Události Petra Nutila: Slovenské volby, mírotvůrce Putin a Ornella v plavkách
Milí čtenáři, po dvou týdnech jsou tu zpět Události Petra Nutila, rubrika, která shrnuje buď to nejpodstatnější, nebo nejabsurdnější, co za uplynulé dny událo. Tak pojďme na to. Dneska toho máme hodně.
Kdo nepatří do moderního světa? Obchodník, který odmítá platby kartou
Jedno ‒ jak se rádo říká ‒ z nesmrtelných přísloví praví: Vše, co v životě potřebujeme, lze koupit za nepatrný peníz, jen zbytečnosti jsou drahé. A tohle platí víc než dost i v tom, proč se znovu a znovu objevuje pro některé „neskutečný“ problém, totiž, proč se nedá všude zaplatit kartou a zda by takové „technické“ problémy měla řešit ústava, nebo by se podobné záležitosti podrobily nějakému zákonu. A to si někdo neustále stěžuje, jaká je v téhle zemi často až šílená regulace.
Fiala slibuje nesplnitelné. Z ČR chce vyspělou zemi, za dva roky mu ale vyprší mandát
Ze střednědobé vize premiéra Petra Fialy zřejmě nic nebude. Česká republika se podle něj má stát do deseti let vyspělou zemí a křižovatkou Evropy, nicméně jí k tomu chybí základní předpoklady v čele s kvalitní infrastrukturou a dlouhodobou schopností politických elit udržet zdravý státní rozpočet. Dalším z problémů je politický mandát, který k tomu Fiala potřebuje – nevypadá to, že si ho při volbách za dva roky udrží.
Češi se obávají dopadů konsolidačního balíčku. Problematické jsou daňové změny
Lidé neskrývají své obavy z úsporného balíčku, jehož prostřednictvím chce vláda konsolidovat veřejné finance. Tři čtvrtiny respondentů mají strach z navyšování DPH u některých produktů, proto se snaží si obstarat další úspory. Šetří se hlavně na energiích a potravinách.
Nervozita v českém finančním sektoru byla zbytečná, zní z ČNB
Nervozita v českém finančním sektoru, kterou v březnu vyvolaly problémy některých bank v zahraničí, se ukázala být bouří ve sklenici vody. Dnes to na odborné konferenci Cesta českého bankovnictví řekl viceguvernér České národní banky (ČNB) Jan Frait. Zdůraznil, že český bankovní sektor je zdravý, efektivní a moderní.
U podnikatelů a firem vidíme podobné chování, jako během pandemie. Cenu určujeme i podle psychologického profilu, říká zakladatel Cashbot
Fintech Cashbot.cz působí na trhu čtyři roky a za tu dobu poskytnul tisícům tuzemských klientů financování v objemu téměř 1.5 miliardy korun. K podnikatelům a firmám přistupuje jinak, než zavedené banky, a dokáže jim nabídnout služby, které by u jiných finančních institucí poptávali marně. Využívá při tom jak automatizaci, tak i důraz na individualitu každého klienta. "Díváme se i na osobnost podnikatele. Chceme vědět, kdo firmu řídí, a na základě příznivého psychologického profilu klientovi nabídneme lepší cenu. Díky tomuto šetření máme o 26 procent méně nesplácených úvěrů," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zakladatel společnosti Marek Hejdušek.
Pomoc domácnostem ohroženým inflací nesmí být „divná“. Nechceme zažívat déjà vu
Definice účetnictví říká, že jde o písemné zaznamenávání informací o hospodářských aktivitách a jevech nějaké firmy (nebo státu či rodiny). A další, rozšířenější podmínkou je také to, aby každá ekonomika, chcete-li stát, měla opravdu reálné informace o tom, jak se firmám a uskupením uvnitř daného území daří, že ony „subjekty“ musejí vykazovat všechny jevy a aktivity v souladu se schválenými pravidly. A hlavně pravdivě. Když se tak neděje, přijde trest. Platí však tahle pravidla i pro stát? Pokud ano, co přijde za trest, když stát hospodaří nad rámec svých možností? A přijde trest i za to, že neumí lidem vysvětlit, proč vlastně hospodaří jinak, než původně sliboval?
Česku hrozí zhoršení ratingu. Co to znamená pro běžné občany?
Dalo by se říct, že si v Česku budeme muset po letech zdánlivého klidu rychle zvyknout na život s hodně nedobrými zprávami. Zatímco se intenzivně řeší následky a důsledky v podobě raketově rostoucích cen, způsobené velkou měrou i vyhazováním peněz plnými hrstmi - jak se říká „z vrtulníku“ - především za éry populisticko-levicových vládnoucích reprezentací, možná že ještě důležitější zpráva z tohoto ranku někde zapadla. Stojí proto za připomenutí, že už minulý týden mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings zhoršila výhled hodnocení České republiky, když oznámila, že nám hrozí zhoršení hodnocení schopnosti splácet naše závazky. Agentura Fitch ve svém novém posouzení uvedla, že výhled Česka zrevidovala ze stabilního na negativní stupeň. Říkáte si, že to vás přece nemusí zajímat, to tak ale úplně není.
Vláda schválila změny na finančním trhu, které požadují předpisy EU
Revizi kapitálových požadavků na obchodníky s cennými papíry nebo sjednocení předpisů u přeshraniční nabídky investičních fondů dnes v rámci novel zákonů z oblasti finančních trhů schválila vláda. Na twitteru o tom informovalo ministerstvo financí.
NÁZOR: Prohnilý offshoreový byznys. Aktivista objasňuje skandál Pandora Papers
Po zveřejnění tzv. Panama Papers před pěti lety se jisté byznysové kruhy snažily líčit pochybnou firmu Mossack Fonseca, která stála v jádru celé kauzy, jako vyvrhele, zkažené jablko v prosperujícím sadu skvělých profesionálů usnadňujících světový obchod a pomáhajících korporacím platit spravedlivé, byť minimální daně, připomíná Drew Sullivan v komentáři pro server Washington Post. Protikorupční aktivista a spoluzakladatel Projektu pro hlášení organizovaného zločinu a korupce (OCCRP) dodává, že odhalení tzv. Pandora Papers toto tvrzení vyvrací.
Finanční svět prochází transformací. Společnost se mění na bezhotovostní
Tempo růstu bezhotovostních plateb, které pandemie ještě urychlila, v následujících letech nezpomalí. Počet bezhotovostních transakcí se do roku 2025 zvýší o více než 80 procent. V roce 2030 se uskuteční třikrát více bezhotovostních transakcí než nyní. Vyplývá to z aktuální studie společnosti PwC. Nyní se ve světě uskuteční více než bilion bezhotovostních transakcí ročně.
Češi a finanční gramotnost: Jen třetina z nás pozná výhodný úvěr
PR článek (Toto je reklamní sdělení. EuroZprávy.cz nejsou jeho autorem a neovlivňují jeho obsah).
Kritické hodnocení veřejných financí rozpočtovou radou je oprávněné, míní analytici
Kritické hodnocení stavu veřejných financí Národní rozpočtovou radou odpovídá aktuální situaci a je zcela oprávněné. K dlouhodobému problému souvisejícímu se stárnutím populace se nyní přidaly i problémy související s přístupem současné vlády, která svými kroky stav veřejných financí ještě zhoršila. Vyplývá to z vyjádření ekonomů oslovených ČTK. Podle nich tak vláda vzešlá z podzimních voleb bude muset přijmout zásadní opatření ke konsolidaci veřejných financí.
Stav veřejných financí se podle rozpočtové rady loni zhoršil
České veřejné finance jsou při nynějším nastavení rozpočtové politiky a výdajů nadále dlouhodobě neudržitelné. Situace se navíc za poslední rok výrazně zhoršila nejen vlivem pandemie, ale i kvůli krokům vlády, jako byl například pokles zdanění.
Veřejné finance loni skončily ve schodku 6,2 procenta HDP
Veřejné finance se loni dostaly především kvůli dopadům pandemie koronaviru do schodku 6,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). V roce 2019 vykázaly veřejné finance přebytek 0,3 procenta HDP.
Průzkum: Na nečekané výdaje spoří tři čtvrtiny lidí, víc než dřív
Téměř tři čtvrtiny českých domácností myslí na nečekané výdaje či horší ekonomickou situaci a spoří si peníze. Před dvěma lety to byly dvě třetiny. Vyplývá to z průzkumu, který pro společnost KRUK vypracovala agentura STEM/MARK loni na podzim mezi více než tisícovkou respondentů.
ČNB zhoršila výhled veřejných financí letos i příští rok
Česká národní banka očekává letos nárůst deficitu veřejných financí na 6,5 procenta hrubého domácího produktu (HDP) z loňských odhadovaných 6,1 procenta. Příští rok by se pak měl schodek zmírnit na 5,6 procenta. ČNB tak odhady zhoršila. V listopadu očekávala pro letošní rok schodek 4,9 procenta HDP a pro příští rok 4,3 procenta HDP. Vyplývá to ze zveřejněných makroekonomických ukazatelů, které jsou součástí nové Zprávy o měnové politice. Celou zprávu, která nahradila předchozí Zprávu o inflaci, zveřejní ČNB za týden.
Téměř všechny účastnické fondy si za rok 2020 pohoršily
Téměř všechny účastnické fondy si za rok 2020 pohoršily, jen dva z nich přinesly klientům vyšší zhodnocení než v předešlém roce. A zatímco v roce 2019 přinesly všechny kladný výnos, loni zaznamenaly dva z nich ztrátu a velká část ani nepřekonala inflaci 3,2 procenta. Během osmileté existence dosáhlo reálného výnosu 11 z 23 fondů. Vyplývá to z analýzy poradenské firmy Freedom Financial Services, kterou má ČTK k dispozici.
PŘEHLED: Peníze, politika, kultura i společnost. Největší změny a události v roce 2021
Rok 2021 je téměř za dveřmi a přinese s sebou řadu změn. Zároveň nás příští rok čeká i několik přelomových událostí. Podívejte se na náš velký přehled a zjistěte, co vše bude jinak a na co se lze těšit.
Aktuálně se děje
včera
Írán je v sevření paranoie. Úřady kvůli obavám z další infiltrace Mosadu zatýkají a popravují
Íránské úřady zesilují represe vůči údajným špionům a sympatizantům Izraele. V posledních dnech bylo zatčeno téměř sto lidí, v pondělí došlo k popravě muže odsouzeného za špionáž. Paranoia vůči izraelské tajné službě Mosad sílí zejména po páteční kombinované ofenzivní operaci, při níž byly z íránského území odpáleny bezpilotní stroje na izraelské cíle.
včera
"Ležel jsem v posteli, když na mě spadl strop." Pacienti popsali zásah izraelské nemocnice íránskou raketou
Na nemocnici Soroka v izraelské Be’erševě dnes brzy ráno dopadl raketový útok z Íránu. Místo se rychle proměnilo v dějiště chaosu, zoufalého úsilí o záchranu pacientů a politického rozhořčení. Z nemocničního komplexu stoupal několik hodin hustý černý kouř, zatímco trosky rakety a střepiny byly rozesety po ploše více než 200 metrů.
včera
Útok na íránské jaderné zařízení Fordo by způsobil únik radiace, tvrdí experti
V případě, že by Spojené státy zaútočily na íránské podzemní jaderné zařízení Fordo, následky by z hlediska radiačního zamoření byly spíše omezené. K tomuto závěru dospívají odborníci oslovení stanicí CNN, kteří upozorňují, že útok na obohacovací zařízení nepředstavuje stejnou hrozbu jako bombardování funkčního jaderného reaktoru.
včera
Napětí na Blízkém východě eskaluje: Teherán varuje před zahraniční intervencí, USA přesouvají vojenskou techniku
Napětí na Blízkém východě nadále roste. Íránský Nejvyšší rada národní bezpečnosti ve čtvrtek ostře varovala, že jakákoli intervence třetí strany do jeho konfliktu s Izraelem by vyvolala okamžitou odpověď. Výhrůžka přichází v době, kdy se konflikt mezi oběma zeměmi přehoupnul do druhého týdne a situace v regionu se stává čím dál napjatější.
včera
Psycholožka Wolf: Tragické útoky nejsou náhlé. Předchází jim varovné chování, trauma a vliv okolí
Střelba na střední škole ve Štýrském Hradci si minulý týden vyžádala deset obětí. Nejde o ojedinělý incident, podobné útoky se ve střední Evropě opakují. Psycholožka Umay Wolf z portálu Terapie.cz pro EuroZprávy.cz vysvětlila, že masový útočník nevzniká ze dne na den – násilí je výsledkem kombinace traumat, frustrace, osobnostních rysů a často i neléčené duševní nemoci. Velkou roli hrají také sociální sítě a touha napodobit jiné útočníky nebo se s nimi dokonce „předhánět“ v počtu zabitých.
včera
Macron má opět ambice změnit svět. Rozhodl, že EU vyřeší konflikt Íránu s Izraelem
Francouzský prezident Emmanuel Macron se rozhodl aktivně zasáhnout do rostoucí krize mezi Izraelem a Íránem. Po středečním zasedání obranné rady pověřil svého ministra zahraničí Jeana-Noëla Barrota, aby v nejbližších dnech vedl evropskou diplomatickou iniciativu s cílem navrhnout „přísné vyjednané řešení“ napjaté situace, která hrozí přerůst v širší regionální konflikt.
včera
Netanjahu vyzval Íránce k povstání, Izrael chce vytvořit podmínky pro změnu režimu
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu dnes během návštěvy nemocnice Soroka v Beerševě učinil mimořádně ostré prohlášení k aktuálnímu konfliktu s Íránem. Podle jeho slov by izraelské nálety mohly vytvořit podmínky, které by íránskému lidu umožnily svrhnout současný režim v Teheránu. Netanjahu zdůraznil, že sice nejde o hlavní cíl izraelské operace, ale nevylučuje, že by mohla přinést takový výsledek.
včera
Napětí v arabských státech Perského zálivu strmě stoupá. Lidé se chystají na jadernou katastrofu
Napětí v arabských státech Perského zálivu roste kvůli obavám z možného jaderného znečištění a odvetných útoků, pokud by Izrael či Spojené státy zaútočily na íránská jaderná zařízení nedaleko na druhém břehu Perského zálivu.
včera
Proč se nedaří zastavit extrémní počasí? Hoaxy mění klimatickou krizi v katastrofu
Klimatické dezinformace přetvářejí globální krizi v katastrofu. Takové varování přináší nová rozsáhlá zpráva Mezinárodního panelu pro informační prostředí (Ipie), která zkoumala 300 studií o vlivu falešných informací na boj s klimatickou změnou. Autoři dokumentu upozorňují, že šíření nepravdivých a zavádějících tvrzení, pocházejících zejména od fosilních průmyslových firem, pravicových politiků i některých států, výrazně brání a zpomaluje potřebné klimatické kroky.
včera
Ajatolláh Alí Chameneí: Kdo je tajemný vůdce Íránu, který utváří osud Blízkého východu?
Ajatolláh Sajjid Alí Hámeneí, často uváděný v českém přepisu jako Alí Chameneí, je jednou z nejmocnějších a zároveň nejméně známých osobností světové politiky. Přestože málokdy vystupuje veřejně mimo íránské hranice, jeho vliv zasahuje daleko za Teherán – od libanonského Hizballáhu přes šíitské milice v Iráku až po jemenské Hútie. Chameneí je od roku 1989 nejvyšším duchovním vůdcem Íránu, což z něj činí de facto hlavu státu, která stojí nad prezidentem i parlamentem.
včera
Izrael: Chameneí už nemá právo na existenci
Napětí mezi Izraelem a Íránem dosáhlo nového vrcholu poté, co íránské rakety zasáhly nemocnici Soroka v jihoizraelském městě Beerševa. Po útoku, při němž bylo podle izraelského ministerstva zdravotnictví zraněno nejméně 240 lidí, vystoupil izraelský ministr obrany Jisrael Kac s mimořádně tvrdým prohlášením na adresu duchovního vůdce Íránu, ajatolláha Alího Chameneího.
včera
Izrael potvrdil vzdušnou převahu nad Íránem. Případné americké zapojení může znamenat definitivní porážku
Zapojení Spojených států do konfliktu mezi Íránem a Izraelem se rychle stává pravděpodobným scénářem. Prezident Donald Trump podle všeho schválil vojenské plány, zatím ale čeká na další kroky Teheránu. Íránské letectvo a protivzdušná obrana jsou i bez amerického zapojení v kritické situaci, protože na izraelské protivníky nestačí početně a už vůbec ne technologicky.
včera
Ministryně spravedlnosti Decroix neoprávněně používala titul magistra
Ministryně spravedlnosti Eva Decroix z ODS čelí nepříjemné situaci, kdy veřejně přiznala neoprávněné používání vysokoškolského titulu magistra. Ačkoli její vzdělání bylo v Česku uznáno na základě nostrifikace, právně jí titul Mgr. nikdy nenáležel. Sama ministryně nyní uznává chybu a slibuje nápravu ve všech oficiálních dokumentech.
včera
Vyřešil by něco atentát na Chameneího? Historie ukazuje, co by následovalo
Ve světle eskalujícího konfliktu mezi Izraelem a Íránem se opět otevírá otázka, zda mohou cílené atentáty sloužit jako cesta k míru. Historie však tuto strategii opakovaně zpochybňuje a ukazuje, že smrt jednotlivých vůdců nikdy skutečně nevyřešila hluboce zakořeněné politické a společenské problémy. Naopak — násilí často jen zažehl novou vlnu odporu a nestability.
včera
Izrael dotlačil USA do velice obtížné pozice. Není jasné, jestli se do války s Íránem zapojí přímo, říká Salem
Paul Salem, viceprezident pro mezinárodní spolupráci washingtonského think tanku Middle East Institute, exkluzivně pro EuroZprávy.cz popsal, proč považuje íránské jaderné zařízení Fordo za klíčový cíl Izraele, jak daleko je Washington ochoten zajít, a proč podle něj současné napětí může vést buď k hluboké vnitropolitické přeměně Íránu, nebo k dlouhodobému oslabování režimu.
včera
Sebeobrana, nebo vyhlášení války? Expert prozradil, jak se právo dívá na izraelské útoky na Írán
Izraelská vojenská operace proti Íránu, která zahrnovala údery na jeho jaderný program, vojenské velitele i vědce, vyvolala okamžitou odezvu na mezinárodní scéně. Izrael se u Rady bezpečnosti OSN hájil s tím, že šlo o „preventivní úder“ s cílem zastavit vývoj jaderných zbraní a neutralizovat íránské schopnosti k uskutečnění jeho veřejně deklarovaného cíle – zničení státu Izrael. Vzniká tak zásadní otázka: jsou tyto akce Izraele legální podle mezinárodního práva, a lze je považovat za oprávněnou sebeobranu?
včera
Nádherný zákon vs odporná ohavnost. Blíží se USA vážné finanční krizi?
Zákon o daňových škrtech, který právě projednává americký Senát, by mohl zvýšit veřejný dluh Spojených států o dalších 3 biliony dolarů. Prezident Donald Trump jej označuje za „velký a nádherný zákon“, zatímco jeho bývalý poradce Elon Musk ho nazval „odpornou ohavností“. Tento vývoj přichází v době, kdy už tak extrémně zadlužená americká ekonomika čelí rostoucí skepsi investorů a hrozbě ztráty důvěryhodnosti.
včera
Trump schválil vojenský úder USA proti Íránu
Mezinárodní situace na Blízkém východě se dále vyhrocuje. Podle zpráv americké stanice CBS, na kterou se odkazuje i BBC, současný prezident Spojených států Donald Trump již schválil vojenské plány na útok proti Íránu. Zatím však nevydal definitivní rozkaz k jejich provedení, přičemž vyčkává, zda Írán neustoupí ze svého jaderného programu.
včera
EU splní sen Kyjevu. Pomůže Ukrajině z ruských peněz
Evropská unie připravuje nový finanční plán, který má za cíl vygenerovat vyšší zisky ze zmrazených ruských státních aktiv – a tím zvýšit podporu Ukrajině bez přímého zabavení ruského kapitálu. Podle čtyř nejmenovaných úředníků, kteří hovořili s webem Politico, chce Brusel přesunout téměř 200 miliard eur z těchto aktiv do rizikovějších investic, jež by mohly přinést výrazně vyšší výnosy.
včera
Izraelská armáda provedla další útoky na íránská jaderná zařízení včetně Natanzu a Aráku
Izraelské obranné síly (IDF) dnes ráno potvrdily sérii nočních leteckých úderů na území Íránu, přičemž jedním z hlavních cílů byl areál v Natanzu, který je podle Izraele klíčovým místem pro vývoj jaderných zbraní. Druhým terčem byl neaktivní jaderný reaktor v Aráku. Izrael tvrdí, že se jednalo o preventivní kroky proti íránskému jadernému programu, který podle něj směřuje k vojenskému využití.
Zdroj: Libor Novák