Volba, která může změnit svět. Trump čelí zřejmě nejdůležitějšímu rozhodnutí v kariéře

Izrael, který ve stínu mezinárodní kritiky pokračuje ve vojenské eskalaci s Íránem, dává Spojeným státům opakovaně najevo, že je čas jednat. Bývalý izraelský ministr obrany Joav Galant v rozhovoru pro CNN zdůraznil, že pouze Amerika má schopnosti íránský jaderný program skutečně zničit. Současný premiér Benjamin Netanjahu zároveň odmítl jakékoli diplomatické snahy o obnovení jednání s Íránem jako „naivní a nefunkční“.

Trump však není pod tlakem jen zvenčí. Steve Bannon a Tucker Carlson, dvě ikony konzervativních médií, tvrdí, že útok na Írán by byl zradou samotných základů Trumpismu. Carlson upozornil, že by to znamenalo opuštění principu „America First“ a návrat ke geopolitickým katastrofám, jakými byly války v Iráku či Afghánistánu. „Nepotřebujeme další blízkovýchodní válku, která neslouží našim zájmům,“ prohlásil Carlson v Bannonově show War Room.

Trump situaci navíc eskaloval vlastními slovy na sociální síti Truth Social, kde varoval: „IRÁN NESMÍ MÍT JADERNOU ZBRAŇ“ a vyzval k okamžité evakuaci Teheránu — bez vysvětlení, proč k takovému varování vůbec přistoupil.

Napětí zesílilo poté, co Trump náhle opustil summit G7 v kanadském Kananaskis. Oficiálně kvůli „zjevným důvodům“, neoficiálně kvůli bezpečnostním poradám ohledně situace s Íránem. Evropské státy mezitím naléhají, aby USA Netanjahua „krotily“ a nevyhrocovaly situaci dále. Znepokojení vyvolalo i Trumpovo vyjádření, že by mohl do mírových jednání zapojit i Vladimira Putina, což v Evropě vyvolalo silnou nelibost.

V hnutí MAGA se mezitím rozhořela hluboká debata. Zatímco radikální konzervativci odmítají jakékoli vojenské dobrodružství, zastánci intervencí jako senátor Lindsey Graham tvrdí, že nyní je jedinečná šance ukončit íránské jaderné ambice jednou provždy. Mezi krajními postoji se tak prezident ocitá v roli rozhodčího, jehož krok určí nejen směr americké zahraniční politiky, ale možná i jeho politické přežití.

Na levici se ozývá zejména senátor Bernie Sanders, který odsoudil nedávný izraelský atentát na hlavního vyjednavače íránského jaderného programu jako sabotáž amerických diplomatických snah. „Tato akce byla záměrně načasována tak, aby zničila naději na jednání,“ uvedl Sanders.

Izraelští představitelé, jako Benny Gantz či prezident Jicchak Herzog, přitom připomínají, že pouze Spojené státy disponují technologiemi, které by mohly skutečně zničit podzemní komplex Fordo. Trump tak čelí rozhodnutí, které žádný americký prezident nechce učinit: rozpoutat vojenskou operaci s globálními následky, nebo čelit riziku jaderného Íránu.

Je ironií, že právě Trump sám připravil půdu pro dnešní krizi, když v prvním funkčním období zrušil dohodu o íránském jaderném programu z éry Obamy, což tehdy nadchlo Netanjahua, ale v dlouhodobém horizontu otevřelo Íránu cestu k obnovení jaderných aktivit.

Trumpův styl, kdy eskaluje krize a poté je nečekaně urovnává, se nyní dostává do střetu s realitou: útok na Fordo nelze vzít zpět. Ať už se rozhodne jakkoli, bude nést odpovědnost za následky – jak doma, tak ve světě.

V tuto chvíli nepadlo žádné definitivní rozhodnutí. Trump mlží, mluví o potřebě dohody s Íránem, ale zároveň hrozí vojenskou akcí. Možná jen blufuje. Možná sám ještě neví, co udělá.

Ale čas se krátí — a jak řekl Galant v CNN: „Prezident Spojených států má v rukou budoucnost světa.“