Podle výzkumu provedeného University of Plymouth došlo během posledních dvaceti let k ztmavnutí více než jedné pětiny světového oceánu. Tento jev, který zahraniční odborníci nazývají „ocean darkening“ a nastává tehdy, když se kvůli změnám v horní vrstvě vody sníží hloubka, do které je schopno proniknout sluneční světlo.
Ve studii zveřejněné v odborném časopise Global Change Biology vědci odhalili, že mezi lety 2003 a 2022 došlo ke ztmavnutí přibližně 21 % světového oceánu. Příčiny tohoto vývoje spočívají podle jejich závěrů v kombinaci více faktorů – od změn v kvetení řas, přes výkyvy teplot mořské hladiny, až po vliv umělého osvětlení.
Autoři studie upozorňují, že více než 9 % oceánské plochy, což odpovídá zhruba rozloze afrického kontinentu, zažilo pokles pronikavosti světla o více než 50 metrů. Na dalších 2,6 % oceánu dokonce světlo proniká o více než 100 metrů méně než dříve, což naznačuje opravdu výrazné změny v podmínkách pod hladinou oceánů.
Přestože vědci zatím nedokážou přesně určit veškeré důsledky těchto změn, domnívají se, že by mohly vážně ovlivnit nejen mořské živočichy, ale i přirozené procesy, které v rámci ekosystému oceány poskytují planetě a lidstvu.
Dr. Thomas Davies, odborník na ochranu mořského prostředí, vysvětlil, že zatímco dřívější studie upozorňovaly na barevné změny oceánu, pravděpodobně způsobené změnami v planktonových společenstvech, tato nová zjištění potvrzují, že dochází k rozsáhlému ztmavování. To zásadně omezuje množství světla, které je nezbytné pro přežití a rozmnožování mnoha organismů, jež se spoléhají na přirozené světelné cykly Slunce a Měsíce. Dr. Davies navíc zdůraznil, že tento proces může mít velký dopad nejen na mořský život, ale také na kvalitu vzduchu, který dýcháme, na dostupnost ryb pro lidskou spotřebu, i na schopnost planety vyrovnávat se s klimatickými změnami.
Profesor Tim Smyth z Plymouthské mořské laboratoře dodal, že ztmavení oceánů by mohlo přinutit světlo závislé živočichy přesouvat se blíže k hladině, čímž by mezi nimi došlo ke zvýšené konkurenci o potravu a další nezbytné zdroje. Tento posun by podle něj mohl vést k hlubokým změnám v rovnováze celého mořského ekosystému.
Související
Oceány jsou nejteplejší v historii. Dopady už brzy pocítí celý svět
Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Francie vyzvala Británii k návratu do EU
před 1 hodinou
Plicní mor v minulosti vyvolal tři zničující pandemie, lidé na něj umírají dodnes
před 2 hodinami
Pikeová nemůže po neúspěšné popravě ovládat ruce. Probrala se krátce předtím, než ji odpojili od přístrojů
před 3 hodinami
WHO stále nemá informace o záhadném úmrtí ruské vědkyně
před 4 hodinami
V USA popravili muže za vraždu, poprvé po neúspěšném pokusu o smrtící injekci
před 5 hodinami
Americká prokuratura se chystá vznést nová obvinění proti Madurovi za mučení Američanů
před 5 hodinami
Trump zmírnil své kontroverzní výroky o íránském útoku na americká města
před 7 hodinami
Víkendové počasí už bude typicky říjnové, naznačuje předpověď
včera
Popáleniny třetího stupně. Pro muže z obce na Opavsku letěl vrtulník
včera
Česko hostí konferenci Interpolu. Metnar zmínil důležitost mezinárodní spolupráce
včera
Trump hodlá zavolat Putinovi. Američané chtějí více informací o záhadné nemoci
včera
Smrt muže ve Dvoře Králové nad Labem. Kauzu si převzali kriminalisté
včera
Trump opět tvrdí, že válka na Ukrajině je blízko konce
včera
Čtyři projevy čtvrteční změny počasí. Minimálně jeden je potenciálně překvapivý
včera
Nobelovu cenu za chemii získali vědci za vyřešení záhady asymetrie života
včera
Tři roky od izraelského masakru: Útok Hamásu si připomíná celý svět, lídři mluví o barbarství
včera
Francouzská policie kvůli mladíkovi, který přišel o ruku, zavádí zásadní změnu
včera
Volby v USA se mění v ostrý spor. Proč zaznívají varování před hlasováním poštou?
včera
V Rusku se objevil druhý případ záhadné nemoci. Moskva popírá, že by šlo o mor, WHO žádá vysvětlení
včera
Pavlová je úplně mimo, míní poslanci z koalice i opozice. Hrad čelí další kritice
Pražský hrad čelí další kritice. Tentokrát není jejím cílem jen prezident Petr Pavel, ale i první dáma Eva Pavlová, která se snažila manžela zastat. Podle některých politiků z jinak soupeřících bloků v Poslanecké sněmovně je však se svými argumenty úplně mimo.
Zdroj: Jan Hrabě