KOMENTÁŘ | V Česku jsou zastánci práva na platbu hotovostí. Co (ne)patří do Ústavy?

Možná, že patříte také k tzv. „tvrdým“ zastáncům toho, aby v základní listině České republiky, tedy Ústavě, byla zakotvena třeba nejen ochrana vody, ale i povinnost obchodníků přijímat hotovost. Ani jedno, dle mého názoru, do Ústavy nepatří. Tahle témata totiž přece vůbec nesouvisejí s pravidly výkonu stání moci, ani se zaručením základních lidských práv. Požadavek prosazovat podobné záležitosti do Ústavy spíše připomíná honbu za levnými politickými body a čirý populismus.

Proč takový názor, můžete se ptát? Ústava z definice, jak už řečeno, stanovuje výkon státní moci a upravuje nejen základní lidská práva, státní zřízení, nebo druh státu, ale i rozdělení moci ve státě a další záležitosti. A nejen právníci, ale i jistě řada lidí, kteří se právem neživí, ale měli ve svém životě nějakou možnost řešit právní záležitosti, jistě potvrdí, že srozumitelnost, přehlednost a další atributy vyspělého státu, českému systému práva v řadě ohledů výrazně chybí. A to právě proto, že zákonodárci pořád mají tu vizi, že všechno musí definovat zákon. 

Na druhou stranu není divu, Češi kašlou na všechny předpisy a národním sportem je, kdo bude šikovnější v obcházení práva či jeho neplnění. Otázka proto je, když budeme ale dávat do Ústavy ochranu vody (bez ohledu na naléhavost tématu), povinnost brát hotovost, kdo zabrání nejen příštím extremistům a populistům, aby se v Ústavě neobjevila třeba povinnost mít na úřadech jenom lidi narozené v Česku nebo aby v bankách neměli virtuální asistenty, ale živé bytosti, nebo aby tramvaje při jízdě necinkali, protože to ruší.

Zdá se vám to absurdní? Zamyslete se. Je to stejně absurdní jako mít v Ústavě povinnost pro obchodníky brát hotovost. Proč by to tam mělo být? Protože extremisté a populisté chtějí lovit ve vodách lidí odmítajících si pořídit platební kartu? Nebo kvůli ochraně obchodníků, kteří se třeba snaží nepřijímáním karet vyhýbat se dodržování platných směrnic a zákonů a obcházet daňová pravidla? Tahle slova tu nejsou jen tak. A to proto, že hodně často zmiňovaným argumentem, proč lidé mají potíže s předkládáním platebních karet u prodejců může být právě tento záměr. Jako argument zcela mimo planetu Zemi pak zní slova o tom, že vinou digitalizace plateb prý rostou obavy lidí z toho, že bezhotovostní platby se buď stanou povinnými, nebo že hotovostní úhrady zcela vytlačí. 

No a co? Budeme kvůli tomu tlačit na to, protože se někteří z nás bojí mluvit se Siri, Kate, Laurou a já nevím s kým ještě, že Ústava musí chránit živé lidi? A k té digitalizaci a vytlačení hotovosti z běžného života: zpravodajský server iRozhlas.cz nedávno uvedl, že počet provozovaných terminálů na platby kartami v prvním čtvrtletí letošního roku v Česku oproti konci loňského roku velmi mírně klesl. K poklesu počtu terminálů mezi koncem roku a prvním kvartálem došlo letos ale poprvé po pěti letech. Takže se zatím žádné „digi-peklo“ nekoná. Statistiky dále říkají, že objem transakcí přes platební terminály v prvním kvartále v porovnání se stejným obdobím vloni narostl, a to o 14 procent. Co na to říct, že?

Ale vážně. Ve virtuálním prostoru lze nalézt i další argumenty proti nesmyslně vznášenému politickému požadavku chránit hotovost za každou cenu a napadat zavádění platebních terminálů. Tak třeba: Obchodníci s platebním terminálem mají až o 30 % vyšší návštěvnost než ti bez něj. Lidé jsou při platbě kartou ochotní také více utrácet. Transakce u bezkontaktní platby má prý v průměru o 26 % vyšší hodnotu, než je tomu při platbě v hotovosti. Jistě, jde jen o jeden z argumentů a nemusí platit všude. A možná, že to bude znít jako další ne příliš povedené PR, ale posuďte sami, zda není pravdou to, že i pro obchodníky může být bezkontaktní platba výhodná. Třeba díky zrychlení platebního procesu mohou obsloužit víc lidí, kteří třeba víc zaplatí a tím tak zvýší nejen obrat, ale i nominální hodnotu tržeb. Jistě, za terminál a spolupráci s bankou se platí, ale není to snad nic, co by obchodníka položilo. A navíc si podmínky může sjednat individuálně. Nic proti ničemu a nikomu.

Ti, co by chtěli zastavovat digitalizaci a zachránit hotovost hlava nehlava, by si ale raději měli třeba prostudovat statistiku centrální banky, která se nazývá Komentář ke statistice platebního styku. Data říkají, co lidé (většinově) upřednostňují ve svých platebních transakcích. Ale mohou existovat místa, která nemají pohodlné a kvalitní připojení k internetu, platební terminály proto mohou místo pomoci všem zdržovat a otravovat život. A může být, že jsou lokality, které kvůli nižší konkurenci mezi obchodníky nemusejí držet nejen technologický krok s aktuálním vývojem, ale i zájmem koncových uživatelů, který se může projevit v nutnosti mít hotovost. A co víc, tlak na příjímání jen hotovosti nemusí automaticky znamenat (jak bylo naznačeno) vždy snahu podnikatele obejít daňové a účetní systémy a neodvést státu všechny daně a poplatky v plné výši. Nemusí. 

Ale je taky nutno říct, že nikdo se zrušit nebo eliminovat rozsah přijímání hotovosti nechystá, a že i stát musí mít definované jasné kontrolní mechanismy na to, aby mohl efektivně předcházet daňovým deliktům potírat a snižovat jejich objem. Hotovost nehotovost, terminál neterminál. Tak až třeba budete chtít příště platit kartou a obchodník vám řekne, že smůla, platba jen v hotovosti, vůbec neváhejte, půjde-li to, a běžte tam, kde vám tohle neřeknou. Konkurenční boj dělá divy.

Související

Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?
Ilustrační fotografie. Komentář

Česká nafta zdražila v EU nejvíce, ukazují data. Expert zhodnotil dopad snížení daně

Česku opět náleží jeden primát v rámci zemí EU. Motorová nafta totiž v březnu v ČR zdražila v reakci na válku v Íránu vůbec v nejvýraznějším procentuálním rozsahu ze všech zemí EU, a to v přepočtu do eur o 42,6 procenta, plyne z dnešních nových dat Evropské komise. V EU jako celku ceny nafty přidaly ve sledovaném období ve dnech 2. až 30. března v přepočtu do eur 27,4 procenta.

Více souvisejících

komentář platební karty peníze ústava čr zákony

Aktuálně se děje

včera

včera

Estadio Azteca je jedním ze stadionů, kde se odehraje letošní MS.

Fotbalové MS plné nových pravidel. Jaké novinky týmy i fanoušky čekají?

O blížícím se fotbalovém mistrovství světa, které vypukne již ve čtvrtek 11. června večer a které poprvé v historii budou spolupořádat tři země – konkrétně USA, Kanada a Mexiko, se v mnoha ohledech může směle mluvit o mistrovství, jaké fotbalový fanoušek dosud nezažil. Nejen rekordním počtem účastníků, kterých bude poprvé až 48, ale také třeba i kvůli změnám pravidel, stejně jako postupového klíče.

včera

včera

včera

Ilustrační foto

Obavy vědců se naplnily. El Niño je tady, může dosáhnout historické síly a působit miliardové škody

V Tichém oceánu se oficiálně zformoval klimatický jev El Niño a podle předpovědí meteorologů by mohl dosáhnout historické síly. Tento přirozený oteplovací cyklus, který v tichomořské oblasti blízko rovníku ovlivňuje celosvětové počasí, podle odborníků ještě více zvýší teplotu planety již tak zatížené znečištěním z fosilních paliv a pravděpodobně vyvolá extrémní projevy počasí po celém světě. 

včera

včera

Ilustrační foto

Polsko spustí unikátní program. Statisícům lidí poskytne kurzy přežití

Polsko v rámci své snahy stát se klíčovou pevností NATO vůči Rusku spustilo rozsáhlý civilní program wGotowości neboli Připravenost, který učí dobrovolníky dovednostem potřebným pro přežití v dobách krize. Tato iniciativa představuje největší projekt dobrovolného obranného výcviku v polské historii a klade si za cíl propojit armádu s veřejností a psychologicky připravit společnost na případný válečný stav.

včera

Kaja Kallasová

Neřeší Ukrajinu, Írán ani Trumpa. Státy EU se bouří proti Kallasové

Francie, Německo a další členské státy Evropské unie intenzivně diskutují o zásadní reformě, či dokonce rozpuštění patnáct let staré Evropské služby pro vnější činnost (EEAS). Cílem plánovaných změn je zefektivnit reakci bloku na současné geopolitické krize. Podle informací deníku Financial Times zvažují unijní metropole omezení pravomocí šéfky unijní diplomacie Kaji Kallasové a přesun funkcí tohoto úřadu, disponujícího ročním rozpočtem ve výši jedné miliardy eur, zpět pod Evropskou komisi a jednotlivé členské státy.

včera

včera

Hormuzský průliv

Írán oznámil uzavření Hormuzského průlivu. Útoky USA zlikvidovaly příměří, tvrdí

Útoky Spojených států z posledních hodin podle íránského ministerstva zahraničí prakticky zlikvidovaly platnost dosavadního příměří. Teherán označil americké vojenské akce za nezákonné a kriminální, přičemž zdůraznil, že vedle zjevného porušení Charty OSN a základních pravidel mezinárodního práva ohledně národní suverenity tyto údery učinily dohodu o příměří z 8. dubna fakticky bezvýznamnou. 

včera

Elon Musk

Musk podnítil nepokoje v Belfastu. Odhalil slabinu sociálních sítí

Násilné nepokoje v Belfastu a dalších britských městech ukázaly rostoucí vliv sociálních sítí, s jejichž pomocí krajně pravicoví aktéři prosazují protipřistěhovaleckou agendu. Rozbuškou pro vlnu neklidu se stal pondělní útok nožem v Belfastu, ze kterého byl obviněn súdánský žadatel o azyl, jenž do Spojeného království dorazil v roce 2023. Incidentu okamžitě využili radikální aktivisté k mobilizaci svých stoupenců. Následující večer provázely pouliční střety, zapalování aut, domů i autobusů a také rasově motivované útoky na majetek, včetně napadení provozovny tureckého holičství.

včera

včera

včera

V Severním Irsku vypukly násilné protiimigrační protesty

Policie v Severním Irsku nasadila proti demonstrantům vodní děla

Policie v Severním Irsku nasadila vodní děla proti výtržníkům během druhé noci protiimigračních protestů. U kruhového objezdu Sandyknowes poblíž Newtownabbey, severně od Belfastu, tak rozehnala dav přibližně tří set lidí, kteří zapálili nákladní vůz a házeli cihly a zápalné lahve. Nepokoje byly hlášeny také z měst Derry a Coleraine, celkově však byly výtržnosti mírnější než v úterý, kdy davy útočily na etnické menšiny v reakci na pondělní útok nožem v severním Belfastu, který si vyžádal jednoho těžce zraněného muže.

včera

včera

včera

10. června 2026 21:57

Aleš Svoboda

Česká cesta do vesmíru míří k úspěchu. Svoboda by mohl letět na ISS

Premiér Andrej Babiš se společně s prvním místopředsedou vlády a ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem, ministrem školství, mládeže a tělovýchovy Robertem Plagou a ministrem obrany Jaromírem Zůnou v pondělí v pražském Planetáriu zúčastnil tiskové konference k národnímu projektu Česká cesta do vesmíru. Konference představila aktuální kroky směřující k realizaci historicky první samostatné mise České republiky na Mezinárodní kosmickou stanici (ISS).

10. června 2026 21:09

10. června 2026 20:20

Smutné pražské výročí. Jak hlavní město zničil nejničivější požár v jeho dějinách

Přesně před 485 lety, druhého červnového dne roku 1541, zachvátil Prahu požár, který se do dějin zapsal jako ten nejničivější na území hlavního města. Tato katastrofa výrazně ovlivnila další vývoj Prahy a místních obyvatel. Paradoxně díky ní se původně středověké město rychleji proměnilo v renesanční, a tedy moderní, centrum. 

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy