Povstání v Los Angeles? Trump se mýlí. S protesty je to jinak

Protesty, které v posledních dnech propukly v Los Angeles, provází vlna dezinformací, deepfake videí a konspiračních teorií. Situace na místě je proto pro veřejnost i novináře obtížně čitelná. Podle deníku The New York Times jsou násilné střety omezeny na malou část města, přestože na sociálních sítích a v některých médiích vzniká dojem, že násilí zachvátilo celé Los Angeles.

Na sociálních sítích se objevují videa, která ukazují demonstranty házející kameny nebo zapalující automobily. Tato videa sdílel i prezident Donald Trump prostřednictvím oficiálních kanálů Bílého domu. Tyto kanály přitom za jeho předchůdců sloužily především k informování o prezidentských aktivitách, nikoli k šíření neověřených zpráv.

Současně se šíří konspirační teorie, které protesty označují za pečlivě připravenou provokaci, nikoli za spontánní reakci na policejní razie proti migrantům. Podle těchto narativů mají protesty sloužit primárně k dezinformaci a vzbudit dojem rozsáhlého povstání, například díky účasti „povstaleckých davů“ podporovaných propagandou. Tyto teorie ale postrádají důkazy.

Kupříkladu analýza stanice NPR potvrzuje, že protesty jsou reakcí na rozsáhlé, často paramilitární razie ICE, které vyvolaly silné napětí nejen v komunitách latinskoamerických migrantů. „ICE provedla razii v italské restauraci, kde pracovali zaměstnanci, které vláda podezřívala z nelegální práce s falešnými doklady. Rozzlobení kolemjdoucí obklíčili auta agentů, kteří použili oslepující granáty, aby rozptýlili dav,“ popsala korespondent NPR Martin Kaste.  

Například v centrální části Los Angeles demonstranti blokovali transporty ICE, využívali megafony a transparenty pro volání „ICE out of LA“, s doprovodným použitím slzného plynu a gumových projektilů ze strany policie. Informovala o tom například agentura AP.

Mnoho z těchto konspiračních narativů se objevilo na mediálních platformách podporovaných krajní pravicí – například Steve Bannon popsal protesty jako „třetí světovou válku“, aniž uvedl konkrétní důkazy o organizovaném povstání, jak napsal server Daily Beast. To vede k polarizaci veřejnosti – na jedné straně jsou představováni protestující jako organizovaní revolucionáři, na druhé jako lidé žádající o spravedlnost a ochranu migrantů před paramilitárními zásahy státní moci.

V této souvislosti se Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v současné době zabývá jakoukoliv kriminalitou či důkazy o organizovaném povstání. Zatím ale nejsou k dispozici žádné potvrzené informace, že by protesty měly centrální vůdce, financování nebo plánované taktické operace. Naopak místní novináři i městské úřady, včetně starostky Los Angeles Karen Bass, opakovaně prohlašují, že násilí není systematické, a přesto bezpečnostní složky používají tvrdé taktiky – a že většina protestů zůstala pokojná.

Podle serveru Al-Džazíra byla razie ICE popisována jako „militarizovaná“ a „paramilitární operace“, která nevyhnutelně vedla k odporu obyvatel, zvláště pak v latinskoamerických čtvrtích, kde se při raziích zatýkalo desítky osob. Stejné zdroje uvádějí, že přítomnost armády a národní gardy – které prezident Trump nasadil – dále vyostřila atmosféru napětí a zvýšily pravděpodobnost výbuchů emocí, nikoli však systematického plánu.

Podle výzkumníka Darrena L. Linvilla z Media Forensics Hub na Clemson University konzervativní uživatelé sociálních sítí záměrně přiživují obavy z násilí, aby podpořili tvrzení Donalda Trumpa o tom, že Los Angeles ovládly násilné davy. „Tyto příspěvky jsou částečně performativní. Čím více na ně lidé upozorňují, tím více protestujících se objevuje,“ uvedl Linvill.

K dojmu, že protesty jsou rozsáhlé a násilné, přispívají i některá digitální média, včetně veřejnoprávních. Ta se často zaměřují na místa, kde je situace nejkritičtější. Příkladem je incident, při němž policista zasáhl gumovým projektilem reportérku australské televize 9News Lauren Tomasi. „Právě jsi k*rva střelil reportérku!“ zakřičel její kameraman na policistu, který na reportérku nebo přilehlý dav zjevně zamířil a vystřelil. O tomto incidentu informovala například stanice CBS News.

Migranti vytvořili americkou ekonomiku i kulturu

Trumpova administrativa opakovaně zdůrazňuje problém „nelegálních migrantů“ v souvislosti s protesty v Los Angeles. Podle stanice BBC má však město statut „azylového města“ (sanctuary city), a proto nespolupracuje s federálními imigračními úřady při deportacích.

Mexická komunita, která v Los Angeles tvoří výraznou část populace, je historicky a kulturně nedílnou součástí Kalifornie. Obyvatelé města uvádějí, že napětí v posledních týdnech narůstalo, zejména po vyjádřeních prezidenta Trumpa zaměřených proti migrantům bez dokladů. „Bylo na čase se postavit na odpor. Jsou to moji lidé,“ uvedla protestující Maria Gutierrezová.

Podobně jako mnoho dalších místních potvrdila, že má příbuzné, kteří nemají legální pobyt. „Tohle je Los Angeles. Týká se to nás všech. Každý má příbuzné nebo zná někoho, kdo nemá doklady,“ dodala Gutierrezová.

Latinskoamerické vlajky, zejména ta mexická, se podle NY Times staly symbolem protestů. Trumpovi úředníci označili některé demonstranty za „povstalce“. Pro mnoho protestujících mexického původu však vlajka symbolizuje hrdost na jejich dědictví a přínos jejich komunity.

Mexičané a další přistěhovalci představují pro Kalifornii významnou pracovní sílu v zemědělství, stavebnictví, službách i technologiích. Podle údajů amerického Úřadu pro statistiku práce a nezávislých studií tvoří nelegální pracovníci přibližně 5 % pracovní síly ve státě a přispívají k ekonomice miliardami dolarů ročně prostřednictvím daní a poplatků. Pro celou americkou ekonomiku znamenají imigranti důležitý zdroj pracovníků, zejména v sektorech, kde je nedostatek pracovních sil.

Nelegální přistěhovalci navíc přispívají americké ekonomice i tím, že vykonávají práce, o které občané často nemají zájem – například sezónní práce v zemědělství, úklidové služby nebo výpomoc ve stavebnictví. Podle studií vládních i akademických institucí také významně podporují ekonomiku nepřímým způsobem. Pronajímají si bydlení, nakupují zboží a služby a zajišťují péči o děti či seniory.

Spojené státy historicky vystupují jako útočiště pro migranty z celého světa a dlouhodobě jsou vnímány jako země příležitostí a svobody. Právě díky migraci – té nejpůvodnější z Evropy – vznikla americká rozmanitá kultura a dynamická ekonomika. Prezident Trump však tento odkaz opakovaně bagatelizuje a staví se k migraci spíše jako k bezpečnostní hrozbě než jako k ekonomickému a kulturnímu přínosu.