Zelenskyj je v Berlíně kvůli jednání s Trumpem. Ten označil evropské lídry za "skvělé lidi"

Donald Trump se na svých sociálních sítích vyjádřil, že se chystá mluvit s evropskými lídry. Označil je za „skvělé lidi, kteří chtějí dohodu“. To naznačuje, že se pokusí najít společnou řeč a uklidnit obavy Evropy, která se obává, že by mohl uzavřít dohodu s Putinem, která by byla pro Ukrajinu nevýhodná.

Zároveň však Rusko, konkrétně náměstek ministra zahraničí Alexej Fadějev, trvá na tom, že podmínky pro ukončení války se nemění. Tyto podmínky, které Putin představil již loni, zahrnují úplné stažení ukrajinských vojsk z klíčových oblastí a zřeknutí se ambicí na vstup do NATO. Tyto požadavky jsou vnímány jako maximalistické a neakceptovatelné pro Ukrajinu a její západní spojence.

Hostitelem dnešních jednání je německý kancléř Friedrich Merz. Jeho pozice je však podle nedávných průzkumů veřejného mínění oslabena. Jeho vláda je v úřadu teprve 100 dní, a přesto se jeho konzervativní blok CDU/CSU propadl v podpoře o několik procent. V nejnovějších průzkumech ho dokonce předběhla krajně pravicová strana AfD.

Merzova popularita trpí kvůli různým problémům. Jedním z nich je ekonomika, jejíž růst v Německu stagnuje. Navíc, sliby o snížení daně z elektřiny pro domácnosti a malé podniky se nenaplnily. Vláda se také potýká s vnitřními spory, například ohledně jmenování federální soudkyně, která byla terčem pravicové kampaně kvůli svému postoji k potratům.

Přestože se Merz v domácí politice potýká s problémy, na mezinárodní scéně si podle všeho vede lépe. Získal si chválu od mnohých západních spojenců za shromáždění evropské podpory pro Ukrajinu v době, kdy se postoj USA stával méně jednoznačným. Tím si alespoň částečně napravil reputaci.

Na druhou stranu, jeho přístup k válce v Gaze se stal zdrojem napětí. Po rostoucí kritice Izraele kvůli civilním obětem šokoval oznámením, že Německo pozastaví dodávky zbraní, které by mohly být v Gaze použity. To vyvolalo kritiku uvnitř jeho vlastní strany, kde ho někteří obvinili ze zrady odpovědnosti za bezpečnost Izraele.

Způsob, jakým Merz vedl koalici, si také vysloužil kritiku. Někteří analytici, například Nikolaus Blome z deníku Der Spiegel, poukazují na to, že zatímco mnoho členů CDU/CSU toužilo po razantnějším vedení než za éry Angely Merkelové, musí si nyní zvyknout na Merzův styl, který často působí jednostranně a překvapivě.

Dnešní jednání v Berlíně, kterého se kromě Zelenského a Merze účastní i další evropští lídři a šéf NATO, má za cíl vytvořit jednotnou frontu. Chápou, že nemohou ovlivnit každé slovo, které Trump a Putin pronesou, ale mohou alespoň ovlivnit to, aby suverenita Ukrajiny a její schopnost posílit obranyschopnost nebyly vyměněny za mír.

Evropa se obává, že by se Putin mohl snažit prodloužit válku, a že by mohla být uzavřena jakákoliv dohoda o „území za mír“. Z tohoto důvodu je pro ně klíčové, aby Ukrajina nebyla donucena k ústupkům a aby se Evropa na jednáních podílela.

Ukrajinský prezident Zelenskyj sám veřejně varoval před ruským „klamáním“. Vyzval své spojence ke koordinaci úsilí a k vyvíjení tlaku na Rusko, protože podle něj neexistují žádné známky toho, že by se Rusové chystali válku ukončit.