Alza klame zákazníky? Firmám aktivně nabízí služby, které nemohou využít

Výkupní bonus na mobilní telefon není v Česku novou službou. Dlouhodobě jej nabízí řada prodejců elektroniky, včetně samotných výrobců či mobilních operátorů. Zákazník, který zvažuje koupi nového telefonu a výměnu za starý, tak může službu využít u řady prodejců, jako Mobil Pohotovost, iStyle, Samsung či O2. Nebo se může obrátit na internetovou jedničku Alza.cz.

Ta na svých internetových stránkách nabízí nové mobilní telefony, u nichž inzeruje jak cenu nového zboží bez výkupu, tak i cenu s výkupem starého telefonu. A tu pro přilákání zákazníků neopomene uvést ani v samotném názvu produktu.

Jak ale zjistili čtenáři serveru EuroZprávy.cz, kteří redakci na problém upozornili, ačkoliv je inzerovaná cena s výkupním bonusem lákadlem, neplatí pro všechny zákazníky. Pokud provádíte nákup coby právnická osoba, Alza.cz váš starý telefon nevykoupí a inzerovaná cena pro vás tedy neplatí. Navzdory tomu, že vám ji prodejce v rámci firemního účtu aktivně zobrazuje.

Skutečnost, že firemní zákazníci nemohou výkupní bonus využít, se navíc v rámci své objednávky nikde nedozvědí. Alza.cz jim to sdělí prakticky až v posledním kroku, při již uzavřené objednávce. Pokud se tedy kupující nechá zlákat vidinou slevy při odkupu starého telefonu a zboží si na základě domnělé nižší ceny objedná, je konfrontován s nepravdivou informací, která připomíná nekalou obchodní praktiku.

"Praktika je klamavá tehdy, když podnikatel uvede nepravdivou informaci a ta má (nebo může mít vliv) na vaše rozhodnutí o koupi zboží," definuje takovou praktiku na svých stránkách Česká obchodní inspekce (ČOI).

Podobně hovoří i web České národní banky (ČNB), který obchodní praktiku považuje za klamavou, "pokud obsahuje věcně nesprávnou informaci a je tedy nepravdivá, což vede nebo může vést spotřebitele k rozhodnutí ohledně koupě, které by jinak neučinil."

Podle webu ČNB se dále za klamavou praktiku považuje i skutečnost, kdy je spotřebitel uveden v omyl v případě "ceny nebo způsobu výpočtu ceny anebo existence konkrétní cenové výhody." Tedy například právě slevy zobrazované v jeho zákaznickém účtu, na kterou nemá nárok.

Podle ČOI je ale situace značně složitější. "Pokud se jedná o e-shop pro firemní zákazníky, tak se jedná o smluvní vztah uzavíraný mezi dvěma podnikateli," uvedl pro EuroZprávy.cz mluvčí inspekce Ján Bavala.

Dodal, že tyto smluvní vtahy jsou mimo působnost zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, který dopadá jen na smluvní vztahy mezi podnikatelem a spotřebitelem. "Tedy nelze ani aplikovat zákaz používání nekalých obchodních praktik, který je zakotven v ust.  § 4 odst.  4 zákona o ochraně spotřebitele," doplnil pro EuroZprávy.cz.

Redakce požádala o vyjádření také tiskové oddělení e-shopu Alza.cz. To se však k zaslaným dotazům do uzávěrky článku nevyjádřilo.