Lukašenko se ohradil proti krokům Litvy. Uzavření hranic nazval „šíleným hazardem“

Běloruský autoritářský vůdce Alexandr Lukašenko ostře kritizoval rozhodnutí Litvy uzavřít hranice mezi oběma státy. Tento krok, který přišel po vlně narušení litevského vzdušného prostoru balóny, označil za "absurdní" a "šílený hazard". Lukašenko, jeden z nejbližších spojenců ruského prezidenta Vladimira Putina, je přesvědčen, že jde o malichernost.

Litva se k tomuto razantnímu kroku odhodlala poté, co minulý týden balóny způsobily uzavření letišť a značné narušení dopravy. Jen v neděli večer zaznamenaly litevské úřady šestašedesát objektů, které směřovaly z Běloruska do Litvy. Lukašenko se ohradil, že se nejedná o žádné mimořádné pašování.

Litevská premiérka Inga Ruginienė v pondělí uvedla, že balóny, které jsou zjevně používány k pašování cigaret, představují "hybridní útok". Premiérka slíbila, že Litva bude reagovat s "nejpřísnějšími opatřeními", včetně sestřelení těchto objektů.

Ruginienė navíc nevyloučila ani svolání článku 4 NATO. Tento článek by měl zahájit naléhavá jednání mezi členskými zeměmi aliance kvůli ohrožení bezpečnosti členského státu. Přibližně 680 kilometrů dlouhá litevská hranice s Běloruskem byla prozatímně uzavřena až do středečního zasedání vlády.

Očekává se, že výsledkem tohoto jednání bude uzavření hranice na neurčito. Přechod však nadále zůstane povolen diplomatům a občanům Evropské unie opouštějícím Bělorusko. Evropské země od Dánska po Estonsko se v posledních týdnech potýkají s problémy, jak bránit své nebe.

Tyto potíže souvisejí s řadou narušení vzdušného prostoru drony a letouny, které mají spojitost s Ruskem. Dánská premiérka Mette Frederiksenová již minulý měsíc prohlásila, že kontinent se ocitl v "hybridní válce".

Litva, která sousedí jak s Běloruskem, tak s ruskou Kaliningradskou exklávou, si minulý týden také předvolala ruského diplomata kvůli údajnému narušení svého vzdušného prostoru dvěma ruskými letouny ve čtvrtek.

Litevské ministerstvo obrany uvedlo, že stíhačka Suchoj SU-30 a tanker IL-78 z Kaliningradu proletěly litevským vzdušným prostorem v délce 700 metrů, než jej po 18 sekundách opustily. K incidentu došlo pravděpodobně během cvičného doplňování paliva ve vzduchu. Litevské ministerstvo zahraničí si předvolalo ruského chargé d’affaires a vydalo „důrazný protest“, ve kterém vyzvalo Moskvu k okamžitému vysvětlení a přijetí nezbytných opatření, aby se takové incidenty neopakovaly.

Ruské ministerstvo obrany narušení popřelo, s tím, že lety byly prováděny v přísném souladu s pravidly používání vzdušného prostoru nad ruským územím a letadla hranice jiných států nepřekročila. Ministr zahraničních věcí Litvy, Kęstutis Budrys, v pondělí zdůraznil, že nedávná narušení by neměla být vnímána jako izolované případy. Uvedl, že se jedná o „promyšlené provokace, jejichž cílem je destabilizovat, rozptylovat [a] testovat odhodlání NATO“.

Všechny tři pobaltské země, které jsou členy NATO a výrazně podporují Ukrajinu, se v poslední době staly terčem narušení svého území ruskými drony či letouny. Evropský letecký provoz v posledních týdnech opakovaně narušily hlášení o dronech a dalších vzdušných incidentech, a to i na letištích v Kodani, Mnichově a v Pobaltí. Moskva dřívější zapojení do těchto incidentů popřela.

Související

Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.
Ruská armáda, ilustrační fotografie. Rozhovor

Válku mezi Ruskem a NATO nelze smést ze stolu. Invaze do Pobaltí nehrozí bezprostředně, říká Kraus

Bezpečnostní expert Josef Kraus z brněnské Masarykovy univerzity exkluzivně pro EuroZprávy.cz promluvil o možné ruské agresi proti Pobaltí. Nemyslí si, že by byla reálná v rámci jednoho až dvou let, ale zároveň to podle něj není zodpovědné smést ze stolu. „Pokud by přesto došlo k otevřené vojenské invazi do Pobaltí, šlo by od první minuty o válku Ruska s NATO, nikoli jen s Estonskem, Lotyšskem nebo Litvou,“ zdůraznil Kraus s tím, že lze počítat i s účastí Spojených států, protože by politické a vojenské náklady nebránění spojenců zkrátka byly příliš vysoké.

Více souvisejících

Litva Alexandr Lukašenko

Aktuálně se děje

včera

Zuzana Mrázová

Babiš zatrhnul Mrázové cestu na konferenci o Ukrajině. Naštvala ho

Premiér Andrej Babiš vystoupil na konferenci o obnově poválečné Ukrajiny v severopolském Gdaňsku. Na tuto čtvrteční akci měla původně v delegaci odletět i ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová. Ta měla vézt memorandum o spolupráci zaměřené mimo jiné na podporu turistického ruchu a lázeňství po skončení konfliktu. Premiér jí však pouhých několik hodin před odletem oznámil, že nikam nepojede, přestože Úřad vlády ještě ve středu dopoledne její účast oficiálně potvrdil.

včera

Venezuela

Venezuela vyhlásila zónu katastrofy. Na místo zemětřesení míří záchranné týmy

Záchranné týmy naléhavě směřují k poničenému severnímu pobřeží Venezuely, kde téměř současná zemětřesení proměnila desítky budov v trosky. Panují obavy, že si katastrofa vyžádala tisíce lidských životů. Americký ministr zahraničí Marco Rubio oznámil, že ministerstvo obrany pomůže s nasazením vyhledávacích a záchranných složek v zasaženém regionu. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Jaderná elektrárna, ilustrační foto

Francie vypíná jaderné elektrárny, Londýn představil krizový plán. Vlna extrémního počasí má už stovky mrtvých

Hlavní francouzský dodavatel energie, společnost EDF, musel přistoupit k dočasnému odstavení dvou jaderných reaktorů. Tento krok byl vynucen jako preventivní ekologické opatření v reakci na vlnu extrémních veder. Cílem je zabránit tomu, aby do koryt řek, jejichž teplota již tak dosahuje rekordních hodnot, byla vypouštěna příliš horká voda. Jaderné elektrárny totiž využívají říční vodu k nezbytnému chlazení reaktorů, což vede k jejímu ohřívání před následným návratem zpět do vodního toku.

včera

Ilustrační foto

Ropa už je levnější než před válkou. Trump obvinil čerpadláře z umělého zdražování, v Česku ceny zůstávají vysoké

Světové ceny ropy zaznamenaly zásadní zlom, když v reakci na postupné obnovování námořní dopravy v Hormuzském průlivu klesly na úroveň před vypuknutím íránského konfliktu. Globální benchmark pro ropu Brent krátce sestoupil pod hranici 72,48 dolaru za barel, což představuje cenu z období těsně předtím, než Spojené státy a Izrael zahájily 28. února raketové útoky na Írán. Po tomto krátkém poklesu se cena mírně stabilizovala na hodnotě 72,63 dolaru za barel.

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Počet mrtvých po zemětřesení ve Venezuele dramaticky roste

Počet obětí ničivého dvojitého zemětřesení ve Venezuele dramaticky vzrostl. Úřadující prezidentka Delcy Rodríguezová oznámila, že katastrofa si vyžádala nejméně 164 mrtvých a 971 zraněných. Tyto bilance znamenají prudký nárůst oproti předchozím zprávám, které hovořily o 32 obětech. Úřady navíc vyjadřují vážné obavy, že počty porostou s tím, jak pokračují záchranné práce v sutinách. Otřesy o síle 7,2 a 7,5 stupně patří k nejsilnějším, jaké zemi zasáhly za poslední více než století.

včera

včera

Hormuzský průliv

Lodě našly novou cestu Hormuzským průlivem. Nepřijatelné, bez našeho svolení už nikdo nepropluje, zuří Írán

Íránské revoluční gardy ve čtvrtek oznámily, že podniknou odpovídající opatření proti všem plavidlům, která se pokusí proplout Hormuzským průlivem bez povolení Teheránu. Podle prohlášení gard je bezpečný průjezd touto strategickou trasou možný pouze po trasách určených Íránem. Nově ohlášenou trasu, která nebyla s Teheránem zkoordinována, označily íránské síly za nepřijatelnou a za bezpečnostní riziko s tím, že zasáhnou proti lodím, které nesplní jejich požadavky.

včera

včera

Zemětřesení, ilustrační foto

Nejsou to otřesy, co zabíjí. Experti vysvětlili, proč bylo zemětřesení ve Venezuele tak ničivé

Středeční zemětřesení se podle údajů americké geologické služby USGS zapsalo jako nejsilnější ve Venezuele za více než jedno století. Dosud největší zaznamenané otřesy postihly zemi v roce 1900, kdy severní pobřeží nedaleko Caracasu zasáhlo zemětřesení o síle 7,7 stupně. Epicentrum nynější katastrofy se přitom nacházelo jen několik set kilometrů od tohoto historického místa.

včera

včera

Andrej Babiš

Macinka akredituje Pavla na summit NATO, potvrdil Babiš

Premiér Andrej Babiš potvrdil, že šéf diplomacie Petr Macinka odešle požadavek na doplnění české delegace pro alianční summit v Ankaře o prezidenta Petra Pavla. Hlava státu se akce zúčastní společně se svým doprovodem. Babiš tato slova pronesl před svým odletem do Polska, kde se koná konference zaměřená na obnovu Ukrajiny. Záležitostmi technického rázu, které s přítomností prezidenta souvisejí, se bude kabinet zabývat během svého pondělního zasedání.

včera

Venezuela

Venezuelu zasáhla nejsilnější zemětřesení za posledních sto let. Obětí může být přes 100 000

Severní pobřeží Venezuely zasáhla dvojice mimořádně silných zemětřesení, která po sobě následovala v rozmezí pouhých čtyřiceti sekund. První otřes dosáhl síly 7,2 magnitudy, přičemž vzápětí následoval ještě silnější hlavní otřes o síle 7,5 magnitudy. Podle dostupných seismických záznamů se jedná o nejničivější živelnou pohromu tohoto druhu v zemi za více než jedno století. BBC s odkazem na seismology uvádí, že existuje třicetiprocentní šance, že by ztráty na životech mohly překročit hranici sta tisíc lidí.

včera

24. června 2026 22:00

Rusku se na bojišti nedaří. Rusko ve svých prohlášeních přehání

Ruská armáda pokračuje v pomalém postupu v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, kde soustředila většinu svých sil se záměrem obklíčit klíčová města Kosťantynivka a Lyman. Podle nezávislých odborníků oslovených webem CNN i samotných ukrajinských vojáků jsou však prohlášení Moskvy o zásadních úspěších přehnaná. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy