Na první pohled mohou mohutné mořské vlny působit jako fascinující přírodní úkaz, který potěší romantiky i dobrodruhy. Jenže pod povrchem se skrývá znepokojivá pravda. Nejnovější vědecké studie odhalují, že jižní oceán – divoký pás vod obklopující Antarktidu – čelí dramatické proměně. Vlny tam nejen rostou na výšce, ale i nabývají síly a rychlosti, což má ničivé dopady na celoplanetární úrovni.
Data získaná mezi lety 1985 a 2018 ukazují, že průměrná výška vln v této oblasti vzrostla o 30 centimetrů. Zatímco se zpočátku jednalo o pozvolný vývoj, v posledních letech tento trend nabral prudký spád. Významnou roli v tom sehrává oteplování atmosféry, které přináší častější a intenzivnější bouře, a tím i více energie do oceánských proudů.
Vlny jižního oceánu však nejsou izolovaným jevem. Vědci upozorňují, že jejich energie se šíří do všech koutů planety – od Indického přes Atlantický až po Tichý oceán. Pobřežní oblasti na všech kontinentech tak čelí zvýšenému riziku eroze, záplav a škod na infrastruktuře i přírodních systémech.
Profesor Ian Young z Univerzity v Melbourne varuje, že pokud bude současný vývoj pokračovat, až 60 procent světového pobřeží bude do konce století vystaveno častějším extrémním vlnám. V kombinaci s rostoucí hladinou moře to může znamenat desetinásobný nárůst pobřežních záplav.
Austrálie už nyní pociťuje dopady těchto změn. Na předměstích Sydney, jako jsou Narrabeen či Collaroy, si bouřlivé moře během jediné noci ukrojilo až 25 metrů pevniny. Desítky domů byly poškozeny, bazény smeteny do oceánu a silnice uzavřeny. Podobně závažná situace panuje i na pacifických ostrovech, v arktických regionech a v severní Evropě.
Mark Hemer z australské vědeckovýzkumné agentury CSIRO upozorňuje, že důležité nejsou jen samotné výšky vln, ale i změny jejich směru, délky a frekvence. Tyto faktory dohromady narušují citlivou rovnováhu pobřežních systémů a mění proudění sedimentů, čímž mohou způsobit záplavy i tam, kde dosud nehrozily.
Zatímco destruktivní stránka sílících vln je zřejmá, vědci hledají i pozitivní výhled. Oceán totiž představuje gigantický a dosud málo využívaný zdroj obnovitelné energie. Právě vlnová energie má výhodu – na rozdíl od slunce nebo větru – že je dostupná téměř nepřetržitě.
Odhady ukazují, že energie vln dopadajících na australský kontinent by teoreticky pokryla až desetkrát větší spotřebu, než jakou Austrálie dnes má. Přesto však tato technologie zaostává. Komplikované technické podmínky a vysoké náklady brání její masovému rozšíření.
Některé projekty ale přinášejí naději. Například australská společnost WaveSwell otestovala zařízení, které dokáže zásobovat elektřinou přibližně 200 domácností. V jiném pokusu se univerzita v Manchesteru snaží o propojení vlnových generátorů s větrnými turbínami – výsledkem by mohla být čtyřnásobná energetická účinnost bez výrazného zvýšení nákladů.
Podle odbornice Wiebke Ebelingové z University of Western Australia představuje právě kombinace větrné a vlnové energie zásadní krok k udržitelné budoucnosti. I přes tyto inovace však svět zatím čeká na větší průlom – žádná z velmocí zatím nevstoupila do hry s ambiciózním projektem, který by vlnovou energii skutečně využil v plné míře.
Vlny, které se po staletí zdály být pouhým přírodním rytmem, se tak stávají jak varováním, tak i nadějí. Jsou důkazem klimatických změn, které se už odehrávají – nejen v laboratořích a modelech, ale přímo na plážích, kde žijí miliony lidí.
Jak připomíná profesor Young: „Atmosféra a oceán jsou dvě spojené nádoby. Pokud narušíme jednu, ta druhá nečeká – reaguje, nebo se vzbouří.“
15. července 2025 21:35
Počasí, jaké jsme ještě nezažili. Příští "bouře století" může být devastační, varuje nová studie
Související

Počasí dnes ve znamení tropů. Zítra se budou teploty lišit až o 14 stupňů

Víkendové počasí si žádá opatrnost. Meteorologové vysvětlili důvod
Aktuálně se děje
před 51 minutami

Trump přichází o příznivce. Jeho podpora v USA rapidně klesá
před 1 hodinou

Aspenské bezpečnostní fórum: Trump vytváří nový světový řád, elity to přijímají s obavami i rezignací
před 3 hodinami

Metropole vyschlá na prach? Poprvé v moderní historii se hlavní město ocitne bez vody
před 4 hodinami

Palestinci sedí na masivním nalezišti. Expert popsal, jak by z něj mohli profitovat, kdyby jim to svět dovolil
před 5 hodinami

Počasí dnes ve znamení tropů. Zítra se budou teploty lišit až o 14 stupňů
včera

FT: Zelenskyj čelí obviněním z autoritářských praktik
včera

Krize v EU: Zdravotnické neziskovky přicházejí o finance, roste strach o demokratické fungování Unie
včera

V zátoce Ha Long se potopila turistická loď, mezi desítkami mrtvých jsou děti
včera

Auto projelo v LA davem lidí. Zraněných je nejméně 30 lidí
včera

Netanjahu uvažuje o předčasných volbách. Přesvědčí Izraelce, že vyhrává válku?
včera

Co bude, až vyprší Trumpovo ultimátum Rusku? Podle ekonoma mají USA jen omezené možnosti
včera

Změny ve fotbalové Spartě. Jejím novým kapitánem je Haraslín, Wiesner odchází do USA
včera

Ostravský obránce Frydrych si musí trest za ostrý faul na Klimenta odpykat až do konce
včera

Odejde z Leverkusenu i Schick? O českého kanonýra projevil zájem AC Milán
včera

Lyon se vrátil do francouzské ligy i do pohárů. V Anglii se proti rozhodnutí UEFA bouří
včera

Bývalému fotbalistovi a šéfu UEFA Platinimu odcizili zloději až dvacet trofejí
včera

Dva roky do války. Rusko a Čína rozpoutají konflikty v Evropě a Tichomoří, varuje šéf sil NATO
včera

Proč jsou cizinci levnou pracovní silou? Studie odpověděla na ožehavou otázku
včera

Trump uvalil masivní clo na čínský grafit. Elektromobily v USA mohou výrazně zdražit
včera
Dopravní kolaps v Brně kvůli MotoGP: Lidé čekali desítky minut na MHD, dorazil i prezident Pavel
Brno dnes čelí vážným dopravním komplikacím kvůli příjezdu tisíců fanoušků motocyklového sportu na Grand Prix silničních motocyklů. Nápor aut a motorek mířících k Masarykovu okruhu způsobil zácpy, v nichž uvízly i desítky autobusů městské hromadné dopravy.
Zdroj: Libor Novák