Británie čelí vážné hrozbě ruské sabotáže, varují experti

Zatímco britská vláda avizuje zvýšení výdajů na obranu a slíbila, že se otázkou ochrany této infrastruktury bude ve svém pondělním přezkumu zabývat, odborníci tvrdí, že nebezpečí je stále podceňováno.

Bývalý ministr obrany a energetiky Grant Shapps v rozhovoru pro Politico upozornil na nebezpečný klid kolem této otázky. „Nejde o to, jestli k něčemu dojde, ale kdy to přijde. Potřebujeme národní plán, národní úsilí na ochranu naší podmořské infrastruktury,“ řekl.

Zatímco většina pozornosti politiků se dosud soustředila na rizika spojená s poškozením datových kabelů, experti tvrdí, že největší hrozbu představuje útok na plynovody – podobný nevyjasněnému výbuchu na plynovodu Nord Stream v roce 2022 v Baltském moři.

Británie je přitom jednou z nejvíce na plynu závislých zemí G7 – plynem se vytápí většina domácností a vyrábí se z něj značná část elektřiny. Více než polovina spotřeby se dováží, zejména z Norska. Klíčovým bodem je přitom 1150 kilometrů dlouhý plynovod Langeled, postavený v 2000s, který představuje energetickou páteř země.

„Langeled je naší největší slabinou,“ řekl Adam Bell, bývalý vedoucí strategie energetiky na britském ministerstvu a nyní expert v konzultační firmě Stonehaven. „Pokud by byl zničen, neměli bychom nedostatek energie okamžitě, ale vše by rychle zdražilo a hrozilo by přídělové hospodaření.“

Jack Richardson z think tanku Council for Geostrategy šel ještě dál: „Pokud Langeled vypadne, máme jako země obrovský problém.“

Podle Sidhartha Kaushala z think tanku Royal United Services Institute se Rusko pod vedením Vladimira Putina dlouhodobě připravuje na možnost sabotáže západní infrastruktury, a to s důrazem na utajení.

Kaushal varuje, že v případě krize by Rusko mohlo zaútočit ještě před oficiálním začátkem konfliktu, aby oslabilo britské kapacity. „Zaměřili by se na oblasti s minimální redundancí – a Langeled je přesně takovým příkladem,“ říká.

Přežití útoku by záleželo na mnoha faktorech – od počasí přes zásoby plynu až po to, zda by se podařilo rychle zajistit náhradu ve formě zkapalněného zemního plynu (LNG). Hlavním dodavatelem LNG do Británie jsou Spojené státy. Pokud by však došlo ke ztrátě Langeledu a zároveň by USA přerušily dodávky, následovalo by nevyhnutelně přídělové hospodářství.

Shapps připustil, že jistota podpory z USA není zaručená: „Záleží na tom, co napadne Trumpa ve tři ráno.“

V nejhorším scénáři by mohlo dojít k vyhlášení tzv. Network Gas Supply Emergency. Plynové elektrárny by byly odstaveny a v krajním případě by musely být odstřiženy od sítě i domácnosti. Obnovení dodávek by přitom mohlo trvat měsíce, protože každý dům by musel být znovu připojen ručně odborníky. Následky by pocítilo i Irsko, které je na britském plynu závislé.

Zhruba polovina britské spotřeby plynu je stále kryta z domácí těžby v Severním moři, ale její zásoby rychle ubývají. Proto odborníci jako Richardson a Bell doporučují dlouhodobé snížení závislosti na fosilních palivech.

Labouristická vláda plánuje téměř úplně odstranit plyn z výroby elektřiny do roku 2030. Richardson však tvrdí, že by se měla více soustředit i na snižování spotřeby plynu v domácnostech, zejména na vytápění.

Shapps sice uznal potřebu diverzifikace, ale v krátkodobém horizontu by vláda podle něj neměla zastavovat nové těžební licence v Severním moři: „Zastavit těžbu vlastního plynu je ideologická hloupost.“

Mluvčí vlády prohlásil, že „ochrana podmořské infrastruktury a národní bezpečnosti je prioritou“. Británie podle něj společně s NATO a dalšími spojenci zesiluje dozor a využívá moderní technologie včetně umělé inteligence k detekci hrozeb v Severním moři.

Norský operátor plynovodu Langeled, společnost Gassco, se k věci nevyjádřil.