Jak zvládá extrémní počasí nejžhavější město Evropy? Připravuje na další spalující léto i příliv turistů

Památník světového dědictví UNESCO nabízí jen minimální stín. Stát pod mramorovými sloupy Parthenonu, odrážejícími středomořské slunce, může připomínat spíše trest než splněný sen – zvlášť když se horizont ztrácí v dýmu z nedalekých lesních požárů, píše CNN.

A není to jen Akropole. Athény, tradičně horké město, zažívají v posledních letech extrémy, které se stávají novým normálem. V roce 2024 město překonalo teplotní rekordy, zatímco celé Středomoří se ohřívá rychleji než zbytek planety.

Zájem o cestování do Řecka však láme rekordy – letos se očekává příjezd až 10 milionů turistů do Athén. Národní meteorologická služba varuje, že červenec a srpen přinesou další extrémní horko, což znamená střet mezi turistickým ruchem a neúnosnými podmínkami.

Situace otevírá klíčovou otázku pro celou zemi: jak dlouho lze současný model masové turistiky udržet? S rostoucím počtem návštěvníků přichází tlak na infrastrukturu, vodní zdroje, ale i růst cen, který vytlačuje místní obyvatele a mění charakter města.

V řeckém tisku nedávno rezonoval komentář varující před bezhlavým honem za turistickými příjmy: „Nejen že předáváme budoucím generacím horu dluhů, ale i Řecko bez léta.“

Pro starostu Athén Charise Doukase je přizpůsobení se změnám klimatu otázkou přežití. Krátkodobá opatření zahrnují včasné varování před vlnami veder, chladicí centra, vodní mlhy a nové parky. V okolí Akropole jsou připraveny záchranné týmy.

„Turisté, hlavně ze severnějších zemí, podceňují vedro,“ vysvětluje průvodkyně Iris Plaitakis. „Na kopci není stín, málo vody a vysoká expozice slunci – může to být velmi nebezpečné.“

Podle evropské environmentální agentury způsobují vlny veder více než 80 % úmrtí souvisejících s počasím na kontinentu.

Z dlouhodobého hlediska Athény bojují s vlastní minulostí. Město je druhé nejhustěji osídlené v Evropě po Paříži, s minimem zeleně. Navíc má jedno z nejstarších obyvatelstev v Evropě – tedy populaci obzvlášť ohroženou vedrem.

V roce 2021 se Athény staly prvním evropským městem s pozicí „úředníka pro extrémní vedro“. Město se nyní soustředí na výsadbu stromů – už jich přibylo 7 000, cílem je 28 000 do čtyř let – a vytváření zelených koridorů.

Mezi inovativními řešeními je i první řecký „mikroles“ v hustě obydlené čtvrti Kypseli. Cílem je snížit vnímanou teplotu až o 5 °C během pěti let.

V Chalandri, předměstí na severu města, byl revitalizován římský akvadukt ze 2. století – voda, která by jinak přišla vniveč, bude zavlažovat zeleň a ochlazovat okolí. Očekává se úspora až 100 000 kubíků vody ročně.

Současné Athény, přeplněné a pokryté betonem, se od původní přírodní idyly vzdálily. Dříve město těžilo z mírného klimatu, bohaté vegetace a blízkosti moře – tyto přednosti byly zčásti zničeny urbanizací v 50. a 60. letech. Nyní se začíná pracovat na jejich obnově.

Jedním z hlavních projektů je rozvoj pobřežní oblasti – Athénské riviéry. Ta se rozprostírá 50 kilometrů jižně od přístavu Pireus a nabízí pláže, restaurace i luxusní hotely. Klíčovým bodem je přeměna bývalého letiště Ellinikon na 600akrový park – největší zelenou plochu v celé metropoli. Součástí bude i první řecký mrakodrap – Riviera Tower s výhledem na moře.

Turisté přinesli Řecku záchranu v době krize, ale nyní způsobují růst cen nemovitostí, gentrifikaci a tlak na už tak napjaté zásoby vody a elektřiny. Mnohé nemovitosti jsou v rukou zahraničních investorů, vznikají nové hotely s bazény a klimatizací – v zemi, která čelí dlouhodobému suchu.

Lesní požáry zničily 40 % lesů kolem Athén během deseti let. Letní měsíce tak přinášejí nejen vedro, ale i obavy z dalšího požárního inferna.

A přesto se očekává další turistický rekord – 36 milionů návštěvníků v roce 2024 má vzrůst na 40 milionů do roku 2030. Řecko je stále místem, kde lidé touží zažít „kolébku západní civilizace“ – místa, kde žili Aristoteles a Platón.

Athény se pokoušejí přesunout turistickou sezónu i mimo léto – jaro a podzim s mírnějším klimatem lákají na památky, muzea i živou kulturu. I zimy se oteplují, což přitahuje návštěvníky ze severní Evropy.

V historickém centru se ochlazení stává uměním – místní i turisté popíjejí frappé pomalu a stylově. Dobře informovaní průvodci radí koupit si vstupenky na Akropoli online a návštěvu naplánovat mimo polední žár.

Když je Akropole kvůli horku uzavřena, doporučuje Plaitakis místo ní tři muzea: Akropolské, Národní archeologické a Muzeum kykladského umění. A pokud chcete k moři, nabízí trasu přes kulturní centrum Stavrose Niarchose, koupání a řecký oběd na cestě k chrámu boha Poseidona – nejlepšímu místu na západ slunce.

Večer, jakmile slunce klesne, město ožívá: letní kina, koncerty pod širým nebem a noční život jsou přirozenou adaptací na klimatické změny – a zároveň připomínkou, že středomořský životní styl se musí proměnit, aby mohl přežít.