Americká cla dosáhnou nejvyšší úrovně za posledních 131 let, pokud budou plně zavedena opatření, která včera oznámil prezident USA Donald Trump. Podle ekonomů z Capital Economics se efektivní celní sazba na všechny dovozy zvýší z loňských 2,3 % na přibližně 26 %, čímž překoná i nechvalně proslulý Smoot-Hawleyho tarifní zákon z roku 1930. Tento zákon, přijatý během Velké hospodářské krize, způsobil výrazné oslabení globálního obchodu a přispěl k prohloubení ekonomického propadu.
Ekonomové varují, že podobný scénář by se mohl opakovat i dnes. Jak vysvětlil pro BBC Eric Golson z Univerzity v Surrey, obchodní války v minulosti vždy přinesly dlouhodobé ekonomické škody. „Velká hospodářská krize se prohloubila kvůli mezinárodnímu celnímu konfliktu, kdy globální obchod mezi lety 1929 a 1933 klesl o 66 %, což zničilo americké podniky a vedlo k masivní nezaměstnanosti,“ uvedl.
Bankovní skupina UBS vypočítala, že vážený průměr amerických dovozních cel se vrátil na úroveň před první světovou válkou. „Kombinací všech celních opatření se celní zátěž zvýšila na 24 % oproti 2,5 % na začátku roku, což v absolutních číslech odpovídá nárůstu o 715 miliard dolarů,“ uvedli analytici UBS.
Bílý dům použil pro stanovení cel poměrně hrubý vzorec. Trump během svého projevu ukázal tabuli s údaji o celních sazbách ostatních zemí vůči USA a oznámil, že nová americká cla budou nastavena na polovinu této hodnoty. Avšak místo podrobné analýzy obchodních vztahů se Trumpova administrativa řídila jednoduchým výpočtem založeným na velikosti obchodního deficitu každé země.
Deutsche Bank tento přístup kritizovala jako mechanický a málo sofistikovaný. „Administrativa se soustředí výhradně na potrestání zemí s vyššími obchodními deficity, přičemž ignoruje služby a další necelní překážky,“ uvedli analytici banky.
Podle nich tento přístup podkopává důvěryhodnost ekonomické politiky USA. „Existuje zásadní nesoulad mezi veřejně prezentovaným hlubokým posouzením bilaterálních obchodních vztahů a skutečnou realitou přijaté politiky,“ dodala Deutsche Bank.
Navíc tento způsob výpočtu vytváří nejasnosti ohledně budoucích obchodních jednání. „Neexistují konkrétní požadavky, pouze obecná touha snížit bilaterální obchodní deficity,“ uzavírá analýza Deutsche Bank.
Finanční trhy reagovaly na oznámení nových cel panikou. Investoři se masivně přesouvají do státních dluhopisů, což tlačí dolů jejich výnosy. Britské desetileté státní dluhopisy zaznamenaly pokles výnosů o šest bazických bodů na 4,581 %.
Podle Kathleen Brooksové, ředitelky výzkumu ve společnosti XTB, Trumpova obchodní politika „vrhla granát do globální ekonomiky“.
„Výnosy dluhopisů prudce klesají po celém světě. Evropské a britské dvouleté výnosy jsou nižší, protože trhy začínají započítávat možnost snížení úrokových sazeb Evropskou centrální bankou a Bank of England, aby zmírnily dopady americké obchodní politiky,“ vysvětlila Brooksová.
Pokles výnosů dluhopisů a křivka britských výnosů, která se zplošťuje, signalizují, že investoři počítají s možností recese.
Na amerických trzích se prudce zvýšil index volatility VIX, označovaný jako „ukazatel strachu“. VIX vzrostl o 19 %, což je největší jednodenní nárůst od konce ledna.
Akciové trhy klesají – futures na indexy S&P 500 a Nasdaq se propadly o více než 3 %. Analytici Saxo Bank varují, že volatilita se bude odvíjet od reakcí klíčových ekonomik, jako jsou Evropská unie, Čína a Japonsko.
„S&P 500 a Nasdaq prudce klesly přes noc, což vyvolalo zvýšenou poptávku po ochranných aktivech. Další vývoj bude záviset na tom, jaké kroky přijmou hlavní světové ekonomiky,“ uvedl analytický tým Saxo Bank.
Trumpova celní strategie zatím přináší více otázek než odpovědí. Kritici varují, že její dopady by mohly být ničivější než cokoliv, co ekonomika USA zažila za posledních sto let. Hlavním rizikem je prohloubení globální ekonomické nejistoty a možný pád do recese, který by měl dalekosáhlé důsledky nejen pro USA, ale i pro celý svět.
Související
Události Petra Nutila: Slovenské volby, mírotvůrce Putin a Ornella v plavkách
Kdo nepatří do moderního světa? Obchodník, který odmítá platby kartou
Aktuálně se děje
včera
Izraelská armáda povolala do služby 100 000 rezervistů. V dalších zvýší intenzitu útoků na Írán
včera
Při nové vlně útoků bylo zasaženo ústředí íránské státní televize. Internet v zemi prakticky nefunguje
včera
Izrael shodil na Írán za 30 hodin 2000 bomb. Americká armáda nasadila stealth bombardéry B-2
včera
Politico: Írán po začátku útoku zoufale hledal pomoc v Moskvě. Dostal jen slovní podporu
včera
Při jediném úderu zemřelo 48 íránských lídrů, prohlásil Trump. Co bude dál ale nikdo neví, varuje exšéf CIA
včera
Írán chce vybrat nového vůdce do dvou dní. Svrhněte islámskou republiku, dokud můžete, vyzval Íránce Pahlaví
včera
Írán zaútočil na americkou letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Rakety k ní ale nedoletěly
včera
Írán bude po zabití Chameneího řídit tříčlenná rada, povede ji ajatolláh Alíréza Aráfí
včera
Konflikt v Íránu má tři scénáře vývoje, tvrdí Macinka. Kvůli Čechům v zahraničí svolal krizový štáb
včera
Írán vypálil rakety směrem ke Kypru, varuje Británie
včera
Česká republika je připravena okamžitě vyslat repatriační letadla pro své občany, oznámil Babiš
včera
Írán zahájil další vlnu raketových útoků. Nad Abú Dhabí se ozývají silné exploze
včera
OBRAZEM: Tradiční Matějská pouť opět rozzářila pražské Výstaviště
včera
Co teď čeká Írán? Zemi povede vytvořená rada, čeká ji boj o přežití režimu
včera
„Nezapomeneme na 7. říjen.“ Izraelská armáda opět udeřila v srdci Teheránu, Írán slibuje pomstu
včera
Po smrti je nejen ajatolláh. Zahynula Chameneího dcera, zeť, vnouče a 40 íránských představitelů
včera
Írán zahájil rozsáhlou vlnu útoků napříč celým Blízkým východem
včera
Rozzuření Íránci se pokusili vtrhnout na americké velvyslanectví
včera
Počasí: Příští týden jarní teploty setrvají, bude až 15 stupňů
28. února 2026 23:11
Ajatolláh Alí Chameneí je po smrti
Americký prezident Donald Trump v sobotu večer potvrdil, že íránský nejvyšší vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, byl zabit při rozsáhlém společném úderu Spojených států a Izraele. Trump tuto zprávu oznámil prostřednictvím své sociální sítě Truth Social, kde Chameneího označil za jednoho z nejhorších lidí v historii. Podle prezidenta je jeho smrt spravedlností nejen pro íránský lid, ale i pro Američany a občany mnoha dalších zemí.
Zdroj: Libor Novák