KOMENTÁŘ | Vysoké ceny, nulová výstavba... Český stát upřednostnil byrokracii nad potřebami lidí, odhání i investory

Obyvatelé země si jistě rádi přisadí a řeknou, že stát nemá "drajv", nemá vizi a nefunguje dobře. Ukázaly to třeba poslední zkušenosti s podáváním přihlášek na střední školy nebo dohady okolo hlasování poštou pro Čechy, kteří nežijí na území státu, ale musejí kvůli vhození hlasovacího lístku často cestovat k nejbližšímu zastupitelskému úřadu. A to nemluvím třeba o digitálních volbách.

Dokážete si představit, že by to tu fungovalo jako v Estonsku nebo jiných státech, v nichž není digitalizace veřejného života frází plnou sprostých slov? Anebo rychlé, leč zřejmě nutné rušení poboček České pošty, kterému obyčejný člověk vlastně nerozumí. Ale prý si za to můžeme sami. Chceme totiž mít všechno, ale zadarmo. A vlastní chamtivosti se neumíme vzdát. A to ještě nemluvě o houšti zbytečných předpisů, komplikovaných zákonů, v nichž se často nevyzná snad ani většina zákonodárců.

Jistě sami tušíte, že univerzální odpověď ve stylu: Ano, je to zlé nebo naopak, ne není to zlé, prostě není. Spíše je ale otázkou, co s tím, anebo, proč musíme bojovat desítky let pořád s něčím, co má dávno fungovat. Tak třeba rychlostní cesty a železnice. Není třeba chodit pro důkaz daleko. Zatímco domácí ŘSD, tedy instituce, která má na starosti budování klíčových spojnic nejen mezi domácími městy a sídly, ale i rychlé silniční propojení mezi evropskými destinacemi se chlubí desítkami kilometrů nových silnic, postavených za rok, sic v příštích letech se prý může objem postavených dálnic podstatně zvýšit, jenže o pořádný řád výše s hotovými kilometry se tiše chlubí náš severní soused.

A ten také neváhá hodně investovat do rozvoje železnic, včetně těch vysokorychlostních. Výsledek? Už nyní se hodně byznysmenů a lidí, pro které je slovo náklad alfou a omegou jejich života usmívá, jak se tu dohadujeme o větvích a šipkách na mapách, kudy povedou dálnice a VRT (rozuměj vysokorychlostní železnice), zatímco jinde už mají postaveno a oni Česko s ledovým klidem objíždějí.

Není těžké uhodnout, co to za nějakou dobru asi přinese. Česko zůstane stát na místě a přestane být atraktivní zemí pro byznys, investory, ale i lidi. A když se k tomu přidají další záležitosti, jako třeba neschopnost úřadů řešit zamrzlý trh práce, špatně fungující daňový systém, dlouhodobě neřešené záležitosti jako je fungování důchodového systému, zjednodušení legislativních procesů, nutných nejen pro byznys, bude to pořád víc a víc obehranější položka. Nebude proto divu, že investorský zájem o Česko bude i kvůli tomu s největší pravděpodobností uvadat a uvadat. Nebo myslíte, že ne? Jistě, památek tu máme na koukání dost a dost, pivo poteče asi pořád a nějaká ta silnice taky asi bude fungovat, tak co

Zájem o investice v České republice loni projevilo 252 zahraničních investorů, tedy o 224 meziročně méně. Ve srovnání s rokem 2021 klesl také počet dojednaných investičních záměrů, a to z padesáti tří na dvacet čtyři. Data poskytla výroční zpráva státní agentury CzechInvest. Investičních pobídek bylo podle ní loni podáno dvacet tři, zatímco v roce 2021 jich bylo třicet šest. Jenže nutných věcí k řešení tu máme na stole pořád víc a víc, takže kdo by řešil nějaký zájem zahraničních investorů, že? Ale znovu, aniž bych chtěl malovat čerta na zeď, otázka je, zda tu bude pořád dobře k žití, když se země nejen ve statistikách víc a víc ztrácí

Někdo jistě řekne: „Jasně, že bude, nebuď nervózní. Ono tak nějak půjde.“ Ale přiznejme si, že tahle „blbá“ vlastnost Čechů, totiž všechno relativizovat a ignorovat nemusí vyjít. Tudíž, neměli bychom se pořád spoléhat na to, že Česká republika je dlouhodobě atraktivním trhem pro zahraniční investory, kteří mohou těžit z geografické polohy, ekonomické stability a vysokého stupně industrializace.

Sami podnikatelé nejen mezi řečí říkají, že argument o tom, že tu máme příznivé podnikatelské prostředí zvláště z událostí poslední doby dostává stále více „trhlin“. Bohužel není ani jedna či dvě rady k tomu, jak všechno rychle zlepšit k lepšímu, protože takové prostě nejsou. I sama tuzemská centrální banka v roce 2022 konstatovala, že kvůli nedostatku pracovních sil, vysokým mzdám, malému trhu a měnovému riziku se mohou někteří sousedé Česka zdát zajímavějšími investičními destinacemi. A přiznejme si, že ke zlepšení podstatné části oněch výtek zatím opravdu nedošlo.