NÁZOR: Prohnilý offshoreový byznys. Aktivista objasňuje skandál Pandora Papers

Zkažená jablka      

Pandora Papers, nebo-li šetření Mezinárodního konsorcia investigativních novinářů z více než 150 světových médií a OCCRP, ukazují, jaká je skutečná podstata offshoreového finančního byznysu, deklaruje autor komentáře. Důkazy se podle něj nacházejí ve 12 milionech dokumentů uniklých ze 14 firem, které poskytují offshoreové služby, přičemž jde o šokující ukázku toho, na co se dlouhá desetiletí opakovaně poukazuje při vyšetřování globálního zločinu a korupce.

"Tito profesionální činitelé jsou většinou zkažená jablka - a jsou do jádra prohnilí," nebere si servítky Sullivan. Konstatuje, že jde o prosperující, celosvětový sektor "kriminálních služeb" zahrnující finanční agenty, bankéře, právníky, účetní a další aktéry, kteří jsou klíčem k převodu bilionů dolarů z korupce a trestné činnosti v rozvojových zemích do hedgeových fondů, luxusního majetku a nepřiznaných aktiv na Západě.

Bez těchto služeb by nebylo možné přesouvat tak velké finanční sumy, vysvětluje aktivista. Dodává, že sice došlo k velkému progresu při nuceném rozkrývání vlastnických struktur, offshoreový byznys ovšem dále uniká.

Nejnovějším problémem jsou zákony ve Spojených státech, domnívá se Sullivan. Poukazuje, že Jižní Dakota se nedávno přidala k dalším tzv. byznysu přívětivým státům jako New York, Nevada či Wyoming, kde není snadné zjistit, kdo stojí za konkrétními společnostmi. Za poslední roky pak více než desítka amerických států schválila legislativu usnadňující přístup cizích a anonymních uživatelů k místním poskytovatelům finančních služeb, kritizuje aktivista.  

OCCRP sídlí ve východní Evropě, kde jsou škody páchané offshoreovým systémem očividné, jelikož jej tamní politici, veřejně činné osoby a byznysmeni využívají k vyvádění ohromných finančních částek do zahraničí, nastiňuje autor komentáře. Připomíná, že v regionu docházelo a dochází k drancování přírodních zdrojů, tunelování penzijních systémů i státních společností a vykuchávání státních rozpočtů skrze korupci, přičemž zisky končí v nemovitostech na Manhattanu, v Londýně nebo Dubaji.

"Jeden z nejkřiklavějších případů v Pandora Papers je z Ázerbájdžánu, kde jsme zjistili, že přední rodina vlastní luxusní nemovitosti v Londýně za 700 milionů dolarů (téměř 15 miliard korun, pozn. red.)," píše Sullivan. Podotýká, že i v případě dalších velkých úniků z této země není ojedinělé, když se sumy pohybují v řádech stovek milionů dolarů.  

Transparentnost především

Souběžně s tím se organizovaný zločin globalizoval a za pomoci offshoreových služeb se stává silnější a někdy i bohatší než státní aktéři, varuje aktivista. Upozorňuje, že výsledkem je vysoká cena půjček pro domácnosti a firmy ve východní Evropě, která násobně převyšuje ceny na Západě.  

Západ sice posílá do těchto zemí pomoc v objemu stovek milionů dolarů, ale desítky miliard z trestné činnosti plynou opačným směrem, shrnuje autor komentáře. Připomíná, že tyto prostředky by mohly snížit chudobu, vyrovnat státní rozpočty, poskytnout zdravotní péči a vzdělání či zlepšit infrastrukturu.

Na Západ tedy proudí pochybné peníze, které poskytují pochybnou sílu, uvádí Sullivan. Vysvětluje, že offshoreové systémy jsou prostředkem k financování nenávistných skupin a extrémistických politických uskupení, které těží ze struktur organizovaného zločinu, uplácení veřejných činitelů a obecně podrývají demokracii a dobrou správu států,  tudíž představují zásadní bezpečnostní riziko.

Mezinárodní měnový fond říká, že americké společnosti mají z offshorových převodů zisky v hodnotě 2,6 bilionu dolarů, což připravuje americký rozpočet o stovky miliard dolarů, deklaruje autor komentáře. Doplňuje, že podle americké centrální banky FED dluží americké firmy přes 11 bilionů dolarů, ale nikdo neví, kolik peněz mají ukrytých v offshoreovém systému a jak velké je tedy riziko opakování scénáře bankrotu společnosti Enron.  

"Záleží na vynucování transparentnosti," zdůrazňuje Sullivan. Apeluje, aby nejen Spojené státy požadovaly od offhoreových systémů rozkrytí vlastnických struktur, pokud mají v zemi legálně působit. Stejně tak je nutné zpřísnit a vymáhat zákony, které znemožní využívání finančních služeb, hedgeových fondů a nákup majetku anonymními zákazníky.

Změna musí přijít rychle a je třeba si uvědomit, že offshoreové ráje a ti, kteří k nim umožňují přístup, představují riziko, nikoliv optimalizované řešení, a proto je nutná jejich regulace, deklaruje autor komentáře. Podotýká, že cenu za toto škodlivé a neprůhledné uspořádání platíme všichni.