Válka na Ukrajině se blíží ke konci, prohlásil Putin. Chce jednat s jednou konkrétní osobou z Evropy

Slova o blížícím se závěru bojů přicházejí v době, kdy vztahy mezi Moskvou a Západem dosahují bodu mrazu. Současná krize, která započala ruskou invazí v roce 2022, je odborníky označována za nejvážnější od dob karibské krize v roce 1962. Tehdy se svět poprvé reálně ocitl na pokraji jaderného střetu mezi tehdejšími supervelmocemi.

Letošní oslavy 9. května v Moskvě byly přitom výrazně odlišné od těch v minulých letech. Rusko uspořádalo svou nejúspornější vojenskou přehlídku za dlouhou dobu, což odráží náročnost probíhajícího tažení. Svátek, který má uctít památku 27 milionů sovětských občanů padlých v boji proti fašismu, tak proběhl v mnohem komornějším duchu.

Navzdory Putinovým prohlášením zůstává vojenské vítězství na Ukrajině pro Rusko stále velmi vzdáleným cílem. Po čtyřech letech nejkrvavějších bojů na evropském kontinentu od roku 1945 se ruským jednotkám stále nedaří ovládnout celou oblast Donbasu. Ukrajinské síly zde byly sice zatlačeny, ale nadále drží linii tvořenou silně opevněnými městy.

Důsledky tohoto vleklého konfliktu jsou pro obě strany naprosto devastující. Válka si vyžádala stovky tisíc obětí na životech a zanechala obrovské části ukrajinského území v troskách. Zároveň dochází k drastickému odčerpávání ruských finančních rezerv a celkové vyčerpávání ekonomiky, jejíž hodnota se odhaduje na tři biliony dolarů.

Vztahy s evropskými zeměmi se propadly na nejnižší úroveň od nejhlubších dob studené války. Diplomatické kanály byly v podstatě přerušeny a vzájemná nedůvěra brání jakémukoli rychlému pokroku. Přesto se v poslední době objevují náznaky, že by se situace mohla začít velmi pomalu měnit.

Zprávy z diplomatických kruhů, které přinesl deník Financial Times, naznačují, že lídři Evropské unie by se mohli připravovat na potenciální jednání. Putin na tyto spekulace reagoval vyjádřením své ochoty komunikovat s evropskou stranou. Zároveň však zdůraznil, že má své specifické preference ohledně toho, kdo by měl v takových hovorech figurovat.

Ruský prezident výslovně jmenoval bývalého německého kancléře Gerharda Schrödera jako osobu, která je pro něj k jednání nejvhodnější. Schröder je dlouhodobě znám svými úzkými vazbami na Kreml, což z něj v očích Putina dělá ideálního prostředníka. Tento postoj jen podtrhuje Putinovu snahu hledat cesty k dialogu přes staré osobní kontakty.

Z pohledu Kremlu je však míč nyní na straně evropských vlád. Moskva zastává názor, že to byla právě Evropa, kdo v roce 2022 po zahájení invaze jednostranně přerušil veškeré styky. Podle ruského vedení je tedy povinností evropských států učinit první vstřícný krok k obnovení diplomatického procesu.

V otázce případného setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským zůstává Vladimir Putin velmi zdrženlivý. Podle jeho slov je taková schůzka možná pouze za velmi specifických podmínek. Klíčovým předpokladem pro setkání obou hlav států je podle něj předchozí uzavření a odsouhlasení trvalé mírové dohody.

Situace na bojišti mezitím zůstává napjatá a mnoho Ukrajinců vítá alespoň dočasné zmírnění ruských útoků. Zatímco Putin mluví o konci konfliktu, z oficiálních míst v Moskvě i nadále zaznívá, že skutečný mír je stále ještě daleko. Rozpory mezi slovy nejvyššího představitele a realitou diplomatických jednání tak přetrvávají.