Evropa a vojenská cvičení. Proč nezvládáme to, co Britové dělají už staletí?

Britské královské námořnictvo se zapojilo do klíčového vojenského cvičení na rozhraní Jihočínského moře – v prostoru, který je dnes epicentrem globálního soupeření. Zatímco Londýn dlouhodobě udržuje aktivní přítomnost tisíce mil od evropských břehů, kontinentální Evropa stále váhá. Chybí jí jednotný postoj i ochota jednat v prostoru, na němž přitom závisí budoucnost její ekonomické prosperity.

Hlídková loď britského královského námořnictva HMS Spey se v uplynulém měsíci zúčastnila rozsáhlého mnohonárodního námořního cvičení Bersama Shield 25, které probíhalo ve strategicky citlivých vodách Jihočínského moře. Nešlo o izolovanou operaci – po boku britských námořníků se do cvičení zapojily také ozbrojené síly Austrálie, Nového Zélandu, Malajsie a Singapuru.

 Všech pět zúčastněných států tvoří rámec Pětistranné obranné dohody (Five Power Defence Arrangements, FPDA) – bezpečnostního formátu, který přestože v Evropě zůstává prakticky neznámý, hraje zásadní roli pro stabilitu Indo-Pacifiku.

„Pět států se pravidelně setkává k výcviku – Bersama Shield a Bersama Lima jsou pevnou součástí výcvikového kalendáře aliance,“ uvedlo britské námořní velení v oficiálním vyjádření. Nejde tedy o jednorázovou aktivitu, ale o systematický a opakovaný nácvik interoperability a koordinace mezi aliančními jednotkami, které tak udržují vysoký stupeň připravenosti na možné krizové scénáře v regionu.

Podle informací britského serveru Navy Lookout tvořilo ústřední scénář letošního cvičení simulované napadení souostroví Tioman, které se nachází u východního pobřeží Malajsie. Úkolem spojeneckých sil bylo zorganizovat rychlou a účinnou obranu – ta zahrnovala kombinaci námořních, leteckých a pozemních kapacit, nasazených v rámci reakce s maximální možnou operační pohotovostí. Jinými slovy, šlo o realistický model potenciální regionální krize, na který musely alianční síly odpovědět společně a koordinovaně.

Z evropského pohledu může FPDA působit jako periferie světového dění, avšak tento pohled je zavádějící. FPDA je ve skutečnosti jedním z nejstarších a zároveň nejdéle aktivních obranných paktů mimo struktury NATO – vznikla v roce 1971 a jejím primárním cílem zůstává obrana Malajsie a Singapuru před vnějšími hrozbami. Velká Británie prostřednictvím tohoto formátu udržuje nejen své strategické zájmy v Indo-Pacifiku, ale i přímou vojenskou přítomnost v oblasti, která se stále více stává dějištěm globálního soupeření.

Bezpečnost Singapuru, jakožto jednoho z klíčových bodů této aliance, má přitom daleko širší geopolitické dopady, než je v evropském prostoru běžně reflektováno – a tyto dopady se dotýkají i České republiky. Singapur se nachází v bezprostřední blízkosti Malackého průlivu – jednoho z nejdůležitějších koridorů globálního obchodu. Přes tento úzký průliv proudí až čtvrtina světového námořního obchodu. Jedná se zejména o energetické suroviny, včetně ropy a LNG, které míří z Perského zálivu do východní a jihovýchodní Asie.

Jakékoli narušení provozu v Malackém průlivu – ať už formou pirátství, vojenské blokády, či přímého ozbrojeného konfliktu – by mělo okamžité a hluboké důsledky. Došlo by ke skokovému nárůstu cen energií, přerušení či zpomalení globálních dodavatelských řetězců a otřesu, který by významně zasáhl zejména otevřené, exportně orientované ekonomiky. Česká republika není výjimkou – jako stát závislý na globálním exportu i dovozu by i ona pocítila následky podobné destabilizace prakticky okamžitě.

Britská účast na cvičeních jako je Bersama Shield není pouze projevem jakési imperiální nostalgie nebo symbolického spojenectví. Je to součást širší bezpečnostní strategie, která reflektuje reálné geopolitické zájmy Západu – a tedy i Evropy – v regionu, který se stává stále klíčovějším pro mezinárodní stabilitu.

Další varování pro Evropu

Evropa může a často skutečně přehlíží existenci FDPA – o to snadněji, že jejím hybatelem není Brusel ani žádná současná evropská instituce, ale bývalá koloniální mocnost, Velká Británie. To však nic nemění na tom, že z hlediska globální bezpečnosti má FPDA mimořádný význam. A především: Singapur, jeden z klíčových členů této aliance, je geopolitický a ekonomický uzel, jehož bezpečnost nelze redukovat na „regionální problém“. Naopak – stabilita tohoto městského státu je jedním ze základních pilířů fungování současného světového hospodářství.

Bezpečnost Singapuru není vnějším tématem – je to technická podmínka přežití globalizovaného ekonomického systému. Veškerý obchodní provoz východní Asie totiž závisí na otevřenosti a průchodnosti Malackého průlivu – námořní trasy, kterou denně proudí až čtvrtina světového námořního obchodu. Jakékoli narušení v této oblasti, ať už způsobené konfliktem, blokádou nebo jen destabilizací, by mělo okamžité a dramatické globální dopady.

Britské námořní cvičení v Jihočínském moři, které proběhlo za účasti Austrálie, Nového Zélandu, Malajsie a Singapuru, nebylo jen další rutinou. Byla to připomínka, že západní vojenská přítomnost v Indo-Pacifiku je živá a reálná, přestože evropská veřejnost o ní často nemá přehled – nebo si ji ani nepřeje vnímat. Nešlo však o demonstraci síly v klasickém smyslu, nýbrž o ochranu fyzické infrastruktury, která umožňuje globální obchod – tedy o obranu samotného řádu, z něhož evropská prosperita přímo těží.

Tato otázka zároveň nabývá na naléhavosti i kvůli rostoucí nejistotě v transatlantických vztazích. Obchodní konfrontace mezi Evropskou unií a Spojenými státy, spuštěná během druhé administrativy Donalda Trumpa, tvrdě poukázala na zranitelnost evropské závislosti na jednom klíčovém trhu. Hrozba dalších, a ještě vyšších cel – například na automobilový průmysl – nadále visí ve vzduchu. 

Evropa si tak musí položit zásadní otázku: má-li se její hospodářský model opírat o otevřený světový trh, musí mít také fyzický přístup k jeho centrům. A právě východní Asie – Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan nebo státy sdružené v ASEAN – nabízí nejen trhy s vysokou mírou technologické vyspělosti, ale také reálnou možnost obchodní diverzifikace. To vše však platí jen za jediné podmínky: že přístupová tepna Malacký průliv zůstane volná, bezpečná a geopoliticky stabilní.

Bezpečnost této oblasti však nelze zajistit s pouhou přítomností britských lodí. Velká Británie v Indo-Pacifiku nevystupuje jako zástupce Evropy – ale jako samostatný hráč, vedený vlastními národními zájmy. Londýn nikdy neusiloval o to, aby jeho politika v oblasti byla evropsky koordinována. A není důvod se domnívat, že by to v budoucnu mělo být jinak. Britská angažovanost je reálná, ale současně konkurenceschopná, nezávislá a v mnohém autonomní.

Zámořská přítomnost Londýna tak není garancí evropské bezpečnosti. Je to tichá, ale zřetelná připomínka, že Evropa sama žádnou vlastní bezpečnostní strategii pro Indo-Pacifik neformulovala – a že její absence může mít v rozhodující chvíli zásadní důsledky.

Je třeba vyslat lodě

Evropské státy, které mají k dispozici funkční námořní síly, se již nemohou vyhýbat odpovědnosti za globální bezpečnostní architekturu – a to nejen ve svém přirozeném prostoru, tedy v Atlantiku či Středozemním moři, ale také v klíčové oblasti Indo-Pacifiku. 

Tato odpovědnost nemá podobu jednostranné, militarizované přítomnosti, ale musí se naplňovat prostřednictvím aktivní účasti na mezinárodních námořních operacích, cvičeních a patrolách, které se odehrávají v souladu s mezinárodním právem. Zvláštní důraz přitom musí být kladen na strategické chokepointy – především na oblast východního pobřeží Tichého oceánu a Malacký průliv, který je naprostou infrastrukturní tepnou globálního námořního obchodu.

Státy jako Francie, Německo, Itálie či Španělsko nedisponují marginálními nebo ryze obrannými loďstvy. Naopak – mají námořní kapacity, které se zcela objektivně řadí mezi nejvyspělejší v širším euroatlantickém prostoru. Disponují fregatami, ponorkami, výsadkovými plavidly, logistickými kapacitami i velitelskými strukturami, které umožňují dlouhodobé operace na otevřeném oceánu. Problém tedy není technický. Problém je strukturální – chybí politická vůle, chybí ochota jednat strategicky, a především chybí schopnost koordinace v rámci evropského rámce.

Zatímco Velká Británie, byť již mimo EU, si v Indo-Pacifiku dlouhodobě udržuje trvalou přítomnost a jedná s vědomím historických i současných zájmů, kontinentální Evropa zůstává v pozici pozorovatele. Chybí jí námořní doktrína, chybí jí vlastní strategické vymezení, a především – chybí jí odvaha bránit své ekonomické zájmy mimo vlastní pobřežní vody. 

Společná evropská námořní cvičení v Indo-Pacifiku nejsou jen technicky možná, ale strategicky nezbytná. Představují jedinečnou příležitost k ověření interoperability, schopnosti velení, a především k projekci přítomnosti. Ale nejde jen o praktický výcvik. Jde o to vyslat politický signál: že Evropa si je vědoma, kde se dnes formují základní parametry globální ekonomické budoucnosti – a že odmítá být pouze příjemcem důsledků, ale chce být spolutvůrcem pravidel.

Pasivní pozice Evropy, v níž zůstává závislá na americké nebo britské vojenské přítomnosti mimo euroatlantický prostor, je v rozporu s jejími vlastním ekonomickými zájmy. A dokud nebude mít Evropa odvahu překročit svůj horizont „obrany hranic“, nebude mít ani nástroje k obraně vlastního modelu prosperity.

Související

Boris Johnson

První úkol pro Johnsona? Rozhodnout o jaderném konfliktu, má čtyři možnosti

První důležitý krok, který dnes bude muset učinit nastupující premiér Boris Johnson už několik minut po příchodu do Downing Street 10, je rozhodnout, co mají velitelé čtyř britských ponorek vybavených jadernými střelami dělat v případě nukleárního konfliktu. Jeho pokyny budou po celou dobu jeho úřadování uchovány v zabezpečené schránce v kontrolní místnosti každého z plavidel, napsal dnes server televize Sky News.

Více souvisejících

Royal Navy (námořnictvo Británie) Armáda U.K. NATO Armáda Francie Bundeswehr Armáda Itálie armáda Španělsko evropa

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Fotbal, ilustrační fotografie

Plzeň prodloužila neporazitelnost. Sparta si zajistila pohár i na jaře, Olomouc vybouchla

Fotbalisté Viktorie Plzeň i po šesti odehraných zápasech ligové fáze Evropské ligy drží neporazitelnost. Při čtvrtečním zápase na hřišti nepříjemného Panathinaikosu Atény se však hodně nadřeli. Zvlášť když už od 32. minuty hráli Západočeši o deseti lidech, když byl po druhé žluté kartě vyloučen Václav Jemelka. Proti družině věhlasného kouče Rafaela Beníteze nakonec parta Martina Hyského dokráčela k bodu za bezbrankovou remízu. Pražská Sparta v rámci Konferenční ligy dokráčela ke třem bodům, když na hřišti rumunské Craiovy hrála po většinu času lépe než soupeř a nakonec se radovala ze zajištění účasti v jarní fázi soutěže. Na pojistku postupu si však musí počkat Olomouc, která po předešlých senzačních výsledcích nečekaně vybouchla na Gibraltaru proti Lincolnu, jenž dokázal otočit z 0:1 na 2:1.

Aktualizováno před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Mnozí Ukrajinci jsou po dalším ruském útoku bez vody a elektřiny

Ukrajina čelila na začátku druhého prosincového víkendu dalšímu ruskému útoku ze vzduchu. Drony a rakety způsobily zranění několika lidí a zastavení dodávek energií na mnoha místech. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského je zřejmé, že Moskvě nejde o ukončení války. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Martin Kupka

Kupka tepe Babiše, který nechce dát Ukrajincům už ani korunu

Čeští političtí konkurenti i zahraniční média už reagují na slova nově jmenovaného premiéra Andreje Babiše (ANO), který dal najevo, že Česko pod jeho vedením nehodlá financovat Ukrajinu. Podle Martina Kupky (ODS) půjde o zjevný obrat v české zahraniční politice, který bude proti národním bezpečnostním zájmům.

před 4 hodinami

Český velvyslanec v USA Hynek Kmoníček předal prezidentu Donaldu Trumpovi pověřovací listiny (24. dubna 2017), foto: Účet Hynka Kmoníčka

Kmoníček má nahradit Pojara. Babiš oslovil i dalšího člověka

Česko se až v pondělí dočká kompletní nové vlády, ačkoliv Andrej Babiš (ANO) byl jmenován premiérem už v úterý. Jednotliví ministři ale budou uvedeni do úřadů až na začátku příštího týdne. Obsazení některých důležitých pozic ale zůstává nejasné. 

před 5 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Slavia hrála v Londýně sympaticky, kvalita soupeře ale byla jinde. Tottenham vyhrál 3:0

Ani na pátý pokus se fotbalistům pražské Slavie nepodařilo skórovat v rámci probíhajícího ročníku Ligy mistrů. Nutno však přiznat, že tentokrát proti svěřencům kouče Jindřicha Trpišovského stál další z velice kvalitních soupeřů, londýnský Tottenham. Přestože se Pražané se svým věhlasným soupeřem snažili držet dlouho krok, nakonec postupem času ukázaná platila a nejen díky větší kvalitě v zakončení, ale i kvůli zbytečným slávistickým faulům ve své šestnáctce nakonec Slavia odjíždí z britských ostrovů s porážkou 0:3.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Filip Turek

Turek je stále kandidátem na ministra, tvrdí Motoristé

Motoristé i nadále počítají s vládním angažmá poslance Filipa Turka. Potvrdil to jeho kolega Boris Šťastný v sobotním vysílání televize Nova. Strana s Turkem počítá do čela ministerstva životního prostředí, v pondělí ale k jeho jmenování členem vlády nedojde. 

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Válka na Ukrajině od dvojice fotografů.

Válku na Ukrajině lze vyřešit, ale ne rychle. Důkazem je příběh Německa po první světové válce

Historie varuje, že složité konflikty nelze ukončit rychlými ujednáními ani diktátem silnějšího. Stejně jako po první světové válce vedla touha po jednostranném řešení k dalšímu, ničivějšímu střetu, i dnešní válka na Ukrajině ukazuje, jak nebezpečné jsou ambice velmocí a selhání diplomacie. Ukrajina, usilující o svobodný rozvoj, se stala obětí opakujících se dějinných vzorců, které svět stále nedokáže překonat.

před 10 hodinami

Kateřina Konečná

Konečná přežila volební debakl. Komunisté nic měnit nebudou

Europoslankyně Kateřina Konečná (KSČM) bude i nadále předsedkyní tuzemské komunistické strany, kterou upozadila v říjnových sněmovních volbách, kdy neúspěšně kandidovala za hnutí Stačilo. Na mimořádném stranickém sjezdu k žádné změně v nejvyšším vedení nedojde. 

před 11 hodinami

před 11 hodinami

Boris Šťastný

Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů

Nově jmenovaný premiér Andrej Babiš (ANO) nebude jediným členem vládního kabinetu, který se musel podřídit zákonu o střetu zájmů. Poslanec Boris Šťastný (Motoristé), jenž se stane ministrem sportu, prevence a zdraví, v pátek oznámil, že přerušuje živnost. 

před 12 hodinami

Vánoce, ilustrační fotografie.

Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék

Advent se dnes nese ve znamení pečení cukroví, svařeného vína a punče, a tedy i vůně skořice, hřebíčku, badyánu nebo třeba vanilky. Vánoční koření má dlouhou a zajímavou historii. Zatímco dnes nám provoní a dochutí sváteční okamžiky, dříve sloužilo třeba jako lék.

před 13 hodinami

před 14 hodinami

před 14 hodinami

před 16 hodinami

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině

Evropská unie se v pátek rozhodla trvale zmrazit ruská aktiva v Evropě, aby zajistila, že miliardy eur nebudou moci být zablokovány Moskvě vládami Maďarska a Slovenska. Aktiva budou zablokována, dokud Rusko neukončí svou válku na Ukrajině a neuhradí těžké škody, které za téměř čtyři roky způsobilo.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy