EU se postavila proti zákazu potlačení identity LGBTQ+

Rozhodnutí Komise přichází jako reakce na evropskou občanskou iniciativu, pod kterou se podepsalo více než 1,1 milionu lidí. Signatáři požadovali právně závazný zákaz praktik, které mohou zahrnovat verbální napadání, nátlak, izolaci, nucenou medikaci, a v extrémních případech i elektrošoky či fyzické a sexuální zneužívání. Komise sice uznala, že tyto metody nemají žádnou terapeutickou hodnotu a jsou škodlivé, k plošnému zákazu však nepřistoupila.

Podle komisařky Lahbibové leží odpovědnost za tuto oblast především na samotných členských státech. Vysvětlila, že přijetí závazné unijní legislativy by vyžadovalo jednomyslnou shodu všech zemí, což je v současné politické konstelaci nereálné. V současnosti zakazuje konverzní praktiky pouze osm zemí Evropské unie. Komisařka věří, že nové doporučení vytvoří potřebný tlak na zbývající státy, aby se k zákazu připojily.

Organizátoři kampaně neskrývají zklamání a hovoří o „promarněné příležitosti“. Mattéo Garguilo, zástupce občanské iniciativy, zpochybnil argument Komise o časové náročnosti legislativního procesu. Podle něj nezávazná rezoluce nic neřeší, protože státy, které zakazovat nechtějí, tak díky ní ani neučiní. Aktivisté také neúspěšně žádali, aby byly tyto praktiky zařazeny na seznam závažných trestných činů s přeshraničním rozměrem.

Komise ve svém vyjádření uvedla, že ačkoliv nelze vyloučit, že některé formy nucené konverze splňují kritéria závažného zločinu, týkalo by se to pravděpodobně jen malého zlomku případů. Brusel se proto hodlá soustředit na podporu národních vlád při tvorbě jejich vlastních zákonů. Hadja Lahbibová hodlá osobně apelovat na ministry napříč Unií, aby tyto metody, které označila za barbarské, definitivně ukončili.