V kanadské provincii Québec, kde se již po desetiletí ozývají hlasy po odtržení od zbytku Kanady, dochází v těchto dnech k nezvyklému jevu. Mnoho stoupenců nezávislosti totiž začíná vnímat jednotu s Kanadou jako menší zlo – a to především kvůli prezidentovi Spojených států Donaldu Trumpovi.
Sedmdesátiletá Suzanne Dumontová z Québec City patří k těm, kteří dlouhodobě podporovali suverenitu provincie. Přesto se v nadcházejících volbách chystá volit Liberály. Jak říká, nečiní tak srdcem, ale rozumem. V době, kdy Trump uvaluje cla na klíčová kanadská odvětví a veřejně mluví o tom, že by se Kanada mohla stát 51. státem USA, vidí Dumontová v silné federální vládě jedinou obranu.
Strana Bloc Québécois, která je tradičním zastáncem nezávislosti a kandiduje výhradně v Québecu, podle ní nedokáže v této situaci nic zásadního změnit. Volba konzervativců je pro ni zase „nemyslitelná“.
Podobně uvažuje i šedesátipětiletý Louis Plouffe z montrealského trhu Jean-Talon. Bloc sice podle něj dobře hájí zájmy Québecu v parlamentu, ale nemá šanci vládnout. I on chce, aby Kanada měla silný mandát čelit výzvám z jihu. Přes výhrady vůči liberálnímu lídrovi Marku Carneymu ho bude volit. Carney na něj působí důvěryhodně, a to i navzdory své slabé francouzštině.
Podle politoložky Émilie Fosterové z Carletonovy univerzity nyní v Québecu roste kanadský patriotismus. „Když si musíme vybrat, raději zůstaneme součástí Kanady, než abychom byli součástí Spojených států,“ říká.
Téměř 40 % voličů Bloku se podle průzkumu agentury Léger domnívá, že by nezávislý Québec měl na mezinárodní scéně menší vliv než Kanada jako celek. V provincii aktuálně vedou Liberálové s podporou 46 %, Bloc má jen 25 %, těsně před konzervativci.
Québec hraje v kanadských volbách klíčovou roli – z jeho 78 poslaneckých mandátů může vzejít rozhodující podpora pro vznik vlády. Mnozí voliči napříč zemí se proto obracejí k větším stranám, aby čelili „nové hrozbě“ z USA.
Bývalý centrální bankéř Mark Carney, který vedl centrální banky v Kanadě i Velké Británii, se profiluje jako krizový manažer. Jeho hlavní protivník, konzervativec Pierre Poilievre, staví kampaň na slibu obnovit „kanadský sen“.
Předvolební boj ovlivnila rezignace dlouholetého premiéra Justina Trudeaua, ale především bezprecedentní vměšování amerického prezidenta. Trumpovy cla nejvíce dopadají právě na Québec, který je klíčovým vývozcem hliníku do USA. Na mušce má Trump i dřevařský a mléčný průmysl.
Québec si tradičně chrání svou identitu a jazyk. Referenda o nezávislosti se zde konala už dvakrát. Proto vyvolávají Trumpovy útoky na suverenitu Kanady v provincii hluboké znepokojení.
Louis-Philippe Sauvé, poslanec za Bloc, bojuje o udržení svého mandátu v tradičně liberální montrealské čtvrti LaSalle-Émard-Verdun. Přestože se v kampani opakují témata jako bydlení či imigrace, dominuje diskusím vztah s USA.
„Trump nebude prezidentem navždy,“ říká Sauvé, „ale bytová krize nás trápit nepřestane.“
Vůdce Bloc Yves-François Blanchet kampaň zvládá bez větších chyb, ale jeho varování před možným ústupkem Ottawy vůči Američanům zatím nezabírají. Voliči hledají sílu, nikoli protest.
Ačkoliv Carney není rodilý Québečan a jeho francouzština má daleko k dokonalosti, jeho popularita roste. Kritici mu dávají za vinu například postoj proti rozšíření jazykového zákona v provincii, ale i přesto se mu v preferencích daří. Podle Dumontové si jeho francouzština nezaslouží ani šestku z deseti.
Jeho protivník, liberální kandidát Claude Guay, si myslí, že Trumpovo vyhlášení angličtiny za úřední jazyk Spojených států spustilo v Québecu poplach. Francouzština je v provincii oficiálním jazykem a celá Kanada je oficiálně dvojjazyčná.
Přesto nikdo netvrdí, že otázka nezávislosti Québecu je vyřešena. Přibližně 30 % obyvatel provincie stále podporuje odtržení. Ale jak říká Plouffe: „Neříkám, že se to nestane. Ale teď ještě nejsme připraveni.“
Související
Separatisté chtějí rozpůlit Kanadu. Tajně se schází s Trumpovými lidmi
Trump zase vyhrožuje cly. Hrozí Kanadě kvůli paktování s Čínou
Aktuálně se děje
před 16 minutami
Náhrada za Turka? Byl bych lepší ministr než Pavel prezident, tvrdí podnikatel Richard Chlad
před 57 minutami
Kyjev a Moskva si vyměňují zajatce, potvrdil Zelenskyj. Ruský útok se po vypnutí Starlinku hroutí
před 1 hodinou
Británie se po zveřejnění Epsteinových dokumentů zmítá v krizi. Pod Starmerem se láme větev
před 2 hodinami
Unikát letošní olympiády: Sportovci obdrží nejdražší medaile v historii her
před 2 hodinami
Macinka je připraven být dva roky dvojministrem. Ve volbách očekává porážku Pavla
před 3 hodinami
Zelenskyj řekl, kolik ukrajinských vojáků zemřelo od začátku války
před 4 hodinami
Je hotovo. Umělá inteligence dosáhla lidské úrovně, tvrdí část vědců
před 5 hodinami
Jan Darmovzal popsal drastické podmínky venezuelského vězení. Dodnes má zdravotní problémy
před 6 hodinami
OSN stojí před kolapsem, varoval Guterres. Podle nejhorších scénářů nastane za pár měsíců
před 6 hodinami
Svět spadnul do nejistoty. Jaderné smlouvy exspirovaly, jaderný konflikt hrozí víc než kdy dřív
před 8 hodinami
Zimní počasí nabídne jinou tvář, naznačuje předpověď na příští týden
včera
Pavel bude na slavnostním zahájení ZOH i závodech Sáblíkové a Ledecké
včera
Plzeň prošla ligovou fází Evropské ligy jako nůž máslem. Po Portu neprohrála ani s Basilejí
včera
Babišova vláda pokračuje. Opozice neuspěla se snahou o vyslovení nedůvěry
včera
Kellnerovi posílají desítky milionů na pomoc ukrajinským civilistům
včera
Občanští demokraté udělali změny v poslaneckém klubu. Benda je přečkal
včera
Průšvih pro pořadatelskou Itálii. Krátce před hrami byl zjištěn doping u biatlonistky
včera
Klempíř chtěl mluvit s umělci, ale poté couvl. Pozvání platí i nadále
včera
Policie vyšetřuje vraždu ženy na Kladensku. Zadržela podezřelého
včera
Plán ukrajinské armády eliminovat 50 000 ruských vojáků měsíčně znepokojil odborníky
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vytyčil své armádě a novému ministrovi obrany Mychajlu Fedorovovi ambiciózní, ale krvavý cíl: zvýšit počet eliminovaných ruských vojáků na 50 000 měsíčně. Tato strategie má podle Kyjeva učinit náklady na válku pro Kreml neúnosnými a vynutit si „mír skrze sílu“. Zatímco v prosinci dosáhly ruské ztráty podle ukrajinských údajů 35 000 mužů, nová hranice má Moskvu definitivně zlomit.
Zdroj: Libor Novák