V Berlíně se sešli evropští lídři se Zelenským. Dorazil i Trumpův vyjednávací tým

V Berlíně se v pondělí sešel Zelenskyj s evropskými lídry a také s šéfy NATO a Evropské unie. Tito evropští představitelé v minulosti kritizovali předchozí americké návrhy na ukončení ruské invaze jako příliš nakloněné Moskvě. Mluvčí německé vlády potvrdil, že na večeři byli pozváni i zvláštní vyslanec amerického prezidenta Donalda Trumpa, Steve Witkoff, a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří v Berlíně se Zelenským jednali již podruhé.

Witkoff po pěti a půl hodinovém nedělním jednání v Merzově kancléřství, kde se setkal se Zelenským a Kushnerem, uvedl na sociálních sítích, že bylo dosaženo "výrazného pokroku", aniž by zveřejnil podrobnosti. Na fotografii, kterou vydal Merzův tým, kancléř seděl vedle Zelenského jako projev solidarity, avšak nedělních rozhovorů se neúčastnil.

Americký prezident Trump neustále projevuje netrpělivost s ukončením konfliktu. Původně usiloval o mír již do konce listopadu, ovšem Zelenskyj prozradil, že nový americký termín pro "úplné porozumění" ohledně mírového plánu je stanoven na Vánoce. Hledání přijatelných podmínek pro ukončení bojů naráží na velké překážky, zejména na spor o kontrolu nad ukrajinským Donbasem, který je z velké části okupován ruskými silami.

Zelenskyj v neděli naznačil, že by Ukrajina mohla ustoupit od snahy o vstup do NATO, pokud by Kyjev získal od Spojených států a dalších západních zemí právně závazné bezpečnostní záruky, které by byly podobné těm, jaké mají členové aliance. Ukrajinský prezident v chatu s novináři uvedl, že "záruky podobné článku 5 ze strany USA a bezpečnostní záruky od evropských a dalších zemí, jako je Kanada nebo Japonsko, jsou příležitostí, jak zabránit další ruské invazi".

Dále vyjádřil naději, že Washington přijme zmrazení frontové linie v současné podobě, namísto toho, aby Ukrajina musela postoupit celý Donbas, tedy Luhanskou a Doněckou oblast. Toto řešení označil za "nejspravedlivější možnou variantu". Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov uvedl, že pro Moskvu je otázka vstupu Ukrajiny do NATO jedním z hlavních bodů diskuze a očekává, že USA poskytnou Rusku informace o berlínských jednáních.

Evropští lídři zdůraznili, že výsledek jednání o Ukrajině ovlivní bezpečnost jejich zemí na další desetiletí. Kancléř Merz, který se spolu se Starmerem a Macronem angažuje v podpoře Kyjeva, varoval o víkendu, že "desetiletí 'Pax Americana' jsou pro nás v Evropě a Německu z velké části u konce". Merz je přesvědčen, že cílem ruského prezidenta je "zásadní změna hranic v Evropě a obnova starého Sovětského svazu v jeho hranicích", a pokud Ukrajina padne, nehodlá se Putin zastavit.

Emmanuel Macron na síti X slíbil, že Francie "stojí a zůstane po boku Ukrajiny", aby pomohla vybudovat robustní a trvalý mír, který dlouhodobě zaručí suverenitu a bezpečnost Ukrajiny a Evropy. Mezitím se v Londýně očekávalo, že šéfka britské rozvědky MI6 Blaise Metreweli, která se ujala funkce v říjnu, vystoupí s projevem, v němž Rusko označí za "agresivní a expanzivní" hrozbu. V předběžně zveřejněných úryvcích bylo uvedeno, že "Putin by neměl pochybovat, naše podpora je trvalá. Tlak, který vyvíjíme jménem Ukrajiny, bude udržen."

Evropská unie se navíc tento týden snaží dohodnout na plánu financování Ukrajiny v nadcházejících letech s využitím zmrazených ruských aktiv. Setkání lídrů je naplánováno na čtvrtek, ale dohoda se zatím jeví jako obtížná.