Vojenské tažení Spojených států v Íránu si za necelých šedesát dní vyžádalo investice ve výši 29 miliard dolarů. Tyto čerstvé statistiky ministerstva obrany převyšují dubnové předpoklady, které byly o čtyři miliardy nižší. Podle Julese Hursta III., jenž má v Pentagonu na starosti finance, stojí za prodražením operace zejména nutný servis a obměna poničeného vybavení i každodenní logistické zajištění jednotek v poli.
Šéf resortu obrany Pete Hegseth musel před zákonodárci obhajovat časový harmonogram pro předložení přesných účtů za válečné úsilí. Slíbil, že Kongres dostane kompletní dokumentaci, jakmile budou data finálně zpracována. Kromě financí však musel ministr reagovat také na stupňující se nejistotu ohledně stavu amerických zbrojních skladů.
Někteří politici se totiž obávají, že armáda nestíhá nahrazovat spotřebovaný materiál. Například senátor Mark Kelly vidí velký problém v úbytku raket Tomahawk a obranných systémů Patriot. Kelly se nechal slyšet, že naplnění skladů na původní úroveň může zabrat i několik let, což by mohlo snížit připravenost USA na případné budoucí napětí s Čínou.
Ministr Hegseth ale tyto černé scénáře rezolutně odmítl. Podle něj jsou řeči o kritickém vyčerpání arzenálu přehnané a armáda má k dispozici vše, co pro úspěšné pokračování mise potřebuje. Situaci označil za plně kontrolovanou a vzkázal kritikům, že obavy z nedostatku munice jsou neopodstatněné.
Nad nejasnostmi v rozpočtu vyjádřila nespokojenost také Rosa DeLauro. Upozornila na to, že původní plány hovořily o šestitýdenním trvání bojů, které se však protáhlo. Podle ní je v současnosti velmi složité dopátrat se detailních informací o tom, za co přesně se miliardy dolarů v Perském zálivu utrácejí.
Zákonodárce rovněž zajímalo, jaký je postup pro případ, že by Kongres odmítl další financování operací. Ptali se, zda existuje strategie pro bezpečný odchod vojáků nebo ochranu techniky. Hegseth potvrdil, že Pentagon počítá s více variantami vývoje, ať už jde o další stupňování tlaku, nebo o stažení z oblasti.
Detaily těchto krizových plánů ministr s ohledem na bezpečnost nezveřejnil. Zopakoval však, že klíčovým úkolem, který stanovil prezident, zůstává zabránit Íránu v přístupu k jadernému arzenálu. Z vyjádření Pentagonu tak vyplývá, že americké síly jsou odhodlány v regionu setrvat bez ohledu na délku konfliktu.
Související
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
Aktuálně se děje
včera
Epsteinova oběť ve výpovědi zmínila Andrewa. Dostal ji do královského paláce
včera
Prodejny Penny ve čtvrtek zavřou dříve. Má to zajímavý důvod
včera
Norská princezna se zřejmě nevyhne transplantaci, naznačil to manžel
včera
ODS uspořádala ideovou konferenci. Bouřlivě se řešila otázka přijetí eura
včera
Mírová dohoda mezi USA a Íránem nikdy nebyla tak blízko, tvrdí Šaríf
včera
Stovkám tisíc řidičáků letos vyprší platnost. Výměna je oproti minulosti jednodušší
včera
Moravec trvá na neplatnosti doložky. ČT tvrdí, že uplatňuje sankce
včera
Britové při Trooping the Colour oslavili narozeniny krále. Letos mu bude 78 let
včera
Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou
včera
Policie obvinila strojvedoucího, který řídil opilý. Nadýchal přes dvě promile
včera
Čech už má výhru v Eurojackpotu na svém kontě. Daň putuje do státní kasy
včera
Trumpa k odvolání útoků na Írán přesvědčili lídři zemí Perského zálivu
včera
Předpověď počasí pro vodáky. Medard pomohl, brzy se však oteplí
včera
Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný
včera
Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci
včera
Dohoda by otevřela Hormuzský průliv, přiznal Teherán. Rozhodnutí ale nepadlo
včera
Vražda v Praze. Případ se stal na Chodově, policisté zadrželi muže
včera
Počasí: Do Česka se příští týden vrátí tropické teploty
12. června 2026 21:08
Německo musí být do roku 2029 v bojové pohotovosti, hrozí válka s Ruskem, varoval tamní generál
12. června 2026 19:52
Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony
Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.
Zdroj: Libor Novák