KOMENTÁŘ | Češi kvůli přemrštěným cenám kritizují vládu. Jak to s tou drahotou ale vlastně je?

Není se proto co divit, že klíčovým důvodem velmi nízké důvěry vládě může být kritika a nesouhlas s vývojem ekonomiky, drahotou a vnímáním dalšího nepříznivého vývoje, když inflace v ČR je v Evropě jedna z nejvyšších, na druhou stranu národem trpěné rekordní zisky mamutích firem, třeba i z potravinářského sektoru.

Politologové navíc dodávají, že není nic divného na tom, jak i kvůli tomu roste obliba politiků z opozičních lavic. Oproti vládě totiž dělají její političtí kritici svou práci o poznání lépe (neb kritizovat a poukazovat na nedostatky je výrazně jednodušší). Na druhou stranu je ale fakt, že odpovědi na otázky spojené právě s výše popsaným zůstávají spíše v nedohlednu.

Třeba: Jak je to s tou drahotou, kdy skončí a odváděli všichni, kteří mají na starosti boj s vysokými cenami a jejich stabilitou svou práci dobře? Je pravdivý argument, že dobrovolně platíme chamtivým podnikatelům dražší benzín, dražší potraviny a já nevím co ještě?

„Je důležité si uvědomit, že zdražování se netýká jen Česka, je to problém globálního charakteru, který zasáhl ekonomiky po celém světě. Některé méně a některé víc, takže rozhodně bych netvrdila, že čeští obyvatelé dobrovolně platí vysoké ceny. Inflace ovlivnila každý jeden segment a odrazila se tak na výsledných nákladech výrobků a služeb podnikatelů, které se následně promítly do cen pro konečné spotřebitele,“ konstatovala pro server EuroZpravy.cz Olívia Lacenová, hlavní analytička společnosti Wonderinterest Trading Ltd.

Svůj výklad opírá o data. Podle ní se totiž, dle předběžného odhadu tuzemských statistiků, zvýšil index spotřebitelských cen v zemi v červenci 2023 o 8,9 %, což bylo nejméně za 17 měsíců. Podle analytičky Lacenové můžeme tedy sledovat, že situace se sice pomalu, ale postupně zlepšuje.

Pro srovnání: Situace na Slovensku je horší, jelikož až do července se inflace nacházela ve dvouciferných číslech, a následně v červenci poprvé po více než roce zpomalila na jednocifernou hodnotu ‒ konkrétně klesla na 9,7 %. Celkově se podle Lacenové Slovensko v důsledku zdražování zařadilo v červnu 2023 na první místo v žebříčku zemí s nejvyšší inflací v Evropě.  

Aby bylo jasno, i když Česko nepatří zrovna nyní k nejlevnějším státům Evropy, není to důvod pro nezřízenou kritiku. Tak třeba to tankování, „Češi platí podle statistických dat Evropské unie za 95oktanový benzin v průměru 1,616 eur, zatímco na Slovensku je to 1,703 eur. To samé platí pro naftu, v Česku se průměrná cena pohybuje na úrovni 1,504 eur, zatímco na Slovensku je to o něco více 1,563 eur. Samozřejmě, českým obyvatelům se nelze divit, že chodí na nákupy a tankovat do levnějšího Polska, jelikož průměrná cena benzínu tam se pohybuje na úrovni 1,489 eur a nafty 1,446 eur, což může měsíčně znamenat významnou úsporu financí v domácnosti,“ řekla serveru EuroZpravy.cz analytička. Jenže, jak dodává řada dalších ekonomických odborníků, cenové rozdíly v jednotlivých zemích jsou přirozeným jevem tržní ekonomiky. 

Ale dál. Lidi prý štve, že nerozumějí dohadům a vůbec nastavení tzv. úsporného balíčku, který, jak se také často objevuje, výrazně ovlivní rodinné finance. Jenže, pomůže ke snížení cen? „Úsporný balíček by měl být důležitým faktorem při ozdravení veřejných financí a zadlužování státu, i když některé jeho body mohou být z hlediska veřejnosti a dopadu na ni považovány spíše za nepopulární,“ řekla serveru EuroZpravy.cz Lacenová.

Faktem totiž podle ní je, že zaměstnanci i firmy si v konečném důsledku budou muset připlatit. Naopak, samotní spotřebitelé by měli jeho pozitivní účinky pocítit snížením daně z potravin, bydlení a zdravotnických prostředků. „V celkovém kontextu by však balíček měl mít protiinflační efekt a jeho zavedení by tak mělo mít na českou ekonomiku ve finále pozitivní dopad,“ konstatovala analytička.

A je tu i další bod. Zatímco v dohadech politiků se řeší i otázka, zda v hlídání cenové stability odvedla dobře svou práci Česká národní banka, mezi lidmi se tenhle problém zas tak moc neřeší. Jenže ‒ otázka je to důležitá. Podle Lacenové regulátor českého finančního trhu svou práci v hlídání cenové stability odvádí dobře.

„Určitě ano, mimo jiné ve své zveřejněné zprávě o měnové politice před pár dny centrální banka upozornila, že nižší DPH na vybrané položky se v konečném důsledku může projevit na nižších cenách pro spotřebitele pouze částečně, jelikož firmy a prodejci mohou potenciálně přistoupit ke zvýšení marží. Tím zaměřila již dopředu pozornost na možnou slabinu navrhovaných řešení a prostor podniknout potřebné kroky k tomu, aby se neopakovala podobná situace v zemi s maržemi, jaká nastala během loňského roku,“ vysvětlila pro server EuroZpravy.cz Lacenová.