Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen během svého vystoupení na mezinárodním summitu o energetické bezpečnosti v Londýně varovala před nebezpečím zneužívání energetických zdrojů ze strany Ruska. Připomněla, že Moskva již v minulosti opakovaně použila dodávky energie jako zbraň a forma vydírání, a že Evropa si dlouho neuvědomovala cenu, kterou za tuto závislost platí.
„Po celá desetiletí jsme přehlíželi rizika této závislosti – hrozbu vydírání, ekonomické nátlaky, cenové šoky. Tuto realitu odhalila až ruská invaze na Ukrajinu,“ uvedla von der Leyen.
Její projev následoval po vystoupení britského premiéra Keira Starmera, který vyzval k evropské jednotě a k přehodnocení energetických vztahů s Moskvou. Von der Leyen jeho slova podpořila, ale zároveň se pokusila posílit vztahy se Spojenými státy, když explicitně zmínila význam dovozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA.
„Musíme nabídnout investorům regulační jistotu,“ uvedla šéfka Komise, přičemž zdůraznila potenciál investic do čisté energie v oblasti Severního moře. Vyslovila se také pro ochranu kritické infrastruktury – včetně podmořských kabelů – ve spolupráci s NATO.
Von der Leyen rovněž vyzdvihla dosavadní kroky EU vedoucí k diverzifikaci dodávek a urychlení zelené transformace, ale upozornila, že „ještě zbývá mnoho práce“. Zmínila potřebu mezinárodní koordinace a zintenzivnění spolupráce, nejen v rámci EU, ale i s partnery mimo ni.
Reagovala tím i na Starmerovu výzvu ke „vztahu, který odpovídá naší době“. „Evropa je připravena spolupracovat se všemi z vás,“ prohlásila. „Jak se říká: chceš-li jít rychle, jdi sám. Chceš-li dojít daleko, jdi s ostatními. A my chceme dojít daleko.“
Von der Leyen svým vystoupením naznačila, že EU zůstává otevřená novému partnerství s Velkou Británií i se Spojenými státy. Současně se však snažila zdůraznit, že přechod na obnovitelné zdroje není jen ekologickým cílem, ale také strategickým krokem směrem k energetické nezávislosti a bezpečnosti.
Její silné varování před energetickým vydíráním z Moskvy přichází v čase, kdy Evropa čelí nejen válce na Ukrajině, ale i globálnímu napětí na trzích s energií. Summit v Londýně tak získal další rozměr – stal se fórem nejen pro diskusi o budoucnosti energetiky, ale i o nové geopolitické realitě, v níž se energetická bezpečnost stává klíčovou součástí obranné politiky.
Související
Evropská unie uvolňuje Maďarsku 16 miliard eur
Ruský dron po nárazu vybuchl. Moskva překročila hranice, zní uvnitř EU
Ursula von der Leyenová , Rusko , Energetika
Aktuálně se děje
před 8 minutami
Babiš nevyloučil Pavlovu účast na summitu NATO. Vláda rozhodne v červnu
před 56 minutami
Nedělní bouřky mohou být ještě silnější, upozornili meteorologové
včera
Bývalému princi Andrewovi pomáhá nedůvěra svědkyň v britskou policii
včera
Senátoři navrhují na státní vyznamenání i slavné herce
včera
Policie stále vyšetřuje požár v Pardubicích. Zadržela dalšího cizince
včera
ČT poprvé reagovala na Babišova slova. Televize trvá na poplatcích
včera
Opustil nás doktor inženýr. Prezident Pavel reagoval na Hrabětovo úmrtí
včera
Rulík zhodnotil své poslední MS u národního týmu. Je rád za čtvrtfinále
včera
Trumpovo jméno má být odstraněno z názvu Kennedyho centra, rozhodl soud
včera
Babiš oznámil, že nový zákon o ČT a Českém rozhlase nevznikne
včera
Lebka svaté Zdislavy je zpět v Jablonném. Převzal ji arcibiskup Přibyl
včera
Potvrzeno výstrahou. Meteorologové očekávají bouřky, budou silné
včera
Trump přibral, měl by držet dietu. Lékař popsal zdravotní stav prezidenta
včera
Válka na Ukrajině se blíží ke konci, tvrdí ruský vůdce Putin
včera
Počasí bude místy bouřlivé. Zesílí vítr, hrozí i krupobití
včera
Kellnerovi se na Aljašce soudí kvůli smrti miliardáře
včera
Trump řešil s poradci Írán a nic neoznámil. Dohoda tak stále není potvrzena
včera
Počasí o víkendu: Tropické teploty podle předpovědi nedorazí
29. května 2026 21:58
OSN oficiálně zařadila Izrael a Rusko na černou listinu
29. května 2026 20:48
Putin odmítá zemřít. Boj proti stárnutí se stal hlavní prioritou Kremlu, píše WSJ
Ruský prezident Vladimir Putin proměnil výzkum zaměřený na boj proti stárnutí v jednu z hlavních vědeckých priorit Kremlu. Ambiciózní program s názvem Nové technologie pro zachování zdraví, do kterého stát plánuje investovat v přepočtu zhruba 26 miliard dolarů, se zaměřuje na dosažení dlouhověkosti a radikální prodloužení lidského života.
Zdroj: Libor Novák