Veřejné finance loni skončily ve schodku 6,2 procenta HDP

Veřejné finance se loni dostaly především kvůli dopadům pandemie koronaviru do schodku 6,2 procenta hrubého domácího produktu (HDP), uvedl dnes Český statistický úřad (ČSÚ). V roce 2019 vykázaly veřejné finance přebytek 0,3 procenta HDP.

Celkový veřejný dluh loni podle dnešních údajů stoupl na 38,1 procenta HDP z 30,3 procenta v roce 2019. Podle pravidel EU za standardních podmínek by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP.

"Na výsledku hospodaření vládních institucí za rok 2020 se významnou měrou podepsala epidemiologická situace v souvislosti s šířením nemoci covid-19. Hospodaření se propadlo oproti předchozímu roku o 365,8 miliardy korun a skončilo schodkem ve výši 348 miliard korun," uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.

Největší podíl na poklesu mělo podle statistiků hospodaření ústředních vládních institucí, ty skončily v deficitu 360,9 miliardy korun, zatímco předloni to bylo jen 31,1 miliardy korun. Zároveň loni klesl přebytek hospodaření samospráv, a to o 23,1 miliardy na 14,5 miliardy korun. Hospodaření zdravotních pojišťoven se loni propadlo do schodku 1,6 miliardy korun.

Veřejný dluh ke konci loňska stoupl meziročně o 413,1 miliardy na 2,15 bilionu korun. Z toho 93,4 procenta tvořily vydané státní dluhopisy, jejichž objem loni vzrostl o 416,1 miliardy korun.

Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.

V samotném čtvrtém čtvrtletí loňského roku se vládní dluh meziročně zvýšil podle ČSÚ o 413,1 miliardy na 2,153 bilionu korun, zatímco mezičtvrtletně klesl o 19,9 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí proti čtvrtému čtvrtletí roku 2019 vzrostla z 31,8 procenta HDP, který představuje výkon české ekonomiky, na 38,1 procenta.

"Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 došlo opět k nárůstu deficitu vládních institucí, který dosáhl 141,6 miliardy Kč a stal se tak nejhorším výsledkem za posledních deset let. Hlavní příčinou byl zhoršující se vývoj epidemické situace kolem nemoci covid-19," doplnila Houžvičková.

 

Související

Marek Hejdušek Rozhovor

U podnikatelů a firem vidíme podobné chování, jako během pandemie. Cenu určujeme i podle psychologického profilu, říká zakladatel Cashbot

Fintech Cashbot.cz působí na trhu čtyři roky a za tu dobu poskytnul tisícům tuzemských klientů financování v objemu téměř 1.5 miliardy korun. K podnikatelům a firmám přistupuje jinak, než zavedené banky, a dokáže jim nabídnout služby, které by u jiných finančních institucí poptávali marně. Využívá při tom jak automatizaci, tak i důraz na individualitu každého klienta. "Díváme se i na osobnost podnikatele. Chceme vědět, kdo firmu řídí, a na základě příznivého psychologického profilu klientovi nabídneme lepší cenu. Díky tomuto šetření máme o 26 procent méně nesplácených úvěrů," říká v rozhovoru pro EuroZprávy.cz zakladatel společnosti Marek Hejdušek.
Markéta Pekarová Adamová, Petr Fiala, Marian Jurečka Komentář

Pomoc domácnostem ohroženým inflací nesmí být „divná“. Nechceme zažívat déjà vu

Definice účetnictví říká, že jde o písemné zaznamenávání informací o hospodářských aktivitách a jevech nějaké firmy (nebo státu či rodiny). A další, rozšířenější podmínkou je také to, aby každá ekonomika, chcete-li stát, měla opravdu reálné informace o tom, jak se firmám a uskupením uvnitř daného území daří, že ony „subjekty“ musejí vykazovat všechny jevy a aktivity v souladu se schválenými pravidly. A hlavně pravdivě. Když se tak neděje, přijde trest. Platí však tahle pravidla i pro stát? Pokud ano, co přijde za trest, když stát hospodaří nad rámec svých možností? A přijde trest i za to, že neumí lidem vysvětlit, proč vlastně hospodaří jinak, než původně sliboval?

Více souvisejících

finance HDP ČR

Aktuálně se děje

před 52 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

včera

dron MQ-9 Reaper

Americké drony létají po incidentu s ruskou stíhačkou dále od Krymu, mají ale méně informací

Americká průzkumná bezpilotní letadla začala po nedávném incidentu se zapojením ruské stíhačky a amerického dronu MQ-9 Reaper létat dále od ukrajinského poloostrova Krym, který v roce 2014 v rozporu s mezinárodním právem anektovalo Rusko. Rozhodnutí létat jižněji nad Černým mořem přitom omezuje schopnost Američanů shromažďovat zpravodajské informace o ruské invazi na Ukrajinu, napsala dnes stanice CNN s odvoláním na nejmenovaný vysoce postavený zdroj z americké armády.

včera

Íránský dron Šáhid-136

Součástky dronů, kterými Rusko útočí na Ukrajinu, lze sehnat i na AliExpressu

Řada vnitřních součástek íránských dronů Šáhed je natolik jednoduchá, že je lze běžně zakoupit i v internetových obchodech, uvedl v reportáži Rádia Svobodná Evropa/Rádia Svoboda (RFE/RL) nejmenovaný představitel ukrajinské rozvědky. Právě těmito drony ve vlnách útočí Rusko na ukrajinská města, naposledy během noci na dnešek.

včera

včera

Donald Trump a Mike Pence

Soud přikázal Penceovi vypovídat v kauze Trumpovy snahy zvrátit volby

Federální soudce nařídil bývalému viceprezidentovi Spojených států Mikeu Penceovi předstoupit před velkou porotu v rámci vyšetřování snahy někdejšího prezidenta Donalda Trumpa zablokovat výsledky prezidentské volby roku 2020. S odvoláním na své zdroje to uvádí televize CNN a další americká média. Pence se obsílce od zvláštního vyšetřovatele Jacka Smithe bránil s tím, že vzhledem k jeho dřívější dvojí funkci viceprezidenta a předsedy Senátu ho vláda nemůže nutit svědčit.

včera

Sisyfův balvan valili střídající se dobrovolníci v čele protestního pochodu Prahou směrem na Hrad.

"Vysoká škola, nízká mzda? Nejsme socky! Protestující studenti a učitelé se vydali na Hrad

Vysokoškolští pedagogové i studenti dnes v celém Česku protestovali proti nízkým platům vyučujících humanitních a společenskovědních oborů. Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) médiím řekl, že rozčarování pedagogů chápe, ale zatím čeká na informace o systémových krocích škol, které má dostat do 21. dubna. Zástupci škol, zapojených do dnešní protestní akce Hodina pravdy, označili podfinancování veřejných vysokých škol a nízké platy vyučujících za ostudu, hanebnost a katastrofu. V Praze se akademici z několika fakult Univerzity Karlovy vydali na pochod před úřad vlády, kde přečetli otevřený dopis pro premiéra Petra Fialu (ODS), a poté pokračovali k Pražskému hradu.

Aktualizováno včera

Olympijské hry, ilustrační foto

Spor o ruské a běloruské sportovce: MOV nedodržuje doporučení OSN, z Česka zaznívá kritika

Mezinárodní olympijský výbor (MOV) doporučil mezinárodním sportovním federacím, aby umožnily návrat neutrálních ruských a běloruských sportovců do soutěží. Na tiskové konferenci po dnešním jednání výkonné rady MOV to uvedl prezident MOV Thomas Bach. Ve všech sportech by měly být respektovány jasně dané podmínky pro neutralitu. MOV zatím nerozhodl, zda povolí účast sportovců z Ruska a Běloruska na olympijských hrách 2024 v Paříži a zimních olympijských hrách 2026 v Miláně a Cortině d'Ampezzo.

Aktualizováno včera

Francouzská policie, ilustrační foto

Francie pokračuje ve stávkách proti penzijní reformě, v ulicích je 13 tisíc policistů

V Paříži a dalších francouzských městech dnes znovu vypukly střety mezi demonstranty a policií při už desátém kole protestů proti nepopulární penzijní reformě, která mimo jiné zvyšuje věkovou hranici pro nárok na plný důchod. V ulicích je podle ministerstva vnitra 13.000 policistů, z toho 5500 v Paříži, kde krátce po začátku odpolední manifestace skončilo ve vazbě 22 lidí. Ráno byla ve Francii narušená železniční doprava, protestující také zablokovali silnice v okolí měst Rennes a Nantes, uvedla agentura AFP.

včera

Záporožská jaderná elektrárna

Boje u Záporožské JE zesílily. Podle MAAE se rýsuje dohoda

Dohoda, která má ochránit ukrajinskou Záporožskou jadernou elektrárnu před havárií, by mohla být blízko. Agentuře AP to dnes řekl šéf Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Rafael Grossi. Zároveň upozornil, že v oblasti zesílily boje, což zvyšuje rizika týkající se této největší evropské atomové elektrárny.

včera

Bílý dům, Washington D.C., USA

USA chtějí zvláštní tribunál, který který by soudil Rusko za agresi proti Ukrajině

Spojené státy podporují zřízení zvláštního tribunálu, který by soudil Rusko za zločin agrese proti Ukrajině, oznámilo americké ministerstvo zahraničí. Navrhuje, aby takový orgán byl zakotven v ukrajinském soudním systému a zároveň měl "mezinárodní prvky". Washington tak podle agentury Reuters poprvé informuje o tom, jak plánuje podporovat snahu Kyjeva pohnat Rusy k zodpovědnosti za válku, kterou zahájili před více než rokem.

včera

Uprchlíci, ilustrační foto

Britská vláda chce vystěhovat tisíce afghánských uprchlíků z hotelů

V Británii se mají v příštích měsících vystěhovat tisícovky afghánských uprchlíků z hotelů, které jim Londýn na státní útraty nabídl jako dočasné útočiště. Konzervativní vláda premiéra Rishiho Sunaka dnes podle deníku The Times oznámila, že dotyční obdrží na konci dubna dopis s příslušnou výzvou.

včera

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Zvažte očkování proti covidu u dětí, vyzvala státy WHO

Světová zdravotnická organizace (WHO) vzhledem k aktuálnímu vývoji pandemie covidu-19 upravila svá doporučení k očkování proti této nemoci a například doporučuje zemím, aby zvážily, zda je potřebná imunizace zdravých dětí a dospívajících. Lidé z vysoce rizikových skupin by si podle WHO měli pro posilující dávku dojít po šesti až 12 měsících od poslední injekce.

Aktualizováno včera

Petr Pavel

Pavel je na návštěvě Moravskoslezského kraje, problém vidí ve vzdělávání i odlivu lidí

Jedním z hlavních problémů Moravskoslezského kraje je podle prezidenta Petra Pavla odliv mladých lidí. Nekoresponduje přitom se zlepšováním kvality života v kraji, řekl dnes po jednání s hejtmanem kraje Ivem Vondrákem (dříve ANO). Důvodem podle něj může být setrvačnost myšlení, že "jinde je to lepší". Setkáním s Vondrákem prezident zahájil dvoudenní návštěvu severní Moravy a Slezska. 

Aktualizováno včera

V EU se našla podpora pro dobrovolné omezení spotřeby plynu do března 2024

Země Evropské unie o rok prodlouží dobrovolné patnáctiprocentní omezení spotřeby plynu, aby si zajistily jeho dostatečné zásoby na příští topnou sezonu. Shodli se na tom dnes ministři energetiky členských států, kteří podpořili návrh Evropské komise (EK) na prodloužení loni zavedených úspor do března příštího roku. 

Zdroj: ČTK

Další zprávy