Evropa by zvládla čelit Rusku i bez Američanů, naznačuje analýza

Evropské alianční armády mají přes dva miliony vojáků, zatímco řady ruského vojska čítají jen 1,1 milionu lidí. Evropa má převahu i v počtu tanků (6700 proti 2900) nebo stíhaček (2300 proti 1400). Největší rozdíl je pak u dělostřelectva, protože Rusko může nasadit jen 6090 děl. Druhá strana by disponovala více než 15 tisíci děly. 

Rakouský vojenský expert Gustav Gressel však poukázal na to, že problém by mohl nastat, pokud by se do války s Ruskem odmítlo zapojit Turecko, a to například i pouhým poskytnutím pomoci. Evropa by bez Istanbulu přišla o čtvrtinu vojáků, třetinu tanků a necelou pětinu dělostřeleckých kapacit. 

Co se týká dělostřelectva, má Evropa navrch po technické stránce díky mobilním samohybným dělům Caesar či Panzerhaubitze 2000. Rusko ale předčí případného nepřítele v počtu vícenásobných odpalovacích raketových systémů. Navzdory zvyšující se produkci má Evropa problém i s množstvím munice. 

Resty dohání evropští členové NATO v otázce společného obranného štítu před nebezpečím ze vzduchu. Iniciativu European Sky Shield zahájilo Německo teprve před třemi lety. Jen dvě země, konkrétně Velká Británie a Francie, mají ve výbavě zbraně dlouhého doletu schopné nosit jaderné hlavice. 

Experti konstatovali, že evropské stíhačky mají navrch nad ruskými, a to zvlášť v případě šesti zemí, které již disponují americkými stroji F-35. Technologicky jsou lepší i evropské drony, jenže výroba oproti Rusku vázne. 

Největší neznámou je pak bojová připravenost evropských armád, zkušenosti vojáků s válkou jsou většinou malé anebo žádné. Rusové už přes tři roky válčí na Ukrajině.