Lukašenko se ohradil proti krokům Litvy. Uzavření hranic nazval „šíleným hazardem“

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko ostře kritizoval rozhodnutí Litvy uzavřít hranice mezi oběma státy. Tento krok, který přišel po vlně narušení litevského vzdušného prostoru balóny, označil za "absurdní" a "šílený hazard". Lukašenko, jeden z nejbližších spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina, je přesvědčen, že jde o malichernost.

Litva se k tomuto razantnímu kroku odhodlala poté, co minulý týden balóny způsobily uzavření letišť a značné narušení dopravy. Jen v neděli večer zaznamenaly litevské úřady šestašedesát objektů, které směřovaly z Běloruska do Litvy. Lukašenko se ohradil, že se nejedná o žádné mimořádné pašování.

Litevská premiérka Inga Ruginienė v pondělí uvedla, že balóny, které jsou zjevně používány k pašování cigaret, představují "hybridní útok". Premiérka slíbila, že Litva bude reagovat s "nejpřísnějšími opatřeními", včetně sestřelení těchto objektů.

Ruginienė navíc nevyloučila ani svolání článku 4 NATO. Tento článek by měl zahájit naléhavá jednání mezi členskými zeměmi aliance kvůli ohrožení bezpečnosti členského státu. Přibližně 680 kilometrů dlouhá litevská hranice s Běloruskem byla prozatímně uzavřena až do středečního zasedání vlády.

Očekává se, že výsledkem tohoto jednání bude uzavření hranice na neurčito. Přechod však nadále zůstane povolen diplomatům a občanům Evropské unie opouštějícím Bělorusko. Evropské země od Dánska po Estonsko se v posledních týdnech potýkají s problémy, jak bránit své nebe.

Tyto potíže souvisejí s řadou narušení vzdušného prostoru drony a letouny, které mají spojitost s Ruskem. Dánská premiérka Mette Frederiksenová již minulý měsíc prohlásila, že kontinent se ocitl v "hybridní válce".

Litva, která sousedí jak s Běloruskem, tak s ruskou Kaliningradskou exklávou, si minulý týden také předvolala ruského diplomata kvůli údajnému narušení svého vzdušného prostoru dvěma ruskými letouny ve čtvrtek.

Litevské ministerstvo obrany uvedlo, že stíhačka Suchoj SU-30 a tanker IL-78 z Kaliningradu proletěly litevským vzdušným prostorem v délce 700 metrů, než jej po 18 sekundách opustily. K incidentu došlo pravděpodobně během cvičného doplňování paliva ve vzduchu. Litevské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského chargé d’affaires a vydalo „důrazný protest“, ve kterém vyzvalo Moskvu k okamžitému vysvětlení a přijetí nezbytných opatření, aby se takové incidenty neopakovaly.

Ruské ministerstvo obrany narušení popřelo, s tím, že lety byly prováděny v přísném souladu s pravidly používání vzdušného prostoru nad ruským územím a letadla hranice jiných států nepřekročila. Ministr zahraničních věcí Litvy, Kęstutis Budrys, v pondělí zdůraznil, že nedávná narušení by neměla být vnímána jako izolované případy. Uvedl, že se jedná o „promyšlené provokace, jejichž cílem je destabilizovat, rozptylovat [a] testovat odhodlání NATO“.

Všechny tři pobaltské země, které jsou členy NATO a výrazně podporují Ukrajinu, se v poslední době staly terčem narušení svého území ruskými drony či letouny. Evropský letecký provoz v posledních týdnech opakovaně narušily hlášení o dronech a dalších vzdušných incidentech, a to i na letištích v Kodani, Mnichově a v Pobaltí. Moskva dřívější zapojení do těchto incidentů popřela.

Související

Ruská armáda, ilustrační fotografie. Rozhovor

Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.
Vilnius, Litva

Litva schválila sestřelování balonů z Běloruska

Litevská předsedkyně vlády Inga Ruginienė povolila sestřelování pašeráckých balonů, které překračují hranici ze sousedního Běloruska, spojence Ruska. Tyto incidenty označila za „hybridní útoky“, čímž navázala na termín používaný pro popis snah Moskvy o destabilizaci.

Více souvisejících

Litva Alexandr Lukašenko

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

Prezident Petr Pavel jmenoval Andreje Babiše předsedou vlády (foto: Tomáš Fongus)

Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?

Do vlády vstupují lidé, kteří v minulosti selhávali při zvládání krizí a opakují vzorce řízení, jež zemi oslabovaly ve chvílích největší potřeby. Kabinet zároveň doplňují politici s vazbami na osoby inklinující k neonacismu, což ohrožuje samotné hodnotové základy státu. Účast expertů bez exekutivních zkušeností pak posiluje riziko odklonu od evropské orientace a erozi institucí právního státu.

včera

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení

Opoziční venezuelská vůdkyně Maria Corina Machadová, nositelka Nobelovy ceny za mír, podnikla odvážnou třídenní cestu v přestrojení, aby dorazila na ceremonii do Norska. S pomocí paruky a převleku se jí podařilo proklouznout přes 10 vojenských kontrolních stanovišť ve Venezuele. Po moři přeplula Karibské moře v rybářské lodi, odkud byla následně eskortována do Osla letadlem zajištěným americkou stranou.

včera

Slovenští poslanci se poprali a pohádali

VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje

Čtvrteční zasedání slovenského parlamentu, které pokračovalo dlouho do noci, se zvrhlo v divoký sled hádek, vulgarismů a fyzických potyček. Mnozí komentátoři i opoziční poslanci se shodují, že jednání přesáhlo veškeré meze důstojnosti, jakou si málokdo pamatuje i z dob mečiarismu. Den poté, v pátek, už poslanci začali jednání výzvami k omluvě, které žádá jak koaliční Smer, tak opoziční Hnutie Slovensko.

včera

včera

včera

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti

Ukrajinské síly v pátek oznámily významný úspěch, když znovu dobyly dvě osady v severovýchodní Charkovské oblasti. Armádní sbor Khartia uvedl na sociálních sítích, že osvobozeny byly Kondrašivka, Radkivka a jejich okolí, a také několik čtvrtí v severní části Kupjansku. Tento klíčový železniční uzel přitom Rusko nárokovalo jako dobyté v minulém měsíci. Podle ukrajinské armády se v oblasti podařilo obklíčit několik stovek ruských vojáků.

včera

včera

Blízcí a přátelé se rozloučili s moderátorem Patrikem Hezuckým. (12.12.2025) Prohlédněte si galerii

Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil

Česko se v pátek odpoledne rozloučilo s moderátorem Patrikem Hezuckým, který na den přesně před týdnem podlehl vážné nemoci. Bylo mu 55 let. Neveřejného smutečního obřadu se zúčastnilo mnoho kolegů zesnulého a dalších osobností tuzemského šoubyznysu. V lednu se ještě uskuteční benefiční koncert v pražské O2 areně. 

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027

Ukrajina by se mohla stát členem Evropské unie k 1. lednu 2027, pokud bude přijat návrh mírového urovnání, který je v současné době projednáván v rámci amerických zprostředkovaných jednání o ukončení dlouholetého konfliktu s Ruskem. O této informaci informoval v pátek list Financial Times s odvoláním na zdroje obeznámené s obsahem dokumentu.

Aktualizováno včera

včera

včera

Al Carns

Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy

Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.

včera

Soud, ilustrační foto

Zásadní změny od nového roku: Konec tělesných trestů i střídavé péče

České rozvodové právo prochází od ledna 2026 zásadní proměnou, která má za cíl zrychlit řízení, snížit emocionální zátěž dětí a posílit soukromí manželů. Vzhledem k tomu, že v Česku končí rozvodem téměř polovina manželství, přináší novela občanského zákoníku řadu důležitých novinek.

včera

Andrej Babiš po setkání s prezidentem Petrem Pavlem (27.10.2025)

Politika SPD a Motoristů vyhovuje oligarchům, Babiš se v EU může chovat jako Meloniová, říká politoložka

Politoložka Daniela Ostrá z olomoucké Univerzity Palackého v exkluzivním rozhovoru pro EuroZprávy.cz promluvila o tom, jak vnímá budoucí složení nové vlády. Zejména se jí ale nezamlouvá oligarchizace české politiky a zdůraznila, že nyní již premiér Andrej Babiš ani zdaleka není jediným problémem. „Andrej Babiš se ze dne na den nestane obyčejným občanem s lehce nadprůměrnými příjmy. Stále je to člověk, který dokázal nakumulovat velké bohatství i moc. U něj nicméně uplatnění bohatství i moci vidíme relativně transparentně,“ říká.

včera

Volodymyr Zelenskyj

USA mají nový návrh týkající se Donbasu, oznámil Zelenskyj. Kyjev už jej nemusí předat Rusku

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Spojené státy navrhují, aby Ukrajina stáhla své jednotky z oblasti Donbasu. Washington by následně v částech, které Kyjev v současné době kontroluje, vytvořil „svobodnou ekonomickou zónu“. Původně USA navrhovaly, že by Kyjev měl části Donbasu, které stále drží, jednoduše předat Rusku. Podle čtvrtečního prohlášení ukrajinského prezidenta pro novináře je ale nyní navržena kompromisní varianta, kde by se ukrajinské síly stáhly, ale ruské jednotky by do tohoto území nepostupovaly.

včera

Emmanuel Macron

Krajní pravice sílí po celé Evropě. Problémy má Starmer, Merz i Macron

V nedávných volbách v několika evropských zemích, jako jsou Spojené království, Francie, Německo, Nizozemsko a Rumunsko, se zdálo, že voliči dávají naději středovým politikům. Před šestnácti měsíci, po volbách do Evropského parlamentu, dokonce předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen prohlásila, že „střed drží“, protože pro silnou Evropu stále existuje většina ve středu politického spektra. Dnes však podle webu Politico toto přesvědčení vypadá značně nejistě. 

včera

včera

Ukrajina oplácí agresorům stejnou mincí. Stupňuje útoky proti Rusku, míří na energetickou infrastrukturu

Ukrajina tento týden oznámila, že její drony dlouhého doletu zasáhly významnou ropnou plošinu v Kaspickém moři, což je signálem pro další rozšíření seznamu cílů v rámci intenzivního tažení. Cílem této kampaně je přerušit tok ruských energetických příjmů, které financují válku. Zdroj z Bezpečnostní služby Ukrajiny pro CNN potvrdil, že jde o první ukrajinský útok na infrastrukturu související s těžbou ropy v Kaspickém moři.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy