Evropa a vojenská cvičení. Proč nezvládáme to, co Britové dělají už staletí?

Britské královské námořnictvo se zapojilo do klíčového vojenského cvičení na rozhraní Jihočínského moře – v prostoru, který je dnes epicentrem globálního soupeření. Zatímco Londýn dlouhodobě udržuje aktivní přítomnost tisíce mil od evropských břehů, kontinentální Evropa stále váhá. Chybí jí jednotný postoj i ochota jednat v prostoru, na němž přitom závisí budoucnost její ekonomické prosperity.

Hlídková loď britského královského námořnictva HMS Spey se v uplynulém měsíci zúčastnila rozsáhlého mnohonárodního námořního cvičení Bersama Shield 25, které probíhalo ve strategicky citlivých vodách Jihočínského moře. Nešlo o izolovanou operaci – po boku britských námořníků se do cvičení zapojily také ozbrojené síly Austrálie, Nového Zélandu, Malajsie a Singapuru.

 Všech pět zúčastněných států tvoří rámec Pětistranné obranné dohody (Five Power Defence Arrangements, FPDA) – bezpečnostního formátu, který přestože v Evropě zůstává prakticky neznámý, hraje zásadní roli pro stabilitu Indo-Pacifiku.

„Pět států se pravidelně setkává k výcviku – Bersama Shield a Bersama Lima jsou pevnou součástí výcvikového kalendáře aliance,“ uvedlo britské námořní velení v oficiálním vyjádření. Nejde tedy o jednorázovou aktivitu, ale o systematický a opakovaný nácvik interoperability a koordinace mezi aliančními jednotkami, které tak udržují vysoký stupeň připravenosti na možné krizové scénáře v regionu.

Podle informací britského serveru Navy Lookout tvořilo ústřední scénář letošního cvičení simulované napadení souostroví Tioman, které se nachází u východního pobřeží Malajsie. Úkolem spojeneckých sil bylo zorganizovat rychlou a účinnou obranu – ta zahrnovala kombinaci námořních, leteckých a pozemních kapacit, nasazených v rámci reakce s maximální možnou operační pohotovostí. Jinými slovy, šlo o realistický model potenciální regionální krize, na který musely alianční síly odpovědět společně a koordinovaně.

Z evropského pohledu může FPDA působit jako periferie světového dění, avšak tento pohled je zavádějící. FPDA je ve skutečnosti jedním z nejstarších a zároveň nejdéle aktivních obranných paktů mimo struktury NATO – vznikla v roce 1971 a jejím primárním cílem zůstává obrana Malajsie a Singapuru před vnějšími hrozbami. Velká Británie prostřednictvím tohoto formátu udržuje nejen své strategické zájmy v Indo-Pacifiku, ale i přímou vojenskou přítomnost v oblasti, která se stále více stává dějištěm globálního soupeření.

Bezpečnost Singapuru, jakožto jednoho z klíčových bodů této aliance, má přitom daleko širší geopolitické dopady, než je v evropském prostoru běžně reflektováno – a tyto dopady se dotýkají i České republiky. Singapur se nachází v bezprostřední blízkosti Malackého průlivu – jednoho z nejdůležitějších koridorů globálního obchodu. Přes tento úzký průliv proudí až čtvrtina světového námořního obchodu. Jedná se zejména o energetické suroviny, včetně ropy a LNG, které míří z Perského zálivu do východní a jihovýchodní Asie.

Jakékoli narušení provozu v Malackém průlivu – ať už formou pirátství, vojenské blokády, či přímého ozbrojeného konfliktu – by mělo okamžité a hluboké důsledky. Došlo by ke skokovému nárůstu cen energií, přerušení či zpomalení globálních dodavatelských řetězců a otřesu, který by významně zasáhl zejména otevřené, exportně orientované ekonomiky. Česká republika není výjimkou – jako stát závislý na globálním exportu i dovozu by i ona pocítila následky podobné destabilizace prakticky okamžitě.

Britská účast na cvičeních jako je Bersama Shield není pouze projevem jakési imperiální nostalgie nebo symbolického spojenectví. Je to součást širší bezpečnostní strategie, která reflektuje reálné geopolitické zájmy Západu – a tedy i Evropy – v regionu, který se stává stále klíčovějším pro mezinárodní stabilitu.

Další varování pro Evropu

Evropa může a často skutečně přehlíží existenci FDPA – o to snadněji, že jejím hybatelem není Brusel ani žádná současná evropská instituce, ale bývalá koloniální mocnost, Velká Británie. To však nic nemění na tom, že z hlediska globální bezpečnosti má FPDA mimořádný význam. A především: Singapur, jeden z klíčových členů této aliance, je geopolitický a ekonomický uzel, jehož bezpečnost nelze redukovat na „regionální problém“. Naopak – stabilita tohoto městského státu je jedním ze základních pilířů fungování současného světového hospodářství.

Bezpečnost Singapuru není vnějším tématem – je to technická podmínka přežití globalizovaného ekonomického systému. Veškerý obchodní provoz východní Asie totiž závisí na otevřenosti a průchodnosti Malackého průlivu – námořní trasy, kterou denně proudí až čtvrtina světového námořního obchodu. Jakékoli narušení v této oblasti, ať už způsobené konfliktem, blokádou nebo jen destabilizací, by mělo okamžité a dramatické globální dopady.

Britské námořní cvičení v Jihočínském moři, které proběhlo za účasti Austrálie, Nového Zélandu, Malajsie a Singapuru, nebylo jen další rutinou. Byla to připomínka, že západní vojenská přítomnost v Indo-Pacifiku je živá a reálná, přestože evropská veřejnost o ní často nemá přehled – nebo si ji ani nepřeje vnímat. Nešlo však o demonstraci síly v klasickém smyslu, nýbrž o ochranu fyzické infrastruktury, která umožňuje globální obchod – tedy o obranu samotného řádu, z něhož evropská prosperita přímo těží.

Tato otázka zároveň nabývá na naléhavosti i kvůli rostoucí nejistotě v transatlantických vztazích. Obchodní konfrontace mezi Evropskou unií a Spojenými státy, spuštěná během druhé administrativy Donalda Trumpa, tvrdě poukázala na zranitelnost evropské závislosti na jednom klíčovém trhu. Hrozba dalších, a ještě vyšších cel – například na automobilový průmysl – nadále visí ve vzduchu. 

Evropa si tak musí položit zásadní otázku: má-li se její hospodářský model opírat o otevřený světový trh, musí mít také fyzický přístup k jeho centrům. A právě východní Asie – Japonsko, Jižní Korea, Tchaj-wan nebo státy sdružené v ASEAN – nabízí nejen trhy s vysokou mírou technologické vyspělosti, ale také reálnou možnost obchodní diverzifikace. To vše však platí jen za jediné podmínky: že přístupová tepna Malacký průliv zůstane volná, bezpečná a geopoliticky stabilní.

Bezpečnost této oblasti však nelze zajistit s pouhou přítomností britských lodí. Velká Británie v Indo-Pacifiku nevystupuje jako zástupce Evropy – ale jako samostatný hráč, vedený vlastními národními zájmy. Londýn nikdy neusiloval o to, aby jeho politika v oblasti byla evropsky koordinována. A není důvod se domnívat, že by to v budoucnu mělo být jinak. Britská angažovanost je reálná, ale současně konkurenceschopná, nezávislá a v mnohém autonomní.

Zámořská přítomnost Londýna tak není garancí evropské bezpečnosti. Je to tichá, ale zřetelná připomínka, že Evropa sama žádnou vlastní bezpečnostní strategii pro Indo-Pacifik neformulovala – a že její absence může mít v rozhodující chvíli zásadní důsledky.

Je třeba vyslat lodě

Evropské státy, které mají k dispozici funkční námořní síly, se již nemohou vyhýbat odpovědnosti za globální bezpečnostní architekturu – a to nejen ve svém přirozeném prostoru, tedy v Atlantiku či Středozemním moři, ale také v klíčové oblasti Indo-Pacifiku. 

Tato odpovědnost nemá podobu jednostranné, militarizované přítomnosti, ale musí se naplňovat prostřednictvím aktivní účasti na mezinárodních námořních operacích, cvičeních a patrolách, které se odehrávají v souladu s mezinárodním právem. Zvláštní důraz přitom musí být kladen na strategické chokepointy – především na oblast východního pobřeží Tichého oceánu a Malacký průliv, který je naprostou infrastrukturní tepnou globálního námořního obchodu.

Státy jako Francie, Německo, Itálie či Španělsko nedisponují marginálními nebo ryze obrannými loďstvy. Naopak – mají námořní kapacity, které se zcela objektivně řadí mezi nejvyspělejší v širším euroatlantickém prostoru. Disponují fregatami, ponorkami, výsadkovými plavidly, logistickými kapacitami i velitelskými strukturami, které umožňují dlouhodobé operace na otevřeném oceánu. Problém tedy není technický. Problém je strukturální – chybí politická vůle, chybí ochota jednat strategicky, a především chybí schopnost koordinace v rámci evropského rámce.

Zatímco Velká Británie, byť již mimo EU, si v Indo-Pacifiku dlouhodobě udržuje trvalou přítomnost a jedná s vědomím historických i současných zájmů, kontinentální Evropa zůstává v pozici pozorovatele. Chybí jí námořní doktrína, chybí jí vlastní strategické vymezení, a především – chybí jí odvaha bránit své ekonomické zájmy mimo vlastní pobřežní vody. 

Společná evropská námořní cvičení v Indo-Pacifiku nejsou jen technicky možná, ale strategicky nezbytná. Představují jedinečnou příležitost k ověření interoperability, schopnosti velení, a především k projekci přítomnosti. Ale nejde jen o praktický výcvik. Jde o to vyslat politický signál: že Evropa si je vědoma, kde se dnes formují základní parametry globální ekonomické budoucnosti – a že odmítá být pouze příjemcem důsledků, ale chce být spolutvůrcem pravidel.

Pasivní pozice Evropy, v níž zůstává závislá na americké nebo britské vojenské přítomnosti mimo euroatlantický prostor, je v rozporu s jejími vlastním ekonomickými zájmy. A dokud nebude mít Evropa odvahu překročit svůj horizont „obrany hranic“, nebude mít ani nástroje k obraně vlastního modelu prosperity.

Související

Boris Johnson

První úkol pro Johnsona? Rozhodnout o jaderném konfliktu, má čtyři možnosti

První důležitý krok, který dnes bude muset učinit nastupující premiér Boris Johnson už několik minut po příchodu do Downing Street 10, je rozhodnout, co mají velitelé čtyř britských ponorek vybavených jadernými střelami dělat v případě nukleárního konfliktu. Jeho pokyny budou po celou dobu jeho úřadování uchovány v zabezpečené schránce v kontrolní místnosti každého z plavidel, napsal dnes server televize Sky News.

Více souvisejících

Royal Navy (námořnictvo Británie) Armáda U.K. NATO Armáda Francie Bundeswehr Armáda Itálie armáda Španělsko evropa

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Libanon

Hizballáh nás podvedl, zuří libanonská vláda. Naštvaní jsou i obyčejní lidé

V časných pondělních ranních hodinách se Bejrútem opět rozlehl zvuk explozí, který vyhnal tisíce lidí z jejich domovů. Pro jednačtyřicetiletého dělníka Abu Yehya a jeho dva syny to byl děsivě známý scénář – podobnou evakuaci zažili teprve před osmnácti měsíci. Poté, co několik hodin bloudili ulicemi, se dozvěděli, že hnutí Hizballáh zaútočilo na Izrael v odvetě za zabití íránského nejvyššího vůdce, a Libanon se tak oficiálně ocitl v dalším válečném konfliktu.

před 1 hodinou

stíhačka General Dynamics F-16 Fighting Falcon

Izraelská armáda podnikla cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, zasáhla prezidentskou kancelář

Izraelská armáda oznámila, že její letectvo podniklo cílené údery na vládní čtvrť v Teheránu, přičemž zasáhlo mimo jiné i prezidentskou kancelář a sídlo Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle prohlášení izraelských sil bylo na tyto strategické objekty shozeno velké množství munice. Útoky zasáhly také vojenskou výcvikovou akademii a další klíčovou infrastrukturu režimu v areálu, který dříve využíval i nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, zabitý během sobotních operací.

před 2 hodinami

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy a zemního plynu kvůli válce na Blízkém východě dál prudce rostou

Ceny ropy a zemního plynu v úterý pokračovaly v prudkém růstu kvůli stupňujícím se obavám, že probíhající konflikt na Blízkém východě vážně ohrozí globální dodávky paliv. Tato klíčová produkční oblast čelí nestabilitě, která se okamžitě promítá do světových trhů. Severomořská ropa Brent, která je hlavním měřítkem pro globální ceny, vyskočila o 6 % na 82 USD za barel, čímž překonala svá maxima z loňského června.

před 3 hodinami

Izraelská armáda

Odvrácená strana bombardování: Útoky podněcují Íránce, aby se semkli proti Západu

Izraelská armáda v úterý oznámila, že během nejnovější vlny náletů na libanonskou metropoli zasáhla klíčová mocenská centra hnutí Hizballáh. Podle prohlášení Izraelských obranných sil (IDF) se útoky v Bejrútu soustředily na velitelská stanoviště, sklady zbraní a další objekty patřící zpravodajskému ředitelství této organizace. Nad městem byly po dopadech raket vidět mohutné sloupy kouře stoupající zejména z jižních předměstí.

před 4 hodinami

Írán zasáhl základnu páté flotily amerického námořnictva v Bahrajnu

Žádné sirény ani poplach. Íránský útok na operační středisko přišel bez varování, v jeho troskách umírali lidé

Při íránském útoku na provizorní operační středisko v civilním přístavu v Kuvajtu zahynulo v neděli ráno šest amerických vojáků. Jde o první potvrzené oběti z řad ozbrojených sil USA od začátku vojenského konfliktu s Íránem. Podle informací zdroje CNN blízkého situaci zasáhl přímý úder budovu v přístavu Šuaiba v neděli po deváté hodině místního času, přičemž útok přišel náhle a bez jakéhokoli varování.

před 4 hodinami

Vladimir Putin na summitu Rusko Afrika 2023.

Nejdříve Venezuela, pak Írán. Jak velkou ránu Trump zasadil Putinovi?

Ruský prezident Vladimir Putin odsoudil zabití íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího jako cynickou vraždu, která hrubě porušuje veškeré normy lidské morálky i mezinárodního práva. Tento útok, vedený Izraelem s podporou Spojených států, zasáhl Putina na velmi citlivém místě a prohloubil jeho dlouhodobou paranoiu ohledně vlastní bezpečnosti. Pro ruského lídra představuje pád dalšího spojence připomínku osudu diktátorů, kteří skončili násilnou smrtí nebo svržením.

před 5 hodinami

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izrael zahájil rozsáhlé údery na Teherán a Bejrút. Munici máme neomezenou, válčit můžeme navěky, vzkázal Trump

Izraelská armáda během čtvrtého dne konfliktu s Íránem zahájila další vlnu rozsáhlých úderů zaměřených na Teherán a Bejrút. Podle prohlášení Izraelských obranných sil jsou tyto současně probíhající operace cíleny na vojenské objekty v obou metropolích. Mluvčí armády Avichay Adraee potvrdil, že útoky směřují proti velitelským centrům a skladovacím prostorám.

před 7 hodinami

Jaro, ilustrační fotografie

Výhled počasí do konce března. Meteorologové řekli, co máme čekat

Březen je prvním měsícem meteorologického jara a počasí by tomu mělo v následujících dnech a týdnech odpovídat. Na horách se očekává obleva, v nížinách už bude přes den většinou přes 10 stupňů. Vyplývá to z měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

Donald Trump

Velká vlna útoků na Írán teprve přijde, prohlásil Trump

Velká vlna útoků v rámci probíhající vojenské operace proti Íránu teprve přijde, řekl americký prezident Donald Trump. Přiznal, že jej překvapily íránské útoky na jiné země v arabském regionu. Podle Trumpa nebylo možné se s Íránci dohodnout. 

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Po íránské párty Trumpa s Netanjahuem může přijít zničující kocovina

Fyzická likvidace vybraných politických špiček Íránu v čele s duchovním vůdcem Alím Chameneím a rozsáhlé vzdušné údery proti vojenským kapacitám této země jsou demonstrací enormní síly Spojených států a Izraele. Historická zkušenost posledního čtvrtstoletí nedává příliš důvodů k optimismu ohledně dalšího vývoje v blízkovýchodním regionu. Nepříjemné důsledky mohou být citelné také daleko za jeho hranicemi.

včera

raketový systém Patriot

EU se chystá na citelný nárůst cen energií. Válka v Íránu znervózňuje i Ukrajinu

Válka amerického prezidenta Donalda Trumpa proti Íránu by mohla vážně ohrozit obranyschopnost Ukrajiny. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varoval, že intenzivní konflikt na Blízkém východě hrozí vyčerpáním zásob střel pro systémy protivzdušné obrany Patriot. Tyto americké interceptory jsou přitom pro Ukrajinu zcela zásadní při ochraně před ruskými raketovými útoky, kterým země čelí již čtvrtým rokem.

včera

Úřad vlády

Vláda se vyslovila pro zrušení nominačního zákona, chce přísnější postihy za neplacení výživného

Pondělní zasedání kabinetu Andreje Babiše se neslo ve znamení řešení krizové situace na Blízkém východě, která vyvstala po vojenských střetech mezi Íránem a spojeneckými silami USA a Izraele. Hlavním bodem vládní agendy byla organizace návratu českých občanů, kteří v zasažené oblasti uvízli. Kromě těchto naléhavých mezinárodních otázek se však ministři věnovali i standardnímu legislativnímu programu, který zahrnoval několik významných poslaneckých návrhů.

včera

Policie ČR

Kvůli situaci v Íránu pošle vláda do ulic policisty s dlouhými zbraněmi

Vláda premiéra Andreje Babiše se od pondělního rána intenzivně zabývá vyhrocenou situací na Blízkém východě. Hlavním impulsem pro sérii mimořádných jednání se staly víkendové údery Spojených států a Izraele na íránské cíle, které vyvolaly následnou odvetu Teheránu směřovanou na několik států v oblasti Perského zálivu. Průběh událostí donutil český kabinet k okamžité aktivitě, která začala brzkým zasedáním Bezpečnostní rady státu.

včera

Írán patří mezi nejsilnější státy Blízkého východu. Proč je proti Izraeli zcela bezbranný?

Spojené státy a Izrael získaly nad íránským územím naprostou vzdušnou převahu. Většina íránských obranných systémů, které pocházely z Ruska, byla zničena již při předchozích izraelských úderech v uplynulém roce. Americké a izraelské letouny se nyní mohou v oblasti pohybovat s minimálním rizikem po celou dobu trvání konfliktu. Ačkoliv se odhaduje, že Írán má k dispozici masivní armádu, čítající podle některých odhadů v kombinaci se záložáky a islámskými revolučními gardami až tři čtvrtě milionu mužů, vůči leteckým útokům zůstal zcela bezbranný.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy