Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii

Rychlost oteplování vodních mas dosáhla v roce 2025 úrovně, která podle webu The Conversation odpovídá energii uvolněné při výbuchu přibližně dvanácti atomových bomb svržených na Hirošimu každou sekundu po celý rok. Podobně rychlé změny klimatu Země zažila naposledy před zhruba 120 tisíci lety před poslední dobou ledovou, tehdy však k oteplování docházelo postupně v průběhu tisíců let kvůli pomalým posunům oběžné dráhy planety. Současný stav vyvolaný lidskou činností má zásadní dopady, protože teplejší moře způsobují silnější cyklóny, zvyšují vlhkost vzduchu a vedou k intenzivnějším srážkám i vlnám veder na pevnině.

V tropickém Pacifiku se aktuálně formuje silný klimatický jev El Niño, který s sebou přináší riziko extrémních mořských vln veder v západním Indickém oceánu, tropickém Atlantiku a východním Tichomoří. Evropa se potýká s rekordní vlnou veder, přičemž výjimečně horká jsou i moře v jejím okolí. Části Středozemního moře vykazují teploty až o 6 °C vyšší, než je dlouhodobý průměr, a Severní moře je teplejší až o 3 °C. V centrálním a východním Pacifiku pak povrchová teplota přesahuje průměr o 1,24 °C, přičemž pod hladinou jsou hodnoty vyšší dokonce o více než 6 °C.

Typický cyklus El Niño trvá přibližně jeden rok a jeho plný vliv na atmosféru se projevuje až v závěru tohoto období. Z toho důvodu lze očekávat, že přestože bude rok 2026 extrémně teplý a může přinést nové teplotní rekordy, následující rok bude pravděpodobně ještě teplejší kvůli postupnému uvolňování tepla z oceánů zpět k povrchu. Neustálé oteplování vod navíc vážně ohrožuje mořské ekosystémy, zejména korálové útesy nebo podmořské louky.

Propojení mezi děním v oceánech a na pevnině se jasně ukázalo již v červnu 2023, kdy rekordní mořská vlna veder v Severním Atlantiku předcházela intenzivním suchům v Evropě, ničivým záplavám ve Španělsku a rozsáhlým lesním požárům ve Středomoří. Teplejší oceán ztrácí schopnost ochlazovat pevninu během léta a zvýšené odpařování vody vede k prudkým lokálním přívalovým dešťům. Během El Niňa se pravidelně objevují silnější cyklóny v Indickém oceánu, záplavy v západní části Jižní Ameriky a naopak extrémní sucho v částech Austrálie a jihovýchodní Asie.

Vědecký pokrok v posledních dvou letech umožnil lépe předpovídat mořské vlny veder s předstihem tří až čtyř měsíců, což dává námořním a rybářským úřadům v Austrálii či USA možnost včas reagovat například omezením kvót pro lov ryb. Tento úspěch v prognózách však může být ohrožen, jelikož současná americká administrativa v minulém roce výrazně zkrátila finance na sítě pro sběr klimatických dat a zahájila kroky k omezení činnosti Národního centra pro výzkum atmosféry. Letos vládní představitelé oznámili záměr ukončit financování klíčové sítě pro monitorování oceánů, od kterého sice následně ustoupili, ale kontinuální sběr dat zůstává ohrožen, což by mohlo vést ke ztrátě schopnosti předvídat zhoršující se klimatické dopady.