Svět čelí skryté, ale hluboké krizi. OSN poprvé vydala vážné varování

UNFPA oslovila 14 000 lidí ve 14 zemích světa – od Německa po Nigérii, od Indie po Brazílii. Průzkum ukázal, že každý pátý dotázaný má nebo očekává, že bude mít méně dětí, než by chtěl. Nejčastěji kvůli nedostatku peněz (39 %), ale také kvůli pracovnímu vytížení, přetížení péčí o děti a nedostatku vhodného partnera.

„Většina lidí si přeje dvě nebo více dětí. Problém je, že mnozí z nich si to nemohou dovolit. A právě to je ta skutečná krize,“ prohlásila šéfka UNFPA Natalia Kanemová.

Například v Jižní Koreji uvedlo 58 % respondentů, že kvůli finančním nákladům nemohou mít další dítě. V Indii to řeklo 37 %, v USA 35 %. Nejméně častý byl tento důvod ve Švédsku – „jen“ 19 %.

Typickým příkladem je Namrata Nangia z Bombaje. Má pětiletou dceru, ale se svým manželem stále váhá, zda si mohou dovolit druhé dítě. „Školné, doprava, kroužky, návštěvy lékaře – všechno je drahé. Když jsem byla malá, nic z toho jsme neměli. Dnes se to ale od rodičů očekává,“ říká.

Namrata tráví denně tři hodiny cestováním do práce. Večer je vyčerpaná, ale snaží se věnovat dceři. „Máte výčitky, že se jí dostatečně nevěnujete. A pak už není čas na nic dalšího.“

UNFPA zjistila, že ještě větší překážkou než peníze je právě nedostatek času. To se týká zejména žen, které se snaží skloubit práci a mateřství.

Podle demografů je nový postoj OSN významným obratem. „Je to poprvé, co se UNFPA tak důrazně zaměřuje na nízkou porodnost,“ říká profesor Stuart Gietel-Basten z Hongkongské univerzity. Dosud agentura řešila hlavně problém nechtěných těhotenství a přístup k antikoncepci.

Průzkum ukázal i další překvapivé výsledky – například že 31 % respondentů starších 50 let má méně dětí, než si přáli. Tento fenomén „nesplněného rodičovství“ je tedy přítomný napříč generacemi.

Zatímco některé země bijí na poplach a chystají opatření na podporu porodnosti, OSN varuje před „panickými“ reakcemi. „Vidíme, že klesající porodnost se využívá jako záminka k nacionalistickým a protiimigračním politikám, nebo ke zpětným krokům v oblasti práv žen,“ upozorňuje Kanemová.

Podle ní by vlády měly místo toho odstraňovat praktické překážky rodičovství – zlepšit pracovní podmínky, přístup ke kvalitní péči o děti a rovnováhu mezi pracovním a rodinným životem.

Země jako Čína, Japonsko nebo Thajsko přitom ještě před 40 lety bojovaly s přelidněním, dnes se snaží motivovat k plození více dětí. Stejný obrat nyní prožívají i další státy, včetně Turecka či Maďarska.

Tento průzkum je prvním krokem ke globálnímu zhodnocení. Letos má UNFPA oslovit respondenty v dalších 50 zemích. Demografka Anna Rotkirchová z Finska, která radí vládě v oblasti porodnosti, považuje zprávu za zásadní: „Globálně se ukazuje, že lidé neplní své reprodukční ideály – a to je úplně nový jev.“

O tom, jak se státy s touto výzvou vypořádají, se rozhodne v příštích letech. Podle odborníků ale jedno platí univerzálně: lidé děti chtějí – jen jim v tom systém brání.