Čínští studenti se bojí a zuří kvůli agresivnímu plánu USA

Zhang, který studoval na univerzitě ve středu USA, se vracel z vědecké konference v Asii a krátké návštěvy doma, když ho při příletu zadrželi úředníci. Strávil 48 hodin ve vazbě, během nichž mu zabavili telefon i notebook a podrobili ho výslechu kvůli jeho údajným kontaktům s Komunistickou stranou Číny. Podezřívali ho, že předal výsledky svého výzkumu čínské vládě – což on popírá. Nakonec byl deportován a dostal pětiletý zákaz vstupu do USA.

„Netušil jsem, že se něco takového může stát mně,“ řekl Zhang, který – stejně jako ostatní oslovení studenti – požádal o zachování anonymity ze strachu z následků. „Nečekal jsem, že se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu situace takhle vyhrotí. Jeho administrativa ohrožuje moji budoucnost a já se nemohu bránit.“

Strach z podobného osudu nyní panuje mezi tisíci čínských studentů v USA. Trumpova administrativa totiž ve středu oznámila, že „agresivně zruší víza čínským studentům, zejména těm s vazbami na Komunistickou stranu Číny nebo těm studujícím v kritických oborech“.

Ačkoli bylo prohlášení ministra zahraničí Marca Rubia stručné a nejasné, vyvolalo v Číně vlnu paniky a odporu. Čínské ministerstvo zahraničí obvinilo Washington, že pod záminkou národní bezpečnosti vede ideologickou a diskriminační politiku.

V čínských studentských skupinách zavládlo zděšení, vzdělávací agentury čelí náporu hovorů od zoufalých rodin a sociální sítě zaplavily příspěvky plné vzteku. Tisíce studentů, kteří celý život směřovali ke studiu v USA, teď nevědí, co bude dál.

„V historii jsou jednotlivci jen maličcí – kariérní plány se mohou rozpadnout přes noc,“ říká Joyce, která dostala nabídku na studium architektury na Harvardu. Má stále platné studentské vízum, ale bojí se vrátit domů na prázdniny – mohla by být při návratu odmítnuta.

Po desetiletí byli čínští studenti nejpočetnější skupinou zahraničních studentů v USA. Významně přispívali americké ekonomice i výzkumu. Jenže jak roste napětí mezi oběma mocnostmi, zintenzivnila se i nedůvěra. Obě strany zpřísnily opatření týkající se národní bezpečnosti a citlivých technologií.

Trump už během prvního funkčního období v roce 2020 zakázal víza absolventům čínských univerzit napojených na armádu. Za tři měsíce tehdy zrušili více než 1 000 víz. Biden tento zákaz ponechal v platnosti.

Jak rychle a plošně bude nová vlna rušení víz probíhat, zatím není jasné. Ale podle studentů se atmosféra v kampusech dramaticky změnila – obavy o budoucnost se mísí s pocitem nejistoty.

„Když jsem slyšel prohlášení Rubia, připadalo mi to jako zlý sen,“ říká David Yang, doktorand teoretické chemie. „Mnoho spolužáků přestalo pracovat na závěrečných úkolech, ztratili motivaci. Já také.“

Yang nyní tráví více času sledováním zpráv než vědeckým výzkumem. Trumpova vláda navíc minulý týden zakázala Harvardu přijímat zahraniční studenty, s odkazem na údajnou spolupráci s Komunistickou stranou Číny. Soud sice rozhodnutí zablokoval, ale ministerstvo zahraničí následně instruovalo ambasády, aby pozastavily vydávání studentských víz.

Yang, stejně jako miliony dalších čínských studentů, byl členem Komunistického svazu mládeže – automaticky, bez aktivit. „Většina lidí v Číně má nějakou vazbu na stranu. Znamená to, že nás všechny hází do jednoho pytle,“ říká.

Zhang popsal, jak mu na hranicích kladli otázky na členství rodičů ve straně, i jeho vlastní zapojení. A když řekl, že s organizací neměl nikdy nic společného, obvinili ho, že lže.

Mnozí čínští studenti zvažují přesun do jiných zemí – například do Evropy nebo Hongkongu.

„Modlím se, abych mohla v červnu odletět zpět na univerzitu,“ říká Ella Liu, studentka matematiky z Michiganu, která je nyní v Kantonu. „Ale pokud politika zůstane stejná, možná se pokusím přestoupit třeba do Francie.“

Liu pochází z rodiny střední třídy. Její rodiče léta šetřili, aby jí mohli studium v USA zaplatit – náklady totiž často přesahují 80 000 dolarů ročně. V Evropě nebo Asii by školné i život byly levnější.

Klesající trend počtu čínských studentů v USA je patrný už od školního roku 2019–2020. Vedle pandemie k tomu přispívá i stále napjatější vztah mezi Washingtonem a Pekingem.

Nelson Urena Jr., poradce v Šanghaji, uvedl, že ještě před pár lety byly americké univerzity v očích čínských rodin „zlatým standardem“. Dnes ale roste zájem o Británii, Kanadu nebo Austrálii – a častým tématem jsou i bezpečnostní obavy, včetně střelných útoků a rasismu.

Po Rubiově oznámení obdržel Urena desítky telefonátů od studentů, kteří se chystali na první semestr v USA – ale teď nevědí, co dělat. „Zvažují odklad, přihlášky jinam, nebo návrat domů. Ale možností je málo.“

Přesto někteří rodiče o USA nepřestávají snít. „USA je stále jedním z nejcivilizovanějších a nejotevřenějších míst na světě,“ říká Arno Huang, podnikatel z provincie Fujian. Jeho děti zatím studují v Hongkongu, ale na postgraduální studium je chce poslat do Ameriky. „Chytří lidé si uvědomují, co USA představují.“

Studium v USA podle něj přináší rodině prestiž. „Když se dítě dostane do Ameriky, mohou rodiče říct: ‚Podívejte, jak je náš syn úspěšný!‘“

Zichen Wang z Centra pro Čínu a globalizaci připomíná, že právě američtí absolventi stáli kdysi u rozvoje moderní Číny. „Získali nejen znalosti, ale i obdiv k americké otevřenosti a schopnosti přitahovat globální talenty,“ říká. „To je podle mě to, co lidé na USA opravdu obdivují.“