PŮVODNÍ ZPRÁVA | Hladovění v Gaze dosahuje kritické úrovně. Taktické pauzy nic nevyřeší, varuje Líska

Izrael na začátku týdne oznámil zavedení každodenní „taktické pauzy ve vojenské činnosti“ v Pásmu Gazy. Pauzy mají umožnit zvýšení objemu humanitární pomoci pro miliony Palestinců, z nichž velká část čelí akutnímu nedostatku potravin. Humanitární organizace už týdny varují před hrozícím hladomorem a zhoršující se situací civilního obyvatelstva.

Jan Líska z Charity České republiky, který má v rámci této organizace na starosti právě pomoc pro Gazu, zdůraznil, že taktické pauzy nejsou řešením. „Je samozřejmé, že 10 hodin nic nevyřeší. Z humanitárního pohledu, je nutné uzavření příměří, čím delší tím logicky lepší, aby humanitární pomoc mohla být distribuována všem, kteří jí potřebují v podmínkách, které zaručují bezpečí,“ vysvětlil pro EuroZprávy.cz.

Navíc ani neexistují informace o tom, že by „taktické pauzy“ zlepšily přístup k podvyživeným dětem a nemocným. „Pro nás jsou směrodatné informace od agentur OSN – jako například OCHA, která pomoc koordinuje. Překvapilo by mě, kdyby OSN při současném systému distribuce pomoci přes Gaza Humanitarian Foundation konstatovala, že přístup k humanitární pomoci by se zlepšil,“ upozornil Líska.

Na závažnost problému upozornila i Světová zdravotnická organizace (WHO). Její šéf Tedros Adhanom Ghebreyesus označil situaci za „masový hladomor způsobený lidmi“ a varoval, že značná část obyvatel Gazy už hladoví. Mezinárodní pozornost vyvolala také zpráva agentury AFP, podle níž v oblasti poprvé v historii hrozí úmrtí novináře v důsledku vyhladovění.

Dodávky potravin do Gazy přitom zůstávají i přes dílčí uvolnění blokády nadále omezené. Izrael v březnu výrazně zpřísnil přístup k základním potřebám a distribuce humanitární pomoci nyní probíhá výhradně přes militarizovaná centra spravovaná americkou organizací Gaza Humanitarian Foundation (GHF).

Ta jsou však opakovaně terčem útoků a podle některých svědků připomínají „pasti smrti“. GHF zatím do oblasti dopravila objem zásob, který podle odhadů vystačí sotva na dva týdny – a to jen za předpokladu rovnoměrného rozdělení, které je v daných podmínkách téměř nemožné.

EuroZprávy.cz rovněž položily otázku, zda by vzhledem k rozsahu podvýživy v Gaze vůbec ještě pomohlo zastavení bojů – nebo zda už není situace natolik vážná, že lidé budou umírat i bezprostředně po obnovení přístupu k potravinám. Historie totiž zná případy, například z koncentračních táborů po jejich osvobození, kdy oslabení vězni podlehli i kvůli náhlému přísunu potravy.

Líska však takovou úvahu rázně odmítl „Samozřejmě, že na takovou logiku nemůžeme z humanitárního pohledu přistoupit. Lidé, kteří potřebují potraviny, protože hladoví, by k nim měli mít přístup,“ popsal.

Podle něj je klíčové především to, aby se pomoc vůbec mohla dostat k těm, kdo ji nejvíc potřebují – a k tomu je nutné zajistit bezpečný prostor bez bojů. „Navíc to, že by byla obnovena humanitární pomoc v plném rozsahu, neznamená, že potravin a další pomoci bude nadbytek. Humanitární pomoc je koncipována tak, aby zajistila nezbytné minimum. Přejídání rozhodně nehrozí,“ zdůraznil.

Izraelci v tomto kontextu v posledních dnech naznačili, že by mohli umožnit letecké dodávky pomoci. Dodávky pomoci ze vzduchu chce provádět například Velká Británie. „Zpráva, že Izrael umožní zemím spouštět pomoc do Gazy, přichází příliš pozdě. Uděláme ale všechno, co dokážeme, abychom touto cestou poskytli pomoc,“ citovala BBC labouristického premiéra Keira Starmera. 

Místní média informovala, že o letecké dodávky by se měla postarat letadla Spojených arabských emirátů a Jordánska. Zástupce druhé ze jmenovaných zemí sdělil BBC, že armáda zatím nedostala od Izraelců povolení.

Líska připomněl, že Charita zajišťuje základní zdravotní pomoc prostřednictvím místního partnera, kterým je Charita Jeruzalém, ta podle něj využívá „osvědčený distribuční systém“. „Zajištění bezpečnosti dodávek je základním předpokladem pro distribuci pomoci. Doposud se standardně využívaly k zásobování kamiony. Pokud bude zajištěna jejich bezpečnost, například před kriminálními gangy, není důvod tento způsob měnit,“ míní.

Situace v Pásmu Gazy zůstává kritická. Humanitární organizace bijí na poplach kvůli rychle se šířícímu hladu, kolabujícímu zdravotnictví a prakticky neexistující infrastruktuře. Mnohé nemocnice fungují jen díky improvizovaným řešením, chybí elektřina, léky i pitná voda.

Civilisté, často ženy a děti, jsou uvězněni v podmínkách, které mezinárodní organizace označují za nedůstojné a nebezpečné. Bez trvalého příměří a spolehlivého systému dodávek pomoci hrozí další ztráty na životech, a to nikoli v důsledku boje, ale kvůli podvýživě, nemocem a naprosté bezmoci.