Veřejné finance loni skončily ve schodku 6,2 procenta HDP

Celkový veřejný dluh loni podle dnešních údajů stoupl na 38,1 procenta HDP z 30,3 procenta v roce 2019. Podle pravidel EU za standardních podmínek by se neměly dostat veřejné finance do deficitu většího než tři procenta HDP a dluh by neměl přesáhnout 60 procent HDP.

"Na výsledku hospodaření vládních institucí za rok 2020 se významnou měrou podepsala epidemiologická situace v souvislosti s šířením nemoci covid-19. Hospodaření se propadlo oproti předchozímu roku o 365,8 miliardy korun a skončilo schodkem ve výši 348 miliard korun," uvedla ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ Helena Houžvičková.

Největší podíl na poklesu mělo podle statistiků hospodaření ústředních vládních institucí, ty skončily v deficitu 360,9 miliardy korun, zatímco předloni to bylo jen 31,1 miliardy korun. Zároveň loni klesl přebytek hospodaření samospráv, a to o 23,1 miliardy na 14,5 miliardy korun. Hospodaření zdravotních pojišťoven se loni propadlo do schodku 1,6 miliardy korun.

Veřejný dluh ke konci loňska stoupl meziročně o 413,1 miliardy na 2,15 bilionu korun. Z toho 93,4 procenta tvořily vydané státní dluhopisy, jejichž objem loni vzrostl o 416,1 miliardy korun.

Zveřejněné číslo je součástí notifikace vládního deficitu a dluhu, které předkládá Evropské komisi každá členská země EU dvakrát za rok.

V samotném čtvrtém čtvrtletí loňského roku se vládní dluh meziročně zvýšil podle ČSÚ o 413,1 miliardy na 2,153 bilionu korun, zatímco mezičtvrtletně klesl o 19,9 miliardy korun. Míra zadlužení vládních institucí proti čtvrtému čtvrtletí roku 2019 vzrostla z 31,8 procenta HDP, který představuje výkon české ekonomiky, na 38,1 procenta.

"Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 došlo opět k nárůstu deficitu vládních institucí, který dosáhl 141,6 miliardy Kč a stal se tak nejhorším výsledkem za posledních deset let. Hlavní příčinou byl zhoršující se vývoj epidemické situace kolem nemoci covid-19," doplnila Houžvičková.