Litva se obává ruského útoku. Vycvičí tisíce dětí i dospělých v používání dronů

Litva, která má 2,8 milionu obyvatel a sousedí s ruskou enklávou Kaliningrad a Běloruskem, se snaží posílit svou obranu proti potenciální hrozbě ze strany Ruska. V rámci snahy o posílení „civilního odporu“ zahájila vláda iniciativu, která má naučit desítky tisíc lidí ovládat drony. Vláda chce do roku 2028 vycvičit více než 22 000 lidí, uvedl The Guardian.

Vládní program je společným projektem ministerstev obrany a školství. Jeho cílem je poskytnout školení v oblasti dronů 15 500 dospělým a 7 000 dětem. Výuka bude uzpůsobena různým věkovým skupinám. Děti ve věku od osmi do deseti let se budou učit sestavovat a pilotovat jednoduché drony, zatímco starší studenti se naučí navrhovat a vyrábět díly pro pokročilejší stroje a létat s nimi.

V Litvě i sousedním Estonsku panuje zvýšená pohotovost od chvíle, kdy Rusko napadlo Ukrajinu. Pocit ruské hrozby se projevil i nedávným vypovězením ruského diplomata z Estonska. Podle estonského ministra zahraničí Marguse Tsahkna to bylo kvůli „neustálému zasahování“ do státních záležitostí.

Litevská vláda plánuje na vybavení, které zahrnuje drony s pohledem z první osoby (FPV), řídicí systémy a mobilní aplikace, vynaložit 3,3 milionu eur. Cílem je otevřít devět výcvikových center pro drony v různých částech země. Tři z nich budou otevřeny už letos v září, a to v městech Jonava, Tauragė a Kėdainiai. Zbylých šest center má být hotových do roku 2028.

Výuku bude zajišťovat Litevská střelecká unie ve spolupráci s Litevskou agenturou pro neformální vzdělávání. Ta bude mít na starost školení dětí v základních a středních školách. Výcvik bude probíhat v kurzech, které budou otevřené veřejnosti a budou se konat převážně o víkendech.

Litva se na dronovou technologii zaměřuje intenzivně. V červenci došlo ke dvěma incidentům, kdy na její území přilétly dva údajně ruské drony z Běloruska. Kvůli tomu Litva posílila své schopnosti v oblasti bezpilotních letounů, včetně systémů pro boj proti dronům.

Podobné incidenty se objevily i v sousedních pobaltských státech. Tyto narušení vzdušného prostoru jsou vnímána jako součást hybridní války, kterou Moskva vede s cílem otestovat obranyschopnost NATO a vyvolat v pobaltských zemích neklid.

Litevská ministryně obrany Dovilė Šakalienė zdůraznila, že cílem je zvýšit připravenost obyvatelstva na obranu země. Zkušenosti z války na Ukrajině ukázaly, že drony hrají v moderních konfliktech zásadní roli. Proto Litva investuje do této technologie a vzdělávání.

Litva není jediná země, která se soustředí na obranu pomocí dronů. Další evropské státy, včetně Francie, rovněž plánují vyrábět drony přímo na Ukrajině, aby posílily její obranyschopnost.

Výcvik dětí v ovládání dronů je i v Rusku kontroverzním tématem. Tamní programy, které údajně využívají videohry k výcviku dětí v konstrukci a testování vojenské techniky, vyvolaly řadu diskusí.

Související

Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Rozhovor

Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.

Více souvisejících

Litva Drony

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační fotografie.

EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům

Ukrajinským mužům, kteří nesplnili vojenskou povinnost, nastávají krušné časy. Pokud dorazí do některého z členských států EU, už nebudou mít nárok na udělení dočasné ochrany. Bylo totiž zveřejněno nové rozhodnutí Rady EU, které upravuje podmínky pro udělování dočasné ochrany a zároveň ji prodlužuje. Informovalo o tom ministerstvo vnitra.

před 8 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Vlaky mezi Kolínem a Kutnou Horou zrychlí a přestanou ovlivňovat provoz na koridoru

Správa železnic podepsala smlouvu na rekonstrukci úseku mezi Kolínem a Kutnou Horou. Provedou ji společnosti STRABAG Rail, Elektrizace železnic Praha, EUROVIA CZ, EUROVIA Železniční stavby a GJW Praha, které podaly nejvýhodnější nabídku ve výši 1,656 miliardy korun. To je o více než pětinu nižší cena, než byl cenový strop. Vlaky mezi dvěma významnými centry středních Čech výrazně zrychlí, díky nové propojce se už nebudou blokovat se spoji na koridoru. Informovalo o tom ministerstvo dopravy. 

včera

Ilustrační fotografie.

Občanští demokraté představili kandidáty pro podzimní volby

Občanská demokratická strana dnes, do řádného termínu registračních úřadů, podala všechny nominace do podzimních senátních voleb. ODS navrhuje 14 kandidátek a kandidátů, nad rámec toho v zájmu udržení silné pozice ve třech obvodech kandidují osobnosti v koalici s jiným navrhovatelem a v dalších sedmi volebních obvodech mají kandidáti podporu občanských demokratů.

včera

Letní počasí

Morava hlásí poprvé přes 40 stupňů. Nejtepleji ale bylo v Plzni

Pondělní historické maximum pro Moravu a Slezsko vydrželo jen den. V úterý bylo ve Strážnici ještě o stupeň tepleji, hodnota dosáhla 40,9 °C. V Plzni dokonce úterní maximální teplota vystoupala nad 41 stupňů. Informoval o tom Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). 

včera

včera

včera

včera

včera

Slovensko hlásí nový teplotní rekord. Takovou noc ještě nezažilo

S vedry se v současnosti nepotýká jen Česko, ale celý region střední Evropy. Nový teplotní rekord hlásí i sousední Slovensko, kde v noci na úterý na jednom místě neklesla teplota pod 27,5 stupně Celsia. Informoval o tom slovenský web Pravda

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy