Snaha o pád vlády ministry nezajímá, nepřišla jich ani půlka. Předvolební show, vyčetla opozici Pekarová Aadamová

Poslanecká sněmovna se dnes v sešla na mimořádném jednání svolaném opozicí, jehož cílem je hlasování o vyslovení nedůvěry vládě premiéra Petra Fialy (ODS). Impulsem k tomuto kroku se stala takzvaná bitcoinová kauza, která v posledních týdnech výrazně otřásla českou politickou scénou a vyústila v rezignaci ministra spravedlnosti Pavla Blažka (ODS). Opoziční strany ANO a SPD, které schůzi iniciovaly, obviňují vládu z korupce, manipulace a krytí nelegálních darů. Požadují nejen odchod Stanjury a Decroixové, ale i pád celé vlády.

Ačkoliv je tento pokus opozice už čtvrtým v tomto volebním období, poprvé se odehrává na pozadí takto závažného skandálu, který přímo zasáhl kabinet. Vládní koalice složená ze stran ODS, KDU-ČSL, TOP 09 a hnutí STAN zatím drží jednotnou linii, přestože uvnitř jednotlivých stran panuje rostoucí napětí. K vyslovení nedůvěry je zapotřebí nejméně 101 hlasů. Opozice však v současnosti disponuje pouze 96 poslanci, což znamená, že bez minimálně pěti přeběhlíků z koaličních lavic nebude moci vládu svrhnout.

Mimořádné jednání zahájil ostře předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který označil kauzu kolem daru v hodnotě téměř jedné miliardy korun v kryptoměně za „nejšpinavější korupční skandál v dějinách České republiky“. Podle něj se nejednalo o chybu jednotlivce, ale o záměrný plán, jehož cílem bylo legalizovat pochybné peníze a získat politický vliv. „Byl to plán Blažka a Stanjury, který kryl premiér Fiala,“ prohlásil Babiš. Tvrdě zkritizoval vládu i za to, že neinformovala veřejnost a bezpečnostní výbory okamžitě poté, co se o daru dozvěděla.

Babiš zároveň otevřeně zpochybnil roli premiéra Fialy, který se podle něj snaží pouze krýt své ministry a vyčkávat, až kauza odezní. Kritizoval také přístup kabinetu k cenzuře a svobodě projevu. „Lidé se dnes bojí říkat své názory nahlas. Jsou případy, kdy obyčejná kritika vlády na sociálních sítích skončila vyšetřováním,“ uvedl předseda ANO.

Do debaty se následně zapojil i předseda SPD Tomio Okamura, který obvinil vládu z „prolhanosti a hlouposti“ a přirovnal situaci k pádu vlády Mirka Topolánka v roce 2009. Podle něj je jasné, že o kryptoměnovém daru věděla velká část vládních představitelů a snažila se celou věc zamlčet. Okamura vyzval vládní poslance k „aktivitě svědomí“ a připomněl, že i v minulosti padly vlády s těsnou většinou kvůli vnitřnímu rozkladu.

Překvapivě rezervovaný postoj zaujali Piráti, kteří ještě na podzim minulého roku tvořili součást vlády. Předseda strany Zdeněk Hřib oznámil, že by Piráti nebyli proti pokračování vlády, pokud by z čela ministerstva financí a spravedlnosti odešli klíčoví představitelé ODS – Zbyněk Stanjura a Eva Decroix. „Pokud mají koaliční partneři zájem, aby tato vláda měla pokračování, pak musí přijít změny,“ prohlásil Hřib a zároveň vyjádřil lítost nad tím, jakým způsobem se kabinet dostal do současné situace.

Po více než dvou hodinách diskuse vystoupil premiér Petr Fiala. Přiznal, že přijetí daru od osoby s kriminální minulostí bylo politicky velmi nešťastné. „Dopustili jsme zbytečný problém, který se měl řešit jinak. Důvěra veřejnosti byla otřesena a mrzí mě to,“ řekl premiér. Zdůraznil však, že podle dostupných informací nebyl porušen zákon a že ministr Blažek přijal za své jednání odpovědnost odstoupením, a to bez zbytečných odkladů.

Fiala připomněl, že Česká republika nepřišla o žádné veřejné prostředky, a že vláda postupovala v souladu se zákonem. Uvedl také, že svolal mimořádné jednání Bezpečnostní rady státu už 3. června, tedy několik dnů po zveřejnění informací. „Tato vláda nic nezametá pod koberec. Děláme to, co máme dělat, a necháváme věci prověřit nezávislými orgány,“ zdůraznil premiér.

Premiéra podpořil i předseda hnutí STAN a ministr vnitra Vít Rakušan. Ve svém vystoupení uvedl, že celá vláda má nyní čtyři měsíce na to, aby získala zpět důvěru občanů. „Je to čas, kdy můžeme dát odpovědi na otázky, které ještě mohou přijít,“ prohlásil. Zdůraznil rovněž zvládnutí migrační vlny a klesající kriminalitu navzdory tomu, že se v Česku od vypuknutí války na Ukrajině zdržuje o půl milionu obyvatel víc než dříve. Poděkoval přitom bezpečnostním složkám, které podle něj zvládly krize posledních let s obdivuhodným nasazením. 

Předseda klubu ANO Karel Havlíček tvrdě zkritizoval vládu Petra Fialy, když konstatoval, že „spadla klec a přetekl kalich vína“. Důvodem podle něj nejsou jen aktuální kauzy, ale celkové dlouhodobé selhání vládního kabinetu. Vyčetl mu mimo jiné porušení předvolebních slibů včetně navýšení daní, neplnění slibu o výši platů učitelů a postoj k zákazu aut se spalovacími motory.

Havlíčka později doplnila Alena Schillerová, která označila členy vlády za „spolupracovníky mafie“. Podle ní čelní představitelé Fialova kabinetu „pomáhají vybraným vlivovým skupinám“. Ve svém projevu se zaměřila především na ministra financí Zbyňka Stanjuru, kterého obvinila z přímé odpovědnosti za kontroverzní kauzu týkající se daru bitcoinů.

Kauza s kryptoměnou byla opakovaně připomínána i dalšími poslanci. Stanjura na to reagoval ve svém vystoupení s tím, že celý případ je zveličován a jeho resort se ničeho nezákonného nedopustil. Odmítl také obvinění, že měl zadat úkol Finančnímu analytickému útvaru, což by podle něj bylo v rozporu se zákonem, neboť FAÚ je nezávislá jednotka.

Stanjura se zároveň vymezil proti tvrzení, že se ÚZSVM podílel na prodeji bitcoinů. „Neprodával ÚZSVM, ale aukci zajišťovalo ministerstvo spravedlnosti,“ řekl a dodal, že ministerstvo financí o celé věci informoval tehdejší ministr Pavel Blažek dopisem 30. ledna. Stanjura se hájil, že jakmile měl k dispozici právní posudky, vnímal převzetí daru jako morálně i politicky problematické. O rezignaci však neuvažuje.

K řečnickému pultu následně předstoupila také ministryně spravedlnosti Eva Decroix, která se ohradila proti výrokům Aleny Schillerové a opozice obecně. Potvrdila, že její resort připravuje časovou osu událostí kolem převzetí bitcoinů a hodlá ji předložit vládě. Zdůraznila, že žádné zasahování do vyšetřování ze strany ministerstva neproběhlo. Opozici obvinila z účelové politizace případu.

Ministryně se zároveň pokusila debatu zklidnit výzvou k objektivnímu pohledu. „Všechny faktické události budou ozdrojovány a transparentně předloženy veřejnosti,“ ujistila Decroix. Upozornila, že opozice ignoruje standardní právní procesy a sází jen na politický efekt.

Debata se ale rychle stočila k dalším tématům. Ministr financí Stanjura i ministr průmyslu Lukáš Vlček (STAN) začali vyjmenovávat úspěchy svých resortů. Stanjura hovořil o stabilizaci veřejných financí, přestože byl z opozičních lavic opakovaně přerušován výkřiky. Vlček zmínil centrální zásobování teplem či dostavbu Dukovan. Na chvíli se zdálo, že se jednání změnilo spíše v přehlídku sebechvály.

Ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) zase reagoval na výroky Andreje Babiše ohledně uprchlíků. Tvrdě se ohradil proti tomu, co označil za „nenávistné výroky na adresu Ukrajinců“. Zdůraznil, že jejich přítomnost je klíčová pro fungování sociálních služeb, zdravotnictví i zemědělství. Prosil předsedu ANO, aby přestal šířit nepravdivé informace o tom, že přítomnost uprchlíků omezuje pomoc pro české občany.

Zajímavým momentem byl také výpad Jurečky vůči ANO, když upozornil na prořídlé lavice opozice, která přitom sama jednání svolala. Ani vládní řady ovšem nebyly plně obsazeny – z ministrů byli přítomni jen čtyři.

Předsedkyně Sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) zhodnotila celé jednání jako „předvolební show za peníze daňových poplatníků“. Podle ní se nejedná o skutečný zájem o řešení bitcoinové kauzy, ale o snahu opozice získat politické body. Zároveň varovala před návratem k vládě tvořené ANO, SPD a Stačilo!. 

Související

Volby, ilustrační fotografie.

ANO by vyhrálo sněmovní volby. Motoristům už šlape na paty hejtman Kuba

Jen pět uskupení by se teď dostalo do Poslanecké sněmovny, ukazuje průzkum agentury NMS pro web novinky.cz. Zvítězilo by hnutí ANO premiéra Andreje Babiše, jemuž by dala hlas téměř třetina voličů. Těsně pod pětiprocentní hranicí by skončilo hnutí Naše Česko, nový subjekt vedený jihočeským hejtmanem Martinem Kubou. 
Andrej Babiš

Výbor Sněmovně nedoporučil vydat Babiše a Okamuru k trestnímu stíhání

Sněmovní mandátový a imunitní výbor v úterý vydal doporučení, které může zásadně ovlivnit další osud dvou nejvýše postavených politiků země. Členové výboru se v tajném hlasování usnesli, že nedoporučují Poslanecké sněmovně vydat premiéra Andreje Babiše (ANO) ani předsedu Sněmovny Tomia Okamuru (SPD) k trestnímu stíhání.  

Více souvisejících

Poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

před 38 minutami

Olympijský hokejový stadion v Miláně

Jak nám sportovci zase jednou dali důvod tomu, proč má olympiáda i v dnešním světě smysl

Pro sportovní nadšence, fanoušky a novináře během posledních šestnácti dní prakticky neexistovalo nic jiného, než Zimní olympijské hry v Miláně a Crotině d´Ampezzo. Vedle toho, že takový velký sportovní svátek kromě radosti přináší pro sportovce i novináře stres ve snaze předvést co nejlepší a bezchybné výkony, tak přináší také jednu z mála jistot v dnešním stále se měnícím světě. Pokaždé když při zahajovacím i zakončovacím ceremoniálu zazní emotivní tóny olympijské hymny, alespoň pro mně se ten překotný svět, který už pomalu nestíháme ani sledovat, zastaví s vědomím, že zkrátka vidím něco, co musí přežít i pro další generace.

před 47 minutami

před 2 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj pozval Trumpa na návštěvu Ukrajiny

U příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze vystoupil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s emotivním videoprojevem, v němž vyzval Donalda Trumpa k návštěvě Kyjeva. Zelenskyj zdůraznil, že Vladimir Putin nedosáhl svých původních válečných cílů a nepodařilo se mu zlomit ukrajinský lid. Ukrajina podle něj v žádných budoucích jednáních nezradí své občany a udělá vše pro dosažení spravedlivého a důstojného míru.

před 2 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Čtyři roky války na Ukrajině otřásly celým světem. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že zůstali sami

Válka na Ukrajině trvá již čtyři roky a za tu dobu stihla od základů proměnit povahu moderního válčení, otřást globální rovnováhou sil a rozbít dosavadní evropskou bezpečnostní architekturu. Pro Ukrajinu je tento konflikt krutým prokletím – země musí neustále adaptovat své síly, aby ušetřila zbytek Evropy před ruskou agresí, zatímco sama platí daň v podobě nekončících ztrát. Mezi Ukrajinci sílí vyčerpání a pocit, že jsou v boji osamoceni, zatímco Západ sice mluví o míru, ale svou váhavostí v materiální podpoře odsuzuje zemi k nekonečnému boji.

před 3 hodinami

Volodymyr Zelenskyj v krytu

VIDEO: Zelenskyj světu na výročí války poprvé ukázal svůj bunkr

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj si připomněl čtvrté výročí zahájení ruské invaze emotivním videoprojevem, který natočil přímo v prostorách svého bunkru na Bankovově ulici v Kyjevě. V úvodu připomněl známý výrok o tom, že Vladimir Putin plánoval dobýt Kyjev za pouhé tři dny. Skutečnost, že ukrajinský odpor trvá již čtyři roky, podle něj vypovídá o nesmírné odvaze a vytrvalosti celého národa, který od 24. února 2022 urazil náročnou cestu.

před 4 hodinami

Belgie, Brusel

Belgie se po ostré hádce snaží narovnat vztahy s USA

Belgické ministerstvo zahraničí v úterý oznámilo, že nastal čas „otočit list“ v diplomatické roztržce se Spojenými státy. Napětí vyvolaly výroky amerického vyslance Billa Whitea, které vyústily v ostrou výměnu názorů s místními politiky. Po uklidňujícím setkání mezi ministrem zahraničí Maximem Prévotem a velvyslancem Whitem belgická strana zdůraznila, že obě země jsou dlouholetými spojenci s hlubokými historickými vazbami a měly by se soustředit na pozitivní agendu.

před 5 hodinami

Karel Řehka Prohlédněte si galerii

Řehka označil Rusko za největší hrozbu: Politika Kremlu směřuje k rozvratu světového řádu

Přední představitelé české armády a vlády upozorňují na kritické zhoršení bezpečnostního prostředí v Evropě, které označují za nejvážnější od dob studené války. Náčelník generálního štábu Karel Řehka během pravidelného velitelského shromáždění označil za největší hrozbu současné Rusko. Podle jeho slov se bezpečnostní situace v nejbližší době nezlepší a varoval, že agresivní politika Kremlu směřuje k rozvratu stávajícího světového řádu.

před 5 hodinami

Robert Fico

Fico se přidal na stranu Ruska, tvrdí SaS. Podala na něj trestní oznámení za vlastizradu

Slovenská opoziční strana SaS v úterý podala na Generální prokuratuře SR trestní oznámení na premiéra Roberta Fica. Důvodem jsou jeho nedávná vyjádření a kroky, které směřují k zastavení takzvaných havarijních dodávek elektrické energie na Ukrajinu. Podle představitelů opozice mohl předseda vlády svým jednáním naplnit skutkovou podstatu hned několika závažných trestných činů.

před 6 hodinami

Dmitrij Peskov na druhém summitu Rusko Afrika 2023.

Peskov k výročí invaze: Západ se snaží Rusko rozdrtit, válka sjednotila zemi

Kremelský mluvčí Dmitrij Peskov u příležitosti čtvrtého výročí zahájení plnohodnotné invaze prohlásil, že Rusko hodlá i nadále prosazovat své válečné cíle na Ukrajině. Moskva se podle něj nachází v široké konfrontaci se Západem, který se údajně snaží Rusko „rozdrtit“. Peskov však tvrdí, že tento tlak namísto oslabení pomohl zemi sjednotit a vedl k mimořádné konsolidaci ruské společnosti.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Trump plánuje nově zavedená cla ještě navýšit

Nová celosvětová cla amerického prezidenta Donalda Trumpa jsou v současné době nastavena na úrovni 10 %, avšak četné zprávy naznačují, že představitelé Bílého domu již plánují cestu k jejich zvýšení na 15 %. Takový nárůst by zasáhl zejména Velkou Británii, která si teprve loni v létě vyjednala desetiprocentní sazbu na mnoho druhů zboží. Podle analýzy nezávislého orgánu pro monitorování obchodu by scénář s patnáctiprocentním clem paradoxně přinesl největší snížení průměrných celních sazeb Brazílii a následně Číně.

před 8 hodinami

Volodymyr Zelenskyj

Ve válce padlo 55 tisíc ukrajinských vojáků, prohlásil Zelenskyj. Na ruské straně jsou ztráty vyšší, spočítala BBC

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj u příležitosti čtvrtého výročí ruské invaze v plném rozsahu prohlásil, že Ukrajina udělá vše pro to, aby dosáhla míru. Podle jeho slov Vladimir Putin nedosáhl svých cílů, kterých chtěl v sousední zemi docílit. Zelenskyj během vzpomínkových akcí v Kyjevě zdůraznil, že od 24. února 2022 padlo nejméně 55 000 ukrajinských vojáků, ačkoliv odhady stanice BBC naznačují, že počet obětí může být až 200 000.

před 9 hodinami

Donald Trump

Od trpělivé diplomacie až po svržení íránského režimu. Jaké možnosti má Trump na stole?

Prezident USA Donald Trump stojí před zásadním rozhodnutím ohledně dalšího postupu vůči Íránu poté, co nařídil největší posílení amerických vojenských sil na Blízkém východě od začátku války v Iráku. Aktuálně má na stole tři hlavní scénáře, které sahají od trpělivé diplomacie až po snahu o svržení tamního režimu. Každá z těchto cest s sebou nese značná rizika a prezident dostává od svých poradců i spojenců často protichůdná doporučení.

před 10 hodinami

Zničená Ukrajina.

CNN: Ruská bezohlednost Evropu nevede k masivní akci. Čeká, že se agresor jednou zastaví sám

Čtyři roky války na Ukrajině přinesly seismické změny, které zásadně proměnily povahu moderního válčení, rovnováhu globálních mocností i samotnou evropskou bezpečnost. Pro Ukrajinu je tento konflikt prokletím, v němž musí bojovat o přežití a adaptovat se dostatečně rychle na to, aby ušetřila hranice Evropy před ruskými silami. Kyjev platí za tento rozvrat neúprosnou cenu v podobě neustálých ztrát, přičemž mnozí Ukrajinci přiznávají, že zůstávají pozitivní jen proto, že jinou možnost prostě nemají.

před 10 hodinami

Dovoz a vývoz zboží

Začala platit nová Trumpova plošná cla. Evropa nevylučuje odvetu

Nová plošná cla amerického prezidenta Donalda Trumpa ve výši 10 % oficiálně vstoupila v platnost. Stalo se tak poté, co Nejvyšší soud v pátek zablokoval řadu jeho rozsáhlých dovozních daní. Pouhých několik hodin po tomto soudním rozhodnutí podepsal prezident výkonné nařízení, které zavedlo tento nový poplatek s platností od 24. února.

před 12 hodinami

včera

Peter Mandelson

Británií otřásá další zatčení. Policie kvůli Epsteinovým spisům zadržela exministra Mandelsona

Bývalý britský ministr a někdejší velvyslanec v USA Peter Mandelson byl zatčen pro podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby. K zadržení došlo krátce před půl pátou odpoledne v jeho londýnském domě ve čtvrti Camden, odkud ho policisté odvedli do neoznačeného civilního vozu. Dvaasedmdesátiletý šlechtic byl následně převezen na policejní stanici k výslechu.

včera

Donald Trump

Státy, které USA zneužívaly, budou čelit mnohem vyšším clům, prohlásil Trump. EU zastavuje ratifikaci dohody

Americký prezident Donald Trump i přes nedávné soudní komplikace dál stupňuje svou obchodní válku a ohlásil zavedení nových patnáctiprocentních globálních cel. Tento krok přichází bezprostředně poté, co Nejvyšší soud označil jeho předchozí nouzová cla za nezákonná. Federální úřad celní a hraniční ochrany potvrdil, že sběr těchto zneplatněných poplatků bude ukončen dnes po půlnoci východoamerického času.

včera

Andrij Sybiha

Kde se zaseklo jednání o míru? Z dvacetibodového plánu zbývá dořešit poslední tři body, řekl Sybiha

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha přinesl nové zprávy o vyjednávání s Ruskou federací, které by mohlo vést k ukončení probíhajícího válečného konfliktu. Rozhovory, které byly zahájeny v Abú Zabí, se podle něj vyvíjejí slibným směrem a obě strany se shodují na konání dalšího důležitého kola příští týden v Ženevě. Z předloženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dořešit již jen poslední tři body, přičemž Sybiha doufá v konstruktivní debatu o konkrétních krocích namísto prázdného řečnění.

včera

Olympijské hry v Miláně a Cortině jsou minulostí. V římském amfiteátru ve Veroně je ukončila předsedkyně MOV

Pětadvacáté Zimní olympijské hry v Miláně a Cortině d´Ampezzo už jsou definitivně za námi. Po šestnácti soutěžních dnech je totiž ukončila předsedkyně Mezinárodního olympijského výboru (MOV) Kirsty Coventryová během nedělního slavnostního zakončení Her konajícího se v římském amfiteátru ve Veroně. Došlo zde také k tradičnímu předání olympijské vlajky pořadatelům Her příštích, které se v roce 2030 pořádají ve Francouzských Alpách.

Zdroj: David Holub

Další zprávy