KOMENTÁŘ | V Česku jsou zastánci práva na platbu hotovostí. Co (ne)patří do Ústavy?

Možná, že patříte také k tzv. „tvrdým“ zastáncům toho, aby v základní listině České republiky, tedy Ústavě, byla zakotvena třeba nejen ochrana vody, ale i povinnost obchodníků přijímat hotovost. Ani jedno, dle mého názoru, do Ústavy nepatří. Tahle témata totiž přece vůbec nesouvisejí s pravidly výkonu stání moci, ani se zaručením základních lidských práv. Požadavek prosazovat podobné záležitosti do Ústavy spíše připomíná honbu za levnými politickými body a čirý populismus.

Proč takový názor, můžete se ptát? Ústava z definice, jak už řečeno, stanovuje výkon státní moci a upravuje nejen základní lidská práva, státní zřízení, nebo druh státu, ale i rozdělení moci ve státě a další záležitosti. A nejen právníci, ale i jistě řada lidí, kteří se právem neživí, ale měli ve svém životě nějakou možnost řešit právní záležitosti, jistě potvrdí, že srozumitelnost, přehlednost a další atributy vyspělého státu, českému systému práva v řadě ohledů výrazně chybí. A to právě proto, že zákonodárci pořád mají tu vizi, že všechno musí definovat zákon. 

Na druhou stranu není divu, Češi kašlou na všechny předpisy a národním sportem je, kdo bude šikovnější v obcházení práva či jeho neplnění. Otázka proto je, když budeme ale dávat do Ústavy ochranu vody (bez ohledu na naléhavost tématu), povinnost brát hotovost, kdo zabrání nejen příštím extremistům a populistům, aby se v Ústavě neobjevila třeba povinnost mít na úřadech jenom lidi narozené v Česku nebo aby v bankách neměli virtuální asistenty, ale živé bytosti, nebo aby tramvaje při jízdě necinkali, protože to ruší.

Zdá se vám to absurdní? Zamyslete se. Je to stejně absurdní jako mít v Ústavě povinnost pro obchodníky brát hotovost. Proč by to tam mělo být? Protože extremisté a populisté chtějí lovit ve vodách lidí odmítajících si pořídit platební kartu? Nebo kvůli ochraně obchodníků, kteří se třeba snaží nepřijímáním karet vyhýbat se dodržování platných směrnic a zákonů a obcházet daňová pravidla? Tahle slova tu nejsou jen tak. A to proto, že hodně často zmiňovaným argumentem, proč lidé mají potíže s předkládáním platebních karet u prodejců může být právě tento záměr. Jako argument zcela mimo planetu Zemi pak zní slova o tom, že vinou digitalizace plateb prý rostou obavy lidí z toho, že bezhotovostní platby se buď stanou povinnými, nebo že hotovostní úhrady zcela vytlačí. 

No a co? Budeme kvůli tomu tlačit na to, protože se někteří z nás bojí mluvit se Siri, Kate, Laurou a já nevím s kým ještě, že Ústava musí chránit živé lidi? A k té digitalizaci a vytlačení hotovosti z běžného života: zpravodajský server iRozhlas.cz nedávno uvedl, že počet provozovaných terminálů na platby kartami v prvním čtvrtletí letošního roku v Česku oproti konci loňského roku velmi mírně klesl. K poklesu počtu terminálů mezi koncem roku a prvním kvartálem došlo letos ale poprvé po pěti letech. Takže se zatím žádné „digi-peklo“ nekoná. Statistiky dále říkají, že objem transakcí přes platební terminály v prvním kvartále v porovnání se stejným obdobím vloni narostl, a to o 14 procent. Co na to říct, že?

Ale vážně. Ve virtuálním prostoru lze nalézt i další argumenty proti nesmyslně vznášenému politickému požadavku chránit hotovost za každou cenu a napadat zavádění platebních terminálů. Tak třeba: Obchodníci s platebním terminálem mají až o 30 % vyšší návštěvnost než ti bez něj. Lidé jsou při platbě kartou ochotní také více utrácet. Transakce u bezkontaktní platby má prý v průměru o 26 % vyšší hodnotu, než je tomu při platbě v hotovosti. Jistě, jde jen o jeden z argumentů a nemusí platit všude. A možná, že to bude znít jako další ne příliš povedené PR, ale posuďte sami, zda není pravdou to, že i pro obchodníky může být bezkontaktní platba výhodná. Třeba díky zrychlení platebního procesu mohou obsloužit víc lidí, kteří třeba víc zaplatí a tím tak zvýší nejen obrat, ale i nominální hodnotu tržeb. Jistě, za terminál a spolupráci s bankou se platí, ale není to snad nic, co by obchodníka položilo. A navíc si podmínky může sjednat individuálně. Nic proti ničemu a nikomu.

Ti, co by chtěli zastavovat digitalizaci a zachránit hotovost hlava nehlava, by si ale raději měli třeba prostudovat statistiku centrální banky, která se nazývá Komentář ke statistice platebního styku. Data říkají, co lidé (většinově) upřednostňují ve svých platebních transakcích. Ale mohou existovat místa, která nemají pohodlné a kvalitní připojení k internetu, platební terminály proto mohou místo pomoci všem zdržovat a otravovat život. A může být, že jsou lokality, které kvůli nižší konkurenci mezi obchodníky nemusejí držet nejen technologický krok s aktuálním vývojem, ale i zájmem koncových uživatelů, který se může projevit v nutnosti mít hotovost. A co víc, tlak na příjímání jen hotovosti nemusí automaticky znamenat (jak bylo naznačeno) vždy snahu podnikatele obejít daňové a účetní systémy a neodvést státu všechny daně a poplatky v plné výši. Nemusí. 

Ale je taky nutno říct, že nikdo se zrušit nebo eliminovat rozsah přijímání hotovosti nechystá, a že i stát musí mít definované jasné kontrolní mechanismy na to, aby mohl efektivně předcházet daňovým deliktům potírat a snižovat jejich objem. Hotovost nehotovost, terminál neterminál. Tak až třeba budete chtít příště platit kartou a obchodník vám řekne, že smůla, platba jen v hotovosti, vůbec neváhejte, půjde-li to, a běžte tam, kde vám tohle neřeknou. Konkurenční boj dělá divy.

Související

Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.
Petr Macinka Komentář

Oligarchie, korupce, potlačování odpůrců. Macinka táhne Česko špatným směrem, podporou Orbána velebí kolaboraci a ruské praktiky

Ministr zahraničí Petr Macinka se rozhodl vynechat jednání vlastní vlády a místo toho odcestoval do Budapešti podpořit kampaň Viktora Orbána. Zatímco jeho kolegové v Praze zasedali, Macinka na summitu frakce Patrioti pro Evropu přednesl projev oslavující maďarský režim. Jeho absence na vládním jednání je smutným důkazem, kde leží jeho skutečné politické priority.

Více souvisejících

komentář platební karty peníze ústava čr zákony

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Volby v Maďarsku

Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní

Maďarsko zažívá mimořádný volební den, který podle dosavadních čísel směřuje k historicky rekordní účasti. Podle údajů Národního volebního úřadu (NVI) odevzdalo do 15. hodiny svůj hlas již 66,01 % registrovaných voličů, což představuje téměř pět milionů lidí. Přestože dynamika růstu v odpoledních hodinách mírně zpomalila, zájem o volby zůstává nebývale vysoký a výrazně překonává i dosud rekordní rok 2018.

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil radikální změnu vojenské strategie v oblasti Blízkého východu. Ve svém prohlášení uvedl, že nařídil námořnictvu Spojených států zahájit blokádu všech lodí, které se pokoušejí vplout do Hormuzského průlivu nebo jej opustit. Tento krok přichází v době extrémního napětí, kdy se tato klíčová námořní cesta stala středobodem globálního konfliktu.

před 3 hodinami

Filip Turek

Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky

Česká politická scéna zažívá další vlnu napětí mezi Pražským hradem a vládní koalicí. Hlavním tématem nedělní diskuse v pořadu Partie Terezie Tománkové se stal otevřený konflikt ohledně zahraniční politiky a role prezidenta Petra Pavla. Vládní zmocněnec pro klimatickou krizi Filip Turek v debatě ostře kritizoval hlavu státu a prohlásil, že jelikož prezident s vládou nespolupracuje, kabinet mu hodlá tento přístup oplácet stejnou mincí.

před 4 hodinami

Volby v Maďarsku

Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi

Maďarské parlamentní volby provází mimořádný zájem voličů. Podle aktuálních dat dosahuje účast rekordních hodnot, které výrazně překonávají čísla z předchozích let. Už dopolední údaje naznačily, že půjde o historický moment, neboť v 9 hodin ráno odvolilo 16,89 procenta voličů. To je o více než šest procentních bodů více než v roce 2022 a o tři procentní body více než v roce 2018.

před 5 hodinami

Volby v Maďarsku

Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů

Nedělní parlamentní volby v Maďarsku provázejí od časných ranních hodin četná obvinění z porušování volebního zákona a pokusů o ovlivňování voličů. Jedním z nejvýraznějších incidentů je oznámení hnutí Naše vlast (Mi Hazánk), které podává stížnost pro podezření z trestného činu proti volebnímu systému. Strana tvrdí, že disponuje informacemi o organizovaném svážení voličů k urnám.

před 7 hodinami

Volby v Maďarsku

Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla

Zajištění transparentnosti a bezpečnosti parlamentních voleb v Maďarsku doprovází řada přísných pravidel, která se týkají jak technického vybavení volebních komisařů, tak součinnosti s bezpečnostními složkami. Členové komisí pro sčítání hlasů čelí zásadnímu omezení: od 6. hodiny ranní až do oficiálního ukončení hlasování nesmí ve volební místnosti používat žádná zařízení schopná zaznamenávat nebo přenášet data.

před 8 hodinami

Péter Magyar

Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar

V Maďarsku právě probíhají klíčové parlamentní volby, na které upírá zrak celá Evropa. Důležitost tohoto hlasování podtrhuje i fakt, že na regulérnost a transparentnost celého procesu dohlíží rekordní počet mezinárodních pozorovatelů. Podle údajů Národní volební kanceláře (NVI) bylo registrováno zhruba devět set zahraničních expertů, což je srovnatelné s počtem z minulé volby před čtyřmi lety.

před 9 hodinami

Předvolební atmosféra v Maďarsku

Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev

Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.

před 11 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí: Příští týden se citelně oteplí

Nadcházející týden přinese do Česka proměnlivé jarní počasí, které doprovodí citelné teplotní rozdíly i silnější vítr. Zatímco pondělí odstartuje s příjemnými teplotami až 19 °C a varováním před nárazy větru na Českomoravské vrchovině, polovina týdne se ponese ve znamení přibývající oblačnosti a občasných srážek. Výhled na závěr období však slibuje postupné vyjasňování a návrat jarního tepla s maximy dosahujícími hranice 20 °C.

včera

včera

Arc de Trump

Bílý dům oficiálně odhalil plány Trumpova největšího oblouku na světě

Bílý dům oficiálně odhalil ambiciózní plány na výstavbu monumentálního vítězného oblouku, který má vyrůst přímo v hlavním městě Spojených států. Projekt, pro nějž se vžil název „Arc de Trump“, představil sám prezident Donald Trump. Ten neskrývá nadšení a na sociálních sítích uvedl, že půjde o největší a nejkrásnější triumfální oblouk na celém světě, který bude sloužit Američanům po mnoho nadcházejících desetiletí.

včera

Prezident Trump

Trump plánuje udělit milost každému, kdo se přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop

Americký prezident Donald Trump údajně plánuje na konci svého druhého funkčního období rozsáhlou vlnu milostí pro své nejbližší spolupracovníky a poradce. Podle informací deníku Wall Street Journal, který se odvolává na anonymní zdroje, se Trump v neformálních rozhovorech nechal slyšet, že udělí milost každému, kdo se během jeho působení v úřadu „přiblížil k Oválné pracovně na 200 stop“ (zhruba 60 metrů).

včera

Praha

CNN: Američané odcházejí z USA do zemí jako je Česko. Hledají bezpečí, nižší náklady a pomalejší tempo

Zatímco tradiční destinace jako Francie, Itálie nebo Španělsko stále lákají tisíce emigrantů, v posledních letech se objevuje nový trend: Američané stále častěji obracejí svou pozornost k zemím střední a východní Evropy. Podle aktuálních dat a průzkumů veřejného mínění webu CNN touží po odchodu z USA rekordní množství lidí, přičemž země jako Polsko, Rumunsko, Albánie nebo Česká republika nabízejí to, co ve své domovině postrádají – bezpečí, nižší náklady na život a výrazně pomalejší životní tempo.

včera

Tesla, Photo by Bram Van Oost

Tesla slaví. První evropská země schválila autonomní řízení FSD

Automobilka Tesla dosáhla významného milníku na evropském trhu. Nizozemský úřad pro schvalování vozidel (RDW) jako první v Evropě oficiálně povolil provoz pokročilého softwaru Tesla Full Self-Driving (FSD) Supervised. Tato technologie umožňuje vozu automaticky zatáčet, brzdit i zrychlovat, a to nejen na dálnicích, ale nově i v městském provozu.

včera

Hormuzský průliv

Jednání o ukončení války v Íránu narazilo na nečekaný problém: Teherán neví, kam dal miny

Vyjednávání o ukončení války v Íránu naráží na nečekaný technický problém, který může ohrozit křehké příměří. Podle zpráv deníku New York Times, který cituje americké představitele, není Írán schopen najít a odstranit námořní miny, které sám rozmístil v Hormuzském průlivu. Tato neschopnost vyčistit klíčovou vodní cestu brání obnovení plynulé dopravy v místě, kudy proudí pětina světové produkce ropy.

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Hrozí rozpad NATO? Experti vysvětlují, co se v alianci děje

Navzdory ostré rétorice Donalda Trumpa a narůstajícímu napětí mezi Washingtonem a Bruselem zůstává Severoatlantická aliance (NATO) i nadále pevnějším svazkem, než by se mohlo na první pohled zdát. Současná krize, vyvolaná americkým vojenským angažmá v Íránu a následným uzavřením Hormuzského průlivu, sice otřásá základy transatlantické důvěry, experti se však shodují, že k faktickému rozpadu spojenectví je ještě daleko.

včera

Íránská delegace v Pákistánu

V pákistánském Islámábádu začaly mírové rozhovory mezi Íránem a USA

V pákistánském Islámábádu se právě píší dějiny moderní diplomacie. Zdroje z britské BBC potvrdily, že v přísně střežené diplomatické „červené zóně“ byla zahájena očekávaná jednání mezi Spojenými státy a Íránem. Ačkoliv jsou rozhovory zatím nepřímé a probíhají prostřednictvím pákistánských prostředníků, samotný fakt, že obě strany zasedly k jednacímu stolu, vzbuzuje ve světě opatrný optimismus.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Experti: Bomba u srbského plynovodu byla snahou ruských tajných služeb ovlivnit volby v Maďarsku

Nález trhaviny v blízkosti plynovodu Balkan Stream na srbském území vyvolal vlnu spekulací a diplomatického napětí. Podle bezpečnostních expertů se však s největší pravděpodobností nejednalo o reálný pokus o zničení klíčové infrastruktury, ale o rafinovanou provokaci ruských tajných služeb. Hlavním cílem této operace mělo být ovlivnění nedělních parlamentních voleb v Maďarsku, kde premiér Viktor Orbán bojuje o politické přežití.

včera

Donald Trump

Hnutí MAGA pochybuje o Trumpově duševním zdraví. Ztroskotanci, hlupáci, vzteká se prezident

Americký prezident Donald Trump vyvolal na politické scéně i sociálních sítích nebývalý rozruch, když se v ostrém příspěvku na své platformě Truth Social pustil do řady dříve loajálních konzervativních komentátorů a influencerů. Předmětem sporu se stala válka v Íránu, kterou Trump zahájil a kterou část jeho dosavadních spojenců začala otevřeně kritizovat. Prezident na tyto výtky reagoval salvou urážek, v nichž své oponenty označil za „hloupé lidi“ s nízkým IQ a neúspěšné mediální osobnosti.

včera

Co potřebujete vědět o volbách v Maďarsku: Výsledky se mohou sčítat týden, průzkumy věstí pád Orbána

Maďarsko stojí na prahu historického okamžiku. V neděli 12. dubna 2026 se otevřou volební místnosti v hlasování, které může po dlouhých šestnácti letech ukončit éru premiéra Viktora Orbána. Tato volba není sledována pouze v Budapešti, ale s napětím ji vyhlížejí i v Bruselu, Moskvě a Washingtonu. Orbán si totiž za léta u moci vybudoval pozici klíčového evropského spojence Donalda Trumpa i Vladimira Putina, což z něj činí postavu s vlivem, který dalece přesahuje hranice desetimilionového Maďarska.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy