Nečekaný dopad Trumpovy vlády: Největší asijské ekonomiky si šly po krku, teď se spojují proti USA

Vztahy mezi Indií a Čínou se dlouhodobě vyznačují spory o hranice a vzájemnou nedůvěrou. Nicméně, Trumpova politika „America First“ s jejími ochranářskými opatřeními a vysokými cly vytváří tlak na Peking i Dillí. Čína už od roku 2018 čelí obchodní válce ze strany USA a nyní se podobná hrozba vztahuje i na Indii.

Trumpova administrativa uvalila na Indii clo ve výši 25 %, který se má zvýšit na 50 % za nákupy ruské ropy. Tímto přístupem trestá Washington zemi, kterou USA dlouho pěstovaly jako demokratickou protiváhu rostoucí čínské moci. Tento krok vytváří pro Peking příležitost posílit své vazby s Indií.

Taktické sbližování podtrhuje i plán indického premiéra Narendry Modiho zúčastnit se summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Pro Modiho by to byla první návštěva Číny po sedmi letech. Čínské ministerstvo zahraničí již oznámilo, že Modiho na summitu vítá. Analytici však tvrdí, že jde spíše o alianci z nutnosti, než o skutečné přesvědčení.

Navzdory veřejným projevům přátelství, hluboká nedůvěra mezi těmito dvěma asijskými giganty zůstává. Ta pramení z jejich letitých pohraničních sporů a boje o regionální dominanci. Jejich současné sblížení je tak částečně způsobeno spíše společným protivníkem v Bílém domě než společnou vizí.

Indicko-americké vztahy prošly za poslední dvě desetiletí dramatickou proměnou, z chladných za studené války se staly klíčovým partnerstvím. Zejména za prvního Trumpova a Bidenova mandátu vztahy vzkvétaly, protože obě americké administrativy viděly v Dillí důležitou protiváhu čínskému vlivu v indo-pacifickém regionu.

Nově zvolený prezident Trump se ale se svou posílenou politikou „America First“ vrátil k protekcionistickému přístupu. Veřejně pokáral Indii za nákupy ruské ropy a označil indickou ekonomiku za „mrtvou“. Uvalením nejvyšších cel na indické zboží Trump riskuje narušení základu americké indo-pacifické strategie.

Indie je v současné době největším dovozcem ruské ropy a pokrývá jím asi 36 % své spotřeby. Pro indickou vládu, která se snaží vyhovět potřebám 1,4 miliardy obyvatel, je ruská ropa klíčová. Reakce Dillí na americká cla byla ostrá. Indie označila Trumpovy tarify za „nespravedlivé“ a poukázala na pokrytectví Washingtonu, který si sám ponechal obchodní styky s Ruskem v jiných sektorech.

Podle analytiků Trumpova politika vytváří na indické straně „obrovský deficit důvěry“. Indická vláda pod tlakem opozičních politiků odmítla ustoupit a brání své obchodní zájmy. „Nálada vůči USA v Indii tvrdne,“ uvedl Harsh V. Pant z think-tanku Observer Research Foundation, přičemž poukázal na to, jak Trump vede diplomacii přes veřejné kanály a omezuje tak manévrovací prostor pro Modiho vládu.

Nechtěné důsledky Trumpovy politiky tak mají potenciál posunout historické rivaly k sobě. Po říjnovém summitu BRICS v Rusku se vztahy mezi Indií a Čínou postupně normalizují. Obě země se dohodly na obnovení přímých letů a znovu začaly vydávat turistická víza pro občany druhé země. Navíc Čína uvolnila omezení na vývoz močoviny do Indie, což signalizuje snahu o zlepšení obchodních vztahů.

Tato konvergence je však podle expertů omezena hlubokou nedůvěrou kvůli hraničním sporům a čínské strategické podpoře Pákistánu. Odborníci předpovídají budoucnost dvojakosti, kde bude ekonomická spolupráce probíhat ruku v ruce se strategickou rivalitou.

Bývalý Trumpův poradce pro národní bezpečnost John Bolton varoval, že Trumpova politika by mohla vést k nejhoršímu možnému výsledku pro Spojené státy. Cílem sankcí sice je poškodit Rusko, ale ve skutečnosti by mohly zatlačit Indii blíže k Rusku a ironicky i k Číně. V důsledku by pak tyto tři země mohly jednat společně proti americkému celnímu úsilí.