KOMENTÁŘ | Zamrzlý trh práce není problémem jen v Česku. A bez rázného zásahu jen tak neroztaje

Českým firmám chybí k obsazení pracovních míst stále desítky tisíc lidí. Není to nová zpráva. Jenže, ač si firmy v tuzemsku naříkají na nedostatek potřebných zaměstnanců, seč mohou, tak nějak se stále nedaří ten „zamrzlý“ či chcete-li „přehřátý“ trh práce rozmrazit. A je asi jedno, zda je trh zmrzlý nebo přehřáty. A nyní, jak si třeba všimla i agentura Bloomberg, čelí téměř shodnému problému i pracovní trhy v Polsku a Maďarsku. I ty totiž vykazují nízkou nezaměstnanost, a opakující se volání po nových pracovních silách a nedostatku zaměstnanců. Jedno je tak jisté, lidi prostě nejsou nikde a „přetahovaná“ o ně má v každé zemi své nepřekročitelné mantinely. 

Nejen čeští byznysmeni, ale i stát moc dobře vědí, že pracovní trh nefunguje. Ten tuzemský navíc čekají nejrůznější změny v podobě daňových úprav či změn ve fungování nejrůznějších podob zaměstnaneckých vztahů. A otázka, zda českému pracovnímu trhu nějak výrazně pomohou třeba úpravy v nastavení tzv. „dohodářů“ se teprve plně prokáže. A to bez ohledu na již dnes často až hystericky vedené diskuze o tom, že těmto lidem spíše uškodí. Ale nebudu rozebírat „technikálie“ či politické dohady.

Jedno řešení, které by však mohlo výrazně pomoci zamrzlé pracovní trhy ve Východní Evropě rozhýbat, totiž je. Ale… Právě země jako Polsko či Maďarsko a přiznejme si, že i v časech vládnutí hnutí Ano, bylo ono řešení komplikovaných stavů pracovních trhů často až hystericky odmítáno a negováno. Jde totiž o „uprchlický“ scénář. Nejedna analýza a názory majitelů firem se právě shodují v tom, že krizi s nedostatkem lidí pomůže vyřešit přijímání většího počtu migrantů. 
 
Když jsem se zeptal v byznysových vodách několika známých, co si o nedostatku lidí myslí, shodli se. A to na tom, že bez nových lidí-zaměstnanců to prostě nepůjde. Pokud byste si ale mysleli, že nejvíce poptávanými pozicemi v celé Evropské unii jsou, třeba i na základě posledních zkušeností v tuzemsku, nějaké dělnické profese (byť i po nich je neustále vysoká poptávka), Evropa hledá něco jiného. Z evropských zdrojů vyplývá, že v členských zemích nejvíce chybějí lidé v IT oborech, zdravotnictví, stavebnictví a strojírenství. Evropský úřad práce si dal tu „práci“ a z dat z roku 2022 sestavil přehled nejžádanějších pozic, včetně Norska a Švýcarska. 
 
A aniž bych chtěl rozebírat fakta, třeba ta o tom, že evropská populace stárne, mění se charakter práce a přesuny poptávky po pracovních místech, vyvolané právě nejen populačním vývojem, ale také digitalizací a orientací zemí EU na udržitelný styl života, je spíše dobré se zaměřit na možné cesty k vyřešení nedostatku pracovníků. A tak kromě výše popsané možnosti, navrhuje Evropský úřad práce také zatraktivnit v členských zemích EU „přesun“ tzv. „přebytků“ pracovních pozic k „nedostatkům“. Podle tohoto zdroje totiž evropské statistiky ukazují, že na řadě pozic (jako třeba v administrativě, exekutivě či „sekretariátech“ a dalších) existuje až nemístně velký převis lidí, kteří by mohli pracovat právě jinde.  
 
Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že až čtvrtina z 25 milionů malých a středních podniků v celé Evropě uvádí, že najímání kvalitních manažerů a zaměstnanců je nyní jejich největším problémem. Evropská komise proto doufá, že regionální a průmyslový nedostatek pracovních sil zmírní spuštěním nového mechanismu na podporu migrace ze třetích zemí do Evropské unie. Možná, že si řeknete, stejně jako jistě většina populistů a extremistů, těžících hlasy od lidí, kteří v odpovědi na tuto otázku mají předem jasno, že nic takového nepřijmete. No, dobrá. Jenže nejen prognózy vývoje pracovního trhu a socio-demografických dat jsou proti vám. Tak třeba data z domácího trhu práce říkají, že letos v červnu klesla nezaměstnanost na 3,4 procenta, ale počet volných pracovních míst stoupl. 
 
Zmiňovaná agentura Bloomberg doslova říká, že podle nejrůznějších odborných analýz může Evropské unii v důsledku demografických změn, pokud nic neudělá, v příštích letech scházet až několik milionů pracovníků. Možná, že populisticko-národoveckého obyvatele nejen této země jistě nebude zajímat to, že podobné tvrzení mají i své tvrdé ekonomické dopady. Nedostatek pracovních sil má totiž katastrofální cenu. Třeba jen v Německu 86 miliard eur ročně ve ztrátách produkce. Ať už se budou snahy o vyřešení problémy s nedostatkem lidí pro pracovní trhy nejen v Česku, ale i celé Evropě ubírat různými směry, stále více se ukazuje, zvláště v regionu Východní a Střední Evropy, že bez dalších lidí tady to s největší pravděpodobností nepůjde.  

Související

Kim Čong-un se setkal s Vladimirem Putinem na kosmodromu Vostočnyj Komentář

Není spojenec jako spojenec. Máme věřit přátelství mezi Putinovým Ruskem a Kimovou KLDR?

Severní Korea během posledního roku poskytla Rusku značnou vojenskou pomoc – vojáky, balistické rakety a miliony kusů munice. Na oplátku získala moderní ruské zbraně a technologie. Tato skutečnost dokazuje, že autoritářské režimy sice spolupracují proti Západu, jejich spojenectví ale zůstává křehké a postavené na pragmatických zájmech, nikoli na hlubší důvěře. Historie již v řadě případů ukázala, že podobná partnerství často končí rozpadem a konfliktem.
Summit NATO 2024 ve Washingtonu Komentář

NATO nesmí přijmout Putinův návrh. Je to past a pro Rusko další cár papíru

Ruský požadavek na zastavení rozšiřování NATO a zrušení sankcí představuje přímou výzvu západní bezpečnostní architektuře. Ústupek by znamenal kapitulaci před logikou síly, legitimizaci agrese vůči Ukrajině a ohrožení stability celé Evropy. Aliance musí trvat na principech, které ji definují.

Více souvisejících

komentář zaměstnání

Aktuálně se děje

před 43 minutami

před 1 hodinou

Ukrajinská armáda ve válce s Ruskem

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu

Ukrajina v posledních dnech překvapila svět nejen odvahou, ale i vynalézavostí. Nejnovější operace proti ruským leteckým základnám, označovaná jako „Pavučina“, se podle ukrajinských představitelů stala jedním z nejsofistikovanějších útoků od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. I když není možné nezávisle ověřit ukrajinské tvrzení o způsobené škodě ve výši sedmi miliard dolarů, její symbolický dopad je zcela nesporný.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Tupolev Tu-95 (v kódu NATO „Bear“) , autor: RAF

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit

Rozsáhlý útok ukrajinských dronů na ruské letecké základny, vzdálené tisíce kilometrů od fronty, představuje nejnovější z řady mimořádně odvážných operací Kyjeva proti mnohem většímu protivníkovi. Podle zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU šlo o misi, která se připravovala více než rok a půl – bezpilotní letouny byly propašovány do Ruska ukryté ve dřevěných domech na nákladních vozech.

před 3 hodinami

Sergej Lavrov

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli

V istanbulském paláci Çırağan dnes odpoledne odstartovalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, které by mohlo naznačit možný posun v dosud zablokovaném mírovém procesu. Na místo postupně dorazily všechny delegace – jako první turečtí hostitelé, následovaní ruskou delegací vedenou kremelským poradcem Vladimirem Medinským a nakonec ukrajinskou delegací, která přijela jen několik minut poté. Jednání byla zahájena ve 13:00 místního času (11:00 SELČ) bez stanoveného časového rámce, přičemž minulá kola netrvala ani dvě hodiny.

před 3 hodinami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu

Wopke Hoekstra, eurokomisař pro klima, sehrál klíčovou roli při vyjednávání německé klimatické politiky a přiměl novou vládní koalici, aby podpořila kontroverzní opatření oslabující klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Podle informací serveru Politico úspěšně prosadil využití mezinárodních uhlíkových kreditů, které by umožnily EU část emisních redukcí „nakoupit“ v zahraničí.

před 4 hodinami

Karol Nawrocki

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině

Vítězství Karola Nawrockého v prezidentských volbách v Polsku představuje zásadní posun ve střední Evropě. Historik bez politické minulosti, který staví na konzervativních hodnotách, patriotismu a silném nacionalismu, přebírá od 6. srpna nejvyšší ústavní funkci v zemi s téměř 38 miliony obyvatel. Tato událost přichází v klíčové době – uprostřed geopolitických napětí, obnovy pravice napříč Evropou i pokračující války na Ukrajině. Co tedy jeho nástup znamená pro budoucnost Polska, Evropské unie a širšího regionu?

před 5 hodinami

Donald Tusk

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média

Polskem otřásla politická zpráva roku – Karol Nawrocki, kandidát podporovaný Právem a spravedlností (PiS), byl zvolen novou hlavou státu. Ve finále prezidentských voleb získal těsnou většinu 50,89 % hlasů, zatímco jeho protikandidát, dosavadní varšavský primátor Rafał Trzaskowski, dosáhl na 49,11 %. Výsledky zveřejnila v pondělí brzy ráno Státní volební komise po sečtení všech hlasovacích okrsků.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

Aktualizováno před 14 hodinami

Aktualizováno před 15 hodinami

Karol Nawrocki

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná

V druhém kole prezidentských voleb v Polsku podle zpřesněného exit pollu agentury Ipsos těsně zvítězil opoziční kandidát Karol Nawrocki z Práva a spravedlnosti. Získal 50,7 procenta hlasů, zatímco jeho protikandidát Rafał Trzaskowski z vládní Občanské koalice obdržel 49,3 procenta. Rozdíl mezi nimi se však pohybuje v rámci statistické chyby. Účast byla rekordní – k urnám přišlo téměř 72 procent voličů.

včera

včera

Aktualizováno včera

včera

včera

Pavel Novotný (ODS) na 29. kongresu strany

Pavel Novotný měl nehodu na dálnici u Prahy

Končící starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný měl v neděli odpoledne nehodu na dálnici D4. Informoval o tom web novinky.cz. Údajně se mu převrátil na bok přívěs. Na místě zasahovali policisté a hasiči. 

včera

včera

Není spojenec jako spojenec. Máme věřit přátelství mezi Putinovým Ruskem a Kimovou KLDR?

Severní Korea během posledního roku poskytla Rusku značnou vojenskou pomoc – vojáky, balistické rakety a miliony kusů munice. Na oplátku získala moderní ruské zbraně a technologie. Tato skutečnost dokazuje, že autoritářské režimy sice spolupracují proti Západu, jejich spojenectví ale zůstává křehké a postavené na pragmatických zájmech, nikoli na hlubší důvěře. Historie již v řadě případů ukázala, že podobná partnerství často končí rozpadem a konfliktem.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy