Českým firmám chybí k obsazení pracovních míst stále desítky tisíc lidí. Není to nová zpráva. Jenže, ač si firmy v tuzemsku naříkají na nedostatek potřebných zaměstnanců, seč mohou, tak nějak se stále nedaří ten „zamrzlý“ či chcete-li „přehřátý“ trh práce rozmrazit. A je asi jedno, zda je trh zmrzlý nebo přehřáty. A nyní, jak si třeba všimla i agentura Bloomberg, čelí téměř shodnému problému i pracovní trhy v Polsku a Maďarsku. I ty totiž vykazují nízkou nezaměstnanost, a opakující se volání po nových pracovních silách a nedostatku zaměstnanců. Jedno je tak jisté, lidi prostě nejsou nikde a „přetahovaná“ o ně má v každé zemi své nepřekročitelné mantinely.
Nejen čeští byznysmeni, ale i stát moc dobře vědí, že pracovní trh nefunguje. Ten tuzemský navíc čekají nejrůznější změny v podobě daňových úprav či změn ve fungování nejrůznějších podob zaměstnaneckých vztahů. A otázka, zda českému pracovnímu trhu nějak výrazně pomohou třeba úpravy v nastavení tzv. „dohodářů“ se teprve plně prokáže. A to bez ohledu na již dnes často až hystericky vedené diskuze o tom, že těmto lidem spíše uškodí. Ale nebudu rozebírat „technikálie“ či politické dohady.
Jedno řešení, které by však mohlo výrazně pomoci zamrzlé pracovní trhy ve Východní Evropě rozhýbat, totiž je. Ale… Právě země jako Polsko či Maďarsko a přiznejme si, že i v časech vládnutí hnutí Ano, bylo ono řešení komplikovaných stavů pracovních trhů často až hystericky odmítáno a negováno. Jde totiž o „uprchlický“ scénář. Nejedna analýza a názory majitelů firem se právě shodují v tom, že krizi s nedostatkem lidí pomůže vyřešit přijímání většího počtu migrantů.
Když jsem se zeptal v byznysových vodách několika známých, co si o nedostatku lidí myslí, shodli se. A to na tom, že bez nových lidí-zaměstnanců to prostě nepůjde. Pokud byste si ale mysleli, že nejvíce poptávanými pozicemi v celé Evropské unii jsou, třeba i na základě posledních zkušeností v tuzemsku, nějaké dělnické profese (byť i po nich je neustále vysoká poptávka), Evropa hledá něco jiného. Z evropských zdrojů vyplývá, že v členských zemích nejvíce chybějí lidé v IT oborech, zdravotnictví, stavebnictví a strojírenství. Evropský úřad práce si dal tu „práci“ a z dat z roku 2022 sestavil přehled nejžádanějších pozic, včetně Norska a Švýcarska.
A aniž bych chtěl rozebírat fakta, třeba ta o tom, že evropská populace stárne, mění se charakter práce a přesuny poptávky po pracovních místech, vyvolané právě nejen populačním vývojem, ale také digitalizací a orientací zemí EU na udržitelný styl života, je spíše dobré se zaměřit na možné cesty k vyřešení nedostatku pracovníků. A tak kromě výše popsané možnosti, navrhuje Evropský úřad práce také zatraktivnit v členských zemích EU „přesun“ tzv. „přebytků“ pracovních pozic k „nedostatkům“. Podle tohoto zdroje totiž evropské statistiky ukazují, že na řadě pozic (jako třeba v administrativě, exekutivě či „sekretariátech“ a dalších) existuje až nemístně velký převis lidí, kteří by mohli pracovat právě jinde.
Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že až čtvrtina z 25 milionů malých a středních podniků v celé Evropě uvádí, že najímání kvalitních manažerů a zaměstnanců je nyní jejich největším problémem. Evropská komise proto doufá, že regionální a průmyslový nedostatek pracovních sil zmírní spuštěním nového mechanismu na podporu migrace ze třetích zemí do Evropské unie. Možná, že si řeknete, stejně jako jistě většina populistů a extremistů, těžících hlasy od lidí, kteří v odpovědi na tuto otázku mají předem jasno, že nic takového nepřijmete. No, dobrá. Jenže nejen prognózy vývoje pracovního trhu a socio-demografických dat jsou proti vám. Tak třeba data z domácího trhu práce říkají, že letos v červnu klesla nezaměstnanost na 3,4 procenta, ale počet volných pracovních míst stoupl.
Zmiňovaná agentura Bloomberg doslova říká, že podle nejrůznějších odborných analýz může Evropské unii v důsledku demografických změn, pokud nic neudělá, v příštích letech scházet až několik milionů pracovníků. Možná, že populisticko-národoveckého obyvatele nejen této země jistě nebude zajímat to, že podobné tvrzení mají i své tvrdé ekonomické dopady. Nedostatek pracovních sil má totiž katastrofální cenu. Třeba jen v Německu 86 miliard eur ročně ve ztrátách produkce. Ať už se budou snahy o vyřešení problémy s nedostatkem lidí pro pracovní trhy nejen v Česku, ale i celé Evropě ubírat různými směry, stále více se ukazuje, zvláště v regionu Východní a Střední Evropy, že bez dalších lidí tady to s největší pravděpodobností nepůjde.
Související

Není spojenec jako spojenec. Máme věřit přátelství mezi Putinovým Ruskem a Kimovou KLDR?

NATO nesmí přijmout Putinův návrh. Je to past a pro Rusko další cár papíru
Aktuálně se děje
před 43 minutami

V Istanbulu začalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou. S Turky místo Američanů
před 1 hodinou

Ukrajina překvapila svět. Operace Pavučina poslala silný vzkaz Rusku i Západu
před 2 hodinami

Pondělní bouřky podle nové výstrahy. Meteorologové upřesnili, co a kde hrozí
před 2 hodinami

Nejvýznamnější útok od začátku války. Rusko přišlo po ukrajinském útoku o značnou část kapacit
před 3 hodinami

Jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu začnou už za chvíli
před 3 hodinami

Extrémní počasí padá politikům na hlavu. Šéf klimatické politiky EU lobboval v Německu
před 4 hodinami

Zvolení Trumpova spojence otřese Evropou: Jak se změní postoj Polska k EU a Ukrajině
před 5 hodinami

Politický otřes v Polsku: Tuskova vláda chystá hlasování o důvěře. Máme svého Trumpa, píší tamní média
před 6 hodinami

Skeptik a fanoušek Trumpa. Kdo je Karol Nawrocki, jehož vizí je návrat k "normálnímu Polsku"?
před 6 hodinami

Nawrocki v čele Polska. Vítěz prezidentských voleb je ránou pro vládu premiéra Tuska
před 8 hodinami

Pondělní počasí. Do Česka se řítí další silné bouřky, avizují meteorologové
Aktualizováno před 14 hodinami

Ukrajinci slaví. Drony poškodily či zničily přes 40 ruských strategických bombardérů
Aktualizováno před 15 hodinami

OBRAT: Prezidentské volby v Polsku vyhrál Karol Nawrocki. Radost Rafała Trzaskowského byla předčasná
včera

První slova Novotného o nehodě. Hodnotím ji jako fantastickou, řekl
včera

Rakušan prozradil, co zjistil o přestřelce u česko-německé hranice
Aktualizováno včera

Ani v noci nebude klid. Bouřky mohou být i velmi silné, varuje ČHMÚ
včera

Rusové přiznali ukrajinský útok, Zelenskyj dohlížel. Škody jsou podle Kyjeva obrovské
včera

Pavel Novotný měl nehodu na dálnici u Prahy
včera

Rusové odletěli do Istanbulu. Zelenskyj řekl, co chce ukrajinská delegace
včera
Není spojenec jako spojenec. Máme věřit přátelství mezi Putinovým Ruskem a Kimovou KLDR?
Severní Korea během posledního roku poskytla Rusku značnou vojenskou pomoc – vojáky, balistické rakety a miliony kusů munice. Na oplátku získala moderní ruské zbraně a technologie. Tato skutečnost dokazuje, že autoritářské režimy sice spolupracují proti Západu, jejich spojenectví ale zůstává křehké a postavené na pragmatických zájmech, nikoli na hlubší důvěře. Historie již v řadě případů ukázala, že podobná partnerství často končí rozpadem a konfliktem.
Zdroj: Jakub Jurek