Trump přistál v Číně. Uvítali ho červeným kobercem, Zelenskyj mu poslal vzkaz

Prezidentskou kolonu lemovaly na obou stranách walkway čestné stráže a zástupy lidí v modrobílém oblečení, kteří mávali vlajkami obou republik a provolávali uvítací hesla. Donald Trump, kterého doprovázeli mimo jiné Eric a Lara Trumpovi, Elon Musk, Marco Rubio a Pete Hegseth, reagoval na slavnostní hudbu gestem zaťaté pěsti a následně sestoupil po schodech k připravené limuzíně. Cesta z letiště do hotelu byla vyzdobena americkými a čínskými vlajkami a mrakodrapy v centru města zářily nápisy „Peking vítá“.

Hlavním bodem programu jsou nadcházející schůzky s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Oba státníci budou navazovat na loňské říjnové příměří, kdy se dohodli na ročním zastavení celních válek. Očekává se, že nynější jednání by mohla tuto dohodu dále rozšířit. Ještě před samotným summitem proběhly v Jižní Koreji přípravné rozhovory mezi americkým ministrem financí Scottem Bessentem a čínským vicepremiérem Che Li-fengem, které čínská státní média označila za upřímné a konstruktivní.

K Trumpově návštěvě Číny se vyjádřil také ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který během summitu v Rumunsku vyzval amerického prezidenta, aby s čínským protějškem jednal o ukončení ruské invaze na Ukrajinu. Zelenskyj zdůraznil, že Kyjev je s americkými partnery v neustálém kontaktu a očekává, že otázka zastavení války bude v Pekingu nastolena. Právě role Číny v mezinárodních konfliktech a globálním obchodu bude klíčovým prvkem jednání obou světových velmocí v nadcházejících dnech.

Trump se vrací do Číny, která je dnes mnohem silnější a asertivnější než při jeho poslední návštěvě v roce 2017. Tehdy byl v Pekingu hoštěn s velkou pompou, včetně večeře v Zakázaném městě, což byla pocta, které se před ním žádnému americkému prezidentovi nedostalo. Letošní přijetí slibuje podobnou velkolepost, včetně zastávky v Čung-nan-chaj, uzavřeném areálu, kde sídlí a pracuje nejvyšší čínské vedení.

Agenda jednání však zůstává stejně trnitá jako dříve, přičemž k tradičním tématům, jako jsou obchod, technologie a Tchaj-wan, přibyl nový zdroj napětí v podobě Íránu. Čínský vůdce Si Ťin-pching nyní vstupuje do bezprecedentního třetího funkčního období a ambiciózně prosazuje plány na nové produktivní síly. Ty zahrnují masivní investice do obnovitelných zdrojů energie, robotiky a umělé inteligence, což formuje moderní tvář země.

Pokud chtějí američtí představitelé spatřit budoucnost, o kterou Peking v posledním desetiletí usiluje, musí se podívat i mimo historické centrum hlavního města. V odlehlých severních oblastech dnes krajině dominují solární a větrné elektrárny. Na průmyslovém jihu zase automatizace od základu mění továrny i dodavatelské řetězce, zatímco metropole jako Čchung-čching se staly hitem na sociálních sítích.

Miliardy ze státních fondů proměnily Čchung-čching z drsného výrobního centra na jihozápadě v symbol měnící se Číny. Město nyní sází na moderní technologie a snaží se světu ukázat přívětivější a trendy tvář. Zatímco v roce 2017 se čínská diplomacie snažila dokázat, že je Si Ťin-pching rovným partnerem amerického prezidenta, dnes již Peking takové potvrzení nepotřebuje, protože Washington jej otevřeně uznává za rovnocenného konkurenta.

V Číně si Trump vysloužil přezdívku Čchuan Ťien-kuo, což v překladu znamená Trump budovatel národa. Mnoho Číňanů se domnívá, že jeho politika a obchodní války paradoxně pomohly vzestupu Číny tím, že oslabily globální postavení Ameriky. Lidé v ulicích Čchung-čchingu si všímají, že Čína uplatňuje dlouhodobé strategie, zatímco americký přístup vnímají jako nepředvídatelný a zaměřený pouze na vlastní zájmy.

Čchung-čching, přezdívaný město kyberpunku, vyrostl v náročném horském terénu, což donutilo stavitele budovat mrakodrapy a složité dopravní systémy. Silnice se klikatí po strmých svazích a metro projíždí přímo středem obytných budov. Tato vertikální krajina ozářená neonovými světly láká miliony turistů, kterým Čína nově nabízí bezvízový vstup, aby posílila svůj vliv a obraz v zahraničí.

Rychlý rozvoj města má však i svou odvrácenou stranu v podobě obrovského zadlužení místní správy. Ekonomiku brzdí slabý realitní sektor a nízká spotřeba domácností. Vedle futuristických mrakodrapů stále existují staré čtvrti, kde dělníci pracují za minimální mzdu. Americká cla a geopolitické konflikty v oblasti Íránu zvyšují tlak na čínské hospodářství, což pociťují i běžní podnikatelé a řemeslníci.

Navzdory ekonomickým výzvám zůstává kontrola komunistické strany pevná a lidé se často zdráhají mluvit o politice jmenovitě. Někteří mladí Číňané stále vnímají Spojené státy jako symbol svobody a kreativity a přáli by si tam studovat. Napjaté vztahy mezi oběma mocnostmi však tyto sny komplikují a zároveň nutí čínské inženýry, aby se více zaměřili na inovace na domácí půdě.

Jedním z hlavních polí soupeření je robotika a umělá inteligence. Čína disponuje největším počtem průmyslových robotů na světě a plánuje do tohoto sektoru investovat stovky miliard dolarů. Pro rozvoj inteligentních strojů však stále potřebuje špičkové americké čipy. Právě omezení vývozu těchto technologií, které zavedla předchozí americká administrativa, zůstává zásadním bodem sváru v bilaterálních vztazích.

Čína se také snaží snížit svou závislost na americkém trhu a orientuje se více na jihovýchodní Asii a Evropskou unii. Vývoz do USA v posledních letech poklesl o pětinu. Peking se poučil z minulé Trumpovy návštěvy a na případná nová cla se připravuje. Symbolem soběstačnosti je automobilový průmysl v Čchung-čchingu, který těží z rozmachu elektromobility a nových železničních spojení přes střední Asii.

Zatímco Trump přijíždí s cílem vyjednat výhodnější obchodní podmínky a získat pomoc Číny při řešení konfliktu s Íránem, pro Peking je úspěchem už samotná existence hladce probíhající návštěvy. Si Ťin-pching se tím snaží prezentovat jako stabilní světový lídr a ukázat, že Čína zůstává otevřená mezinárodní komunitě. Proměna čínských měst tak slouží jako ukázka cesty, kterou se země hodlá v budoucnu ubírat.