V kanadské provincii Québec, kde se již po desetiletí ozývají hlasy po odtržení od zbytku Kanady, dochází v těchto dnech k nezvyklému jevu. Mnoho stoupenců nezávislosti totiž začíná vnímat jednotu s Kanadou jako menší zlo – a to především kvůli prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi.
Sedmdesátiletá Suzanne Dumontová z Québec City patří k těm, kteří dlouhodobě podporovali suverenitu provincie. Přesto se v nadcházejících volbách chystá volit Liberály. Jak říká, nečiní tak srdcem, ale rozumem. V době, kdy Trump uvaluje cla na klíčová kanadská odvětví a veřejně mluví o tom, že by se Kanada mohla stát 51. státem USA, vidí Dumontová v silné federální vládě jedinou obranu.
Strana Bloc Québécois, která je tradičním zastáncem nezávislosti a kandiduje výhradně v Québecu, podle ní nedokáže v této situaci nic zásadního změnit. Volba konzervativců je pro ni zase „nemyslitelná“.
Podobně uvažuje i šedesátipětiletý Louis Plouffe z montrealského trhu Jean-Talon. Bloc sice podle něj dobře hájí zájmy Québecu v parlamentu, ale nemá šanci vládnout. I on chce, aby Kanada měla silný mandát čelit výzvám z jihu. Přes výhrady vůči liberálnímu lídrovi Marku Carneymu ho bude volit. Carney na něj působí důvěryhodně, a to i navzdory své slabé francouzštině.
Podle politoložky Émilie Fosterové z Carletonovy univerzity nyní v Québecu roste kanadský patriotismus. „Když si musíme vybrat, raději zůstaneme součástí Kanady, než abychom byli součástí Spojených států,“ říká.
Téměř 40 % voličů Bloku se podle průzkumu agentury Léger domnívá, že by nezávislý Québec měl na mezinárodní scéně menší vliv než Kanada jako celek. V provincii aktuálně vedou Liberálové s podporou 46 %, Bloc má jen 25 %, těsně před konzervativci.
Québec hraje v kanadských volbách klíčovou roli – z jeho 78 poslaneckých mandátů může vzejít rozhodující podpora pro vznik vlády. Mnozí voliči napříč zemí se proto obracejí k větším stranám, aby čelili „nové hrozbě“ z USA.
Bývalý centrální bankéř Mark Carney, který vedl centrální banky v Kanadě i Velké Británii, se profiluje jako krizový manažer. Jeho hlavní protivník, konzervativec Pierre Poilievre, staví kampaň na slibu obnovit „kanadský sen“.
Předvolební boj ovlivnila rezignace dlouholetého premiéra Justina Trudeaua, ale především bezprecedentní vměšování amerického prezidenta. Trumpovy cla nejvíce dopadají právě na Québec, který je klíčovým vývozcem hliníku do USA. Na mušce má Trump i dřevařský a mléčný průmysl.
Québec si tradičně chrání svou identitu a jazyk. Referenda o nezávislosti se zde konala už dvakrát. Proto vyvolávají Trumpovy útoky na suverenitu Kanady v provincii hluboké znepokojení.
Louis-Philippe Sauvé, poslanec za Bloc, bojuje o udržení svého mandátu v tradičně liberální montrealské čtvrti LaSalle-Émard-Verdun. Přestože se v kampani opakují témata jako bydlení či imigrace, dominuje diskusím vztah s USA.
„Trump nebude prezidentem navždy,“ říká Sauvé, „ale bytová krize nás trápit nepřestane.“
Vůdce Bloc Yves-François Blanchet kampaň zvládá bez větších chyb, ale jeho varování před možným ústupkem Ottawy vůči Američanům zatím nezabírají. Voliči hledají sílu, nikoli protest.
Ačkoliv Carney není rodilý Québečan a jeho francouzština má daleko k dokonalosti, jeho popularita roste. Kritici mu dávají za vinu například postoj proti rozšíření jazykového zákona v provincii, ale i přesto se mu v preferencích daří. Podle Dumontové si jeho francouzština nezaslouží ani šestku z deseti.
Jeho protivník, liberální kandidát Claude Guay, si myslí, že Trumpovo vyhlášení angličtiny za úřední jazyk Spojených států spustilo v Québecu poplach. Francouzština je v provincii oficiálním jazykem a celá Kanada je oficiálně dvojjazyčná.
Přesto nikdo netvrdí, že otázka nezávislosti Québecu je vyřešena. Přibližně 30 % obyvatel provincie stále podporuje odtržení. Ale jak říká Plouffe: „Neříkám, že se to nestane. Ale teď ještě nejsme připraveni.“
Související

Přidejte se k USA, získáte skvělou zdravotní péči, řekl Trump Carneymu. Nejsme na prodej, opáčil kanadský premiér

Útok, který otřásl Kanadou. Případ z Vancouveru ukázal, co představuje největší hrozbu
Aktuálně se děje
před 14 minutami

"Čas běží..." Německo dalo Rusku jasné ultimátum, do půlnoci se Kreml musí rozhodnout
před 58 minutami

Konec byrokracie v EU? Brusel chce konkurovat USA, na stole jsou zásadní změny
před 1 hodinou

EU představí tento týden nové sankce proti Rusku. Jsou tak slabé, že je schválí i Maďaři, tvrdí zdroje
před 2 hodinami

Začínám o příměří pochybovat, Putin je zaneprázdněn oslavami. Sejděte se, hned, vzkázal Trump Kyjevu a Moskvě
před 3 hodinami

Napětí sílí. EU stupňuje nátlak a čeká, zda Putin dnes schválí příměří
před 3 hodinami

Oči Evropy se upínají k von der Leyen: Soud rozhodne o tajných zprávách v jedné z největších smluv v EU
před 4 hodinami

Spojené státy a Čína se dohodly na 90denním příměří. Clo klesne o 115 %
před 5 hodinami

Pákistán vs Indie: Kdo vlastně krátký konflikt vyhrál?
před 5 hodinami

Děsivý obraz utajovaných praktik britských SAS: Soutěžili v popravování nevinných, zabíjeli neozbrojené i děti
před 7 hodinami

Počasí příští víkend: Teploty dvacítku nepřekonají, může se objevit déšť
Aktualizováno včera

MS v hokeji 2025: Česko porazilo Norsko 2:1
včera

Tusk: Obrovský požár nákupního centra rozpoutalo Rusko
včera

Trump vyráží na první zahraniční cestu, míří do tří nejbohatších zemí světa. Co od něj chtějí?
včera

Kanaďané jako první inkasovali, nakonec ale Lotyše deklasovali. Němce vlastní gól nesrazil
včera

Mimořádná zpráva Zelenskyj poletí za Putinem. Chce s ním jednat o míru osobně
včera

Chcete jednat? Prvně mír, za 30 dní uvidíme, vzkázal Západ Putinovi
včera

Mírové rozhovory bez míru. Putinova odpověď na ultimátum Západu může rozdělit Evropu
včera

Nováčci světového šampionátu polední zápasy prohráli. Slovinci se oproti Maďarům zmohli na gól
včera

Je konflikt zažehnán? Naopak, pokud příměří mezi Indií a Pákistánem vydrží, čeká svět nový boj
včera
Na stole jsou nové podmínky: Putinův návrh jednat přijmeme, ale pod jednou podmínkou, vzkázal Zelenskyj
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli označil nabídku ruského prezidenta Vladimira Putina na přímé mírové rozhovory za „pozitivní signál“, avšak zdůraznil, že jednání budou možná pouze v případě, že Rusko nejprve přijme 30denní příměří. Jde o první případ od začátku invaze v únoru 2022, kdy Moskva veřejně naznačila ochotu jednat bez podmínek.
Zdroj: Libor Novák