KOMENTÁŘ | Kdo nepatří do moderního světa? Obchodník, který odmítá platby kartou

Jedno ‒ jak se rádo říká ‒ z nesmrtelných přísloví praví: Vše, co v životě potřebujeme, lze koupit za nepatrný peníz, jen zbytečnosti jsou drahé. A tohle platí víc než dost i v tom, proč se znovu a znovu objevuje pro některé „neskutečný“ problém, totiž, proč se nedá všude zaplatit kartou a zda by takové „technické“ problémy měla řešit ústava, nebo by se podobné záležitosti podrobily nějakému zákonu. A to si někdo neustále stěžuje, jaká je v téhle zemi často až šílená regulace.

Jistě si řeknete, že se o tom už napsalo tolik komentářů, analýz či textů, že z toho musí jít člověku hlava kolem. Napsalo, a jde z toho hlava kolem. A přece je to pořád málo. Tak tedy: Proč takový problém vzniká, má nějaké jednoduché řešení nebo se dokonce můžete oprávněně ptát, zda je výhodnější mít hotovost nebo platební kartu? Na všechno je ale paradoxně jednoduchá odpověď, viz začátek tohoto komentáře.

Souboj o to, proč některé firmy, podnikatelé či subjekty tvrdošíjně odmítají přijímat platební karty před hotovostí má své kořeny. Řada firem se sice zdánlivě oprávněně vymlouvá na vysoké provize bankám, které si je podle majitelů firem nezaslouží, ale zakopaný pes je podle všeho jinde. A když si sami dáte tu práci a najdete v online prostoru analýzy toho, kolik vlastně firmy musejí platit za platební terminály, rychle přijdete na to, že to není nic, co by podnikatele zruinovalo. Neplatí ani argument o tom, že stále hodně lidí nechce platební kartu mít. Když bychom tenhle argument dovedli do absurdna: Stále více lidem doslova „hrabe“ v hlavě kvůli tomu, že uvěřili, že nežijí v České republice, a tudíž neuznávají nic z platných předpisů a zákonů země. Znamená to, že jim budeme tolerovat porušování norem a zvyklostí?

Viďte, že ne. Ono totiž i většina těch, kteří hlava nehlava odmítají brát platební karty, bude spíše argumentovat tak, aby se nikdo nedozvěděl, co vlastně mají „za lubem“. A asi nemá cenu dodávat, komu se pak tyhle nesmyslné výmluvy a vytáčky hodí do krámu. Jak upozorňuje řada analytiků, ale i podnikatelů, „po časech restrikcí a omezení, zrušení EET totiž tyto entity nechtějí, aby jim zkrátka bylo vidět ‘pod prsty'“. Leč i hodně firemních zástupců proti tomu tvrdí, že ani to není pravda. Zase je tak na scéně, zdá se stále častější český rys: „Já za to nemůžu, to ti druzí.“ Ale zpět k těm výhodám či nevýhodám karet oproti hotovosti.

I když se proslýchá, že už se někde v nejrůznějších kuloárech rodí nějaká norma, která má všem neposlušným říct jasně, že se karty prostě přijímat musí, není to podle všeho ideální řešení. Je to totiž podobné jako mít v Ústavě nutnost přijímat hotovost (psal jsem o tom zde). Je pak ale jediná cesta k řešení tohoto problému to, že lidé třeba neochotou kupovat u toho, který odmítá platební kartu, přejdou ke konkurenci? A co když konkurence není? Možná ale zafunguje to, že ony zmiňované kuloáry chtějí do připravované normy dát povinnost pro obchodníky přijímat nejen fyzické peníze, ale i ty karty.

Vlastně je to celé postavené na hlavu. Vždyť snad každý, kdo někam vyrazí, ať už na výlet nebo nakupovat, si může vybrat (anebo nemusí) víc peněz než obvykle. Tak proč ty souboje o peníze? Můžete namítnout, že platební karta odstraňuje potíže s hledáním bankomatu, neztrácí tak čas a často i námahu najít plechovou bednu, ze které bankovky vypadnou. Při používání platební karty jde zkrátka o pohodlí a úsporu času. A zákazníkům je i podle statistik jedno, že transakce uskutečněné platební kartou, telefonem nebo hodinkami něco stojí. Ať, co na tom?

Z veřejně dostupných dat, zveřejněných o letošních prázdninách Sdružením pro bankovní karty (SBK), jež shromažďuje údaje o platebních kartách, vyplývá, že počet transakcí hrazených u obchodníků elektronicky roste kontinuálně už pět let. Zatímco v roce 2018 jich bylo 1,1 miliardy, v roce 2022 už 2,3 miliardy. Navíc ‒ s počtem transakcí roste i objem peněz uhrazených elektronicky. Zatímco před pěti lety utratili tuzemští držitelé karet 700 miliard korun, na konci loňského roku to bylo už víc než jeden a půl bilionu korun. A pak že prý technický pokrok se dá zastavit nějakými příkazy o přijímání jen hotovosti. 

Možná ale, jak dokládají data výzkumné agentury STEM/MARK, že spor o to, zda by měli všichni obchodníci přijímat peníze nebo hotovost, tkví jinde. Jak totiž vyplynulo z dat zmiňovaných výzkumníků, denně vytáhne bankovku celá třetina Čechů, zatímco loni to byla pouhá čtvrtina, dále pak aspoň jednou týdně používá hotovost více než devadesát procent respondentů, což je o pět procent více než před rokem. Mimochodem, výzkumu se zúčastnilo přes 500 lidí ve věku 18 až 65 let. Výsledek prý odpovídá tomu, že obchodníci nechtějí přijímat karty. Že by přece jen za tím vším bylo ono zmiňované „šméčko“ a nebýt „viděn“? Inu, jsem pořád v Čechách. A to není bohužel vůbec veselé.

Související

Ukázka moderní ukrajinské vojenské techniky Komentář

Neuvěřitelná transformace Ukrajiny: Kyjev ukázal Putinovi i celému světu, jak se ve 21. století vedou války

Ukrajinská armáda v posledních měsících zaznamenala citelné zlepšení své situace na frontové linii. Tento vývoj se bezprostředně odrazil v chování tamního politického vedení v čele s prezidentem Volodomyrem Zelenským. Kyjev začal vystupovat vůči svým zahraničním partnerům i nepřátelům s výrazně vyšší asertivitou. Celý konflikt dostává novou dynamiku, ve které Ukrajina přestává být pouze bránícím se státem.
Černobyl, ilustrační fotografie. Komentář

40 let od Černobylu. Proč jedna katastrofa nevysvětluje rozpad SSSR

Před 40 lety, 26. dubna 1986, došlo k zatím nejzávažnější havárii v historii jaderné energetiky. Série pochybení operátorů čtvrtého bloku elektrárny Černobyl na tehdy sovětské Ukrajině, ignorování bezpečnostních předpisů i nedostatky v designu tamního reaktoru vedly k jeho explozi. Masivní únik radiace následně zasáhl velkou část Evropy. Následky události byly tak dalekosáhlé, že podle některých tvrzení vedly ke kolapsu Sovětského svazu. Obstojí taková interpretace ve světle stávajících historických poznatků?

Více souvisejících

komentář platební karty bankomaty Lidé finance Obchody

Aktuálně se děje

před 32 minutami

Zřícený vojenský stroj UH-1Y Venom

V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě

Vojenskou základnou v Náměšti nad Oslavou na Třebíčsku otřásla ve čtvrtek kolem poledne tragická událost. V areálu 22. základny vrtulníkového letectva došlo k havárii víceúčelového armádního vrtulníku UH-1Y Venom. Na palubě stroje se v momentě pádu nacházela pětičlenná vojenská posádka. Neštěstí si vyžádalo jeden lidský život.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

Sergej Lavrov

Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny

Ruská diplomacie na schůzce v Manile varovala Spojené státy před pokračováním podle ní nepřijatelných dodávek zbraní Ukrajině. Zpráva navazuje na oficiální prohlášení ruského ministerstva zahraničí o jednání mezi šéfem ruské diplomacie Sergejem Lavrovem a americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem, které proběhlo na okraji asijského summitu.

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání

Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

včera

Milka, ilustrační fotografie.

Guardian: Coca-Cola, Mondelēz, Danone či Ferrero bojují proti zdravému stravování vleklými žalobami

Světoví výrobci ultrazpracovaných potravin (UPF) využívají podle zjištění britského serveru The Guardian soudní žaloby k blokování a odkládání vládních opatření zaměřených na boj proti nezdravému stravování. Mezinárodní vyšetřování odhalilo, že mezi lety 2010 a 2025 bylo v pěti zemích podáno celkem 235 žalob proti regulacím, které měly chránit zdraví obyvatelstva. Přestože potravinářské korporace veřejně deklarují podporu veřejnému zdraví, v zákulisí napadají zákony o označování obalů, omezení marketingu i daně z nezdravých potravin.

včera

včera

Báb al-Mandab

Hútíové oznámili blokádu Báb al-Mandab, klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu

Oznámená blokáda průlivu Báb al-Mandab ze strany jemenských Hútíů přichází v pro trh s ropou nejsložitější možnou chvíli. Tito íránští spojenci hrozí uzavřením klíčové objízdné trasy Hormuzského průlivu, v němž se provoz ropných tankerů v posledním období výrazně zpomalil. Přestože povstalci vyhlášenou blokádu zatím fakticky nevymáhají, už samotná hrozba přiměla některá plavidla k opuštění plánů na plavbu směrem na jih z Rudého moře.

včera

Donald Trump

Trump schválil dohodu, která umožní Saúdské Arábií obohacovat palivo pro jaderné reaktory

Americký prezident Donald Trump schválil jadernou dohodu se Saúdskou Arábií, která by království mohla umožnit obohacovat vlastní palivo pro civilní reaktory. Podle vysoce postaveného amerického činitele má pakt trvat třicet let a k jeho oficiálnímu oznámení by molo dojít velmi brzy. Na základě této dohody by měly americké společnosti poskytovat technologii i potřebné expertízy pro rozvoj saúdského jaderného programu.

včera

včera

Pete Hegseth

Írán podporuje Čína i Rusko. Podle Hegsetha je ale na kolenou

Americký ministr obrany Pete Hegseth při vystoupení před výborem pro rozpočtové příděly amerického Senátu prohlásil, že Írán se v současnosti nachází v defenzívě. Podle jeho slov jsou vojenské kapacity Teheránu po téměř dvou týdnech nových amerických leteckých úderů na dosud nejnižší úrovni. Šéf Pentagonu však zároveň odmítl poskytnout jakýkoli časový odhad, kdy by mohl ozbrojený konflikt skončit, a uznal, že Írán i nadále představuje v regionu vážnou hrozbu.

včera

včera

Ilustrační foto

Francie jako první země v EU zakáže přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let

Francouzský parlament schválil zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 15 let, čímž se Francie stala první zemí Evropské unie, která nezletilým zamezila používání aplikací typu TikTok. Prezident Emmanuel Macron prosazoval tento zákaz jako klíčovou reformu svého posledního funkčního období a zavázal se k jeho zavedení do září. 

včera

včera

Letní počasí

Počasí moc léto nepřipomíná. Podle meteorologů to v srpnu nebude lepší

Předpověď počasí do poloviny srpna počítá s teplotními výkyvy a celkově průměrnými srážkami. Po výrazném červnovém horku a teplotně průměrné první polovině července nastává v aktuálním týdnu citelné ochlazení. Průměrné týdenní teploty se tak v těchto dnech dostanou pod hranici dlouhodobého normálu.

21. července 2026 22:02

WHO: Vedra nejsou jednorázový, ale trvalý problém. Za čtyři roky zabila jen v Evropě 200 tisíc lidí

Evropský kontinent v současnosti čelí mimořádně intenzivní vlně veder, která si podle odhadů odborníků vyžádá stovky až tisíce lidských životů. Ačkoliv od katastrofálního léta roku 2003 uplynula již více než dvě desetiletí, úmrtnost spojená s vysokými teplotami zůstává alarmující. Přestože celková bilance bude známa až za několik týdnů, španělští výzkumníci již přisuzují horku přes dvě stě deseti obětí během několika dnů. Tragické zprávy o úmrtích v důsledku přehřátí organismu přicházejí také z Francie, což potvrzuje selhávání ochrany zranitelných skupin.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy