PŮVODNÍ ZPRÁVA | Proč ceny bytů neklesají? Podle analytiků je příčin více

Zdá se, že v České republice se dny, kdy se v mediálním prostoru neustále objevovaly jen titulky o vysokých cenách a zdražovaní, začínají obracet. Pořád je ale jedna výrazná věc, z jistě mnoha dalších položek, u které se i přes nějaké pohyby dolů výrazněji zlevňovat nedaří. A tou jsou ceny bytů. Otázka stojí tak, zda v Česku mohou ceny bytů klesat ještě víc? A pokud ano, proč neklesají?  

Podle veřejně dostupných informací ze zprávy vydané letos v srpnu poradenskou společností Deloitte a nazvanou Property index je Česko je v Evropě druhou nejméně dostupnou zemí pro koupi vlastního bydlení. Na pořízení nemovitosti o 70 metrech čtverečních je totiž třeba průměrně 13 hrubých ročních platů, zhruba stejně jako v minulém roce.

Praha je pro pořízení bydlení třetí nejdražší metropolí v Evropě po Amsterdamu a Bratislavě. Na nemovitost v hlavním městě je potřeba 14,3 hrubých ročních platů. Ale možná, že se tyhle nepříznivé statistiky mohou zlepšit.  

„Ceny bytů v Česku nadále klesat mohou, je nutno však dodat, o jakých bytech se bavíme a v jaké lokalitě,“ řekla serveru EuroZpravy.cz Petr Kozojed, vedoucí týmu Real Estate v oddělení Strategie a Transakce společnosti EY Česká republika. Podle něj v souvislosti s odsunutou poptávkou po akvizici bytu a výší úrokových sazeb, geopolitickou situací a v souvislosti dalšími vlivy došlo ke snížení poptávky po bytech a následně ke snížení jejich prodejních cen.

„Ke snížení cen bytů ale došlo přirozeně rozdílných lokalitách, přičemž v lokalitách s omezeným množstvím bytů se cena stabilizovala, potažmo nesnížila, a naopak. Jako vhodný vzorek mohu jmenovat větší byty v panelových domech na sídlištích, jejichž prodejní cena je velice citlivá na vnější vlivy a klesá nejstrměji, vzhledem k jejich množství a vzhledem k dalším faktorům,“ řekl Petr Kozojed.

Stále snížená poptávka po bytech v novostavbách podle mínění Petra Kozojeda přinutila developery jejich projekty pozastavit, odložit, prodat, nebo transformovat na nájemní bydlení, což se v průběhu následujících měsíců, možná i let, může projevit nedostatkem těchto bytů v novostavbách, pokud předpokládáme pozvolný pokles úrokových sazeb. Důsledkem čehož se nabízí nárůst cen bytů v novostavbách jako výsledný efekt klesající nabídky a stoupající poptávky a naopak.

„Přesun zájemců o bydlení z nájemních bytů do bytů ve vlastnictví nelze nyní přesně kvantifikovat. Podnětem jistě budou přijatelnější úrokové sazby hypoték, obava ze stoupajících cen a v neposlední řadě i potřeba bydlet ve vlastním,“ doplnil specialista poradenské společnosti EY Česká republika.

„Faktem zůstává, že pokud je prodávající nucen realizovat prodej bytu pod časovým tlakem, musí počítat nutností přizpůsobit prodejní cenu bytu snížené poptávce, tedy realizovanou prodejní cenu snížit, uzavřel Petr Kozojed, vedoucí týmu Real Estate v oddělení Strategie a Transakce společnosti EY Česká republika.

Podle Olívie Lacenové, hlavní analytičky společnosti Wonderinterest Trading se energetická krize, válka na Ukrajině i vývoj globální ekonomiky spojený se zvyšováním úrokových sazeb a růstem inflace pořádně „podepsaly“ na poptávce po nemovitostech.

„Na rozdíl od většiny států, kde jsou stále ceny nemovitostí nižší, než před krizí se během léta zlevnění nemovitostí v České republice téměř vymazalo,“ konstatovala hlavní analytička Wonderinterest Trading. Podle ní vývoj ceny nemovitostí závisí vždy na poměru mezi nabídkou a poptávkou. Hlavním důvodem, proč v Praze nebo Brně a dalších městech ceny bytů příliš neklesají je ale podle Olívie Lacenové jejich nedostatek.

„Obecně je v Česku mnohem méně bytů, než by bylo zapotřebí, proto jejich cena tak moc nekolísá. S ohledem na desetitisíce lidí, kteří se každoročně stěhují do Prahy a Středočeského kraje by byla nutná další výstavba, protože bydlení se stává stále více nedostupným,“ konstatovala Olivia Lacenová, hlavní analytička společnosti Wonderinterest Trading. Navíc upozorňuje na to, že v případě, že nepřijde nějaký výrazný ekonomický výkyv nebo nejistota, měly by se ceny nemovitostí držet v růstové linii.

Zdá se, že očekávání realitních odborníků, která počítají s tím, že v Evropě v roce 2023 trh s bydlením zůstane stabilní, možná jen s určitými výkyvy způsobenými možnou recesí, je dobrou zprávou. A to nejen proto, že poptávka po nemovitostech, a to nejen v tuzemsku, zůstává silná. 

Související

Petr Fiala

Budoucnost bydlení v Česku? O státní podporu žádají desítky projektů

Jen čtyři měsíce od spuštění je v programu Dostupné nájemní bydlení přes 90 žádostí o podporu projektů na výstavbu, rekonstrukce nebo nákupy bytů za 5,1 miliardy korun. To představuje téměř 1 500 bytů. Kroky pro zvýšení dostupnosti bydlení v Česku dnes na tiskové konferenci představili premiér Petr Fiala (ODS), ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (STAN), ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) a ředitel SFPI Daniel Ryšávka. 
Ilustrační foto

Příspěvek na bydlení 2025: Podmínky a jak o něj žádat

V roce 2025 došlo k drobným změnám v pravidlech pro získání příspěvku na bydlení, což může ovlivnit značný počet domácností. Tento příspěvek je podle webu MoneyMAG.cz určen těm, jejichž náklady na bydlení přesahují 30 % jejich čistého příjmu. Pokud vaše výdaje na bydlení tuto hranici překračují, můžete mít nárok na tuto finanční pomoc.

Více souvisejících

Bydlení Byty

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Írán

Írán je v sevření paranoie. Úřady kvůli obavám z další infiltrace Mosadu zatýkají a popravují

Íránské úřady zesilují represe vůči údajným špionům a sympatizantům Izraele. V posledních dnech bylo zatčeno téměř sto lidí, v pondělí došlo k popravě muže odsouzeného za špionáž. Paranoia vůči izraelské tajné službě Mosad sílí zejména po páteční kombinované ofenzivní operaci, při níž byly z íránského území odpáleny bezpilotní stroje na izraelské cíle.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Íránské jaderné zařízení Fordo

Útok na íránské jaderné zařízení Fordo by způsobil únik radiace, tvrdí experti

V případě, že by Spojené státy zaútočily na íránské podzemní jaderné zařízení Fordo, následky by z hlediska radiačního zamoření byly spíše omezené. K tomuto závěru dospívají odborníci oslovení stanicí CNN, kteří upozorňují, že útok na obohacovací zařízení nepředstavuje stejnou hrozbu jako bombardování funkčního jaderného reaktoru.

před 4 hodinami

Stíhací letoun F-15 Eagle, ilustrační fotografie

Napětí na Blízkém východě eskaluje: Teherán varuje před zahraniční intervencí, USA přesouvají vojenskou techniku

Napětí na Blízkém východě nadále roste. Íránský Nejvyšší rada národní bezpečnosti ve čtvrtek ostře varovala, že jakákoli intervence třetí strany do jeho konfliktu s Izraelem by vyvolala okamžitou odpověď. Výhrůžka přichází v době, kdy se konflikt mezi oběma zeměmi přehoupnul do druhého týdne a situace v regionu se stává čím dál napjatější.

před 5 hodinami

Zbraně

Psycholožka Wolf: Tragické útoky nejsou náhlé. Předchází jim varovné chování, trauma a vliv okolí

Střelba na střední škole ve Štýrském Hradci si minulý týden vyžádala deset obětí. Nejde o ojedinělý incident, podobné útoky se ve střední Evropě opakují. Psycholožka Umay Wolf z portálu Terapie.cz pro EuroZprávy.cz vysvětlila, že masový útočník nevzniká ze dne na den – násilí je výsledkem kombinace traumat, frustrace, osobnostních rysů a často i neléčené duševní nemoci. Velkou roli hrají také sociální sítě a touha napodobit jiné útočníky nebo se s nimi dokonce „předhánět“ v počtu zabitých.

před 5 hodinami

Emmanuel Macron, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Macron má opět ambice změnit svět. Rozhodl, že EU vyřeší konflikt Íránu s Izraelem

Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl aktivně zasáhnout do rostoucí krize mezi Izraelem a Íránem. Po středečním zasedání obranné rady pověřil svého ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota, aby v nejbližších dnech vedl evropskou diplomatickou iniciativu s cílem navrhnout „přísné vyjednané řešení“ napjaté situace, která hrozí přerůst v širší regionální konflikt.

před 6 hodinami

Benjamin Netanjahu

Netanjahu vyzval Íránce k povstání, Izrael chce vytvořit podmínky pro změnu režimu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beerševě učinil mimořádně ostré prohlášení k aktuálnímu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov by izraelské nálety mohly vytvořit podmínky, které by íránskému lidu umožnily svrhnout současný režim v Teheránu. Netanjahu zdůraznil, že sice nejde o hlavní cíl izraelské operace, ale nevylučuje, že by mohla přinést takový výsledek.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Ilustrační foto

Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Hoaxy mění klimatickou krizi v katastrofu

Klimatické dezinformace přetvářejí globální krizi v katastrofu. Takové varování přináší nová rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie), která zkoumala 300 studií o vlivu falešných informací na boj s klimatickou změnou. Autoři dokumentu upozorňují, že šíření nepravdivých a zavádějících tvrzení, pocházejících zejména od fosilních průmyslových firem, pravicových politiků i některých států, výrazně brání a zpomaluje potřebné klimatické kroky.

před 9 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Ajatolláh Alí Chameneí: Kdo je tajemný vůdce Íránu, který utváří osud Blízkého východu?

Ajatolláh Sajjid Alí Hámeneí, často uváděný v českém přepisu jako Alí Chameneí, je jednou z nejmocnějších a zároveň nejméně známých osobností světové politiky. Přestože málokdy vystupuje veřejně mimo íránské hranice, jeho vliv zasahuje daleko za Teherán – od libanonského Hizballáhu přes šíitské milice v Iráku až po jemenské Hútie. Chameneí je od roku 1989 nejvyšším duchovním vůdcem Íránu, což z něj činí de facto hlavu státu, která stojí nad prezidentem i parlamentem.

před 9 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Izrael: Chameneí už nemá právo na existenci

Napětí mezi Izraelem a Íránem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránské rakety zasáhly nemocnici Soroka v jihoizraelském městě Beerševa. Po útoku, při němž bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví zraněno nejméně 240 lidí, vystoupil izraelský ministr obrany Jisrael Kac s mimořádně tvrdým prohlášením na adresu duchovního vůdce Íránu, ajatolláha Alího Chameneího.

před 10 hodinami

Boeing B-52H Stratofortress amerického letectva

Izrael potvrdil vzdušnou převahu nad Íránem. Případné americké zapojení může znamenat definitivní porážku

Zapojení Spojených států do konfliktu mezi Íránem a Izraelem se rychle stává pravděpodobným scénářem. Prezident Donald Trump podle všeho schválil vojenské plány, zatím ale čeká na další kroky Teheránu. Íránské letectvo a protivzdušná obrana jsou i bez amerického zapojení v kritické situaci, protože na izraelské protivníky nestačí početně a už vůbec ne technologicky.

před 10 hodinami

Eva Decroix vystřídala Pavla Blažka v čele ministerstva spravedlnosti. (10.6.2025)

Ministryně spravedlnosti Decroix neoprávněně používala titul magistra

Ministryně spravedlnosti Eva Decroix z ODS čelí nepříjemné situaci, kdy veřejně přiznala neoprávněné používání vysokoškolského titulu magistra. Ačkoli její vzdělání bylo v Česku uznáno na základě nostrifikace, právně jí titul Mgr. nikdy nenáležel. Sama ministryně nyní uznává chybu a slibuje nápravu ve všech oficiálních dokumentech.

před 11 hodinami

Ájatolláh Sajjid Alí Chameneí

Vyřešil by něco atentát na Chameneího? Historie ukazuje, co by následovalo

Ve světle eskalujícího konfliktu mezi Izraelem a Íránem se opět otevírá otázka, zda mohou cílené atentáty sloužit jako cesta k míru. Historie však tuto strategii opakovaně zpochybňuje a ukazuje, že smrt jednotlivých vůdců nikdy skutečně nevyřešila hluboce zakořeněné politické a společenské problémy. Naopak — násilí často jen zažehl novou vlnu odporu a nestability.

před 12 hodinami

Paul Salem

Izrael dotlačil USA do velice obtížné pozice. Není jasné, jestli se do války s Íránem zapojí přímo, říká Salem

Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci washingtonského think tanku Middle East Institute, exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, proč považuje íránské jaderné zařízení Fordo za klíčový cíl Izraele, jak daleko je Washington ochoten zajít, a proč podle něj současné napětí může vést buď k hluboké vnitropolitické přeměně Íránu, nebo k dlouhodobému oslabování režimu.

před 12 hodinami

Stíhací letoun izraelského letectva, který se zúčastnil úderů v Íránu 26. října 2024, na snímek, který následující byl den vyčištěn pro zveřejnění.

Sebeobrana, nebo vyhlášení války? Expert prozradil, jak se právo dívá na izraelské útoky na Írán

Izraelská vojenská operace proti Íránu, která zahrnovala údery na jeho jaderný program, vojenské velitele i vědce, vyvolala okamžitou odezvu na mezinárodní scéně. Izrael se u Rady bezpečnosti OSN hájil s tím, že šlo o „preventivní úder“ s cílem zastavit vývoj jaderných zbraní a neutralizovat íránské schopnosti k uskutečnění jeho veřejně deklarovaného cíle – zničení státu Izrael. Vzniká tak zásadní otázka: jsou tyto akce Izraele legální podle mezinárodního práva, a lze je považovat za oprávněnou sebeobranu?

před 12 hodinami

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Nádherný zákon vs odporná ohavnost. Blíží se USA vážné finanční krizi?

Zákon o daňových škrtech, který právě projednává americký Senát, by mohl zvýšit veřejný dluh Spojených států o dalších 3 biliony dolarů. Prezident Donald Trump jej označuje za „velký a nádherný zákon“, zatímco jeho bývalý poradce Elon Musk ho nazval „odpornou ohavností“. Tento vývoj přichází v době, kdy už tak extrémně zadlužená americká ekonomika čelí rostoucí skepsi investorů a hrozbě ztráty důvěryhodnosti.

před 13 hodinami

Donald Trump

Trump schválil vojenský úder USA proti Íránu

Mezinárodní situace na Blízkém východě se dále vyhrocuje. Podle zpráv americké stanice CBS, na kterou se odkazuje i BBC, současný prezident Spojených států Donald Trump již schválil vojenské plány na útok proti Íránu. Zatím však nevydal definitivní rozkaz k jejich provedení, přičemž vyčkává, zda Írán neustoupí ze svého jaderného programu.

před 14 hodinami

Evropská unie

EU splní sen Kyjevu. Pomůže Ukrajině z ruských peněz

Evropská unie připravuje nový finanční plán, který má za cíl vygenerovat vyšší zisky ze zmrazených ruských státních aktiv – a tím zvýšit podporu Ukrajině bez přímého zabavení ruského kapitálu. Podle čtyř nejmenovaných úředníků, kteří hovořili s webem Politico, chce Brusel přesunout téměř 200 miliard eur z těchto aktiv do rizikovějších investic, jež by mohly přinést výrazně vyšší výnosy.

před 15 hodinami

Izraelská armáda provedla další útoky na íránská jaderná zařízení včetně Natanzu a Aráku

Izraelské obranné síly (IDF) dnes ráno potvrdily sérii nočních leteckých úderů na území Íránu, přičemž jedním z hlavních cílů byl areál v Natanzu, který je podle Izraele klíčovým místem pro vývoj jaderných zbraní. Druhým terčem byl neaktivní jaderný reaktor v Aráku. Izrael tvrdí, že se jednalo o preventivní kroky proti íránskému jadernému programu, který podle něj směřuje k vojenskému využití.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy