je potřeba 14,3 hrubých ročních platů. Ale možná, že se tyhle nepříznivé statistiky mohou zlepšit.
„Ceny bytů v Česku nadále klesat mohou, je nutno však dodat, o jakých bytech se bavíme a v jaké lokalitě,“ řekla serveru EuroZpravy.cz Petr Kozojed, vedoucí týmu Real Estate v oddělení Strategie a Transakce společnosti EY Česká republika. Podle něj v souvislosti s odsunutou poptávkou po akvizici bytu a výší úrokových sazeb, geopolitickou situací a v souvislosti dalšími vlivy došlo ke snížení poptávky po bytech a následně ke snížení jejich prodejních cen.
„Ke snížení cen bytů ale došlo přirozeně rozdílných lokalitách, přičemž v lokalitách s omezeným množstvím bytů se cena stabilizovala, potažmo nesnížila, a naopak. Jako vhodný vzorek mohu jmenovat větší byty v panelových domech na sídlištích, jejichž prodejní cena je velice citlivá na vnější vlivy a klesá nejstrměji, vzhledem k jejich množství a vzhledem k dalším faktorům,“ řekl Petr Kozojed.
Stále snížená poptávka po bytech v novostavbách podle mínění Petra Kozojeda přinutila developery jejich projekty pozastavit, odložit, prodat, nebo transformovat na nájemní bydlení, což se v průběhu následujících měsíců, možná i let, může projevit nedostatkem těchto bytů v novostavbách, pokud předpokládáme pozvolný pokles úrokových sazeb. Důsledkem čehož se nabízí nárůst cen bytů v novostavbách jako výsledný efekt klesající nabídky a stoupající poptávky a naopak.
„Přesun zájemců o bydlení z nájemních bytů do bytů ve vlastnictví nelze nyní přesně kvantifikovat. Podnětem jistě budou přijatelnější úrokové sazby hypoték, obava ze stoupajících cen a v neposlední řadě i potřeba bydlet ve vlastním,“ doplnil specialista poradenské společnosti EY Česká republika.
„Faktem zůstává, že pokud je prodávající nucen realizovat prodej bytu pod časovým tlakem, musí počítat nutností přizpůsobit prodejní cenu bytu snížené poptávce, tedy realizovanou prodejní cenu snížit, uzavřel Petr Kozojed, vedoucí týmu Real Estate v oddělení Strategie a Transakce společnosti EY Česká republika.
Podle Olívie Lacenové, hlavní analytičky společnosti Wonderinterest Trading se energetická krize, válka na Ukrajině i vývoj globální ekonomiky spojený se zvyšováním úrokových sazeb a růstem inflace pořádně „podepsaly“ na poptávce po nemovitostech.
„Na rozdíl od většiny států, kde jsou stále ceny nemovitostí nižší, než před krizí se během léta zlevnění nemovitostí v České republice téměř vymazalo,“ konstatovala hlavní analytička Wonderinterest Trading. Podle ní vývoj ceny nemovitostí závisí vždy na poměru mezi nabídkou a poptávkou. Hlavním důvodem, proč v Praze nebo Brně a dalších městech ceny bytů příliš neklesají je ale podle Olívie Lacenové jejich nedostatek.
„Obecně je v Česku mnohem méně bytů, než by bylo zapotřebí, proto jejich cena tak moc nekolísá. S ohledem na desetitisíce lidí, kteří se každoročně stěhují do Prahy a Středočeského kraje by byla nutná další výstavba, protože bydlení se stává stále více nedostupným,“ konstatovala Olivia Lacenová, hlavní analytička společnosti Wonderinterest Trading. Navíc upozorňuje na to, že v případě, že nepřijde nějaký výrazný ekonomický výkyv nebo nejistota, měly by se ceny nemovitostí držet v růstové linii.
Zdá se, že očekávání realitních odborníků, která počítají s tím, že v Evropě v roce 2023 trh s bydlením zůstane stabilní, možná jen s určitými výkyvy způsobenými možnou recesí, je dobrou zprávou. A to nejen proto, že poptávka po nemovitostech, a to nejen v tuzemsku, zůstává silná.
Související
Budoucnost bydlení v Česku? O státní podporu žádají desítky projektů
Příspěvek na bydlení 2025: Podmínky a jak o něj žádat
Aktuálně se děje
před 14 minutami
Nagyová dostala za kauzu Čapí hnízdo podmínku. Selhání justice, opáčil Babiš
před 1 hodinou
Policie obvinila exministra Pavla Blažka v bitcoinové kauze
před 1 hodinou
Vláda schválila obnovení povinného EET. Vrací také školkovné
před 2 hodinami
Trump stupňuje tlak na OSN. Už tak čelí bezprostřednímu finančnímu kolapsu varuje Guterres
před 3 hodinami
Trumpův Projekt Svoboda vyvolává mezi experty řadu otázek. Íránu ale výrazně uškodí
před 4 hodinami
Babiš zpražil Turka: Kdyby měl podobnou rétoriku jako ministr, ve vládě by nezůstal
před 5 hodinami
Bývalý starosta New Yorku Rudy Giuliani je v nemocnici v kritickém stavu
před 5 hodinami
Není kam utéct. Na palubě turistické lodi se šíří smrtelný virus
před 6 hodinami
Trump zahájil Projekt Svoboda. Armáda bude vyvádět uvízlá plavidla z Hormuzského průlivu
před 8 hodinami
Předčasné letní počasí definitivně ukončilo zimu v Česku
včera
Trump slíbil zrušení cel na whiskey. Zásluhy připsal králi Karlovi
včera
Čeká Real Madrid velký fotbalový návrat? Šéf klubu si přeje příchod trenéra Mourinha
včera
Vracím České televizi peníze, přiznal novinář Moravec
včera
Kupka se opřel do Babiše kvůli novému zmocněnci Landovskému
včera
Počasí se po víkendu změní, i když ne hned. Dorazí i kýžené srážky
včera
Hasiči hasí požár v Českém Švýcarsku na několika úsecích. Počasí vše komplikuje
včera
Spotify se snaží upozornit na hudbu od AI. Experti ale varují
včera
Vojáků stáhneme mnohem víc, vzkázal Trump do Německa
včera
Je to politická akce, nikoliv vojenské cvičení, odmítl Macinka účast Pavla na summitu NATO
včera
Německo poprvé zareagovalo na ohlášené stažení tisíců amerických vojáků
Německo poprvé reagovalo na americké rozhodnutí stáhnout 5000 vojáků ze země. Podle ministra obrany Borise Pistoriuse se to dalo očekávat. Američané o stažení příslušníků rozhodli poté, co se americký prezident Donald Trump a německý kancléř Friedrich Merz slovně střetli kvůli válce s Íránem.
Zdroj: Lucie Podzimková