KOMENTÁŘ | Vánoční nákupní horečka se blíží. A není to jedno, když Česko boduje ve světové konkurenci?

Možná, že máte také a svém „smártfounu“ či pracovním počítači nastavený automatický odpočet dnů, které zbývají do letošních Vánoc. A pokud jste si ještě nevšimly, letos tak nějak možná „pomaleji“ se rozjíždějící reklamní kampaně na vánoční nákupy, pak vězte, že ani ne za padesát dní je to tu. Dozajista je tu tak doba, kdy se začne objevovat řada tradičních přehledů, rozvah a analýz o tom, kolik lidé nejen v Česku utratí za dárky. Tak jaké to letos bude?

První odhady o tom, kolik utratí tuzemské rodiny za Vánoce jsou známy. Tu někteří analytici prohlásili, že letošní výdaje na Vánoce oproti loňsku neklesnou, jiní zase říkají, že se budou pohybovat v řádu desetitisíců korun. Lze vidět i statistiky, které konstatují, že odhadované celkové vánoční výdaje v maloobchodě v Evropě (online a v „kamenných“ obchodech) budou prý v roce 2023 (v miliardách liber) ve Velké Británii skoro 85 miliard, v Německu téměř 74 miliard, ve Francii téměř 63 miliard a tak dále. A podobných přehledů bude jistě přibývat. Rychle ale zjistíte, že jejich častým společným bodem jsou zmínky o tom, o kolik méně buď lidé v porovnání s předchozími léty utratí, nebo o co méně si kvůli vysoké inflaci třeba koupí.

Být fanouškem podobných přehledů není jednoduché. Spíš vás určitě naštvou, než aby udělaly radost. No ne? Líbil se mi proto spíše nápad britského deníku Daily Mail, který místo čísel o tom, za kolik a kde si můžete koupit nejlépe elektrokolo, panenku Barbie nebo novou televizi, se raději zamyslel nad tím, v jakém evropském městě mají co do atmosféry, atraktivity a dalších parametrů nejpřitažlivější vánoční trhy. A nutno říct, že doporučení redakce určitě potěší. Jde totiž o to, že podle mínění britských novinářů a jejich doporučení pro čtenáře periodika má být prvním místem, které by mělo být na radaru každého milovníka Vánoc, hlavní město České republiky. Tedy Praha.

Jistě, můžete namítnout, že třeba takový Norimberk, Vídeň, nebo Štrasburk či Oslo mohou být v mnoha ohledech na Vánoce ještě atraktivnější, ale nebuďme na sebe, právě v čase Vánoc, zas tak přísní. Závistí, zlobou, nenávistí a žlučí naplněná těla a mysl podporovatelů tuzemských parlamentních fašistů a zastánců „koblihového“ molocha totiž k tomu určitě rychle namítnou řadu připomínek. Že prý bychom určitě byli, nebýt až příliš proevropského schvalování nejrůznějších migračních paktů, Green Dealů a dalších záležitostí politickou reprezentací u moci, ještě pro cizince atraktivnější. Takhle kvůli čtvrtým nejvyšším cenám energií v EU, neřešené migraci, nedostatku léků a já nevím kvůli ještě čemu dalšímu, tu budeme mít spíše drahé a chudé Vánoce.

Ať už si myslíte o dárcích na Vánoce, cenách nebo drahotě cokoli, je jasné, že letos budou ve „vánočním“ týdnu dva státní svátky, rozumějte volné dny, a to první a druhý svátek vánoční v pondělí 25.12.2023 a v úterý 26.12.2023. To znamená, že když budete chtít týden mezi vánočními svátky strávit doma, budete potřebovat tři dny dovolené. Přiznejme si, že někdy sami zapomínáme kvůli vnějšímu světu, že neustálá cenová srovnání, porovnávání se s jinými zeměmi a dělání účtu bez hostinského nemusí být, zvláště pro nás, zas taková zábava. Snad bude pro většinu z vás, milí čtenáři, vždycky milejší, když si třeba o Praze člověk přečte, že: „Pražská pohádková kulisa dlážděných uliček a propracovaná architektura z ní dělá kouzelné vánoční prostředí. Hlavní město České republiky je domovem nejpůsobivějšího vánočního trhu v zemi...“ No ne?

Související

I. světová válka Komentář

Vánoční příměří je dnes už nereálný koncept. Lidé sice potřebují klid, válčení se ale radikálně změnilo

Vánoční příměří na západní frontě v roce 1914 patří k nejznámějším výjimkám moderního válečnictví. Na několik hodin tehdy ustoupily zbraně, propaganda i disciplína a prostor získal prostý lidský instinkt. O více než sto let později však podobná epizoda působí téměř nemyslitelně. Současné konflikty, včetně války na Ukrajině, jsou vedeny nepřetržitě, centralizovaně a v těsném propojení s politikou, médii a ideologií.
Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

Více souvisejících

komentář Vánoce vánoční trhy nákupy Praha Staroměstské náměstí

Aktuálně se děje

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

včera

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

včera

včera

včera

včera

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

včera

včera

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

včera

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

včera

včera

včera

včera

27. prosince 2025 21:20

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

27. prosince 2025 20:05

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

27. prosince 2025 18:51

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy