Průzkum: Na nečekané výdaje spoří tři čtvrtiny lidí, víc než dřív

Téměř tři čtvrtiny českých domácností myslí na nečekané výdaje či horší ekonomickou situaci a spoří si peníze. Před dvěma lety to byly dvě třetiny. Vyplývá to z průzkumu, který pro společnost KRUK vypracovala agentura STEM/MARK loni na podzim mezi více než tisícovkou respondentů.

Více než čtvrtina domácností má naspořenou částku nad měsíční příjem až do tříměsíčního příjmu, každá pátá má úspory tříměsíčního až šestiměsíčního příjmu a zhruba pětina šestiměsíčního až ročního příjmu. Skoro každá sedmá domácnost s úsporami vystačí na více než rok, z toho přes čtyři procenta na více než tři roky.

Porovnání s podobným průzkumem z roku 2018 ukazuje, že na jednu stranu má nyní více českých domácností úspory nad měsíční příjem až do tříměsíčního příjmu (16 procent v roce 2018) a úspory tří až šestiměsíčního příjmu (17 procent). Výrazně ale ubylo domácností s úsporami ve výši více než ročního příjmu (21 procent v roce 2018).

"Za poslední dva roky se o šest bodů zvýšil podíl domácností s úsporami, a to především těch s finanční rezervou na střednědobé období. Naopak poklesl podíl domácností, které mají úspory nejméně ve výši svého ročního příjmu," uvedla generální ředitelka KRUK Jaroslava Palendalová.

Současně vzrostl počet domácností, které mají úspory pouze do měsíčního příjmu (12 procent v roce 2018 a 21 procent v roce 2020), což z hlediska nečekaných ale i pravidelných výdajů může vést k problematické finanční situaci. Lidé bez úspor nebo s úspory do výše měsíčního příjmu by měli omezit své náklady, přemýšlet, jak sehnat další zdroj příjmů nebo jak rozložit závazky na delší časové období. Pokud jsou již v situaci, kdy nezvládají splácet svoje závazky, základem je vždy komunikace s věřitelem a realistický pohled na vlastní finanční možnosti, dodala.

Nejčastěji spoří studenti, kteří mají většinou úspory svého tříměsíčního příjmu. Průzkum ukázal, že si pravidelně nějakou finanční částku ukládá 84 procent studentů. Úspory má také 76 procent zaměstnanců se smlouvou na dobu neurčitou a pouze 30 procent nezaměstnaných respondentů dokáže šetřit.

"Nejčastěji spoří lidé pracující v oboru IT, kteří mají zároveň úspory na nejdelší období. Následují zaměstnanci v finančních službách a pracovníci z veřejného sektoru. Vedle studentů a zaměstnanců mají úspory také tři čtvrtiny penzistů, a to nejčastěji do svého tříměsíčního příjmu stejně jako studenti," doplnila Palendalová.

V případě tíživé situace osob, které mají závazky vůči finančním institucím, je třeba komunikovat. "V současné situaci způsobené pandemií covid-19 volí naprostá většina poskytovatelů úvěrů cestu individuálního přístupu, kdy se snaží zákazníkům, kteří se dostali do problémů, vyjít vstříc. Věřitel ale musí o takové situaci vědět, jen tak lze najít reálné a pro obě strany akceptovatelné řešení," řekl ČTK jednatel úvěrové společnosti Fair Credit Tomáš Konvička.

Související

Bydlení v Praze, Černý Most.

Jak se lidem v Česku žije? Stát nepodporuje důchodce a bydlení, myslí si veřejnost

Podle nedávného průzkumu veřejného mínění provedeného Centrem pro výzkum veřejného mínění (CVVM) hodnotí 57 procent Čechů sociální politiku negativně, zatímco 38 procent ji hodnotí pozitivně. Nejvíce kritiky si vysloužily opatření týkající se podpory bydlení a zajištění na stáří, naopak nejlépe byly hodnoceny oblasti zdravotnictví a školství.

Více souvisejících

Lidé finance

Aktuálně se děje

před 6 minutami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"

V roce 2022 skončila každý den ve světových domácnostech miliarda porcí jídla v odpadkovém koši, oznámila OSN ve středeční zprávě o plýtvání potravinami. Tuto situaci označila za globální tragédii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy