KOMENTÁŘ | Zamrzlý trh práce není problémem jen v Česku. A bez rázného zásahu jen tak neroztaje

Nejen čeští byznysmeni, ale i stát moc dobře vědí, že pracovní trh nefunguje. Ten tuzemský navíc čekají nejrůznější změny v podobě daňových úprav či změn ve fungování nejrůznějších podob zaměstnaneckých vztahů. A otázka, zda českému pracovnímu trhu nějak výrazně pomohou třeba úpravy v nastavení tzv. „dohodářů“ se teprve plně prokáže. A to bez ohledu na již dnes často až hystericky vedené diskuze o tom, že těmto lidem spíše uškodí. Ale nebudu rozebírat „technikálie“ či politické dohady.

Jedno řešení, které by však mohlo výrazně pomoci zamrzlé pracovní trhy ve Východní Evropě rozhýbat, totiž je. Ale… Právě země jako Polsko či Maďarsko a přiznejme si, že i v časech vládnutí hnutí Ano, bylo ono řešení komplikovaných stavů pracovních trhů často až hystericky odmítáno a negováno. Jde totiž o „uprchlický“ scénář. Nejedna analýza a názory majitelů firem se právě shodují v tom, že krizi s nedostatkem lidí pomůže vyřešit přijímání většího počtu migrantů. 
 
Když jsem se zeptal v byznysových vodách několika známých, co si o nedostatku lidí myslí, shodli se. A to na tom, že bez nových lidí-zaměstnanců to prostě nepůjde. Pokud byste si ale mysleli, že nejvíce poptávanými pozicemi v celé Evropské unii jsou, třeba i na základě posledních zkušeností v tuzemsku, nějaké dělnické profese (byť i po nich je neustále vysoká poptávka), Evropa hledá něco jiného. Z evropských zdrojů vyplývá, že v členských zemích nejvíce chybějí lidé v IT oborech, zdravotnictví, stavebnictví a strojírenství. Evropský úřad práce si dal tu „práci“ a z dat z roku 2022 sestavil přehled nejžádanějších pozic, včetně Norska a Švýcarska. 
 
A aniž bych chtěl rozebírat fakta, třeba ta o tom, že evropská populace stárne, mění se charakter práce a přesuny poptávky po pracovních místech, vyvolané právě nejen populačním vývojem, ale také digitalizací a orientací zemí EU na udržitelný styl života, je spíše dobré se zaměřit na možné cesty k vyřešení nedostatku pracovníků. A tak kromě výše popsané možnosti, navrhuje Evropský úřad práce také zatraktivnit v členských zemích EU „přesun“ tzv. „přebytků“ pracovních pozic k „nedostatkům“. Podle tohoto zdroje totiž evropské statistiky ukazují, že na řadě pozic (jako třeba v administrativě, exekutivě či „sekretariátech“ a dalších) existuje až nemístně velký převis lidí, kteří by mohli pracovat právě jinde.  
 
Z veřejně dostupných zdrojů vyplývá, že až čtvrtina z 25 milionů malých a středních podniků v celé Evropě uvádí, že najímání kvalitních manažerů a zaměstnanců je nyní jejich největším problémem. Evropská komise proto doufá, že regionální a průmyslový nedostatek pracovních sil zmírní spuštěním nového mechanismu na podporu migrace ze třetích zemí do Evropské unie. Možná, že si řeknete, stejně jako jistě většina populistů a extremistů, těžících hlasy od lidí, kteří v odpovědi na tuto otázku mají předem jasno, že nic takového nepřijmete. No, dobrá. Jenže nejen prognózy vývoje pracovního trhu a socio-demografických dat jsou proti vám. Tak třeba data z domácího trhu práce říkají, že letos v červnu klesla nezaměstnanost na 3,4 procenta, ale počet volných pracovních míst stoupl. 
 
Zmiňovaná agentura Bloomberg doslova říká, že podle nejrůznějších odborných analýz může Evropské unii v důsledku demografických změn, pokud nic neudělá, v příštích letech scházet až několik milionů pracovníků. Možná, že populisticko-národoveckého obyvatele nejen této země jistě nebude zajímat to, že podobné tvrzení mají i své tvrdé ekonomické dopady. Nedostatek pracovních sil má totiž katastrofální cenu. Třeba jen v Německu 86 miliard eur ročně ve ztrátách produkce. Ať už se budou snahy o vyřešení problémy s nedostatkem lidí pro pracovní trhy nejen v Česku, ale i celé Evropě ubírat různými směry, stále více se ukazuje, zvláště v regionu Východní a Střední Evropy, že bez dalších lidí tady to s největší pravděpodobností nepůjde.