Zpochybňování sankcí není namístě. Rusko se potýká s inflací či oslabením rublu

Nedávno překročil počet dní, kdy Rusko začalo na Ukrajině bezdůvodnou válečnou agresi, číslo 500. A bez ohledu na to, že demokratický svět se snaží napadené zemi pomáhat, co to jde, třeba v podobě omezení či zákazů spolupráce s Ruskem, stále více se ozývají hlasy, že systém sankcí nemá dostatečný efekt a že ekonomické ztráty Ruska nejsou tak velké, jak by bylo potřeba. Změnil se kvůli válce výrazně třeba směnný kurz eura nebo koruny vůči rublu? A mají finanční a ekonomické tresty vůči Rusku nějaký efekt, nebo spíše pomohly tamní ekonomice? 

Jasné je, že sankce uvalené na Rusko kvůli válečné agresi na Ukrajině se výrazně podepisují na nepříznivém ekonomickém vývoji Ruska a stojí zemi nejen dost peněz, ale i v dlouhodobém horizontu ji budou dále dosti překážet v lepším vývoji. Rusko bylo devátou největší světovou ekonomikou světa a doslova kritickým dodavatelem potřebných energií a dalších surovin. Platí ale, že přesvědčení, že sankce samy o sobě Rusko rychle srazí k zemi, není po více než roce trvání války vůbec na místě. „Zavedení sankcí vyspělého světa mělo ale významný vliv na snížení celkového výkonu ekonomiky Ruské federace,“ řekl serveru EuroZpravy.cz Kryštof Míšek, analytik Argos Capital.

Analytik svá slova opírá o data. Sankce totiž podle něj vedly k poklesu HDP o 2,7 procenta v roce 2022, což byl nejhorší výsledek za posledních šest let. Pravdou je, že ekonomické prognózy, které jsou dostupné i ve veřejném prostoru naznačují, že v roce 2023 může pokles ruské ekonomiky dále pokračovat. Třeba odhad OECD, tedy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, počítá s tím, že HDP Ruska klesne letos v nejhorším případě o 2,5 %. Kryštof Míšek upozornil server EuroZpravy.cz i na analýzu Světové banky, která letos počítá s poklesem ruské ekonomiky o 0,2 %. Příznivému vývoji ruské ekonomiky z respektovaných západních institucí věří nejvíce Mezinárodní měnový fond (MMF), podle kterého země zvýší výkon o 0,7 %. „Uvalené sankce měly rovněž přímý dopad na zrychlení inflace. V loňském roce dosáhla spotřebitelská inflace 17% meziročního růstu, což je nejvyšší úroveň od roku 2015. Připomenu, že ruská ekonomika rozhodně netrpí nedostatkem plynu nebo jiných energetických komodit,“ dodal Kryštof Míšek.

Sankce Rusko oslabují

Západní sankce uvalené na Rusko za válku na Ukrajině měly vážný dopad na vývoj ruské měny. Podle Kryštofa Míška způsobily propad rublu na historická minima krátce po začátku invaze na Ukrajinu. Analytici ale zároveň dodávají, že centrální banka Ruské federace poté na měnový vývoj zareagovala zvýšením úrokových sazeb na 20 % a nařízením, aby ruské podniky směňovaly 80 % svých devizových příjmů za rubly. „Tyto kroky pomohly k částečnému zotavení měny, ale v dlouhodobém horizontu budou mít sankce na ruskou ekonomiku negativní dopad. Ruské devizové rezervy postupně vyprchávají a země se stává stále více izolovanou od světové ekonomiky. To bude mít negativní dopad na růst ekonomiky, inflaci a život běžných lidí v Rusku,“ uvedl pro server EuroZpravy.cz Kryštof Míšek, analytik Argos Capital.

Statistiky dále ukazují, že vývozní schopnosti země se právě letos mohou dále snižovat. Světová banka totiž odhaduje, že vývoz Ruska letos klesne o 4,6 procenta, zatímco podle MMF může dosáhnout hodnoty +0,24 procenta. Na druhou stranu však Rusko začíná dovážet o to více. Dovozy totiž mají podle zmíněných institucí zvýšit svůj výkon o 8,25 % (MMF) a o 4,1 % podle Světové banky. Analýza Evropské komise dále připomíná, že sankce uvalené EU a jejími partnery na ruský finanční systém snižují schopnost Ruska financovat válku. Rezervy ruské centrální banky ve výši 300 miliard EUR jsou totiž stále blokovány v EU a dalších zemích G7 a v Austrálii.

Agentura Reuters konstatovala, že přebytek běžného účtu Ruské federace se prudce zmenšuje, když jen v prvním čtvrtletí roku 2023 poklesl zhruba o 73 %. Tamní Ministerstvo financí proto snížilo svou prognózu přebytku běžného účtu za rok 2023 téměř na polovinu na 86,6 miliardy dolarů z dřívějších 157,6 miliardy dolarů a snížilo svou prognózu obchodní bilance zhruba o třetinu na 152,1 miliardy dolarů. 

Ropa a rubl

Data dále ukazují, že kurz rublu k euru se za éru válečného běsnění snížil sice „jen“ o deset procent, ale i tak je to zatím třetí nejhorší výkonnost mezi světovými měnami v tomto roce, protože se rubl mimo jiné potýká se západními cenovými stropy na ropu a Rusko, jak bylo řečeno, výrazně snižuje exportní příjmy. „Na vývoj rublu má také vliv cena ropy Ural, která se dostala v minulých měsících na velmi nízké hodnoty,“ potvrzuje dříve řečené analytik Kryštof Míšek. Podle něj se v současné době futures kontrakty na ruskou ropu obchodují nad hranicí 60 dolarů za barel, což je cenová mezera stanovená skupinou sedmi nejvyspělejších zemí světa G7 v rámci zavedených sankcí. Rusko se zavázalo v srpnu snížit dodávky ropy o 500 000 barelů denně a o stejnou částku snížit těžbu ve snaze udržet ceny společně s vedoucí zemí OPECu Saúdskou Arábií. 

„Ruský vývoz ropy ze západních přístavů by měl příští měsíc oproti červencové úrovni klesnout přibližně o sto až dvě stě tisíc barelů denně. Ruská referenční ropa, která tvoří zhruba padesát procent ruského vývozu ropy, se obchoduje s více než patnáctidolarovým diskontem ve srovnání s mezinárodní referenční cenou ropy Brent. Případný úspěch při obcházení sankcí a uplatnění vyšší ceny ropy by mohl situaci režimu V. Putina mírně zlepšit, ale nezapomeňme, že rozhodně nemůže vyvážit náklady na probíhající válečný konflikt s Ukrajinou ve výši až jedné miliardy dolarů denně. Budoucí vývoj rublu je tedy významně spojen s vývojem ropy, udržením sankcí a úspěchem jejich vymáhání (přeprodej ropy do zemí EU), vývojem války a v neposlední řadě politikou kartelu OPEC,“ popsal detailně situaci Kryštof Míšek. Podle něj je tak vzhledem k výše uvedenému spíše pravděpodobné, že domácí měna (koruna) by mohla spíše dále proti rublu apreciovat a podobně by tomu mohlo i na páru s eurem.