Gaza čelí podle vysokého představitele OSN „nucenému hladovění“ ze strany Izraele. V rozhovoru pro BBC to prohlásil šéf humanitární pomoci OSN Tom Fletcher, podle něhož tato situace vedla ke změně v mezinárodní reakci na konflikt v oblasti.
Když byl dotázán, zda jeho tvrzení o nuceném hladovění odpovídá válečnému zločinu, odpověděl: „Ano, to je. Je to klasifikováno jako válečný zločin. Samozřejmě o tom nakonec musí rozhodnout soudy – a historie.“
Fletcher zároveň vyjádřil lítost nad svým nedávným tvrzením, že v Gaze může během 48 hodin zemřít 14 000 novorozenců, pokud nebude umožněn přístup humanitární pomoci. OSN tento údaj později stáhla. „Musíme být naprosto přesní ve vyjadřování,“ dodal.
Po téměř tříměsíční blokádě začal Izrael minulý týden umožňovat omezený přísun humanitární pomoci do Gazy. Blokáda zamezila dodávkám potravin, léků, paliva i přístřeší. Izrael rovněž obnovil své vojenské operace, čímž ukončil dvouměsíční příměří s Hamásem. Izraelská vláda tvrdí, že cílem těchto kroků je vyvinout tlak na Hamás, aby propustil 58 rukojmích, z nichž nejméně 20 má být stále naživu.
Od částečného uvolnění blokády panuje chaos u distribučních center Gázské humanitární nadace (GHF), kterou podporují USA i Izrael. OSN s touto organizací nespolupracuje a tvrdí, že při nedávném incidentu bylo zraněno 47 lidí, když davy lidí zaplavily jedno z center.
Fletcher situaci popsal takto: „Potraviny leží na hranicích, nejsou vpuštěny dovnitř, zatímco na druhé straně lidé hladovějí. Izraelští ministři přitom říkají, že je to způsob, jak vyvíjet tlak na obyvatelstvo Gazy.“
Zároveň vyzval izraelského premiéra Benjamina Netanjahua, aby se distancoval od výroků ministra financí Bezalela Smotricha. Ten prohlásil, že obyvatelé Gazy by měli pochopit, že nemají žádnou budoucnost, a začít nový život jinde. „Očekáváme, že všechny vlády budou stát za mezinárodním humanitárním právem,“ uvedl Fletcher.
Mezinárodní kritika Izraele roste. Šéfka diplomacie EU Kaja Kallasová v úterý uvedla, že „izraelské útoky v Gaze přesahují nutnou obranu proti Hamásu“. Německý kancléř Friedrich Merz dodal, že „už nechápe izraelské cíle“. V polovině května vyzvali lídři Velké Británie, Francie a Kanady Izrael, aby „zastavil vojenské operace“ a „okamžitě umožnil vstup humanitární pomoci“. Netanjahu jim odpověděl obviněním, že se postavili na stranu Hamásu.
Tom Fletcher v prohlášení z 14. května apeloval na Radu bezpečnosti OSN, aby jednala a zabránila možné genocidě v Gaze. „Zpravodajové hlásí nucené vysídlování, hladovění, mučení a masová úmrtí,“ řekl Fletcher. Připomněl selhání světového společenství v Rwandě, Srebrenici i na Srí Lance: „Svět nám tehdy řekl, že jsme varování nevyslyšeli. Teď je čas jednat.“
Fletcher sklidil tvrdou kritiku z Izraele za tvrzení o smrti 14 000 novorozenců během 48 hodin. Izraelské ministerstvo zahraničí obvinilo představitele OSN z šíření propagandy Hamásu a uvedlo, že nejde o humanitární práci, ale o „krvavé nařčení“.
„V době, kdy jsem tato slova pronesl, jsme zoufale usilovali o to, aby pomoc mohla vstoupit do Gazy. Věděli jsme, že máme jen pár dní na záchranu co nejvíce životů. Ale musíme být přesní a to jsme následně také upřesnili,“ reagoval Fletcher. K údajným tisícům kamionů čekajícím na hranici s Gazou, což Izrael popírá, uvedl: „Musím být opravdu opatrný a přesný.“
Přesto dodal, že v úsilí o záchranu životů nepoleví: „To je moje práce – mluvit o potřebě pomoci Gaze. A musím to dělat lépe.“
Podle něj je jediným řešením krize vyjednávání a vyzval k propuštění izraelských rukojmích držených Hamásem. „Všichni chceme, aby se rukojmí vrátili ke svým rodinám. Ale nejsem si jistý, co je vlastně cílem této války. Už nejde jen o rukojmí. Mluví se o likvidaci Hamásu. Ale v budoucím uspořádání Gazy pro něj nemůže být místo.“
Odmítl také izraelské tvrzení, že Hamás krade většinu humanitární pomoci. „Nechceme, aby se pomoc dostala k Hamásu. Ale naším cílem je, aby ji dostali civilisté – co nejvíce a co nejrychleji.“
Fletcher upozornil, že kromě Gazy čelí svět i dalším krizím – na Ukrajině, v Súdánu nebo Sýrii. „Svět je v nebezpečném okamžiku. Rada bezpečnosti je rozdělená, konflikty se hůře řeší, trvají déle a jsou ničivější. A my humanitární pracovníci neseme následky.“
Izrael zahájil operaci v Gaze v reakci na útok Hamásu z 7. října 2023, při němž zemřelo zhruba 1 200 lidí a 251 osob bylo uneseno. Podle ministerstva zdravotnictví ovládaného Hamásem zahynulo od té doby v Gaze nejméně 54 249 lidí, z toho téměř 4 000 od obnovení izraelské ofenzivy.
Související
Rada bezpečnosti konečně udělala něco správně. Přesto OSN zůstává zoufale nefunkční
RB OSN posvětila Trumpův plán pro Gazu. Gratuluji celému světu, reagoval šéf Bílého domu
OSN , Izrael , Pásmo Gazy
Aktuálně se děje
včera
Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů
včera
Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní
včera
"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem
včera
Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy
včera
Kreml popřel trojstranná jednání s USA a Ukrajinou. Macron přivítal ochotu Putina s ním mluvit
včera
Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě
včera
Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem
včera
Víkendová jednání na Floridě jsou nadějná, tvrdí ruští vyjednavači. Kreml ale stupňuje požadavky
včera
Rusko: Evropské změny v mírovém plánu naději na konec války nezvýšily. Možnost nalezení řešení zkomplikovaly
včera
Na záchranu v první linii čekal měsíc. Pak zraněného vojáka zachránil robot
včera
Amerika stupňuje tlak na Madura. Zabavila další tanker
včera
Americké ponorky jsou v Pacifiku v menšině. Jižní Korea má plán, jak to změnit
včera
Počasí: Budou Vánoce bílé? Ve středu může nasněžit
20. prosince 2025 21:44
USA navrhly setkání Spojených států, Ukrajiny a Ruska. Mír nemůže nastat za každou cenu, reagoval Zelenskyj
20. prosince 2025 20:36
Spousta začerněných stránek a pozoruhodně málo Trumpa? Zamlžování pravdy, říká jedna z Epsteinových obětí
20. prosince 2025 19:24
Poprask na internetu: Voliči SPD mluví o zradě, požadují odvolání Zůny. Okamura problém hasí
20. prosince 2025 18:11
Trump sliboval zlatou éru americké ekonomiky. Kde je, ptají se Američané po roce?
20. prosince 2025 16:57
Dokáže síla převážit nad totálním vyčerpáním? Ukrajina se chystá na dosud nejtemnější zimu
20. prosince 2025 15:46
Američtí a ruští představitelé se setkají na Floridě k dalšímu kolu rozhovorů o Ukrajině
20. prosince 2025 14:36
Z Británie přichází další varování: Rusko je expanzivní mocnost, chce podmanit Ukrajinu a destabilizovat NATO
Britská vláda pod vedením premiéra Keira Starmera přistoupila k výraznému snížení finanční podpory pro západní Balkán, což vyvolalo vlnu kritiky od bezpečnostních expertů i opozičních politiků. Financování určené k boji proti ruským dezinformacím, kybernetickým útokům a na podporu demokratických institucí v regionu klesne o plných 40 procent. V absolutních číslech jde o propad ze 40 milionů liber v loňském roce na 24 milionů liber pro období 2025–2026.
Zdroj: Libor Novák