Predikce vývoje elektřiny a zemního plynu: Máme naději na snižování cen?

Faktem je, že názorů na to, že nejen cena elektřiny, ale i cena zemního plynu pro konečné spotřebitele opravdu nezadržitelně míří pod předválečnou úroveň (rozuměj před únor 2022, kdy Rusko začalo válku na Ukrajině) je už nyní hodně. Na druhou stranu jsou tu ale pořád opačné názory, které tvrdí, že tak jednoduché to opravdu nebude. Z veřejně dostupných informací lze totiž vyčíst, že i přesto, co vloni v létě dosáhly ceny energií v Evropě bezprecedentních maxim a nyní se pohybují u některých komodit na předválečné úrovni, rozhodně to neznamená, že je takový propad dlouhodobý a dlouhodobě se udrží.

Letos se v Evropě, hlavně díky počasí, podařilo v některých státech EU vyrobit z větrných a solárních zařízení tolik elektřiny, že tamní vlády musely řešit velký nadbytek elektřiny nejen pobídkami pro spotřebitele, ale i omezovat samotnou produkci této komodity. A při zápočtu dalších kroků byl výsledek jasný: Výrazný pokles poptávky po elektřině, produkované z fosilních zdrojů. Není snad nutné dodávat, jaký to mělo vliv právě na cenu pro konečné zákazníky. Dále pak cenu energií ovlivňuje nyní i to, že obavy ze zimního nedostatku ustoupily, když Evropa začala diverzifikovat dodávky plynu a prosadila nouzová opatření, jako je cíl 90% skladování plynu před zimní topnou sezónou a cíl snížení poptávky po elektřině o 5 % ve špičce.

Možná ale, že tím se příznivé zprávy vyčerpaly. Dá se totiž téměř s jistotou říct, že s výkyvy cen energií musí Evropa počítat i nadále a že tyto ekonomické jevy hned tak neustanou. Spíše naopak, podle některých názorů se totiž sezónní cenové výkyvy můžou stát normou. A tak zatímco v mediálním prostoru se objevují analýzy o tom, jak se cenové stropy na energie v různých zemích Evropské unie projeví na poklesu cen těchto komodit u konečných zákazníků, zajímavější prognózy jsou ty o cenách na rok 2024.

Třeba Česká národní banka už v únoru letošního roku zveřejnila na svých internetových stránkách analýzu, která říká: „V roce 2023 nebo 2024 by ceny energií mohly dokonce klesnout pod vládní cenové stropy (ekvivalent přibližně 200 EUR/MWh u elektřiny a 100 EUR/MWh u plynu, obojí bez DPH). Ceny směnných kontraktů na elektřinu a plyn pro ČR s dodáním v roce 2024 totiž postupně klesají vlivem energetických úspor, zajištění dodávek plynu z alternativních zdrojů, zvýšeného využívání obnovitelných zdrojů energie a dosavadní (loňské, pozn. red.) teplé zimy…“.

Opačné k tomuto výhledu jsou ale názory, které konstatují, že ceny energií zůstanou v příštím roce (stále) vysoké a že pořád máme dosti dlouhou cestu zpět k cenám před covidovou pandemií. Může se tak stát, že ceny (energií) v prvním čtvrtletí roku 2024 zůstanou stejné jako v posledním čtvrtletí roku 2023. Podle Mezinárodní energetické agentury (EIA) stále existuje riziko, že by ceny energií mohly letos v zimě vystřelit vysoko, což by podle mínění této agentury mohlo donutit znovu vlády zemí zakročit s opatřeními, jako je například garance ceny energie.  

Podle agentury Reuters bude mít v cenách za energie stále důležitější slovo vývoj poptávky po ní. Zpráva, na základě zjištění u EIA, říká: „Očekává se, že pokračující energetická krize a hospodářský pokles zpomalí růst celosvětové poptávky po energii v roce 2023, ale pravděpodobné oživení v roce 2024 znamená, že je třeba rozvíjet více obnovitelných kapacit, uvedla Mezinárodní energetická agentura (IEA). Globální tempo růstu spotřeby energie se má v roce 2023 zpomalit na o něco méně než 2 %, z 2,3 % v roce 2022, což bylo také snížení z pětiletého průměru před (globální pandemií) COVID 19, který činil 2,4 %.“

Reuters říká, že velkoobchodní ceny elektřiny výrazně klesly z rekordů dosažených v loňském roce v důsledku narušení způsobeného ruskou invazí na Ukrajinu, ale průměrné ceny v Evropě jsou stále více než dvojnásobné ve srovnání s rokem 2019, v Indii vzrostly o 80 % a v Japonsku o více než 30 %. % a ve Spojených státech však ceny ustoupily téměř na úroveň roku 2019. Ať už si vyberete nějakou autoritu, podle které se budete řídit ve výhledu cen energií, mělo by být jasné to, že mezi důležité faktory, které ovlivní konkrétní čísla patří více položek.  

Tak třeba ekonomická situace v zemích, kde se zemní plyn a elektřina vyrábějí, zmíněná míra poptávky po energiích, omezování spotřeby, počasí, stav zásobníků zemního plynu na konci topné sezóny, stav a kapacita energetické infrastruktury, budování dalších LNG terminálů, a pak hlavně další vývoj války na Ukrajině a schopnost najít jiné zdroje za dodávky plynu z Ruska a třeba i vývoj ekonomické situace ve východní Asii a v Evropě. A nesmí se zapomenout i na rozvoj obnovitelných zdrojů energie. A jistě by se našly i další parametry.

Možná ale, že se cenová situace s největší pravděpodobností začne znatelně zlepšovat už v příštím roce. Z veřejně dostupných informací lze totiž vyčíst, že některá očekávání českých obchodníků počítají s tím, že na velkoobchodním trhu se ceny energií sníží o 25 %. A rok 2025? Ten má údajně přinést pokračování trendu. V konkrétních číslech má dojít k poklesu cen asi o 20 %. Přejme si, aby se to stalo.