KOMENTÁŘ | V Česku jsou zastánci práva na platbu hotovostí. Co (ne)patří do Ústavy?

Možná, že patříte také k tzv. „tvrdým“ zastáncům toho, aby v základní listině České republiky, tedy Ústavě, byla zakotvena třeba nejen ochrana vody, ale i povinnost obchodníků přijímat hotovost. Ani jedno, dle mého názoru, do Ústavy nepatří. Tahle témata totiž přece vůbec nesouvisejí s pravidly výkonu stání moci, ani se zaručením základních lidských práv. Požadavek prosazovat podobné záležitosti do Ústavy spíše připomíná honbu za levnými politickými body a čirý populismus.

Proč takový názor, můžete se ptát? Ústava z definice, jak už řečeno, stanovuje výkon státní moci a upravuje nejen základní lidská práva, státní zřízení, nebo druh státu, ale i rozdělení moci ve státě a další záležitosti. A nejen právníci, ale i jistě řada lidí, kteří se právem neživí, ale měli ve svém životě nějakou možnost řešit právní záležitosti, jistě potvrdí, že srozumitelnost, přehlednost a další atributy vyspělého státu, českému systému práva v řadě ohledů výrazně chybí. A to právě proto, že zákonodárci pořád mají tu vizi, že všechno musí definovat zákon. 

Na druhou stranu není divu, Češi kašlou na všechny předpisy a národním sportem je, kdo bude šikovnější v obcházení práva či jeho neplnění. Otázka proto je, když budeme ale dávat do Ústavy ochranu vody (bez ohledu na naléhavost tématu), povinnost brát hotovost, kdo zabrání nejen příštím extremistům a populistům, aby se v Ústavě neobjevila třeba povinnost mít na úřadech jenom lidi narozené v Česku nebo aby v bankách neměli virtuální asistenty, ale živé bytosti, nebo aby tramvaje při jízdě necinkali, protože to ruší.

Zdá se vám to absurdní? Zamyslete se. Je to stejně absurdní jako mít v Ústavě povinnost pro obchodníky brát hotovost. Proč by to tam mělo být? Protože extremisté a populisté chtějí lovit ve vodách lidí odmítajících si pořídit platební kartu? Nebo kvůli ochraně obchodníků, kteří se třeba snaží nepřijímáním karet vyhýbat se dodržování platných směrnic a zákonů a obcházet daňová pravidla? Tahle slova tu nejsou jen tak. A to proto, že hodně často zmiňovaným argumentem, proč lidé mají potíže s předkládáním platebních karet u prodejců může být právě tento záměr. Jako argument zcela mimo planetu Zemi pak zní slova o tom, že vinou digitalizace plateb prý rostou obavy lidí z toho, že bezhotovostní platby se buď stanou povinnými, nebo že hotovostní úhrady zcela vytlačí. 

No a co? Budeme kvůli tomu tlačit na to, protože se někteří z nás bojí mluvit se Siri, Kate, Laurou a já nevím s kým ještě, že Ústava musí chránit živé lidi? A k té digitalizaci a vytlačení hotovosti z běžného života: zpravodajský server iRozhlas.cz nedávno uvedl, že počet provozovaných terminálů na platby kartami v prvním čtvrtletí letošního roku v Česku oproti konci loňského roku velmi mírně klesl. K poklesu počtu terminálů mezi koncem roku a prvním kvartálem došlo letos ale poprvé po pěti letech. Takže se zatím žádné „digi-peklo“ nekoná. Statistiky dále říkají, že objem transakcí přes platební terminály v prvním kvartále v porovnání se stejným obdobím vloni narostl, a to o 14 procent. Co na to říct, že?

Ale vážně. Ve virtuálním prostoru lze nalézt i další argumenty proti nesmyslně vznášenému politickému požadavku chránit hotovost za každou cenu a napadat zavádění platebních terminálů. Tak třeba: Obchodníci s platebním terminálem mají až o 30 % vyšší návštěvnost než ti bez něj. Lidé jsou při platbě kartou ochotní také více utrácet. Transakce u bezkontaktní platby má prý v průměru o 26 % vyšší hodnotu, než je tomu při platbě v hotovosti. Jistě, jde jen o jeden z argumentů a nemusí platit všude. A možná, že to bude znít jako další ne příliš povedené PR, ale posuďte sami, zda není pravdou to, že i pro obchodníky může být bezkontaktní platba výhodná. Třeba díky zrychlení platebního procesu mohou obsloužit víc lidí, kteří třeba víc zaplatí a tím tak zvýší nejen obrat, ale i nominální hodnotu tržeb. Jistě, za terminál a spolupráci s bankou se platí, ale není to snad nic, co by obchodníka položilo. A navíc si podmínky může sjednat individuálně. Nic proti ničemu a nikomu.

Ti, co by chtěli zastavovat digitalizaci a zachránit hotovost hlava nehlava, by si ale raději měli třeba prostudovat statistiku centrální banky, která se nazývá Komentář ke statistice platebního styku. Data říkají, co lidé (většinově) upřednostňují ve svých platebních transakcích. Ale mohou existovat místa, která nemají pohodlné a kvalitní připojení k internetu, platební terminály proto mohou místo pomoci všem zdržovat a otravovat život. A může být, že jsou lokality, které kvůli nižší konkurenci mezi obchodníky nemusejí držet nejen technologický krok s aktuálním vývojem, ale i zájmem koncových uživatelů, který se může projevit v nutnosti mít hotovost. A co víc, tlak na příjímání jen hotovosti nemusí automaticky znamenat (jak bylo naznačeno) vždy snahu podnikatele obejít daňové a účetní systémy a neodvést státu všechny daně a poplatky v plné výši. Nemusí. 

Ale je taky nutno říct, že nikdo se zrušit nebo eliminovat rozsah přijímání hotovosti nechystá, a že i stát musí mít definované jasné kontrolní mechanismy na to, aby mohl efektivně předcházet daňovým deliktům potírat a snižovat jejich objem. Hotovost nehotovost, terminál neterminál. Tak až třeba budete chtít příště platit kartou a obchodník vám řekne, že smůla, platba jen v hotovosti, vůbec neváhejte, půjde-li to, a běžte tam, kde vám tohle neřeknou. Konkurenční boj dělá divy.

Související

Fotografie zachycuje bývalého generálního tajemníka SSSR Michaila Gorbačova v britském dokumentu stanice BBC. Komentář

Porážka antigorbačovovského puče před 35 lety otevřela cestu k rozšíření NATO

V povědomí tuzemské populace je datum 21. srpna bytostně spojeno s vojenským obsazením Československa zosnovaného v roce 1968 Sovětským svazem a čtyřmi dalšími členy organizace Varšavské smlouvy, studenoválečného protipólu Severoatlantické aliance. V mediální smršti, která toto výročí každoročně doprovází, poněkud zapadají události, k nimž došlo v Sovětském svazu o 23 let později, tedy krachu pokusu zastánců tvrdé linie odstavit od moci reformního vůdce Michaila Gorbačova a zvrátit směr vývoje, který umožnil jeho liberalizační kurz. Jednalo se přitom o zásadní moment pro utváření post-studenoválečného světa.
Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.

Více souvisejících

komentář platební karty peníze ústava čr zákony

Aktuálně se děje

včera

Peníze na důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se týká další novinka. V platnosti je už od června

Důchody prošly zásadní změnou, které si však většina lidí nevšimla. Ani ostatně nemohla. Týká se totiž klientů, kteří pobírají český důchod v sousední Rakousku. Nově již nemusejí zasílat potvrzení o žití, upozornila Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) na webu. 

včera

Metro

Nusle, Nové Dvory či Libuš. Praha rozhodla o názvech nových stanic metra

Rada hl. m. Prahy na svém dnešním jednání schválila některé změny v pojmenování u chystaných stanic metra D. Název Nusle bude nově platit pro stanici s pracovním názvem Náměstí Bratří Synků, Ryšánka pro stanici s pracovním názvem Olbrachtova. V případě stanice s pracovním názvem Depo Písnice bylo finální rozhodnutí zatím odloženo. U ostatních stanic budoucí linky metra D zůstávají v platnosti stávající pracovní názvy.

včera

včera

Andrej Babiš

Babišova vláda hodlá snížit podporu nezaměstnaných. Schválila i další důležité změny

Systém odměňování zaměstnanců ve veřejných službách a správě a státní službě čekají zásadní změny. Návrh jeho reformy v novele zákoníku práce a souvisejících zákonů projednala vláda Andreje Babiše (ANO) na pondělním zasedání. Odsouhlasila také návrh nového zákona o platformové práci nebo změnu financování projektu transformace problematického sídliště ve Šluknově. 

včera

včera

včera

včera

Pedro Sánchez

Sánchez: Rusko a Izrael šíří lži o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě

Španělský premiér Pedro Sánchez obvinil sociální sítě spojené s Ruskem a Izraelem ze šíření hoaxů o nedávné migrační krizi v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády byla tato kampaň zaměřena na diskreditaci španělského kabinetu i na rozdělení Evropy. Sánchez zdůraznil, že do šíření fám se zapojily také mezinárodní krajně pravicové sítě. Celá záležitost má podle něj přímou souvislost s postojem Madridu ke konfliktům na Ukrajině a na Blízkém východě.

včera

Massoud Pezeškiján

Íránský prezident odmítá další boje. Volá po obnovení diplomacie s USA

Íránský prezident Masúd Pezeškiján se v Kyrgyzstánu účastní summitu Šanghajské organizace pro spolupráci. Během této mezinárodní akce plánuje jednat s řadou zahraničních představitelů a světových lídrů. Pezeškiján, který je vnímán jako relativně umírněný politik, se na okraji summitu již setkal s indickým premiérem Naréndrou Módím. Při této příležitosti prohlásil, že Teherán nadále usiluje o diplomatické řešení konfliktu se Spojenými státy.

včera

Alexander Stubb, Ukrajinský mírový summit 2024 (Bürgenstock)

Stubb: Čína ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně proti Ukrajině

Čína v soukromých rozhovorech ujistila Finsko, že nedovolí Rusku použít jaderné zbraně ve válce proti Ukrajině. V rozhovoru pro média to podle webu Politico uvedl finský prezident Alexander Stubb. Finská hlava státu zdůraznila, že toto jasné poselství z Pekingu představuje velmi účinný odstrašující prvek vůči případné eskalaci ze strany Moskvy. Podle Stubba hraje čínský postoj zásadní roli v tom, že drží ruské vedení zkrátka před nejradikálnějšími kroky.

včera

včera

Sergej Lavrov

Lavrov: Rusko považuje vojenskou aktivitu NATO v Arktidě za přímou hrozbu

Rusko považuje rostoucí vojenskou aktivitu Severoatlantické aliance v Arktidě za přímou hrozbu pro svou národní bezpečnost. Ve svém nově publikovaném článku to podle France24 uvedl ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. Reagoval tak na posilování přítomnosti členských států NATO v polárním regionu. K tomuto kroku aliance přistoupila v návaznosti na probíhající válku na Ukrajině.

včera

včera

Vláda ČR

Babišova vláda zvyšuje zadlužení Česka. Schillerová představila druhý nejvyšší schodek rozpočtu v historii

Ministryně financí Alena Schillerová představila po jednání vlády návrh státního rozpočtu, který počítá se schodkem ve výši 389 miliard korun. Kabinet zároveň naplánoval rekordní prorůstové investice, které mají dosáhnout 290 miliard korun. Podle šéfky rezortu financí má takto koncipované hospodaření zajistit budoucí ekonomický růst České republiky. Zástupci vlády zdůrazňují, že vysoký deficit je využit především na klíčové rozvojové projekty.

včera

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Kreml odmítl možnost mírového summitu mezi Putinem, Trumpem a Zelenským

Kreml odmítl možnost konání třístranného mírového summitu mezi ruským prezidentem Vladimirem Putinem, americkým prezidentem Donaldem Trumpem a ukrajinskou hlavou státu Volodymyrem Zelenským. Podle vyjádření z Moskvy nemá takové setkání absolutně žádný smysl, pokud není předem připravena konkrétní dohoda k podpisu. Jakékoliv rozhovory na nejvyšší úrovni bez předchozího ujednání považuje ruská strana za zbytečné. Kreml tím zchladil naděje na brzké osobní jednání lídrů v probíhajícím konfliktu.

včera

U.S. Air Force, ilustrační fotografie

USA zaútočily na íránská odpalovací zařízení, Teherán poslal rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku

Mezi Spojenými státy a Íránem došlo k prvnímu významnému vojenskému střetu za více než měsíc, který ukončil období relativního klidu. Írán odpálil rakety na americké vojenské cíle v Jordánsku v odvetě za předchozí úder na íránská odpalovací zařízení u ostrova Lárak. Americké síly zasáhly tyto pozice s odůvodněním, že se Íránci chystali rozmístit námořní miny v Hormuzském průlivu. Strategická vodní cesta se tak opět stala ohniskem prudkého vyostření regionálního konfliktu.

včera

včera

Bleskové povodně v Nepálu

Katastrofa v Nepálu má přes 900 mrtvých. Počet pohřešovaných hrozivě narůstá

Ničivé bleskové povodně v Nepálu si vyžádaly již nejméně 903 lidských životů. Tamní úřady zároveň hlásí prudký nárůst počtu pohřešovaných osob, jejichž bilance se během šesti dnů záchranných prací vyšplhala na 4 247. Ještě v neděli přitom úřady evidovaly 2 502 nezvěstných. Počet potvrzených obětí rovněž vzrostl z původních 781. Záchranáři v zasažených oblastech každodenně nalézají desítky dalších těl.

včera

30. srpna 2026 21:35

Ruský soud vyhodil z voleb stranu bojující proti válce na Ukrajině

Ruský Nejvyšší soud vyhověl žalobě nacionalistické strany Vlast a vyřadil liberální stranu Jabloko ze zářijových parlamentních voleb. Odstraněním celostátní kandidátky této formace ztratili voliči možnost odevzdat hlas jedinému zbývajícímu oficiálnímu politickému subjektu v zemi, který otevřeně vystupuje proti válce na Ukrajině a vyzývá k uzavření příměří. Verdikt vyvolal protest před budovou soudu, kde se shromáždily stovky převážně mladých lidí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy