KOMENTÁŘ | Kdo nepatří do moderního světa? Obchodník, který odmítá platby kartou

Jistě si řeknete, že se o tom už napsalo tolik komentářů, analýz či textů, že z toho musí jít člověku hlava kolem. Napsalo, a jde z toho hlava kolem. A přece je to pořád málo. Tak tedy: Proč takový problém vzniká, má nějaké jednoduché řešení nebo se dokonce můžete oprávněně ptát, zda je výhodnější mít hotovost nebo platební kartu? Na všechno je ale paradoxně jednoduchá odpověď, viz začátek tohoto komentáře.

Souboj o to, proč některé firmy, podnikatelé či subjekty tvrdošíjně odmítají přijímat platební karty před hotovostí má své kořeny. Řada firem se sice zdánlivě oprávněně vymlouvá na vysoké provize bankám, které si je podle majitelů firem nezaslouží, ale zakopaný pes je podle všeho jinde. A když si sami dáte tu práci a najdete v online prostoru analýzy toho, kolik vlastně firmy musejí platit za platební terminály, rychle přijdete na to, že to není nic, co by podnikatele zruinovalo. Neplatí ani argument o tom, že stále hodně lidí nechce platební kartu mít. Když bychom tenhle argument dovedli do absurdna: Stále více lidem doslova „hrabe“ v hlavě kvůli tomu, že uvěřili, že nežijí v České republice, a tudíž neuznávají nic z platných předpisů a zákonů země. Znamená to, že jim budeme tolerovat porušování norem a zvyklostí?

Viďte, že ne. Ono totiž i většina těch, kteří hlava nehlava odmítají brát platební karty, bude spíše argumentovat tak, aby se nikdo nedozvěděl, co vlastně mají „za lubem“. A asi nemá cenu dodávat, komu se pak tyhle nesmyslné výmluvy a vytáčky hodí do krámu. Jak upozorňuje řada analytiků, ale i podnikatelů, „po časech restrikcí a omezení, zrušení EET totiž tyto entity nechtějí, aby jim zkrátka bylo vidět ‘pod prsty'“. Leč i hodně firemních zástupců proti tomu tvrdí, že ani to není pravda. Zase je tak na scéně, zdá se stále častější český rys: „Já za to nemůžu, to ti druzí.“ Ale zpět k těm výhodám či nevýhodám karet oproti hotovosti.

I když se proslýchá, že už se někde v nejrůznějších kuloárech rodí nějaká norma, která má všem neposlušným říct jasně, že se karty prostě přijímat musí, není to podle všeho ideální řešení. Je to totiž podobné jako mít v Ústavě nutnost přijímat hotovost (psal jsem o tom zde). Je pak ale jediná cesta k řešení tohoto problému to, že lidé třeba neochotou kupovat u toho, který odmítá platební kartu, přejdou ke konkurenci? A co když konkurence není? Možná ale zafunguje to, že ony zmiňované kuloáry chtějí do připravované normy dát povinnost pro obchodníky přijímat nejen fyzické peníze, ale i ty karty.

Vlastně je to celé postavené na hlavu. Vždyť snad každý, kdo někam vyrazí, ať už na výlet nebo nakupovat, si může vybrat (anebo nemusí) víc peněz než obvykle. Tak proč ty souboje o peníze? Můžete namítnout, že platební karta odstraňuje potíže s hledáním bankomatu, neztrácí tak čas a často i námahu najít plechovou bednu, ze které bankovky vypadnou. Při používání platební karty jde zkrátka o pohodlí a úsporu času. A zákazníkům je i podle statistik jedno, že transakce uskutečněné platební kartou, telefonem nebo hodinkami něco stojí. Ať, co na tom?

Z veřejně dostupných dat, zveřejněných o letošních prázdninách Sdružením pro bankovní karty (SBK), jež shromažďuje údaje o platebních kartách, vyplývá, že počet transakcí hrazených u obchodníků elektronicky roste kontinuálně už pět let. Zatímco v roce 2018 jich bylo 1,1 miliardy, v roce 2022 už 2,3 miliardy. Navíc ‒ s počtem transakcí roste i objem peněz uhrazených elektronicky. Zatímco před pěti lety utratili tuzemští držitelé karet 700 miliard korun, na konci loňského roku to bylo už víc než jeden a půl bilionu korun. A pak že prý technický pokrok se dá zastavit nějakými příkazy o přijímání jen hotovosti. 

Možná ale, jak dokládají data výzkumné agentury STEM/MARK, že spor o to, zda by měli všichni obchodníci přijímat peníze nebo hotovost, tkví jinde. Jak totiž vyplynulo z dat zmiňovaných výzkumníků, denně vytáhne bankovku celá třetina Čechů, zatímco loni to byla pouhá čtvrtina, dále pak aspoň jednou týdně používá hotovost více než devadesát procent respondentů, což je o pět procent více než před rokem. Mimochodem, výzkumu se zúčastnilo přes 500 lidí ve věku 18 až 65 let. Výsledek prý odpovídá tomu, že obchodníci nechtějí přijímat karty. Že by přece jen za tím vším bylo ono zmiňované „šméčko“ a nebýt „viděn“? Inu, jsem pořád v Čechách. A to není bohužel vůbec veselé.