Zelenskyj usadil Trumpa. Vysvětlil mu, o co Ukrajině a Rusku skutečně jde

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve svých posledních vystoupeních znovu zdůraznil, že navzdory destruktivnímu postupu Ruska je to právě Ukrajina, kdo přijal výzvu prezidenta Donalda Trumpa k bezpodmínečnému příměří. Zelenskyj upozornil, že Kyjev udělal maximum pro to, aby jednání s USA pokročila – včetně podpisu memoranda o nerostných surovinách, přičemž byly odstraněny prvky, které by odporovaly ukrajinské ústavě.

Prezident ale zároveň upozornil, že ze strany Západu – a především Spojených států – zatím nepřichází dostatečný tlak na Moskvu. „Nevidíme nové sankce proti Rusku, ani jasný nátlak,“ řekl Zelenskyj s tím, že právě tvrdší přístup by mohl přiblížit strany k mírové dohodě. Připomněl, že už samotná ochota Ukrajiny jednat s agresorem po více než třech letech války je obrovským kompromisem.

Zelenskyj zopakoval, že další ústupky mohou být předmětem jednání, ale až poté, co Rusko přistoupí na příměří. Dohoda o zastavení palby by podle něj byla jasným důkazem politické vůle všech stran ukončit konflikt. Současně zdůraznil, že prioritou Ukrajiny je nejen konec války, ale i návrat tisíců dětí, které byly během války odvlečeny do Ruska.

Zelenskyj také apeloval na Spojené státy, aby sehrály rozhodující roli při garanci míru. Výsledek jednání v Londýně podle něj nyní leží na stole prezidenta Trumpa, který má v rukou další směřování mírového procesu.

V dalších odpovědích prezident varoval, že Rusko se nadále snaží Ukrajinu izolovat a oslabit její pozici. Podle něj Moskva nechce, aby Ukrajina rozvíjela vztahy s africkými státy, a vnímá její diplomatické aktivity jako ohrožení vlastního vlivu. To bylo podle Zelenského patrné i během jeho nedávné návštěvy Jižní Afriky, kterou doprovázel další ruský útok.

Zelenskyj popsal jednání v Londýně jako „nelehká, ale konstruktivní“. Zdůraznil, že schůzka neskončila rozpory, nýbrž společným odhodláním pokračovat ve vyjednávání. Zároveň odmítl některé následné komentáře – zřejmě narážel na emotivní prohlášení prezidenta Trumpa – jako pouhé „emoce“.

Ruský režim podle něj očekával „velký skandál“, který by oslabil ukrajinskou pozici. Místo toho však zaznělo jasné odmítnutí izolace Ukrajiny. „I v prvních dnech války, kdy jsme byli téměř sami, jsme vydrželi. Dnes jsme mnohem silnější,“ prohlásil Zelenskyj.

Prezident zopakoval hlavní výzvu: pokud je Rusko skutečně připraveno na příměří, musí okamžitě zastavit útoky. V úvodních komentářích přitom zdůraznil společné hodnoty Ukrajiny a západních demokracií: svobodu, nezávislost, rovnost a vzájemný respekt.

Zelenskyj se rovněž vrátil k posledním útokům, které si vyžádaly další civilní oběti, a zmínil i konkrétní příběhy lidí, kteří během noci zahynuli. Záchranné operace na místě tragédie podle něj stále probíhají.

Připomněl krátké velikonoční příměří, které Rusko po svátcích porušilo obnovením útoků. Zdůraznil proto nutnost intenzivnějšího diplomatického tlaku, včetně využití formátu G20, který v současnosti vede Jižní Afrika.

V závěru znovu apeloval na mezinárodní společenství, aby se nenechalo ukolébat iluzí o ruské připravenosti k míru. Skutečný mír, jak řekl, začíná konkrétním krokem: ukončením palby a návratem unesených dětí domů. 

Související

Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Putin zvažuje dvě varianty, co dál. Jednou z nich je útok na Pobaltí

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj varuje, že pokud se Rusko rozhodne pro rozsáhlou ofenzívu na frontě, bude k tomu muset přistoupit k další vlně mobilizace. Podle hlavy státu Vladimir Putin aktuálně zvažuje dvě varianty dalšího postupu. První z nich představuje opakování velkého útoku přímo na Ukrajinu. Druhou možností je podle prezidenta pokus o úder s menšími náklady a vynaloženým úsilím, který by se zaměřil na jiné cíle.
 J. D. Vance, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Vance vyjádřil hrdost nad tím, že USA přestaly darovat zbraně Ukrajině

Představitelé amerického Pentagonu varovali, že budoucí vojenská pomoc Ukrajině již nemůže stát primárně na bedrech Spojených států. Elbridge Colby, nejvyšší úředník Pentagonu pro strategii, na setkání kontaktní skupiny v Berlíně zdůraznil, že Evropa musí urychleně převzít hlavní odpovědnost za obranu vlastního kontinentu. Podle jeho slov není tento krok otázkou volby, ale strategickou nutností, protože dosavadní čerpání omezených amerických zásob je nadále neudržitelné.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Volodymyr Zelenskyj (Ukrajina) Donald Trump

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 55 minutami

Demonstrace na podporu veřejnoprávních médií Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Klempíř se bojí studentů? Tisíce demonstrujících vyrazily do ulic, ministr za nimi nepřišel

Tisíce studentů po celé České republice symbolicky minutu před dvanáctou opustily své učebny, aby vyjádřily svůj nesouhlas s vládním návrhem na zrušení koncesionářských poplatků pro veřejnoprávní média. Tato masová akce, organizovaná iniciativou Média nedáme!, se uskutečnila ve středu a zapojily se do ní desítky vzdělávacích institucí napříč celou zemí, od Aše až po Krnov.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Cenny pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot

Ministerstvo financí zveřejnilo nové cenové stropy pro prodej pohonných hmot, které vstupují v platnost pro čtvrteční den. Maximální povolená cena benzinu byla stanovena na 41,12 koruny za litr, zatímco u nafty nesmí cena překročit 41,16 koruny za litr. V porovnání s dnešním dnem se jedná o velmi mírné úpravy v obou případech.

před 4 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Írán tvrdí, že lodě v Hormuzském průlivu před útokem varoval. Británie tvrdí opak

Situace v Hormuzském průlivu se během dnešního dopoledne výrazně vyhrotila poté, co íránské Islámské revoluční gardy (IRGC) zahájily sérii útoků na nákladní lodě v této klíčové námořní oblasti. Britské středisko pro námořní obchodní operace (UKMTO), vedené britským královským námořnictvem, potvrdilo, že došlo k několika incidentům, při nichž byly zasaženy nejméně tři různé nákladní lodě.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Agrofert

Česko obnovuje dotace pro Agrofert

Státní zemědělský intervenční fond (SZIF) se rozhodl obnovit administraci a vyplácení dotací pro koncern Agrofert. K tomuto kroku přistoupil na základě vlastních právních analýz, které si nechal vypracovat u externích advokátních kanceláří. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Prezident Trump

Proč Trump prodloužil příměří s Íránem? Za vším může stát zmatený Chameneí

Prezident Donald Trump se v úterý odpoledne sešel se svým týmem pro národní bezpečnost v Bílém domě, aby rozhodl o dalším postupu ve vztahu k Íránu. Termín vypršení příměří se neúprosně blížil a vládní letoun Air Force Two byl připraven na základně Andrews k odletu viceprezidenta JD Vance do Pákistánu. Administrativa se však potýkala s problémem v podobě naprostého mlčení ze strany Teheránu.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

Počasí

Výhled počasí do poloviny května. Sucho se má prohlubovat

Teprve sice začala poslední dubnová dekáda, ale meteorologové už mají tušení, jak bude do poloviny května. Úplně skvělé zprávy pro nás nemají, protože teploty nebudou šplhat moc vysoko. Vyplývá to z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

včera

Německá fotbalová liga - Bundesliga

Mužská bundesliga zažila premiéru. Poprvé klub vedla žena, stálou trenérkou se ale nestane

Když bylo minulý týden oznámeno, že na post trenéra Unionu Berlín usedne jako historicky první žena-trenérka v mužské fotbalové bundeslize místo odvolaného Steffana Baumgarta Marie-Louise Etaová, strhla se mezi fanoušky značná vlna nevole. Přestože klub za svým rozhodnutím stojí a trenérku před kritickými hlasy chrání, jeho vedení už se nechalo slyšet, že stálou trenérkou se Etaová nestane. A to i v případě, kdyby se Etaové po zbytek této sezóny dařilo. Úvodní zápas v této roli už má Etaová za sebou. V zápase s Wolfsburgem však její Union Berlín prohrál 1:2.

včera

včera

včera

včera

včera

První detektivka vyšla před 185 lety. Vrahem v ní nebyl člověk

Detektivní příběhy, ať už ty napsané nebo na filmovém plátně, jsou velmi oblíbené už takřka 200 let. První detektivka vyšla přesně před 185 lety, dne 20. dubna roku 1841. Kdo byl jejím autorem? A kdo v ní byl vrah?

Zdroj: Lucie Žáková

Další zprávy