KOMENTÁŘ | Vysoké ceny, nulová výstavba... Český stát upřednostnil byrokracii nad potřebami lidí, odhání i investory

Různé tuzemské zpravodajské zdroje rády v poslední době uvádějí, jak Češi jezdí nakupovat do některých okolních států neb je tam levněji, a to nemluvě o inflaci, která sice v červenci dosáhla v ČR hodnoty 8,8 procenta, ale i tak je fakt, že mnoho států okolo Česka je na tom dlouhodobě výrazně lépe. A už vůbec třeba nemluvím o tom, jak rychle se u nás dokáží postavit potřebné silnice, dálnice, železnice nebo jiné důležité infrastrukturní stavby. Jednoho tak napadne, proč český stát nedokáže být pro lidi, ale spíše připomíná byrokratické a komplikované bludiště v němž si doslova všichni zbytečně běhají sem a tam a nikoho to vlastně nebaví. Jenže změna pořád nikde. 

Obyvatelé země si jistě rádi přisadí a řeknou, že stát nemá "drajv", nemá vizi a nefunguje dobře. Ukázaly to třeba poslední zkušenosti s podáváním přihlášek na střední školy nebo dohady okolo hlasování poštou pro Čechy, kteří nežijí na území státu, ale musejí kvůli vhození hlasovacího lístku často cestovat k nejbližšímu zastupitelskému úřadu. A to nemluvím třeba o digitálních volbách.

Dokážete si představit, že by to tu fungovalo jako v Estonsku nebo jiných státech, v nichž není digitalizace veřejného života frází plnou sprostých slov? Anebo rychlé, leč zřejmě nutné rušení poboček České pošty, kterému obyčejný člověk vlastně nerozumí. Ale prý si za to můžeme sami. Chceme totiž mít všechno, ale zadarmo. A vlastní chamtivosti se neumíme vzdát. A to ještě nemluvě o houšti zbytečných předpisů, komplikovaných zákonů, v nichž se často nevyzná snad ani většina zákonodárců.

Jistě sami tušíte, že univerzální odpověď ve stylu: Ano, je to zlé nebo naopak, ne není to zlé, prostě není. Spíše je ale otázkou, co s tím, anebo, proč musíme bojovat desítky let pořád s něčím, co má dávno fungovat. Tak třeba rychlostní cesty a železnice. Není třeba chodit pro důkaz daleko. Zatímco domácí ŘSD, tedy instituce, která má na starosti budování klíčových spojnic nejen mezi domácími městy a sídly, ale i rychlé silniční propojení mezi evropskými destinacemi se chlubí desítkami kilometrů nových silnic, postavených za rok, sic v příštích letech se prý může objem postavených dálnic podstatně zvýšit, jenže o pořádný řád výše s hotovými kilometry se tiše chlubí náš severní soused.

A ten také neváhá hodně investovat do rozvoje železnic, včetně těch vysokorychlostních. Výsledek? Už nyní se hodně byznysmenů a lidí, pro které je slovo náklad alfou a omegou jejich života usmívá, jak se tu dohadujeme o větvích a šipkách na mapách, kudy povedou dálnice a VRT (rozuměj vysokorychlostní železnice), zatímco jinde už mají postaveno a oni Česko s ledovým klidem objíždějí.

Není těžké uhodnout, co to za nějakou dobru asi přinese. Česko zůstane stát na místě a přestane být atraktivní zemí pro byznys, investory, ale i lidi. A když se k tomu přidají další záležitosti, jako třeba neschopnost úřadů řešit zamrzlý trh práce, špatně fungující daňový systém, dlouhodobě neřešené záležitosti jako je fungování důchodového systému, zjednodušení legislativních procesů, nutných nejen pro byznys, bude to pořád víc a víc obehranější položka. Nebude proto divu, že investorský zájem o Česko bude i kvůli tomu s největší pravděpodobností uvadat a uvadat. Nebo myslíte, že ne? Jistě, památek tu máme na koukání dost a dost, pivo poteče asi pořád a nějaká ta silnice taky asi bude fungovat, tak co

Zájem o investice v České republice loni projevilo 252 zahraničních investorů, tedy o 224 meziročně méně. Ve srovnání s rokem 2021 klesl také počet dojednaných investičních záměrů, a to z padesáti tří na dvacet čtyři. Data poskytla výroční zpráva státní agentury CzechInvest. Investičních pobídek bylo podle ní loni podáno dvacet tři, zatímco v roce 2021 jich bylo třicet šest. Jenže nutných věcí k řešení tu máme na stole pořád víc a víc, takže kdo by řešil nějaký zájem zahraničních investorů, že? Ale znovu, aniž bych chtěl malovat čerta na zeď, otázka je, zda tu bude pořád dobře k žití, když se země nejen ve statistikách víc a víc ztrácí

Někdo jistě řekne: „Jasně, že bude, nebuď nervózní. Ono tak nějak půjde.“ Ale přiznejme si, že tahle „blbá“ vlastnost Čechů, totiž všechno relativizovat a ignorovat nemusí vyjít. Tudíž, neměli bychom se pořád spoléhat na to, že Česká republika je dlouhodobě atraktivním trhem pro zahraniční investory, kteří mohou těžit z geografické polohy, ekonomické stability a vysokého stupně industrializace.

Sami podnikatelé nejen mezi řečí říkají, že argument o tom, že tu máme příznivé podnikatelské prostředí zvláště z událostí poslední doby dostává stále více „trhlin“. Bohužel není ani jedna či dvě rady k tomu, jak všechno rychle zlepšit k lepšímu, protože takové prostě nejsou. I sama tuzemská centrální banka v roce 2022 konstatovala, že kvůli nedostatku pracovních sil, vysokým mzdám, malému trhu a měnovému riziku se mohou někteří sousedé Česka zdát zajímavějšími investičními destinacemi. A přiznejme si, že ke zlepšení podstatné části oněch výtek zatím opravdu nedošlo. 

Související

Donald Trump Komentář

Trump je šílenější a vzteklejší než minule. Z USA může být druhé Rusko

Kandidáti na šéfa Bílého domu Kamala Harrisová a Donald Trump mají za sebou závěrečné řeči. Zatímco demokratka ukázala na směřování kampaně proti svému protivníkovi, republikán pronesl dosud nejextrémnější výrok za celou svou kampaň – chce zahájit masivní deportační program. Ideologií se velice rychle blíží k současnému ruském politickému vedení, což pro USA může být nesmírně nebezpečné. 

Více souvisejících

komentář Vláda ČR Česká republika

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Volby v USA

Volby v USA startují. Harrisová může být první prezidentkou

Občané Spojených států amerických se v úterý po čtyřech letech vydávají k volebním urnám, aby rozhodli, kdo bude jejich příštím prezidentem. Ve vypjatém boji o Bílý dům stojí proti sobě kandidátka Demokratické strany Kamala Harrisová a bývalý prezident Donald Trump, který se pokouší o návrat. Průzkumy předpovídají těsný výsledek, který jen zdůrazňuje napjatou atmosféru letošních voleb.

před 1 hodinou

včera

včera

včera

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

včera

včera

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

včera

včera

včera

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

včera

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

včera

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

včera

včera

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

včera

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

včera

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

včera

včera

včera

včera

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy