Bývalý šéf Tesca se vrhnul na záchranu planety. V Africe vytváří megalomanský projekt

V jižním Maroku, v provincii Tantan, se připravuje projekt, který by mohl změnit způsob, jakým Velká Británie získává energii. V oblasti o velikosti Londýna se plánují rozsáhlé solární a větrné farmy, jejichž čistá elektřina by mohla už v roce 2030 zásobovat přes 9 milionů britských domácností. 

Klíčovým prvkem tohoto ambiciózního plánu je nejdelší podmořský kabel na světě, dlouhý 4 000 km, který by přenášel energii přímo z Afriky na britské pobřeží, uvedl The Guardian.

Za tímto projektem stojí Sir Dave Lewis, bývalý šéf Tesca, který se po své úspěšné misi záchrany maloobchodního giganta rozhodl věnovat boji proti klimatickým změnám. Jako výkonný předseda společnosti Xlinks od roku 2020 usiluje o realizaci vize, která by Británii poskytla stabilní zdroj obnovitelné energie až 19 hodin denně díky kombinaci marockého slunečního svitu a větrných podmínek.

Projekt počítá s náklady, které by z hlediska ceny elektřiny konkurovaly budoucím offshore větrným farmám a byly nižší než náklady na energie z jaderné elektrárny Hinkley Point C. Investoři jako TotalEnergies, TAQA nebo britská Octopus Energy projekt podpořili částkou 100 milionů liber.

Lewis zdůrazňuje, že technické prvky projektu, od solárních panelů přes větrné turbíny až po vysokonapěťové podmořské kabely, jsou již osvědčené. Klíčem k úspěchu je jejich škálování a efektivní řízení. Plán zahrnuje i výstavbu továrny na kabely ve Skotsku, která by mohla pokrýt až 50 % potřeb projektu, pokud získá vládní podporu.

Navzdory jasným technickým přínosům projekt naráží na politické a logistické překážky. Britská vláda zatím nevydala konečné schválení, přestože Xlinks byl označen za projekt národního významu. Problémem je také potřeba stabilní smlouvy garantující výkupní cenu energie, což by mělo dopad na účty za energii pro britské domácnosti.

Další obavou je závislost na zahraničních zdrojích energie. Kritici varují, že takový projekt by mohl zvýšit závislost Británie na Maroku, což by mohlo být v budoucnu problematické. Lewis ale tento argument odmítá s pragmatickým pohledem: „Velká Británie je ostrovní stát. Byla by iluze myslet si, že může být energeticky zcela soběstačná.“

Podle Sira Davea Lewise je tento projekt jedinečnou příležitostí, jak posílit obnovitelné zdroje energie nejen v Británii, ale i v Maroku, kde by mohlo dojít k významnému ekonomickému růstu díky exportu čisté energie. „Čím více se o tomto projektu dozvídám, tím více jsem přesvědčen o jeho smysluplnosti,“ říká Lewis.

Pokud se podaří překonat byrokratické a politické překážky, mohl by tento podmořský kabel změnit pravidla hry v globálním energetickém sektoru a stát se vzorem pro mezinárodní spolupráci v oblasti obnovitelných zdrojů.

Související

Podněstří, ilustrační fotografie.

Podněstří v krizi: Gazprom a Kreml si protiřečí. Hrozí přímá ruská intervence

Podněstří se od začátku roku nachází v hluboké energetické krizi, která může zásadně ovlivnit jeho budoucnost. Region čelí dvěma scénářům: připojení zpět k Moldavsku nebo přímé ruské intervenci. Analytici varují, že snaha o reintegraci by mohla Moskvu vyprovokovat k agresi. Kreml mezitím z krize obviňuje Moldavsko a Ukrajinu, přestože Gazprom předem avizoval vypnutí plynu z jiných důvodů než kvůli ukončení tranzitní smlouvy.
Zima, ilustrační fotografie.

V Česku hrozí kvůli ledovce kalamita. Na problémy už se připravují na železnici

Lidé by v neděli, kdy končí dlouhé vánoční prázdniny, měli počítat s kalamitou kvůli ledovce, upozornil Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) v neděli ráno. Počasí bude způsobovat značné komplikace, zejména v dopravě a pravděpodobně i v energetice. Například České dráhy už v sobotu večer avizovaly, že jsou na situace připraveny. 

Více souvisejících

Energetika větrné elektrárny

Aktuálně se děje

před 28 minutami

Rubl, ilustrační foto

Rusko se sesype jako dům z karet? Tamní ekonomice se "daří", podle expertů za tím ale stojí manipulace

Ruský prezident Vladimir Putin ve svých projevech často zdůrazňuje sílu ruské ekonomiky, která podle něj odolává jak tlaku války na Ukrajině, tak západním sankcím. Ruská ekonomika skutečně překonala některá očekávání – v roce 2024 údajně rostla rychleji než ekonomiky Spojených států i hlavních zemí Evropské unie. Nezaměstnanost v Rusku je na historickém minimu a obranný rozpočet země se výrazně zvýšil. Tato čísla mají vyslat dvě hlavní poselství: ruské veřejnosti, že země stále drží krok, a západním spojencům Ukrajiny, že Rusko má výdrž na dlouhou dobu.

před 1 hodinou

Ilustrační foto

CIA: Covid zřejmě skutečně unikl z čínské laboratoře

Americká zpravodajská služba CIA vydala nové stanovisko k původu pandemie covidu-19, ve kterém uvádí, že je pravděpodobnější, že virus unikl z čínské laboratoře, než že by pocházel z přenosu mezi zvířaty. Přesto CIA uvedla, že toto hodnocení má „nízkou důvěru“, což znamená, že dostupné důkazy nejsou dostatečně přesvědčivé a jsou spíše rozporuplné.

před 2 hodinami

včera

Summit NATO 2024 ve Washingtonu

Zvýšení výdajů NATO, které prosazuje Trump, má smysl. Pomohlo by nejen Ukrajině

Myšlenka na dramatické zvýšení výdajů členských států NATO na obranu, o které hovoří prezident USA Donald Trump, by mohla mít významné dopady nejen na ukrajinskou obranu, ale i na americký obranný průmysl. Trump ve svém virtuálním projevu na fóru v Davosu vyzval členy NATO, aby zvýšili své výdaje na obranu z aktuálního cíle 2 % HDP na ambiciózních 5 %.

včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Slovákům nehrozí převrat podle plánů opozice, ale Kremlu. Fico lidem odepře práva rád

Slovenský premiér Robert Fico rozehrává nebezpečnou hru, která znepokojuje nejen jeho vlastní národ, ale i mezinárodní partnery Slovenska. Jeho „suverénní“ zahraniční politika, často až zuřivě proruská, rozděluje společnost a staví Slovensko do izolace. Ficovy kroky vyvolávají otázky: slouží opravdu zájmům Slovenska, nebo jen slepě následují scénář diktovaný Moskvou?

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Severokorejci nejsou jedinými zahraničními bojovníky na straně Ruska v ukrajinské válce

Zprávy o zapojení severokorejských vojáků do bojů na straně Ruska v rámci jeho války proti Ukrajině vyvolaly bouřlivou debatu mezi experty. Přestože přesný počet těchto vojáků a jejich role zůstávají nejasné, rozhodnutí Pchjongjangu nasadit své jednotky představuje významný moment nejen pro Ukrajinu, ale i pro mezinárodní komunitu. Severokorejci však nejsou první zahraniční občané, kteří se zapojili do této války na straně Moskvy, upozornil server National Interest.

včera

včera

Ilustrační foto

Ropná krize vyvolaná válkou odeznívá. Kdo na ni vydělal nejvíce?

Krize na ropném trhu, vyvolaná válkou Ruska na Ukrajině, pomalu odeznívá – a s ní i obří zisky ropných gigantů. Naznačují to finanční výsledky, které tento týden představí společnosti Shell a ExxonMobil. Tyto ropné velmoci zažily díky prudkému nárůstu cen energií během války nebývalou ziskovost, avšak současný pokles cen naznačuje, že éra rekordních příjmů se blíží ke konci.

včera

Protivládní protesty v Bratislavě (24.1.2025)

Politico: Slováky vyhnala do ulic hrozba odchodu z EU. Chtějí konec Fica, ne bratříčkování s Putinem

V pátek večer zaplnily ulice slovenských měst davy demonstrantů, kteří se postavili proti zahraničněpolitickému obratu vlády premiéra Roberta Fica směrem k Rusku. Protesty, kterých se podle odhadů zúčastnilo kolem 100 000 lidí, vyjadřovaly nesouhlas se směřováním země a volaly po respektování závazků Slovenska vůči jeho západním partnerům v NATO a Evropské unii. V Bratislavě, kde se sešlo přibližně 60 000 lidí, byla atmosféra nabitá emocemi a odhodláním.

včera

Teroristé Hamásu

Podmínky dohody se naplňují. Hamás propustil rukojmí, Izrael stovky vězňů

Čtyři izraelské vojačky byly v sobotu propuštěny z rukou Hamásu, který je držel jako rukojmí od útoku 7. října 2023. Tento krok byl součástí dohody o příměří, která zahrnovala výměnu rukojmí za palestinské vězně. Izrael však obvinil Hamás z nedodržení podmínek příměří, protože mezi propuštěnými nebyla civilistka Arbel Yehud, kterou Izrael požaduje zpět.

včera

Viktor Orbán /Fidesz/, maďarský premiér

Orbán si rázně dupnul: Sankce proti Rusku podpoříme, máme ale podmínku

Maďarský premiér Viktor Orbán opět vystoupil proti prodloužení sankcí Evropské unie vůči Rusku. Tentokrát svou podporu sankcím podmínil tím, že Ukrajina musí znovu otevřít plynovody a umožnit tok ruského plynu do Evropy. Orbánovo prohlášení zaznělo během jeho rozhovoru pro státní rozhlas Kossuth jen několik hodin před jednáním v Bruselu, kde se evropští diplomaté snažili obnovit sankční balíček.

včera

Teroristé Hamásu

Hamás začal na základě dohody s Izraelem propouštět rukojmí

Propuštění čtyř izraelských vojaček, které byly drženy jako rukojmí militantní skupinou Hamás v Gaze, představuje důležitý moment v rámci nedávno sjednaného příměří mezi Izraelem a Hamásem. Tyto ženy, které byly zajaty při masivních útocích Hamásu dne 7. října, byly předány Mezinárodnímu výboru Červeného kříže v přísně organizovaném a mediálně sledovaném procesu, píše BBC.

včera

Robert Fico

Proč se na Slovensku nezatýká? Fico v případě podezření na převrat musí konat, nemá ale důvod

Ruští představitelé se zastali slovenského vedení, které obvinilo opozici z přípravy převratu. Rétorika kabinetu Roberta Fica ale má množství logických děr – především fakt, že vůbec nedošlo k zatýkání, ačkoli se příprava státního převratu považuje za trestný čin. Zdá se tedy, že žádné obavy z převratu nikdy neexistovaly a Fico se pouze snažil přiblížit k Moskvě.

včera

Válka na Ukrajině: Následkem ruské invaze vznikají nedozírné škody na zdraví i majetku. Ilustrační foto

Evropa neví, jak dál. Je vyslání vojáků na Ukrajinu reálné?

Evropa se nachází na klíčovém rozcestí ve své zahraniční politice, kdy otázka možné vojenské přítomnosti v poválečné Ukrajině nabývá na intenzitě. Budoucí scénáře představují pro evropské lídry obrovskou výzvu – jak zajistit stabilitu a zároveň se vyhnout riziku eskalace. Přestože se myšlenka evropských mírových jednotek zmiňuje stále častěji, cesta k jejímu uskutečnění je složitá, a to z politického, vojenského i diplomatického hlediska, píše Politico.

včera

včera

Donald Trump

Spojené státy zastavily veškerou zahraniční pomoc

Spojené státy americké pozastavily veškerou zahraniční pomoc na základě interního memoranda, které bylo rozesláno úředníkům a americkým ambasádám po celém světě. Tento krok navazuje na výkonný příkaz prezidenta Trumpa, který nařídil devadesátidenní pauzu v poskytování zahraniční pomoci za účelem přezkoumání efektivity a souladu s jeho zahraničněpolitickými cíli, píše BBC.

včera

24. ledna 2025 22:13

24. ledna 2025 21:44

24. ledna 2025 20:53

Trump nařídil zveřejnění tajných dokumentů. Svět se dozví podrobnosti o vraždě Kennedyů

Americký prezident Donald Trump nařídil vládním úředníkům připravit plán na odtajnění dokumentů týkajících se tří nejvýznamnějších atentátů v americké historii – vražd Johna F. Kennedyho, Roberta F. Kennedyho a Martina Luthera Kinga Jr. Tento krok má potenciál odhalit nové skutečnosti o událostech, které již desítky let zůstávají předmětem spekulací a teorií.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy