KOMENTÁŘ | Kdo nepatří do moderního světa? Obchodník, který odmítá platby kartou

Jedno ‒ jak se rádo říká ‒ z nesmrtelných přísloví praví: Vše, co v životě potřebujeme, lze koupit za nepatrný peníz, jen zbytečnosti jsou drahé. A tohle platí víc než dost i v tom, proč se znovu a znovu objevuje pro některé „neskutečný“ problém, totiž, proč se nedá všude zaplatit kartou a zda by takové „technické“ problémy měla řešit ústava, nebo by se podobné záležitosti podrobily nějakému zákonu. A to si někdo neustále stěžuje, jaká je v téhle zemi často až šílená regulace.

Jistě si řeknete, že se o tom už napsalo tolik komentářů, analýz či textů, že z toho musí jít člověku hlava kolem. Napsalo, a jde z toho hlava kolem. A přece je to pořád málo. Tak tedy: Proč takový problém vzniká, má nějaké jednoduché řešení nebo se dokonce můžete oprávněně ptát, zda je výhodnější mít hotovost nebo platební kartu? Na všechno je ale paradoxně jednoduchá odpověď, viz začátek tohoto komentáře.

Souboj o to, proč některé firmy, podnikatelé či subjekty tvrdošíjně odmítají přijímat platební karty před hotovostí má své kořeny. Řada firem se sice zdánlivě oprávněně vymlouvá na vysoké provize bankám, které si je podle majitelů firem nezaslouží, ale zakopaný pes je podle všeho jinde. A když si sami dáte tu práci a najdete v online prostoru analýzy toho, kolik vlastně firmy musejí platit za platební terminály, rychle přijdete na to, že to není nic, co by podnikatele zruinovalo. Neplatí ani argument o tom, že stále hodně lidí nechce platební kartu mít. Když bychom tenhle argument dovedli do absurdna: Stále více lidem doslova „hrabe“ v hlavě kvůli tomu, že uvěřili, že nežijí v České republice, a tudíž neuznávají nic z platných předpisů a zákonů země. Znamená to, že jim budeme tolerovat porušování norem a zvyklostí?

Viďte, že ne. Ono totiž i většina těch, kteří hlava nehlava odmítají brát platební karty, bude spíše argumentovat tak, aby se nikdo nedozvěděl, co vlastně mají „za lubem“. A asi nemá cenu dodávat, komu se pak tyhle nesmyslné výmluvy a vytáčky hodí do krámu. Jak upozorňuje řada analytiků, ale i podnikatelů, „po časech restrikcí a omezení, zrušení EET totiž tyto entity nechtějí, aby jim zkrátka bylo vidět ‘pod prsty'“. Leč i hodně firemních zástupců proti tomu tvrdí, že ani to není pravda. Zase je tak na scéně, zdá se stále častější český rys: „Já za to nemůžu, to ti druzí.“ Ale zpět k těm výhodám či nevýhodám karet oproti hotovosti.

I když se proslýchá, že už se někde v nejrůznějších kuloárech rodí nějaká norma, která má všem neposlušným říct jasně, že se karty prostě přijímat musí, není to podle všeho ideální řešení. Je to totiž podobné jako mít v Ústavě nutnost přijímat hotovost (psal jsem o tom zde). Je pak ale jediná cesta k řešení tohoto problému to, že lidé třeba neochotou kupovat u toho, který odmítá platební kartu, přejdou ke konkurenci? A co když konkurence není? Možná ale zafunguje to, že ony zmiňované kuloáry chtějí do připravované normy dát povinnost pro obchodníky přijímat nejen fyzické peníze, ale i ty karty.

Vlastně je to celé postavené na hlavu. Vždyť snad každý, kdo někam vyrazí, ať už na výlet nebo nakupovat, si může vybrat (anebo nemusí) víc peněz než obvykle. Tak proč ty souboje o peníze? Můžete namítnout, že platební karta odstraňuje potíže s hledáním bankomatu, neztrácí tak čas a často i námahu najít plechovou bednu, ze které bankovky vypadnou. Při používání platební karty jde zkrátka o pohodlí a úsporu času. A zákazníkům je i podle statistik jedno, že transakce uskutečněné platební kartou, telefonem nebo hodinkami něco stojí. Ať, co na tom?

Z veřejně dostupných dat, zveřejněných o letošních prázdninách Sdružením pro bankovní karty (SBK), jež shromažďuje údaje o platebních kartách, vyplývá, že počet transakcí hrazených u obchodníků elektronicky roste kontinuálně už pět let. Zatímco v roce 2018 jich bylo 1,1 miliardy, v roce 2022 už 2,3 miliardy. Navíc ‒ s počtem transakcí roste i objem peněz uhrazených elektronicky. Zatímco před pěti lety utratili tuzemští držitelé karet 700 miliard korun, na konci loňského roku to bylo už víc než jeden a půl bilionu korun. A pak že prý technický pokrok se dá zastavit nějakými příkazy o přijímání jen hotovosti. 

Možná ale, jak dokládají data výzkumné agentury STEM/MARK, že spor o to, zda by měli všichni obchodníci přijímat peníze nebo hotovost, tkví jinde. Jak totiž vyplynulo z dat zmiňovaných výzkumníků, denně vytáhne bankovku celá třetina Čechů, zatímco loni to byla pouhá čtvrtina, dále pak aspoň jednou týdně používá hotovost více než devadesát procent respondentů, což je o pět procent více než před rokem. Mimochodem, výzkumu se zúčastnilo přes 500 lidí ve věku 18 až 65 let. Výsledek prý odpovídá tomu, že obchodníci nechtějí přijímat karty. Že by přece jen za tím vším bylo ono zmiňované „šméčko“ a nebýt „viděn“? Inu, jsem pořád v Čechách. A to není bohužel vůbec veselé.

Související

Andrej Babiš Komentář

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?
Jan Lipavský Komentář

Ať Macinka závěrečné varování od Lipavského klidně ignoruje. Historie ale mluví jasně

Varování končícího ministra zahraničí Jana Lipavského, že Rusko neusiluje o mír, ale o další expanzi, nelze odbýt. Vychází ze čtyř let přímé zkušenosti s ruským tlakem, agresí a porušováním mezinárodního práva. O to znepokojivější je nástup Petra Macinky, jehož politické přesvědčení se s dosavadní bezpečnostní orientací Česka dostává do přímého sporu. Historie ruského státu, od carství přes SSSR až po dnešek, přitom opakovaně ukazuje, že imperiální ambice jsou Rusku vlastní, a že v podstatě nic jiného neumí.

Více souvisejících

komentář platební karty bankomaty Lidé finance Obchody

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Andrej Babiš

Bratrství je silné slovo, ale slabý kompas. Babiš si rozumí s Ficem a Orbánem, důležitější jsou Němci

Nynější premiéři Česka, Slovenska a Maďarska dlouhodobě vystupují v domácí politice výrazně kriticky vůči Evropské unii, zatímco na jednáních v Bruselu volí umírněnější a pragmatičtější přístup. Rozdíl mezi domácí rétorikou a evropskou praxí je patrný zejména v otázkách podpory Ukrajiny či Evropské zelené dohody. Nakonec je nutné položit si otázku, jestli jsou Slovensko a Maďarsko skutečně našimi nejbližšími státy, nebo bychom se konečně mohli začít chovat rozumně a následovat Německo a Polsko?

před 3 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025) Prohlédněte si galerii

Turek u Pavla nepochodil. Prezident je připraven ho nejmenovat

Výhrady prezidenta Petra Pavla k vládnímu angažmá poslance Filipa Turka (Motoristé) trvají. Uvedl to Pražský hrad po pondělním jednání obou politiků. Prezident doporučil premiérovi Andreji Babišovi (ANO), aby Turka na ministra nenavrhoval. Pavel dal najevo, že je jinak připraven poslance nejmenovat členem vlády. 

před 4 hodinami

Jaromír Zůna na zasedání nové vlády

Zůna má pokračovat jako ministr obrany. Zastal se ho i prezident

Ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) bude i nadále členem vlády, potvrdilo hnutí, které jej do kabinetu premiéra Andreje Babiše (ANO) nominovalo. Zůnova pozice se zdála být ohrožena po jeho slovech o pokračování podpory Kyjeva a nákupu stíhaček F-35. Ministra se zastal i prezident Petr Pavel. 

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Ruská armáda, ilustrační fotografie.

Co se stane, až Rusko zaútočí na Evropu? Hrozí extrémně krvavá válka

Nejnovější zprávy o masivním soustřeďování ruských sil u hranic Evropské unie byly rychle zpochybněny jako neověřené a přehnané. Zkušenost posledních let – a zejména ta ukrajinská – však ukazuje, že podobné varovné signály nelze jednoduše smést ze stolu. Otázkou je, zda Moskva zůstane u hybridního nátlaku na NATO, nebo přejde k otevřené agresi, jak odolná by byla Evropa bez americké opory a jak zásadně by plné zapojení USA změnilo rovnováhu sil. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

Počasí, ilustrační foto

Počasí tento týden: Dorazí na Vánoce a o svátcích sníh?

Tento týden přinese do Česka postupný přechod od sychravého podzimu k pravé zimní atmosféře. Zatímco pondělí a úterý se ponesou v duchu šedé oblohy a mírných teplot, od středy začne do země proudit studený vzduch, který s sebou přinese sněžení i do nížin a mrazivé noci.

včera

Mark Rutte na summitu NATO 2025

Rutte: Putin je ochoten obětovat obrovské množství lidí. Na Ukrajině se zranilo nebo zemřelo milion Rusů

Generální tajemník NATO Mark Rutte pro deník Bild promluvil o nejvážnější bezpečnostní situaci v Evropě od konce druhé světové války. Šéf Aliance zdůraznil, že pro zajištění budoucího míru je nezbytné radikálně zvýšit výdaje na obranu a zajistit, aby Ukrajina zůstala v boji proti ruské agresi co nejsilnější. Rutte ocenil zejména roli Německa, které podle něj převzalo v Evropě vůdčí úlohu díky výraznému navýšení svého vojenského rozpočtu.

včera

letectví

Turecko se chce vrátit k projektu F-35. Zvažuje, že se zbaví ruských zbraní

Ankara se snaží o zásadní průlom ve vztazích s Washingtonem. Hlavním cílem turecké diplomacie je návrat do prestižního programu vývoje a nákupu stíhaček F-35, ze kterého bylo Turecko vyloučeno poté, co před šesti lety zakoupilo ruský systém protivzdušné obrany S-400. Podle zdrojů agentury Bloomberg Turecko nyní vážně zvažuje, že se ruské techniky zbaví, aby odstranilo hlavní překážku v komunikaci s USA.

včera

Tato fotografie byla původně součástí spisů ministerstva spravedlnosti. Nyní se ale na webových stránkách neobjevuje.

"Jeden z největších pokusů o utajování v historii." Z Epsteinových dokumentů zmizela fotografie s Trumpem

Kolem nově zpřístupněné „Epsteinovy knihovny“ Ministerstva spravedlnosti USA se rozpoutala bouře poté, co z webových stránek zmizela fotografie obsahující snímek Donalda Trumpa. Snímek zachycoval pracovní stůl s několika zarámovanými fotografiemi, přičemž na jedné z nich byl Trump společně s Ghislaine Maxwellovou. Pozorní uživatelé si všimli, že v číselné řadě souborů vznikla mezera, kdy po dokumentu s číslem 467 následuje až 469. Podle některých amerických politiků se může jednat o jeden z největších pokusů o utajování v historii.

včera

Lodní doprava, ilustrační foto

Americké jednotky u břehů Venezuely zadržely třetí tanker. Brazílie mluví o opakování války o Falklandy

Americké úřady potvrdily, že jejich námořnictvo u břehů Venezuely zachytilo již třetí plavidlo během několika málo dní. Přestože Washington zatím tají přesnou polohu operace i identitu lodi, je zřejmé, že jde o pokračování tvrdé linie prezidenta Donalda Trumpa. Ten před týdnem nařídil totální blokádu všech sankcionovaných tankerů, které se pokoušejí vyvážet venezuelskou ropu nebo do země vplouvat.

včera

včera

Pieta za oběti střelby na FF UK

Česko si připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě

Česká republika si dnes připomíná druhé výročí tragické střelby na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Na náměstí Jana Palacha v Praze se sešli přední politici i veřejnost, aby uctili památku obětí u tamního pietního místa. Předseda Senátu Miloš Vystrčil při této příležitosti zdůraznil, že na tyto události nesmíme nikdy zapomenout a odpovědnost za to, aby se nic podobného neopakovalo, nese každý z nás.

včera

Na USA není spoleh, obává se Francie. Chystá se na vůdčí roli v obraně Evropy před Ruskem

V souvislosti s měnícím se postojem Spojených států k evropské bezpečnosti se Francie pod vedením prezidenta Emmanuela Macrona připravuje na roli nezávislého lídra v obraně kontinentu. Paříž se již dříve netajila obavami z nespolehlivosti Washingtonu, které se po návratu Donalda Trumpa do Bílého domu v lednu 2025 potvrdily. Francie nyní zintenzivňuje své úsilí o vybudování „evropské suverenity“ a připravuje se na možnost, že se Evropa bude muset v horizontu tří až čtyř let bránit ruské hrozbě bez výraznější americké pomoci.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy