The Diplomat: K Číně jsou nejkritičtější Češi, Slováci ji vnímají nejvíce pozitivně

V posledních deseti letech se vztahy jednotlivých zemí V4 s Čínou vyvíjely odlišně. V České republice došlo po období relativně přátelských vztahů během vlády ČSSD a prezidenta Miloše Zemana k ochlazení vztahů. To bylo způsobeno skandály týkajícími se čínských zásahů do české politiky, nesplněnými ekonomickými sliby a aktivním zapojením ČR do rozvoje vztahů s Tchaj-wanem.

V Maďarsku, pod vedením premiéra Viktora Orbána, naopak pokračuje silně pro-čínská orientace, která zemi činí největším příjemcem čínských investic v Evropě za poslední dva roky. Slovensko pod vedením Roberta Fica, který je premiérem od roku 2023, se snaží napodobit maďarskou politiku, což se projevuje bližší spoluprací s Čínou, včetně uzavření strategického partnerství s Pekingem. Polsko se v přístupu k Číně drží pragmatické politiky, která nezávisí na momentálním složení vlády.

Průzkum provedený Středoevropským institutem pro asijské studie ukazuje, že obyvatelé zemí V4 mají převážně negativní pohled na Čínu. Nejkritičtější jsou Češi, kdy 59,3 % respondentů ji vnímá negativně a pouze 20,8 % pozitivně. Maďaři mají rovněž většinou negativní názor na Čínu, navzdory přátelskému vztahu jejich vlády s Pekingem, a podobně to platí i pro Poláky. Slováci jsou rovněž převážně skeptičtí, ale mají nejvyšší podíl pozitivních názorů na Čínu v rámci V4, a to 33,6 %. Naopak, jejich negativní názory jsou nejnižší, činí 39,3 %.

Zajímavý pohled nabízí rozbor názoru na Čínu v závislosti na politické příslušnosti. V Maďarsku je velký rozdíl mezi pohledem podporovatelů vládní strany Fidesz a jejího hlavního oponenta Tisza. Zatímco u Fidesz podporovatelů považuje Čínu za pozitivní 47,5 % respondentů a negativně ji hodnotí 27,8 %, u podporovatelů Tisza je to naopak – pozitivní názor má 24,6 % a negativní 58,1 %.

Podobně rozdělené názory lze pozorovat na Slovensku, kde existují výrazné rozdíly mezi voliči vládní strany Smer-SD a opoziční strany Progresívne Slovensko. V České republice se sice voliči ANO, bývalého Babišova hnutí, dívají na Čínu relativně pozitivněji než voliči současné skeptické koalice Spolu, přesto mezi nimi převažují negativní názory na Peking. V Polsku jsou názory na Čínu mezi voliči vládní koalice KO a opoziční strany PiS relativně vyrovnané, což se odráží i v kontinuálnosti polské politiky vůči Číně.

Přehled těchto názorů ukazuje, že konzervativní voliči v střední Evropě obecně vnímají Čínu pozitivněji než liberálové, což je zajímavé, zejména ve srovnání s názory veřejnosti v USA. Negativní názory na Čínu jsou častější u vzdělanějších skupin obyvatelstva. Co se týče věkových skupin, situace není jednotná napříč V4. V České republice a Maďarsku mají nejmladší respondenti (18–24 let) nejkritičtější pohled na Čínu, zatímco na Slovensku a v Polsku jsou mladí lidé spíše nakloněni pozitivním názorům.

I když nelze předpokládat přímou souvislost mezi názory voličů a reálnými politickými rozhodnutími, výsledky naznačují možné změny v politice, pokud by došlo ke změně vlád. The Diplomat upozorňuje, že v České republice se chystají volby v říjnu 2025, kde je hnutí ANO pod vedením Andreje Babiše favoritem na sestavení nové vlády. To však neznamená, že by nová vláda měla politický kapitál na návrat k době „romantického“ vztahu s Čínou, jaký existoval před deseti lety. Přesto by mohla zaujmout pragmatičtější přístup, jak již v opozici hnutí naznačovalo.

V Maďarsku se bude konat volby v roce 2026, a Orbánova vláda je poprvé skutečně ohrožena, protože Tisza v průzkumech veřejného mínění vede. Pokud by došlo ke změně vlády, mohlo by to znamenat posun v maďarské orientaci na Čínu. Spojení Fideszu s Čínou a s tím související kontroverze, včetně problémů s čínskými investicemi, by mohly být jedním z důvodů tohoto posunu.