Trump přikázal zmírnit zásahy proti migrantům. Na řadě míst už se nemá zatýkat

Toto pozastavení se vztahuje na zemědělský, pohostinský a restaurační sektor. Právě v těchto sektorech v USA pracuje nejvíce migrantů. Některé podniky ovšem zaměstnávají i migranty, kteří v USA pobývají nelegálně – po Trumpově nástupu tedy byly jedněmi z prvních subjektů, na které ICE cílilo. 

Toto následně způsobilo zvýšení cen zboží, hlavně potravin. Před tím Trumpa varoval například Stephen Moore, vedoucí hostující pracovník v oboru ekonomie v Heritage Foundation. Pro server POLITICO uvedl: „Není pochyb o tom, že deportace osmi až deseti milionů lidí – z nichž mnozí pracují – by zatížila ekonomiku. Zbavení se některých z těchto pracovníků by mohlo mít inflační dopad – to je jisté.“

Omezení některých operací ICE odráží rostoucí obavy mezi podnikateli, že tvrdý postup vlády proti migraci poškozuje jejich podnikání i širší americkou ekonomiku tím, že zastrašuje pracovní sílu. 

Zemědělské svazy v Kalifornii varují, že razie na farmách a v balírnách ohrožují podniky, které zásobují velkou část země potravinami. Desítky zemědělských pracovníků byly zatčeny poté, co uniformovaní agenti zasáhli na farmách severozápadně od Los Angeles v okrese Ventura, známém pěstováním jahod, citronů a avokád. Mnozí další dělníci zůstávají doma ze strachu.

Tom Homan, koordinátor Bílého domu pro otázky hranic, opakovaně prohlásil, že ICE vyšle agenty do komunit a na pracoviště, zejména v tzv. „azylových“ jurisdikcích, které omezují přístup ICE do místních věznic. „Azylová města dostanou přesně to, co nechtějí — více agentů v ulicích a více agentů na pracovištích,“ řekl Homan v pořadu na stanici Fox News. „Nemůžeme je zatknout ve vězení? Zatkneme je v komunitě. A pokud to nejde ani tam, zvýšíme počet kontrol na pracovištích. Zaplavíme celý prostor.“

Tento krok zároveň znamená obrat v Trumpově migrační politice. Zatímco v lednu nastupoval do úřadu se slibem, že zahájí největší deportační operaci v dějinách USA a jeho administrativa rychle zrušila omezení činnosti ICE, která zavedly předchozí vlády, a usilovala o odebrání právního statusu statisícům migrantů, čímž výrazně rozšířila počet osob ohrožených zatčením a deportací, nyní se ohání americkými farmáři. „Nemůžeme vzít farmářům všechny jejich lidi a poslat je zpátky jen proto, že možná nemají to, co by měli mít — možná ano, možná ne,“ uvedl Trump a později dodal: „Tohle nemůžeme našim farmářům udělat. A také v oblasti volného času. Hotely. Budeme na to muset použít zdravý rozum.“

Na dotaz ohledně tohoto kroku mluvčí ministerstva vnitřní bezpečnosti Tricia McLaughlin pro server CBS News uvedla: „Budeme postupovat podle prezidentova pokynu a pokračovat v práci na odstranění těch nejhorších kriminálních ilegálních cizinců z amerických ulic.“

Je ale také možné, že toto rozhodnutí je reakcí na demonstrace organizované napříč Spojenými státy (o těch server EuroZprávy.cz podrobněji informoval zde). Zároveň v posledních týdnech prudce vzrostl počet zatčení prováděných ICE, přičemž agentura zvolila agresivnější taktiku, včetně snah zatýkat migranty a žadatele o azyl během jejich soudních slyšení a kontrolních schůzek. 

V červnu dosud ICE průměrně zatýkala více než 1300 osob denně, což je více než dvojnásobek ve srovnání s prvními 100 dny Trumpova prezidentského období, kdy denní průměr činil 660 zatčení. Ačkoliv jsou čísla vysoká, zástupce šéfa štábu Bílého domu Stephen Miller by se dle serveru ABC News rád dostal až na počet 3000 zatčení za den. V sobotu drželo ICE ve svých detenčních zařízeních po celé zemi více než 56000 osob, což je rekordní počet. 

Trump ovšem nebojuje pouze proti nelegálním imigrantům - v lednu letošního roku svým výnosem odebral právo na americké občanství dětem, které se narodí v USA do rodin migrantů. V praxi by to znamenalo zrušení automatického občanství pro děti narozené v USA, pokud alespoň jeden z rodičů není držitelem zelené karty nebo americkým občanem. Zároveň výnos zakazuje federálním úřadům vydávat či uznávat dokumenty potvrzující občanství těchto dětí. Výnos se vztahuje nejen na děti nelegálních migrantů, ale i na děti rodičů legálně pobývajících v USA na dočasná víza.

Toto bylo následně napadeno u soudu kvůli porušení ústavy, konkrétně jejího 14. dodatku, který zní: „Všechny osoby narozené nebo naturalizované ve Spojených státech a podléhající jejich jurisdikci jsou občany Spojených států a státu, v němž mají bydliště.“ Z tohoto principu ovšem existují výjimky - lidé narození na neinkorporovaných územích, jako je Americká Samoa, děti zahraničních diplomatů, a děti narozených v okupované zemi (např. za války).

Případ se dostal až před Nejvyšší soud. Dle serveru The Guardian je zajímavé, že hlavním bodem argumentace vlády před Nejvyšším soudem při ústním jednání 15. května nebylo samotné občanství narozením, ale snaha omezit pravomoci federálních soudců nižších instancí – konkrétně aby jejich předběžná opatření neplatila plošně po celé zemi, ale jen omezeně. Pokud by soud této logice vyhověl, otevřel by tím cestu pro řadu dalších kroků v Trumpově imigrační politice, zatímco otázka občanství narozením by se stále právně řešila.

Nejvyšší soud nyní projednává případy poté, co tři nižší soudy vydaly celostátní předběžná opatření, která blokují účinnost Trumpova příkazu. Díky těmto opatřením dosud nebylo žádnému novorozenci právo na občanství odepřeno. Trump však doufá, že se mu podaří tato opatření zrušit nebo omezit jejich působnost. Pokud by Nejvyšší soud rozhodl v Trumpův prospěch, mohlo by dojít k zásadnímu chaosu. Pokud by soud rozhodl, že se předběžné opatření vztahuje jen na konkrétní žalobce, mohly by děti narozené ve stejné nemocnici mít různý právní status – podle toho, zda jejich rodiče měli přístup k právní pomoci. Dítě narozené v New Jersey by mohlo být občanem, zatímco dítě narozené v Mississippi ne. Rodné listy by přestaly být spolehlivým důkazem o státním občanství – dokonce i pro děti narozené americkým rodičům.

Trump se zároveň rozhodl zasahovat i do studentských víz tím, že zablokoval víza pro zahraniční studenty Harvardu. Zároveň zpřísnil podmínky pohovorů pro nové zahraniční studenty univerzit. Zahraniční studenti žádající o studium ve Spojených státech budou muset projít prověrkou svých sociálních sítí – což by znamenalo výrazné rozšíření dosavadních bezpečnostních kontrol.  V rámci příprav na toto plánované prověřování nařizuje administrativa americkým ambasádám a konzulárním úřadům pozastavit plánování nových pohovorů pro žádosti o studentská víza. 

Toto rozhodnutí vyvolalo frustraci v široké akademické obci. „Představa, že ambasády mají čas a kapacitu se tímto způsobem zabývat – a že se na to vynakládají peníze daňových poplatníků – je velmi problematická,“ řekla proserver POLITICO generální ředitelka Asociace mezinárodních pedagogů Fanta Aw. „Zahraniční studenti nepředstavují pro tuto zemi hrozbu. Naopak, jsou pro tuto zemi obrovským přínosem.“

Třešničkou na dortu je, že Nejvyšší soud dovolil Trumpovi zrušit legální status pro půl milionu migrantů. Soudkyně Jacksonová dle serveru BBC napsala, že rozhodnutí soudu „nechá životy půl milionu migrantů rozpadnout se přímo před našima očima, než soudy rozhodnou o jejich právních nárocích.“