PŮVODNÍ ZPRÁVA | Ukrajina usiluje o členství v EU i obnovu. Má šanci, pokud zahodí stará pravidla a reformy nebudou imitací, říká ekonomka

Korupce na Ukrajině představuje hluboce zakořeněný problém, který si společnost jasně uvědomuje, ale jeho odstranění je mimořádně složité. „Korupce na Ukrajině je chronický problém, který si všichni uvědomují, ale je nesmírně obtížné ho překonat,“ upozornila pro EuroZprávy.cz ekonomka Lapyhina. Tento názor sdílí jak běžní občané, tak podnikatelé. Podle statistik ji jako vážnou hrozbu vnímá 79,4 % Ukrajinců a 76 % podnikatelské veřejnosti. „Všichni se setkáváme s korupcí u soudů, na celních úřadech, při zadávání veřejných zakázek,“ dodala.

Zároveň však zdůraznila, že Ukrajina nezůstává stát na místě. „Zavedená digitální řešení, jako je například ‚Diya‘, zprůhlednila veřejné služby a díky programu ProZorro se snížila míra úplatkářství při zadávání veřejných zakázek. Kromě toho již fungují NABU, SAPO, VAKS, a i když systém ještě není dokonalý, funguje. V roce 2024 dokonce zavedly odměny pro oznamovatele,“ shrnula.

Klíčová otázka podle ní zůstává, zda existuje skutečná vůle politické elity systém zásadně proměnit. Výzva se přitom netýká pouze politiků, ale i starší generace, která bude muset přehodnotit hluboce zakořeněné návyky sahající až do dob Sovětského svazu.

V kontextu evropských ambicí je přitom boj s korupcí zásadní. „Evropská unie nepřijme Ukrajinu s korupcí na úrovni 4,5 bodu z 5, jak je tomu nyní. Vláda musí dokázat, že reformy jsou nejen přijatelné, ale také fungují. Pokud v příštích 2-3 letech dojde k systematické očistě soudů, cel, státních podniků, skutečné kontrole výdajů – přiblížíme se EU,“ vysvětlila Lapyhina.

Dále popsala, že k úspěšnému zvládnutí protikorupčních opatření je třeba zajistit plnou nezávislost příslušných institucí, dokončit reformu soudnictví a posílit veřejnou kontrolu nad státními výdaji. „Navzdory válce Ukrajina podniká vážné kroky k posílení protikorupčních institucí, což je velký signál pro mezinárodní společenství i vlastní občany,“ poznamenala.

Naděje však přetrvává pouze za podmínky, že úsilí o změnu bude autentické. „Pokud budou společnost a mezinárodní partneři pokračovat v tlaku, pokud podniky a občané odmítnou hrát podle starých pravidel, pak má Ukrajina šanci. Pokud však půjde jen o imitaci reforem, nemá v příštích deseti letech prakticky žádnou šanci vstoupit do EU,“ zdůraznila.

EU do roku 2030?

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nedávno uvedla, že by Ukrajina mohla vstoupit do Evropské unie již do roku 2030. Podle ekonomky Lapyhiny přitom země během probíhající války nezahálela – „provedla asi 200 reforem, včetně protikorupčních“. Tyto změny podle ní nevznikly jen z vlastní iniciativy, ale „byly zavedeny zejména na žádost Mezinárodního měnového fondu a Světové banky,“ dodala.

Důležitou roli hrají nezávislé protikorupční instituce. I v období ozbrojeného konfliktu zůstávají aktivní a efektivní. „V letech 2023-2024 bylo dokončeno formování vedení těchto orgánů, což jim umožnilo účinněji vyšetřovat korupční trestné činy, zejména na vysoké úrovni,“ přiblížila Lapyhina s odkazem na Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU), Specializovanou protikorupční prokuraturu (SAP) a Nejvyšší protikorupční soud (HACC).

Dále upřesnila, že „v roce 2024 zahájily NABU a SAP řadu významných vyšetřování zneužití v oblasti obranných zakázek a dalších státních struktur. Byly rovněž aktualizovány právní předpisy na podporu nezávislosti těchto orgánů a zamezení politickým tlakům.“

Sektor obrany přitom představuje v čase války zvlášť citlivé téma. I proto se vláda rozhodla pro výrazné zpřísnění pravidel. „Proto vláda zavedla přísnější pravidla pro zadávání veřejných zakázek prostřednictvím systému Prozorro. Nyní jsou státní obranné zakázky transparentnější a veřejnost i mezinárodní partneři mohou sledovat výdaje z rozpočtu,“ říká Lapyhina.

Součástí této snahy je i „nové Prozorro“, které reaguje na potřeby armády bez snižování transparentnosti. „To umožňuje ozbrojeným silám Ukrajiny ‚nakupovat potřebné zboží rychle, ale zároveň s přísným auditem‘,“ vysvětluje ekonomka. Je přesvědčena, že podniknuté kroky již přinášejí hmatatelné výsledky. „Podle mého názoru přinášejí tyto snahy na Ukrajině výsledky. Díky provedeným reformám byla odhalena řada korupčních schémat a úředníci, kteří dříve zůstávali bez trestu, jsou nyní postaveni před soud,“ podotkla.

Náročná budoucnost

Navzdory pokračující válce s Ruskem Ukrajina nadále směřuje k Evropské unii. Země však čelí obrovským škodám, jejichž náprava si vyžádá dlouhodobé úsilí a masivní finanční podporu.

Ekonomka Lapyhina připomíná, že Ukrajina má v této snaze silné mezinárodní partnery. Významnou roli podle ní sehrává například Evropská banka pro obnovu a rozvoj (EBRD). „Od počátku ruské invaze na Ukrajinu v plném rozsahu se EBRD zavázala poskytnout více než 6,1 miliardy eur finančních prostředků, z nichž 2,5 miliardy eur již bylo Ukrajině poskytnuto,“ uvedla s odvoláním na údaje ukrajinské vlády.

Podpora má přitom pokračovat i v nadcházejících letech. „Předpokládá se, že v roce 2025 plánuje EBRD investovat do hospodářství a podniků, které utrpěly ztráty v důsledku války, nejméně 1,5 miliardy eur. Od začátku února 2022 banka investovala celkem přes 6,2 miliardy eur, z toho 2,4 miliardy eur za poslední rok. Zvláštní pozornost je věnována podpoře soukromého sektoru, zejména energetiky a infrastruktury, které utrpěly značné škody v důsledku vojenských operací,“ shrnula.

Rozsah obnovy Ukrajiny je přitom obrovský. Podle odhadů Světové banky, OSN, Evropské unie a samotné ukrajinské vlády se mohou náklady na obnovu během následujícího desetiletí vyšplhat až na 524 miliard dolarů. EBRD zároveň odhaduje, že během prvních pěti let bude Ukrajina potřebovat zhruba 250 miliard dolarů v podobě zahraničního kapitálu.

Jak nalákat zahraniční investory

Ekonomka Lapyhina přinesla také konkrétní návrhy na to, jak přilákat zahraniční investory a podpořit tak ekonomické oživení země. Klíčovým předpokladem je podle ní zlepšení regulačního prostředí. „Je důležité zajistit příznivé právní prostředí pro investice, včetně dodržování zásad právního státu a transparentnosti správních rozhodnutí. Dokončení reformy soudnictví je nezbytné k odstranění překážek pro investice, což přispěje ke stabilitě a důvěře investorů,“ vysvětlila.

Za další zásadní oblast označila rozvoj infrastruktury. „Investice do moderní infrastruktury, která splňuje požadavky zahraničních investorů, zejména vytváření podnikatelských inkubátorů, průmyslových parků a klastrů, mohou výrazně zlepšit podmínky pro podnikání a zvýšit atraktivitu země pro mezinárodní investory,“ uvedla.

K posílení důvěry investorů by podle ní mohlo přispět také zavedení investičního pojištění. „Zavedení mechanismů státního pojištění investic, zejména v době války, a poskytování informační podpory zahraničním investorům je důležitým krokem k vytvoření důvěry na trhu,“ zdůraznila.

Součástí dlouhodobé strategie by měla být i aktivní práce na budování pozitivní investiční image. „Účast Ukrajiny na mezinárodních výstavách, veletrzích a investičních projektech pomůže zviditelnit zemi na světové scéně a přilákat investory, což má zásadní význam pro podporu hospodářského rozvoje,“ vysvětlila.

Za klíčovou oblast označila také vojenský průmysl, který v kontextu probíhající války nabývá ještě většího významu. „Přizpůsobení ukrajinského vojenského průmyslu standardům NATO a zavedení inovativních technologií v této oblasti může přilákat investice, zejména v době války, která je pro ekonomiku země strategicky důležitá,“ uzavřela.